Není nic lepšího, než když máte důvod k oslavám. Vždycky se něco najde. Někdo má narozeniny, složí zkoušku, umře… Halloween je velkým dnem pro všechny zjevy a strašidelné bytosti. A jelikož je jich v Mrzimoru plno, A protože „Everybody knows that Hufflepuffs are the party house“, jak dokazuje nápis na jednom z tombolových lístků, slavilo se ve velkém stylu. Máslový ležák, děsuplně vypadající pochutiny, hry, losování hodnotných cen a samozřejmě dobrá nálada. To vše pro vás sledovalo slídivé očko Žlutého Trimela!
Co by to bylo za tématický večírek, kdyby se na něm neobjevily převleky a masky? Kolem sedmé hodiny večerní jste tedy opravdu neměli vidiny, pokud se proti vám řítila pirátka, sličná víla, upír nebo třeba duch. To jenom mrzimorští spěchali, aby stihli dlouho očekávanou událost. (Tak dlouho očekávanou, až ji někteří zjistili pár minut předem.) S tombolovými lístky po kapsách a nadšeným očekáváním v očích proto vpadli do Komnaty nejvyšší potřeby a tam je čekalo první překvapení. Bleskokreslírna vykouzlila jejich podobizny dříve, než se probrali z narkózy sirnými plyny.
Pojďme se na některé z vymóděných jezevců podívat:
Takže jak vidíme, už na první pohled bylo veselo. Aby toho nebylo málo, účastníkům byly k dispozici bezedné dýně plné mírně opojného pití z dužiny této oranžové krásky. A co víc – prvním úkolem žluťásků bylo vymýšlet příběh na pokračování. Určitě si všichni umíme představit, že je tato kolej nakloněna každé zvrhlosti. Z některých jedinců však lezly překvapivé závěry!
Draggita Lea Ostrodrápková > Žil byl jednou jeden strašák jménem Franta Vopička. Ale nebyl to opilec, jestli vás to třeba napadlo. On se jen tak blbě tvářil, že rozesmál i pole okolo. Jednoho dne se Franta probudil ze zimního, jarního a letního spánku a zjistil, že jeho drahý kukuřičný klas někdo zklátil … ehm … sklidil a byl z toho velice smutný. Naštěstí však šla tou dobou kolem jedna pohledná čarodějka a rozhodla se strašákovi pomoci. Sebrala jeho malátné tělo a na koštěti ho odnesla pryč. Kamsi do Bradavic.
Kim Sarah Reevesová > I když to byla velmi pohledná čarodějka, často zapomínala. Konkrétně zapomněla na Vrbu mlátičku, která jim ztropila velké problémy při přistávání… Někdy hold pěkná postava není všechno…
Jostein Lauierová > A nikdy nebude. Vrba mlátička totiž ráda, když je za co chytnout a plácnout.
Vea Sophie Williams > Když se čarodějka konečného z ošklivého přistání probrala, rozhlédla se. Nikde nikdo nebyl. Pokrčila rameny a vydala se pomalu do hradu zapomínajíce na strašáka.
Andrew Uroboros > Franta mezitím ležel o kus dál a smutně sledoval, jak čarodějka odchází. Vyplazil se zpod vrby, poděkoval jí za další ránu do hlavy a vydal se sám na průzkum okolí. A protože to byl velmi inteligentní Franta, zamířil rovnou do hradu.
Chester Mikeyskovitá > Hned u brány se zarazil, protože tam na něj syčela kočka. Podrbal se na hlavě a vypadlo z ní trochu slámy. No co, přece si poradím s obyčejnou kočkou, řekl si a překročil ji.
Tess Boneová > V tom paní Norrisová vystartovala a ukousla strašákovi nohu. ,,Kruci, kočko!“ zasyčel strašák, teď už jednonohý.
Draggita Lea Ostrodrápková > Kočka se jen pobaveně ušklíbla a odběhla, načež se vzápětí objevila skupinka kouzelníků a za nimi dav zvědavých studentů. Okukovali strašáka a nechali si kolovat jeho nohu jako cenný artefakt.
Kim Sarah Reevesová > „Zpeněžíme jí!“ napadlo po chvilce jednoho ze studentů. Naposledy se podívali na strašáka a odběhli i s nohou kamsi do….hlubin hradu. Smutný strašák doskákal až ke schodům vedoucím… no to se ještě neví…
Vea Sophie Williams > Náhle u schodů uviděl dveře. Otevřel je a vešel do místnosti, která byla zahalena tmou. Z rohu se ozývaly podivné zvuky a strašák se už začal trošku bát.
Andrew Uroboros > Nějak ovšem zapomněl, že nemá nohu a rozplácl se na zemi. Když se vyplazil po futrech nahoru, chvilku šmátral po stěně, aby si rozsvítil, ale pak mu došlo, že není u mudlů a tedy ty divné čudlíky tu nebudou. Kouzlit samozřejmě neuměl a tak přemýšlel, co udělá. Přemýšlel tak důkladně, až se nakonec rozhodl …
Chester Mikeyskovitá > rozhodl se, že si prostě udělá protézu. Jenže jak a z čeho? Seděl tam a smutnil, když ho potkal skřítek a hrozně se mu strašáka zželelo. „Franto, poradím ti… Musíš najít šneka Moríska, ten by ti mohl vrátit nohu… Tak dobře by ti to oslintal, že už by se to nikdy neodlepilo…“ A tak se Franta vydal hledat Moríska… Aby mu pomohl najít jeho nohu a přislintnul ji zpátky.
Tess Boneová > Jen tu byl problém. Kde takový Morísek je. Zeptal se na to skřítka. ,,No, víš, nemůžu ti to takhle říct, zkrátka jen bedlivě pozoruj výstřihy našich studentek Mrzimoru…“ Skřítek zmizela strašák se vydal do akce.
Ozvaly se podivné zvuky a neuhádli byste, kdo se zjevil ve dveřích. Naše nebohá Sinead Siobhain a na jejích zádech celebrita večera, a to sám jednonohý strašák Franta. Jaké překvapení až znepokojení zavládlo ve skupince, když najednou uviděli, že ten, kterého si vymysleli, opravdu žije, a dokonce se dostavil, aby oslavil Halloween spolu s mrzimorskými rošťáky! Sinnie tedy Frantu statečně nesla na zádech dál, a jelikož jí to zřejmě nestačilo, korunovala se jeho tiskovou mluvčí. Prý je Franta stydlín – a kdo by nebyl s hrstí slámy v puse? Následovala soutěž s Frantovými kamarády á la „Poznej, kdo tě v noci děsí“. Nejzdatnějším znalcem bubáků všeho druhu se projevil prof. Serge Renine, který za svůj um dokonce věnoval koleji nějaký ten drobák na konto a vysloužil si tím vřelé pozvánky i na další akce podobného druhu.
A protože má Franta sice zacpaná ústa, ale za to hbitější ručku, byl čas na losování tomboly! Náš kamarád strašák tahal lístky z pytle jako smyslu zbavený a zjevně ho potěšilo, že mohl udělat radost tolika výhercům. Jezevci si odnášeli dýňové bomby, Bertíkovy fazolky, oblečení a šperky, ale i hodnotnější kousky jako čokoládovou žabku, nebo učební svitky všech stupňů. Jak vidno, vyplácí se přispívat na kolejní konto!
Tady oficiální prameny vysychají a co následovalo na afterparty, to jest zahaleno tajemstvím. Zeptali jsme se ale několika jezevců, jaký je jejich nejsilnější zážitek, který si odnesli z večírku:
Oresta Vianueva: Nejsilnější? Tombola byla velmi napínavá! Zvlášť, když jsem si zapomněla lístky, a tak jsem netušila, co jsem případně vyhrála. A nemohu opomenout pozdější debatu po skončení večírku -ušklíbne se-
Tess Boneová: Milá paní učitelko, nejvíce mě na Halloweenském večír… dýně a ještě jednou dýně! -směje se- K tomu na mě vybaflo pár cen z tomboly, zachránili jsme strašáka a já jsem nadmíru spokojená! -mrkne-
Kim Sarah Reevesová: Nejsilnější zážitek byl, když jsem měla kreslit a tvořit příběh. I když se říká, že ženský zvládají víc věcí najednou, já moc ne – směje se – Lekla jsem se u soutěže „Poznej strašidlo“ protože ten ohavný člověk z Noční můry z Elm street, bo jak se to jmenuje, mi nahnal husí kůži!! A pak samozřejmě tombola. Jsem tak šťastná za slídivé kukátko!!!! – slídíš, slídím, slídíme! –
A co vy? Byli jste na večírku? Podělte se s námi o své zážitky v komentářích pod článkem!
Draggi