A je to tady, vážení!

Sedmiboj pro naše sedmiborce skončil a teď už jen se zatajeným dechem čekají, kam doputují poslední hvězdičky a jak celé klání dopadne.

Jsem stejně nedočkavý jako oni a věřím, že ani vy na tom nejste lépe.

Tak si pojďme ukrátit čekání a ukažme si názory žlutých borců a současně si připomeňme první úkol.

Poslední „zpovědní“ vydání Trimela budou trochu jinak pojatá. Samozřejmě budou obsahovat odpovědi jednotlivých soutěžících, ale zároveň nahlédneme jedním (nebo oběma) očkem na úkoly zpětně. Každý příspěvek > jiná kolej > jiný úkol. 

Dnes to bude ten první …

Jak vidíte, z básničky toho soutěžící moc nepoznali. I když… jakmile vstoupili do arény, bylo jim vše jasné.

Ale teď pokládám otázku: 

Zdravím a naposledy jdu prosit o názor na sedmý úkol Sedmiboje.

Navíc bych vás rád požádal o zhodnocení soutěže jako celku. Jestli jste se spíš bavili nebo stresovali. Jestli byste příště (ano, vím, že to nejde) šli do Sedmičky znovu. Zkrátka… prosím, rozepište se a nebojte se i nějaké té kritiky. Pro organizátory to může být užitečná zpětná vazba a možnost do příště něco i vylepšit.

Jako první dostane slovo:

Kim Sarah Reevesová

Ahoj Andílku :))

Sedmý úkol Sedmiboje mi utekl jako voda. Chci říct, že i když to byl poslední úkol a měli jsme předvést, co v nás je, tak jsem ho prolétla tak rychle, že vlastně nevím, co všechno jsem na něm udělala. xD
Praktický byla všehochuť, a když jsem tam zahlédla ty prokleté stany….řekněme, že jsem na vteřinku byla v koncích. U lektvarů jsem se zapotila, ale nakonec jsem vyšla vcelku se slušným časem. Jsem tedy spokojená. ;)
Teoretická část mě zaměstnala především v tom, že jsem netušila, jak pojmout ty ochranná kouzla :) Nakonec se to podařilo a já děkuji madam Kate za odpovědi na mé otázky :)

Zhodnocení celého Sedmiboje… no… znovu bych do toho nešla. Upřímně bych raději hrotila dva roky za sebou ve výuce, než bych šla znovu do Sedmiboje. Na druhou stranu jsem ráda za příležitost zkusit si to. Jsem ráda, že jsem mohla soutěžit za kolej. Dokonce jsem ráda i za kritiku, které se mi někdy dostalo a dvojnásobně ráda za pochvaly :))
Sedmiboj zabírá hodně času, tak mě tak napadá, co kdyby vybraní Sedmiborci byli oproštěni od výuky, když jdou někdy v úkolech až na pokraj svých sil? :-) Jen taková myšlenka ;)
Chtěla bych moc poděkovat madam Niam, madam Lili, madam Skořápce a panu Kouheiovi, že hodnotili přísně i přiměřeně, s pochvalou i výtkou, s objektivitou i subjektivitou :))
Dále bych chtěla říct Sedmiborcům, že jim gratuluji a že jsem ráda, že jsme to všichni ve zdraví přežili. Díky za vaši čestnost a skvělé fandění bez rozdílů barev :)
Ráda bych poděkovala i madam Kate a panu Olíkovi za organizaci. Úkoly byly super! Někdy až moc :D Děkuji, že jste radili v těžkých chvílích a jsem ráda, že jsem mohla soutěžit právě pod Vaším vedením :)
A nakonec bych ráda poděkovala celému Mrzimoru. Díky za Vaši podporu a fandění! Moc si toho vážím :-)
A to je asi tak všechno Andílku :) Jsem ráda, že je Sedmiboj za mnou a já už se můžu plně věnovat tomu, co mám nejraději – flákání :P

Díky,
Kim

(děkuju Kimonce za odpověď a mohu jí jen držet palce, aby ji to flákání, co miluje, dodalo síly k další práci. Protože kdo Kim zná, ví, že odpočívat a flákat se, nikdy dlouho nevydrží ;o))

A než dám slovo dalšímu žlutému sedmiborci, řeknu vám, co na ně čekalo v aréně v prvním praktickém úkolu.

Ano! Správně! Řádil tam nějaký vandal…! Poničil co se dalo a bylo třeba to dát zase do pořádku ;o)

Susan Cookové

Ahoj Andy, tak dnes naposledy co? To nám to uteklo.
Sedmý úkol Sedmiboje byl hodně náročný. Praktický obsahoval všechny prvky předchozích úkolů, tudíž i ty, ve kterých se mi nedařilo… což se nijak zvlášť nezlepšilo ani tentokrát. –Zasměje se-  Na mě byl tedy hlavně nehorázně dlouhý, jakoby to nemělo konce. Některé části mě bavily a šly mi snadno, u jiných jsem rostla a nadávala. U jedné části jsem do sebe i hodila oběd s tím, že třeba, když se na to najím, tak naberu novou sílu a konečně to vyřeším –uchechtne se-. A vlastně to povedlo.
Co se kreativního úkolu týče, tak ten se také zdál trochu nekonečným. Když jsem ho tvořila, měla jsem pocit, že to za žádných okolností nemůžu stihnout, že to skončí tak, že to odešlu hotové jen z půlky nebo vůbec, ale nakonec to přeci jen dopadlo. Byl to poslední úkol, tudíž byl opravdu náročný a nebudu lhát, jsem ráda, že ho mám za sebou, ale místy mě bavil. Ze začátku hlavně, ke konci už jsem byla dost zoufalá.

Jestli bych šla do Sedmiboje znovu? To je docela zapeklitá otázka. Kdybych se opět ocitla v situaci, ve které jsem byla před začátkem Sedmiboje, nejspíš bych na to opět kývla, muselo by to ale být za jiných okolností, než to bylo tentokrát. Myslím, že jsem podcenila, kolik mám času a tak některé úkoly mohly trochu trpět. Jsem plná emocí a tak trochu vyčerpaná, takže teď mi představa dalšího Sedmiboje připadá naprosto nemyslitelná, abych pravdu řekla…. –zasměje se- Ale s odstupem asi začnu bez váhání říkat, že bych do toho šla znova. Do kritiky se pouštět nechci. Samozřejmě by bylo co zlepšovat, možná mi sem tam přišlo trochu nejednoznačné zadání… Některá hodnocení porotců byla občas možná až moc krutá… A to je asi všechno, co řeknu.
Jsem ráda, že to mám za sebou a teď už jen budu s napětím očekávat, jak to všechno dopadne.
Měj se famfárově,
Susan.

(I Susan děkuji za odpověď. Naše optimistická a věčně usměvavá Susan dokonce nadávala, přátelé! Ale už se znovu usmívá a my jí tleskáme. Někdy to měla sakra těžké a přesto to zmákla. Susan, bravo :o) )

Tak to vidíte. Všechno dobře dopadlo a my můžeme dát slovo poslednímu soutěžícímu ze žlutého týmu. Tím je samozřejmě

Chris Jericho 

Ahoj Andy,

Poslední úkol byl opravdu perla. Praktická část mi ze začátku celkem šla, až do chvilky, kdy jsem narazil na lektvar. Musím se přiznat, že jsem byl jen kousíček od toho, abych to zabalil. Nakonec jsem ale pokračoval a za 4. místo, jsem skutečně nadšený.

Kreativní část byla ještě horší. Dlouho jsem uvažoval, jak tento úkol vůbec udělat. Nakonec jsem si ale snad poradil a teď už jen čekání, co na to porota.

Pokud bych měl říct k sedmiboji něco více, pak musím dodat, že jsem si celý sedmiboj skutečně užil. Bez váhání bych do něj šel znovu, opravdu mi sedmiboj hodně dal. Chtěl bych poděkovat spoustě lidí za podporu, a to nejen fanouškům, ale i ostatním účastníkům, myslím si, že se z nás stala fajn parta, a já jsem rád, že jsem právě s těmito studenty mohl změřit své síly. Jsem za to skutečně rád. Je pravda, že ne asi se vším jsem vždy plně souhlasil a ne vše se mi vždy tak úplně líbilo. Ale to určitě nejsem jediný. Děkuji tedy ještě jednou fanouškům, soupeřům, organizátorům a stejně tak porotcům, sedmiboj byl skutečně zážitek a nezbývá už nic jiného, než doufat, že se vítězem stane člověk, jenž si to skutečně zaslouží ze všech nejvíce.

Závěrem bych ještě dodal Andymu, za možnost se vyjádřit ke všem úkolů, ale také i k celkovému sedmiboji.

(Díky i Chrisovi za upřímnou odpověď. Vím, že v mnohém se rval jako pravý jezevec i přes nepřízeň osudu a věřím, že jeho snaha bude odměněna. Zlom vaz, brácho!)

A to je pro tentokrát vše. Že jsem vám neřekl i kreativní část úkolu? No a?  Taky nemusíte všechno vědět – mrkne na čtenáře a jde chystat další díl o Sedmiboji tentokrát z koleje červené –

Mějte krásné dny a příště ahoj

Andy