Dnes jsem se rozhodla napsat pro vás článek o filmové Velké síni. Velká síň je místem, které se objevilo skoro ve všech dílech Harryho Pottera. Jediným dílem, kde Velká síň nebyla, je Relikvie smrti 1. část.

Podlaha Velké síně je zhotovena z pravého yorkshirského pískovce, který vydržel kroky stovek herců a mnoha kameramanských štábů téměř celé desetiletí. Inspirací pro vnitřní prostory Velké síně byla síň v jedné z Oxfordských kolejí Christ Church. Na stěnách Velké síně můžeme ve filmu najít chrliče ve tvaru erbových zvířat – lva, orla, jezevce a hada.

Dřevěná střecha inspirovaná kleštinovým krovem a nebe, jež skrz ni pozorujeme, byly vytvořeny digitálně, protože ateliérová maketa nebyla dostatečně vysoká. Tvůrci filmu chtěli, aby místnost působila dojmem, že má střechu, proto na pozadí nebe vidíme téměř přízračnou kostru stropních trámů.

Obloha ve Velké síni se mění, mohli jsme vidět oblaka zalitá měsíčními paprsky, padající sníh nebo třeba nádherný vesmír. I svíce, které osvětlují každou bradavičkou slavnost, byly vytvořeny pomocí vizuálních efektů. Původně chtěli tvůrci použít skutečná světla zavěšená dráty na speciální lanové soustavě, nicméně po nehodě, kdy jedna ze svic spadla, bylo rozhodnuto, že z bezpečnostních důvodů se použijí digitální triky.

Slavnosti v Bradavicích, které se vždy konají ve Velké síni, vyžadovaly náročné přípravy. Při natáčení prvního filmu chtěl režisér Chris Columbus zahajovací slavnost s bohatou hostinou, která by se vyrovnala popisu v knize. Použity byly skutečné potraviny, ty se však začaly velmi rychle kazit a děsně páchnout. Maso se muselo měnit každé dva dny a zelenina dvakrát denně.
Změna přišla ve druhém filmu, kdy výrobci rekvizit zmrazili skutečné jídlo, vyrobili formy a udělali odlitky pokrmů z pryskyřice.

J. K. Rowlingová považuje vizuální stránku filmové série za „téměř nerozeznatelnou“ od představ v jejích knihách. A to je ode mě opět vše. Tak třeba zase u dalšího článku.

Michelle Blue