Milí čtenáři a zejména soutěžící, úvodem nám dovolte velikou omluvu za zpoždění, které tento článek nabral. Zdravotní problémy šéfredaktorky dílo zká… zpoždění zapříčinily. Tedy: Omlouváme se –směje se-.

Neméně zásadní je ovšem dík všem odvážným duším, které se zapojily! Tedy: Děkujeme. Moc nás vaše příspěvky potěšily a pohladily na duši. A jistě udělaly radost i mazlíčkům! A jak že to všechno dopadlo? Pojďme se na to společně podívat.

Do naší soutěže dorazilo celkem devět příspěvků. Pro milovníky čísel dodám i to, že jeden byl věnovaný jednomu z námi navržených mazlíčků, konkrétně žábě Violetě, a celkem tři příspěvky opěvovaly mazlíčka nikoliv vlastního! Pro milovníky drbů ještě přihoďme informaci, že své oslavné básně se dočkal i mazlíček, který byl v původní verzi navržený, ale při schvalování byl záhadně zcenzurován. Mluvím o Vdolkovi, věrném krysákovi naší šéfredaktorky.

Poznámka šéfredaktorky: Vdolek je chudák v mrazáku a nepřišlo mi tak fér ho profanovat -culí se -.

Zprávou poněkud nemilou je pak to, že hned dva příspěvky nesplnily soutěžní podmínky. V obou případech byl problémem rozsah, báseň Neznámé od Ruby Élise Day měla 32 veršů, Adrian od Emy Jane Michaels dokonce 48. Přestože i tyto básničky byla radost číst, nebyly v rámci soutěže oficiálně hodnocené.

Naše porota, tvořená mou maličkostí Klotyldou Malíkovou a zasloužilými jezevčicemi Amandou Wright a Susan Cookovou, se ovšem shodla, že si básničky i přesto zaslouží publikum. Proto i tyto dvě delší básničky v článku najdete . Co víc, Ruby jsme se rozhodly udělit cenu útěchy, neboť nám její básnička přijde skutečně vydařená.

Nenajdete tu naopak básničku jednoho účastníka, který si přál zveřejnění pouze v případě umístění a který si žel vítězné místo nevybojoval. Spolu s ním skončily pod stupni vítězů Noah Limbani, Princess Star a Suzzy Blackwood.

Přejděme ovšem k medailovým pozicím. Na třetím místě se s básničkou Pro Foise umístila Inees Rut Gowstring.

Stříbrné místo si, tak trochu v souladu se svou kolejní barvou, básničkou Žabička Emička vybojovala Astoria von Pens.

A na pozici nejvyšší, na prvním místě, se díky básničce Dárek pro Vdolka umístila Indris Elwinor. Moc gratulujeme!

Doufáme, že všichni ocenění budou mít ze svých odměn radost, a ještě jednou děkujeme všem zúčastněným. Teď už ale předáváme slovo právě účastníkům a jejich básničkám.

Dárek pro Vdolka (Indris Elwinor)

(1. místo)

Vdolek to je krysák hravý,
Chmur veškerých rád tě zbaví.
Radostně venku skotačí.
Soupeři mu nestačí.

Poklady hledá ukryté,
Nánosy hlíny přikryté.
Když se v blátě zamaže,
Teplá koupel mu pomůže.

Jídlo též má velmi rád,
sýr, jež může rozhryzat.
Pak v pelíšku si sladce sní,
O svém krysím království.

Žabička Emička (Astoria von Pens)

(2. místo)

Moje exotická žabičko,
usměj se na mě maličko.
Sršíš všemi barvami,
nakrmím tě larvami.
Nebo bys raději pár mušek?
Tolik co na stromě je hrušek?

Doma máš svůj pelíšek,
co přinesl ti Ježíšek.
Vedle něj je hnědá mistička,
a ve váze z kapradí kytička.
I když mi občas oblečení zničíš,
nadávku ode mě neuslyšíš.

Pro Foise (Inees Rut Gowstring)

(3. místo)

Zas kouše mě něžně.
V kapse dobrůtku hledá.
Postelí proběhne zběžně.
Svůj pelíšek nedá.

Radost v dávkách mi dává.
Fazolky z jámy mi nosí.
Se mnou stále si hrává.
V sklepení příšery kosí.

Již přes tisíc dnů je moje radost.
Přítelem je mi opravdu pravým.
Mám tolik ráda tu jeho hravost.
A těmito řádky já moc ho zdravím.

Jack Kvakuň O’Neill (Noah Limbani)

Ač v mrazáku teď jsi,
zapomenut nejsi,

králem všech žab,
tvůj největší půvab,
okouzlí všechny žabice,
máš zelené nohavice.

Princezna Žaběna,
rozpálí tě do běla,
už mnoho dítek,
vypadáš jak kvítek.

Znovu nastane tvá chvíle,
ty můj malý krokodýle.

Samuel (Princess Star)

Ačkoliv mazlíčků je tady mnoho,
já vlastním pořád jen toho jednoho,
je to můj malý krysáček,
roztomilý má čumáček.

Je to už víc než sedm set dní,
co dala mi ho madam kolejní,
ač se mi maguár líbí tak moc,
Sám by mi chyběl každičkou noc.

Hrajeme si spolu po celý den,
pak jdeme většinou na chvíli ven.
Snad se mnou má, co vždycky chtěl,
je to můj drahý Samuel.

Žába Violeta (Suzzy Blackwood)

Jak úžasná a krásná je žába Violeta,
Vše okolo ní samovolně vzkvétá.

Je to ta nejlepší Žabka!
S madam Žábou světem ťapká.

Fialová jako její paní je,
Kdo se jí zprotiví, zažije galeje.

Viloleta je prostě a zkrátka nejlepší,
Ale to už tady snad každý ví!

Navždy budu Violetu oslavovat,
Poslušně jí posluhovat,

Tam, kam skočí, skočím i já,
Violeta k mému srdci klíč má!

Neznámé (Ruby Élise Day)

(cena útěchy)

Na hradě spoustu mazlíčků máme,
všichni je tu dobře známe.
Kočky, psi, krysy nebo žáby,
všichni je tu máme rádi.

Já kočce Neznámé chtěla bych báseň věnovat,
té co šplh na strom nemusí trénovat.
Elegantní chůze a ladný krok,
dlouhý je každý její skok. 

Za utíkajícím cílem uběhla by míli,
vždy má v sobě plno síly.
S Panoramicou ráda si hraje
a v zdatnou šelmu přitom zraje. 

S tmavou nocí splyne snadno,
když školními pozemky plíží se kradmo.
Našlapuje potichu a tiše,
jako tlapky měla by z plyše. 

Ouška špičatá a velké žluté oči,
co prohlédnou naskrz celou tvojí duší.
Štíhlá elegantní postava,
že obdiv se jí ze všech stran dostává. 

Neznámá má ráda dobrodružství a tajemné poutě,
co do neznámých krajů zvou tě.
Stejně tak má ale ráda i svůj klid a spánek,
co lehký je jak jarní vánek. 

Jako každá kočka svět magie zná
a pohled svůj tajemný upírá v dál.
Dívá se do dáli, kam my vidět neumíme,
doufejme, proto snad, že se to od ní naučíme.  

Devět životů i Neznámá žít může,
za tu dobu spoustu věcí zmůže.
My máme být poctěni, že můžeme ji znát
a lásku jí všechnu dát.

Adrian (Ema Jane Michaels) 

(mimo soutěž – příliš mnoho veršů)

Jedno malé děvčátko,
chtělo bílé krysátko,
čekat dlouho muselo,
až z velké síně zaznělo.

V obchodě krysa se zjevila,
a já získat se ho snažila,
byl to pro mě velký boj,
v duši vybouchl mi ohňostroj. 

Moje krysa Adrian,
není žádný hrubián,
s kamarády rád si hraje,
i závod občas vyhraje.

Na rande už párkrát byl,
mláďátko však nezplodil,
moc rád už by dítko měl,
nevěstu však nenašel.

Vždycky ráno v neděli,
očka se mu zatřpytí,
láskyplně přitulí se,
pohoví si v mojí kapse.

Poté přijde mazlení,
on je tak kouzelné stvoření,
má rád také muchlování,
vždy mu splním všechna přání.

Jeho běžné krmení,
zas tak moc mu nevoní,
sýr však baští velmi rád,
i s muškami v polevě je kamarád. 

Trénování jde mu skvěle,
díky němu není při těle,
nejraději běhá si,
za každého počasí.

Pohodu pak užívá si,
na polštáři z čisté krásy,
Mrzimoru fandí rád,
bodů by chtěl získat padesát.

Kamarády různé má,
krysa není jediná,
rád si také hraje s žabkou,
kamarádí však i s kočkou.

Večer do pelíšku uložím ho,
den to byl plný úplně všeho,
do peřin se zahrabe,
a během chvíle už chrápe.

Mám ho ráda moc a moc,
občas zkusím na něm svou čaromoc,
on se na mě vždycky smál,
Adrian, mého srdce král!

Ještě jednou moc děkujeme za všechny krásné příspěvky do soutěže a doufáme, že se vám čtenářům všechny básničky líbí alespoň tolik, jako nám.  

Pro Žlutého Trimela
Klotylda Malíková