Na lednové vpuštění lososů do hradu se jistě těšili jak starší studenti, tak profesoři, ale převážně samotní lososi, kterým začínalo být ve stanu, který dostali z vedení, aby v něm přečkali tuhé mrazy a věčné čekání, docela těsno. Čas nám tentokrát opravdu rychle utekl a nastal ten slavný den, kdy z hradního sovince začala vylétávat hejna sov mířící k lososům se zprávami o přijetí či nepřijetí. Netrvalo dlouho a k hradu mířily první radostné výkřiky, které vydávali přijatí studenti, ale jak už to bývá zvykem, vzduch zaplnil také nářek a bída těch nepřijatých.

Radost přijatých studentů se stupňovala, když se pro ně poprvé otevřela brána do školy. Zástupy studentů na nic nečekaly a vydaly se na své prvnotní putování napříč školou, kde na ně již s napětím a očekáváním čekali starší studenti včetně profesorů, aby je mohli, jak se patří, přivítat.

Lososům netrvalo příliš dlouho a zaplnili skoro celý hrad. Nové tváře se míhaly jak ve Velké síni, kde se začínaly pomalu, ale jistě seznamovat se staršími studenty hradu, ale také na samotných chodbách, kde se obstojně potýkaly s neustále pohybujícím se schodištěm. Mnoho z nich se vydalo vyzkoušet slavný máslový ležák nebo jiné pochutiny k madam Rosmertě ke Třem košťatům, někteří se hned chopili práce v Žluté tlapě a někteří hned ze začátku pokouštěli své štěstí a odvahu, když zavítali, aby se postavili tváří tvář Ďáblově jámě.

Lososi byli opravdu všude a s přicházející nocí se začaly objevovat první problémy těch méně orientačně schopných, když se začali na chodbách hradu ztrácet, čímž přidělávali profesorům dosti práce, protože najít opravdu všechny zatoulané jim dalo hodně zabrat. Naštěstí vše dobře dopadlo a všichni se bezpečně dostali tam, kam potřebovali.

Studenty Mrzimorské koleje po pár dnech přestalo bavit dívat se na utrpení profesorů, kteří každý den hledali další a další zatoulané studenty, a tak se rozhodli, že pro lososy připraví speciální turnaj, ve kterém jim ukáží nejdůležitější zákoutí hradu a naučí je základní orientační schopnosti na hradě, které jim v začátcích hodně pomůžou.

Nováčkovský turnaj započal a první úkol, který si mrzimorští na lososi připravili byl vskutku originální. Zajít na pokec s madam Malkinovou a vyzkoušet si u ní v kabinkách pár módních trendů bylo opravdu to nejmenší, co bychom mohli v turnaji podniknout. Větší trápení  nastalo, když jsme zjistili konečnou cenu  daného modelu, který na nás pasoval přesně podle našich představ. Nakonec jsme se museli spokojit s tím, že si daný model třeba někdy opravdu koupíme.

V dalším úkolu již přituhlo. Lososi se tentokrát vydali na průzkum samotných kolejí, kde měli za úkol vyřešit zapeklité přesmyčky, které dali zabrat každému včetně mě. Najít jedno a to pravé jméno v takovém množství výběru bylo pro někoho opravdu složité, ale ti šikovnější to i přes veškeré trápení a námahu zvládli a mohli se mosunout na další úkol, ve kterém mrzimorští mysleli na blaho svých budoucích spolužáků a poslali je vyřešit jednu z právě zadaných soutěží.

Takto pokračovaly další soutěžní úkoly, ve kterých si lososi prohloubili znalosti o stylu výuky, seznámili se s dalšími studenti, kteří jim dávali cenné rady do budoucího studentského života, zaskotačili si v Ďáblové jámě, odkud si také vytáhli několik fazolek, seznámili se s chodem knihovny, kterou jistě využijí ke studiu, navštívili ošetřovnu, kde se pokusili nemocným rozradostnit den a většinou jim s sebou přinesli něco dobrého na zub, za což byli nemocní velice vděční. Mnoho praktických rad si lososi v turnaji odnesli také ze sovince, kde se naučili používat jak vlastní, tak školní sovy a milou zprávou obdarovali své kamarády, které si na hradě stihli za tu dobu najít. V neposlední řadě se lososi seznámili s nejznámějším kouzelnických periodikem na trhu, kterým je samozřejmě Denní věštec. Ani lososi tentokrát nezaháleli a pustili se do čtení. Námahu svých očí, kterou do tohoto úkolu investovali poté přenesli na papír v podobě recenze na článek, který je jakkoli zaujal.

V úplně posledním úkolu nováčkovského turnaje dostali lososi od mrzimorských za úkol, aby číhali ve Velké síni a naučeným kouzlem „print“ zachytili alespoň jednoho studenta z jedné koleje.

Lososi prokázali opravdu energického a soutěžního ducha, když se úspěšně dostali přes všechny nastražené soutěže a turnaj úspěšně splnili. Mnozí z nich už netrpělivě čekají na pátek, kdy celý turnaj skončí a budou se vyhlašovat vítězové mnoha velice krásných cen, které jsou do začátku kouzelnického života velice potřebné.

Nejen za sebe, ale také za mnohé lososy, kterých jsem se ve Velké síni zeptal na jejich názor, můžu říci, že si nováčkovský turnaj zaslouží opravdu velkou chválu a dík mrzimorských studentů, kteří si s ním dali takovou práci a něco takového dokázali společnými silami pro nás připravit. Lososům se nejvíce líbilo samotné provedení turnaje ve stylu interaktivní mapy, kde postupně chodili a plnili úkoly a plní nadšení a zvědavosti čekali, jaký úkol na ně ještě čeká. Velive nápadité a originální úkoly byly výzvou pro mnohé z nás, kteří si tak otestovali svou soutěživost a zdatnost v překonávání překážek všemožného druhu a získali tak jedinečnou zkušenost, kterou jistě využijí jak ve výuce, tak i v dalších soutěžích, kterých se budou i nadále účastnit.

Za lososy napsal Tadäus Trottertickler