Bradavice se nevyhnuly ani sluníčkovému Mrzimoru. Kdo je měl a na jakém místě? Jak jsme snášeli ty únavné večery na ošetřovně, kde všichni hekali, kýchali a naříkali? Čtěte dál!

Jak jste si jistě všimli, na ošetřovně se objevil téměř celý hrad. Bylo více nemocných než zdravých. Bradavice naskákaly na zástupce úplně všech barev a nevynechaly ani samotného zdravotníka! Ráno jste se probouzeli zvukem kašlání maroda na sousedním lůžku, a dokonce i jídlo z Velké síně se přesunulo na stolečky vedle postelí. A večer? Místo pohádky na dobrou noc zase jen další naříkání a stížnosti.

Zde důkaz:

Zeptala jsem se proto několika žlutých, jaké to je, když v Bradavicích dostanete bradavice. Inteview poskytly tři slečny z prvního ročníku. Další řádky tedy patří jen a pouze těmto jezevcům:

Na obrázku: Nazarea Cuthbert, Honesty Warell Kiksová a Alisa de Monová jako Rouškový klan.

• Zastihly Tě bradavice? Jedna či více?

Nazarea Cuthbert: Ach ano, i já jsem se stala obětí této nepříjemné nemoci +sáhne si přes roušku na nos, aby se přesvědčila, že už je opravdu v pořádku+ Naštěstí jsem měla bradavici jen jednu, ale i to mi přišlo víc než dost +usměje se+

Honesty Warell Kiksová: Ano, měla jsem jednu bradavici. +Vzpomene si na ten hrozný den+ Bylo to utrpení, neboť jsem kvůli nakažlivosti nesměla do Velké síně.

Alisa de Monová: Bohužel ano. Jsem takový typ, který nečte nástěnky. Chtěla jsem si pokecat, došla na ošetřovnu a šup, už to bylo! Měla jsem dvě.

• Jaké největší nepříjemnosti Tě kvůli bradavici zastihly?

Nazarea Cuthbert: Nepříjemnosti? +zamyslí se+ Snad jen nutnost sehnat lektvar – naštěstí v tom byla kolej velmi nápomocná, za což jsem jí nadosmrti zavázána +zbledne při vzpomínce na kopec úkolů, které čekají na vypracování, a článek, který přislíbila nové paní šéfredaktorce+

Honesty Warell Kiksová: Asi nemoci chodit ke Třem Košťatům. Do té doby jsem tam byla skoro každou volnou minutu s kamarádkou, se kterou jsem se jinak nemohla domluvit.

Alisa de Monová: Jelikož jsem nováček, dala jsem si schůzku se svojí patronku u Tří Košťat. Z důvodu nemoci jsem tam tedy nemohla jít. Dále mi strašně chyběla Velká síň, i když na ošetřovně bylo živo.

• Jak jsi strávila čas v ošetřovně?

Nazarea Cuthbert: Velmi příjemně – jídlo, spánek a četba patří mezi mé oblíbené činnosti, takže jsem byla celkem spokojená. Navíc jsem tam byla v dobré společnosti +usměje se+

Honesty Warell Kiksová: Tak většinou jsem se snažila povídat si s ostatními, ale stejně jsem trávila čas v Příčné ulici. +usměje se+ Pro nákupy mám slabost.

Alisa de Monová:  Většinou jsem prohodila pár slov a odešla, jelikož nemám teď moc času.

• Jsi už vyléčená? Jestli ano, co by jsi teď zlé bradavici vzkázala?

Nazarea Cuthbert: Vyléčená už jsem, dokazovat to sundaváním roušky ale raději nebudu +mrkne na Tess+ Vzkaz nemám a doufám, že už s bradavicemi nebudu mít čest ani osobně.

Honesty Warell Kiksová: Ano jsem, za což děkuji panu Nichovi. +přes tvář jí přelétne náznak úsměvu+ A vzkázala bych jí, ať se jde bodnout a už neotravuje mě, ani jiné studenty.

Alisa de Monová: Ano, lektvar mi namíchala kamarádka ze Zmijozelu, Lisa von Gebhile, tímto jí moc děkuji!! Rozhodně ať už se nevrací!! :D

* * *

 Tak všem slečnám děkuji za odpovědi. Přeji jim a všem žlutým, ať už je žádná zákeřná bradavice nenapadne.

A jak jste prožívali své bradavice vy?

Pac a čumák, Tess