Dobrý den.

Už od začátku prázdnin se nám na hradě potulují lososové a mě zajímalo, jestli si za tu dobu už udělali nějaký názor na hrad, koleje, budoucí spolužáky a profesory. Rozhodla jsem se tedy několik z nich odchytit (nebojte, nebolelo je to:-D) a položit jim pár otázek :-) 

• Jak ses o naší škole dozvěděl/a?

Rhea de Morgan:  Řekli mi o ní kamarádi.

Narcisse Cinnerea:  Už od malička mi byly kouzelnické taje známé, ačkoli jsem většinou snila spíše o Krásnohůlkách. To víte – dívčí akademie, něžnost, lehkost, krása – co jiného si většina mladých slečen přeje? Když jsem ovšem začala stárnout a rozvíjet se, všichni si všimli, že mé vlastnosti se neslučují s těmi, které vyžadovali ve Francii. Když mi o jedenáctých narozeninách přišel dopis z Bradavic, bylo jasno v tom, kam se mé kroky budou dále ubírat.

O možnosti studování „onlajn“ jsem se dozvěděla přes některou ze svých sociálních sítí.

Samuel Berthold Lachowski: Přivedl mne sem Oliver McCollin.

Aya Watanabe: O škole jsem se dozvěděla úplnou náhodou asi před rokem. Myslím, že jsem googlila něco o Harry Potterovi a tohle mi tam vyskočilo. Tak jsem na to klikla a snažila se zaregistrovat.

Wylona Clarková: Původně jsem měla jít do jiné čarodějnické školy, ta mi ale nevyhovovala, tak jsem se přihlásila sem a vyšlo to.

Zuzana Marlon: Kdysi dávno, ještě v prváku, mi o tom říkala jedna slečna, se kterou jsem jela na výměnný pobyt do Německa, tenkrát jsem to tak nějak zazdila, ovšem nyní, o pár let později, mě chytla druhá vlna HP a já začala hledat hry s touto tématikou. Vzpomněla jsem si, že o tom kdysi mluvila, našla jsem si to a jsem tu :)

Caroline Icesberg: Vlastně úplně náhodou, koukala jsem po nějaké škole a narazila právě na HOGWARTS.

Izabela Ylfská: Mnoho mých kamarádů zde již studuje, tak jsem jen čekala, jestli také obdržím dopis a poštěstilo se :)

• Z jaké rodiny pocházíš?

Rhea de Morgan: Jsem ze smíšené a skvělé rodiny.

Narcisse Cinnerea: Pocházím ze smíšené rodiny na jihu Francie. Matka je mudlovského původu, otec kouzelnického. Jakožto jejich dítě mám nějaké znalosti z obou světů. Rodinná historie je bohatá z matčiny strany, otec se své vlastní rodiny zřekl poté, co vyšel školu.

Samuel Berthold Lachowski: Pocházím z obyčejné mudlovské rodiny.

Aya Watanabe: Pocházím z rodiny čistě kouzelnické.

Wylona Clarková: Z mudlovské. Všechno jim musím vysvětlovat. Ale na druhou stranu si na těch pár minut připadám chytrá. +hihňá se+

Zuzana Marlon:  Jsem mudlorozená :)

Caroline Icesberg: Pocházím z mudlovské.

Izabela Ylfská:  Z rodiny plně mudlovské. Za nic na světě bych nevyměnila. Mudlové nemají možnost usnadňovat si činnosti kouzly a schopnost poradit si v takové situaci i jako kouzelník je podle mě nadevše :)

• Prozradíš nám něco o sobě? Jaká/ý jsi? Tvé zájmy, silné a slabé stránky (ale není to povinné :-D)

Rhea de Morgan:  Jsem taková bláznivá :$ Mám ráda lidi, ale jen některé a moc mi nejde seznamování :D Miluji koně a ježdění. O prázdninách chodím téměř každé ráno pomáhat. Moje slabá stránka je gymnastika :D. A silná je ta, že většina lidí co se se mnou začnou hádat, odchází poraženi. :D

Narcisse Cinnerea: Jmenuji se Narcisse Cinnerea, mé jméno je francouzského původu, a nejraději mám oslovení Narci. Jsem arogantní a sobecká se sklony k nepochopitelnému žvatlání. Ráda čtu, piju zelené čaje a koukám do blba. Mám velmi ráda chemii, deštivé dny a hvězdy. Zajímám se mimo jiné i o některé sporty, mým oblíbeným zvířetem je liška a barvou modrá.

Samuel Berthold Lachowski: Jsem veselý, vtipný, občas trochu stydlivý. Mezi mé slabé stránky patří lenost, mezi ty silné patří můj smysl pro humor (ne každý jej ale snese) a bystrá mysl.

Aya Watanabe: Mezi mé zájmy patří hlavně tanec. Moc ráda tancuji. Chodím tancovat zumbu k jedné cvičitelce. Pravidelně sleduji Youtubery. To jsou lidé, kteří natáčí různá a zábavná videa na YouTube. Sleduji hlavně MadBros,Expl0iteda,Goga,Markipliera a Hoggyho. Také ráda kreslím, ale ne moc často. Silnou stránkou je u mě asi ochota, ale slabou stránkou je má trochu hádavá povaha. Když mě někdo naštve, dokážu se s ním pěkně pohádat, ale nevyletím jen kvůli maličkostem.

Wylona Clarková: Jsem hodně stydlivá. S cizími lidmi prakticky sama nepromluvím a ani v obchodě si sama nic nedokážu koupit. Jinak mám ráda jednorožce, cestování, jednorožce, čtení, jednorožce. Jo, a duhu. A jednorožce.

Zuzana Marlon: Nevím, co bych vám o sobě řekla :D Jsem klidný, skoro flegmatický tvor, hodně adaptabilní na situace, spíš vůdčí typ. Vážně nevím, co chcete slyšet :D Ráda čtu a jezdím na koni :)

Caroline Icesberg: Takže celým jménem jsem Caroline Mariana Icesberg. Ráda zpívám a tancuji, také se ráda přidám k všelijakým soutěžím a strašně ráda létám. K chování, tak jak se ke mně bude chovat druhý, tak já k němu. Moje silné stránky jsou takové, že mám na vše svůj názor, ale slušný a tolerantní. Bojím se toho, že zůstanu sama. Mé slabé stránky jsou, že jsem hodně nerozhodná.

Izabela Ylfská:  Mám ráda sport, jak kolektivní, tak sólový. Mojí silnou stránkou jsou humanitní vědy, ale slabou naopak vědy logické. Cestu k dosahování cílů mi často ničí moje vzteklost a agrese.

• Do jaké koleje bys chtěl/a a proč?

Rhea de Morgan: No, Mrzimor :) Libí se mi jejich tradice a jsou tam největší počty lidí, se kterými si rozumím.

Narcisse Cinnerea: Pevně doufám, že skončím u modrých. Líbí se mi kolej jako taková, navíc se zdá plná zajímavých lidí.

Samuel Berthold Lachowski: Chtěl bych se přidat do Havraspáru, jednak mám rád modrou barvu a také se mi líbí havrani (například ten od Poea).

Aya Watanabe: Chtěla bych do Havraspáru. Znám tam spoustu lidí a nějak mě přitahuje více než ostatní koleje. Už od filmu a knížek HP se mi líbil Havraspár. Prostě a jednoduše bych chtěla být modrá.

Wylona Clarková: Upřímně jsem o tom nepřemýšlela a nechám se překvapit. Nevím, do které zapadám nejvíc, ale ať budu v jakékoliv, budu se snažit pro ni udělat co nejvíc.

Zuzana Marlon: Celý svůj život kopu za Nebelvír, plánuju si svůj okázalý vstup do červených řad, a pak se tu objeví jeden človíček, kterému jsem nejdřív ukradla místo v seznamu, pak se zjistilo, že jsme se narodili ve stejný den, a nakonec, aby měl těch důvodů pro moje upálení ještě víc, jsme zjistili, že máme i podobné zájmy :D No a tahle osůbka spolu ještě s jednou zelenou slečnou mě ukecali, abych šla k hadům. Takže odpověď na otázku: Zmijozel :D

Caroline Icesberg: Vlastně asi do všech.

Izabela Ylfská:  Nad tím jsem moc nepřemýšlela a přemýšlet nechci. Myslím, že jsem univerzální člověk, který zapadne všude.

• A do jaké naopak ne a proč?

Rhea de Morgan: Nemám žádnou kolej, do které bych nechtěla.

Narcisse Cinnerea: Pokud ovšem skončím v jiné koleji, nebudu zklamaná. Žádná ze zbylých tří mě neodradila natolik, že bych v ní nechtěla studovat, pokud by na to došlo. Každá má něco do sebe a mnohdy je barva opravdu pouze barvou.

Samuel Berthold Lachowski: Nechtěl bych do Mrzimoru, ta kolej pro mě není nijak zajímavá, je nevýrazná a kdo by chtěl mít jako symbol jezevce?

Aya Watanabe: Naopak bych nechtěla do Zmijozelu. Tam neznám skoro nikoho, ale to není tak moc důležité. Mám ze Zmijozelu divný pocit. Prý je to tam trochu jiné než v ostatních kolejích, ale každá kolej má něco „svého“. Už i z filmu a knížky o HP jsem měla ze Zmijozelu divný pocit. Prostě sem se mi chce nejméně.

Zuzana Marlon: Nemůžu říct, že by byla kolej, do které bych vyloženě nechtěla, ale pokud už si mám vybrat, pak to bude Mrzimor. Dokážu se ztotožnit se všemi třemi zbývajícími kolejemi, ale z Mrzimoru v sobě nemám vůbec nic.

Caroline Icesberg: Chtěla bych do všech, takže se nedá určit.

Izabela Ylfská:  Viz. předchozí odpověď

• Máš tady nějaké kamarády?

Rhea de Morgan: Ano, většina jich je v čarostavu, ale někteří ne, nestihám ho aktualizovat :D

Narcisse Cinnerea: To je velmi zajímavě položená otázka, ale nedokážu s jistotou říci, že vím, jak odpovědět. Netroufám si tvrdit, že za těch pár týdnů jsem si získala dlouholeté přátele, ale myslím, že můžu prohlásit, že s pár lidmi si aktivně píši a rozhodně se zdají, že by mými přáteli být mohli – zdravím Mary a Dráčka. :-)

Samuel Berthold Lachowski: Pár ano, ale řekněme, že spíše z řad profesorů.

Aya Watanabe: Ano. Kamarády tu mám. Nejvíce kamarádů mám asi mezi lososkami, to je jasné. Ale také s těmi havraspárskými se často bavím, např: Nicole Landin, Saphira Crystal a nebo Daffodila Nightingale. Lidí jsou tu moc milí a snadno se s nimi navazuje přátelství. Všichni jsou ochotní a hodní.

Wylona Clarková: Zatím ne. Občas s někým prohodím slovo, hlavně s nováčky. Ostatní mají takový svůj slang a někdy ani nerozumím, o čem mluví. Ale snad brzy zapadnu . +usměje se+

Zuzana Marlon: Mám, už řečeného Ďáblíka, i když ten by to popřel a proklel mě až do minulých životů. :D

Caroline Icesberg: Ano, každý den potkávám nové a nové. Ráda se seznamuji.

Izabela Ylfská:  Mám tu pár přátel, které jsem měla před tím i které jsem si našla až zde.

• Jaké bylo čekání před hradem?

Rhea de Morgan: Čekání bylo nekonečné.

Narcisse Cinnerea: Čekání před hradem bylo trochu fyzicky náročné kvůli počasí, ovšem díky mému navštěvování mudlškoly se to vydržet dalo. Měla jsem plno práce s posledními projekty, že jsem na pomyšlení na hogwarts měla málo času. Když mi přišel mail, že jsem přijata, byla to taková sladká tečka za úspěšně zvládnutým mudlovským školním rokem, kterou jsem si vychutnala.

Samuel Berthold Lachowski: Čekal jsem tam dlouho, už jsem se bál, že tam zapustím kořeny. Nakonec se ale brány otevřely.

Aya Watanabe:  Čekání bylo otravné. Ale nějak jsem to vydržet musela. Nemohla jsem se dočkat, až se sem podívám a vše si to projdu. Nebylo to tak strašné, ale znovu to zažít nechci. Lepší je to tady. Hrad je o hodně lepší a hezčí než vypadá z venku. Prostě je lepší být vevnitř než stát venku a čekat na ten magický okamžik kdy mě pustí dovnitř.

Wylona Clarková: Hrůza. Strašně dlouho mi nepřišla sova s přijímacím dopisem a jen jsem sledovala seznam nováčků, kteří už byli přijati. Takže jsem byla dost nervózní a nějakou chvilku jsem si dokonce myslela, že jsem nebyla přijata.

Zuzana Marlon: Vlastně docela v pohodě. Nejsem z těch, kteří by nějak nervovali, nebo stepovali na dlažbě před branou. Odevzdala jsem esej, koukla na datum, kdy bude rozhodnuto o mém přijetí a odešla zpátky domů. Těch zbylých čtrnáct dní jsem strávila pěkně v teple své postele, a v den vyřčení verdiktu se vrátila i s věcmi.

Caroline Icesberg: Vlastně, byla jsem hodně zvědavá a natěšená…

Izabela Ylfská:  Byla jsem příšerně nervózní. Nevěděla jsem, jak moc velké mám šance, ale doufala jsem.

• A co esej? Byla těžká?

Rhea de Morgan: Esej jsem napsala hned 2. den registrace. Letos bylo velmi lehké zadání.

Narcisse Cinnerea: Nebyla, nebo se mi alespoň nezdála. Už jsem měla horší zadání na slohové a jiné práce, a většinou navíc také méně kreativní a zábavné s mnohem kratším časem na jejich vypracování. Tohle byla oproti jim procházka růžovým sadem.

Samuel Berthold Lachowski: Při prvním pohledu na téma eseje mne vůbec nic nenapadlo, ale nechal jsem si to trochu rozležet v hlavě, což mě přivedlo na nápad…který jsem pak převedl na pergamen.

Aya Watanabe: Minulý rok jsem se chtěla registrovat a zadání eseje bylo „Mé kouzelnické kořeny“. Z této doby mám jeden vtipný příběh. Kořeny jsem pochopila trochu jinak, než bylo myšleno a začala jsem psát. Ano, pochopila jsem to jako kořeny stromů. Když jsem o těch kořenech psala, tak vedle mě seděla sestra a jsem jí vděčná za to, že tam byla. Byla to totiž ona, kdo i řekl, že myslí rodiče, prarodiče atd. Myslím, že jsem se tehdy měla jmenovat asi Shawna Jones. Esej jsem potom napsala správně, ale nevzali mě. Je pravda, že tu esej jsem napsala hodně krátkou oproti té, co jsem psala při této registraci. Na tuto registraci bylo zadání eseje hodně jednoduché. Dalo se o tom více psát. Byla to esej na téma Má první kouzelnická hůlka. Rozepsala jsem se a přijali mě. Nebylo to vůbec těžké. Těžší mi připadala ty esej, kterou jsem psala před rokem při nepovedené registraci. A právě na toto téma eseje (Moje první kouz. hůlka) byla i vypsána soutěž. Jelikož to je zajímavé a dost lehké téma. Jsem ráda za tohle téma eseje, protože se to dalo lehce vypracovat.

Wylona Clarková: Vůbec ne, ráda píšu věci ze života. Navíc taková událost jako výběr první hůlky se lehce pamatuje.

Zuzana Marlon: Ani ne. Pojala jsem to jako příběh a odevzdala s tím, že buďto to vezmou, nebo prostě ne.

Caroline Icesberg: Co se týče eseje, tak prostě jsem psala a psala, až z toho vznikla esej. Sice nebyla moc dlouhá, ale prostě fantazii se meze nekladou.

Izabela Ylfská:  Mně osobně téma naprosto sedlo, esej se psala sama.

• Zapojila ses už do nováčkovského turnaje?

Rhea de Morgan:  Ano a zasekla jsem se u 3. úkolu z důvodu lenosti. Momentálně se pracuje na 9. :)

Narcisse Cinnerea: Zapojila jsem se, mám hotovou hlavní část a čtyři z pěti vedlejších úkolů, avšak i ten poslední bych ráda do konce turnaje zvládla, pokud budu mít chvilku času a chytne mě kreativní.

Samuel Berthold Lachowski: Ano, do turnaje jsem se již zapojil, ale momentálně v něm trochu stagnuji.

Aya Watanabe: Ano. Do Turnaje nováčků jsem se už zapojila. A už dávno jsem ho dodělala. Jenže vím, že jsem ho vyplnila asi ne moc dobře. Hodně mi pomohl s orientací na hradě a jsem vděčná za možnost jeho vypracování.

Wylona Clarková: Ano, momentálně dokončuji hlavní úkoly a chystám se na ty vedlejší. Zatím mi to docela jde, a když ne, všichni jsou ochotní pomoci.

Zuzana Marlon: Zapojila, ještě mi chybí tři úkoly.

Caroline Icesberg: Nezapojila, ale chystám se k tomu.

Izabela Ylfská:  Ano, zapojila a úkoly stále plním.

A to je ode mne vše. Doufám, že se vám článek líbil.

Pro Žlutý Trimeles 

Esperanza Luisana Morgan

Redakce Žlutého Timela přeje všem nováčkům, aby se jim splnila jejich přání a Moudrý klobouk je zařadil tam, kam je srdce táhne.