Trimeles / Aktuální zprávy / Hogwarts Legacy
Jak jste tvořili frázevoloviny, a jak to s nimi dopadlo Jak to dopadlo s Březnovou knižní šifrou Rose Daninatali: „Jezevci, těšte se, až vás zase proberu ze zimního spánku.“ Cesta za pokladem LS2024 Mrzimorské výstřelky aneb co všechno z nás zase vypadlo Sebechvála nám nesmrdí aneb Jak dopadly trimelesí ódy Žlutá, kam se podíváš… Teda pardon, zelená?! Měsíc knihy DIY – 7. díl Zápisník jednoho dinosaura IV – Ať žijí technologie (aneb při čem všem jste byli zároveň na hradě) Malé, Malej, Malučký… Princ Hog v kocke 18 – Nový školní rok Březnová knižní šifra Žlutého Trimela Nováčkovská výprava pro Magíka Připravit k luštění – Březnová knižní šifra Žlutého Trimela na obzoru! Příčná kombinatorika II – Vetešnictví u Kšeftaře Deskohráčův stolek speciál – Harry Potter Vzestup Smrtijedů Valentýnské menu DIY – 6. díl Zápisník jednoho dinosaura 3 – Výzva tajemného kloboukového semináře 13 otázek pro profíky Enid Bloom: „Musím říct, že mi to otevřelo oči.“ Hog v kocke 17 – Kagíci Sprosté slovo na šest? Příčná kombinatorika 2024 – Co nás čeká a nemine I. Silvestrovské hemzulky Hog v kocke 16 – Vánoční smíchmajstr Vánoce, Vánoce, přicházejí Vánoční pohyblivé obrázky II – seriály Mrzimorský vánoční playlist Trimeles na cestách – kam za vánoční atmosférou? Vánoční pohyblivé obrázky Hog v kocke 15 – Školní rok v plném proudu Velká vánoční stávka Zápisník jednoho dinosaura 2 – Paměť není, co bývala Mrzimor získal magíka s názvem „Veselá kopa“ Vánoční dárky za hubičku DIY – 5. díl Cesta za pokladem ZS24 Pohřešuje se! Pomoz zatoulaným strašidlům najít cestu domů Last minute halloweenský kostým v Hog stylu Halloweenská křížovka plná (nejen) strašidel Moudra z čarostavů Podzimní tvoření DIY – 4. díl Luna Goshawk: „Očakávania boli, zatiaľ sa mi plnia a možno aj prevyšujú.“ Zápisník jednoho dinosaura – Rozmrazená, ale plešatá Rekapitulace Celoletní úkoly Prokletí termínové neděle Hog v kocke – 14. část – Zpátky do lavic! Ohlédnutí za TNT Rekapitulace Nisqa TNT: Úkol třetí Olivia Wines: „O Mrzimor se nebojím, my si poradíme.“ Směnárna na planetě Meeraha TNT: Úkol druhý TNT: Úkol první Rekapitulace Umubumbe Tradiční nováčkovský turnaj je zpět! Planeta Nisqa Rekapitulace Gezegen Prázdninové pohodové poslouchání: Potterovský podcast Emoji na Hradě V. Rekapitulace Domicilium Planeta Umubumbe Planeta Gezegen Jak probíhalo slavnostní ukončení školního roku u jezevců? Domovská planeta Domicilium Vesmírná odysea – mise začíná Vesmírná odysea Hog v kocke – 13. část – Souboják vol. 2 Harry Potter storkát jinak aneb jak očaroval mudlovskou literaturu Potter opustil ministerstvo, je teď ragbista Hog v kocke – 13. část – Souboják Souboj se stylem Famfrpálové perličky Jak se v Mrzimoru nosí NiT? Hogwarts Legacy Stále vzpomínám na Albínku Rozhovor s Ivy Emersonovou: „Mrzimor je moje srdeční záležitost.“ Rozporuplné pocity aneb jak se těšíme na nový HP seriál Remake, o který nikdo nestál – co se ví o novém seriálu Harry Potter Hog v kocke – 12. část – Umíme se sobě zasmát Tom Felton: Beyond the Wand Jarní dekorace DIY – 3. díl Deskohráčův stolek: Takenoko a rozšíření Panďátka Mrzimor napříč jazyky Jaké je býti nejbohatší v Mrzimoru? Žluté duše ve fialovém hábitu – Oresta McCollin Vianueva Hog v kocke – 11. část – Hradní novinky 13 otázek nejen pro shopaholiky Deskohráčův stolek: Architekti Západního království Novoroční vybarvování – vyhlášení Zimní dekorace DIY – 2. díl Famfrpálová sezóna zima 2023 Novoroční vybarvování Novoroční přání 2023 13 vánočních otázek pro Grinche i Kdovíky 2/2 Jezevci přejí Veselé Vánoce Jak se v Mrzimoru nosí Vánoce? 13 vánočních otázek pro Grinche i Kdovíky 1/2 Zase (ne) zkouškujeme! Jak se v Mrzimoru nosí žlutá?

Zřejmě již hodně kouzelníků slyšelo o hře Hogwarts Legacy. Ta vyšla v první polovině února 2023 a dostal jsem se k ní velmi brzy po vydání. Teď, po více než měsíci a asi 50 odehraných hodinách, přišel čas na rekapitulaci.

Musím začít konstatováním, že nejsem žádný velký hráč. Kdysi dávno jsem hrál Fénixův řád. Z té hry si pamatuju šikovně propracované prostředí Bradavic a obrovské množství růžových ampliónů (jedno slovo: Umbridgeová). Vzpomínám, že později jsem zkoušel Prince dvojí krve. Tady ve mně zase zůstalo důmyslné (a místy i náročné) vaření lektvarů, létání na koštěti, a otevřený hrad.

Byla zde ještě chvilka s Lineage (opět otevřený svět), a následně jsem na více než 10 let, až někdy do roku 2021, neměl čas ani možnost si nějakou hru vychutnat. Tehdy se ke mně dostal Skyrim (Special Edition, vydáno 2016), který jsem si vylepšil grafickými mody. To je důležité zmínit, protože Skyrim je moje srdcovka a veškeré porovnání dalších her v sobě bude zahrnovat, jestli ve mně vyvolala stejný úžas jako právě Skyrim. Hogwarts Legacy se to nepovedlo.

To ale není konec recenze. Čeho si na Skyrimu nejvíce cením je ten otevřený svět a volnost. Kdykoliv v průběhu hry se na nějaký quest můžu vykašlat, jít se proběhnout na druhý konec provincie, zmydlit nějaké bandity, odpočinout si v lese nebo některém z domů, a pak se zase vrátit. Hogwarts Legacy to umožňuje taky. Jednu chvíli se můžu procházet Bradavicemi a jinou si lítat ve vesničkách, v Zapovězeném lese, nebo třeba i Merlin-ví-kde.

Upřesním, že mám možnost hrát na stolním počítadle, domnívám se, lehce nadprůměrného výkonu.

Ovládání

Na Hogwarts Legacy (HL) se mi líbí, do jaké míry si hráč může nastavit ovládání hry. Výchozí nastavení je – krom samozřejmého W, A, S, D a myši – pochopitelné a docela snadno zapamatovatelné. Získal jsem dojem, že hra se tady snaží (možná až moc) přizpůsobit konzolím, protože nabízí čtyři rychlá kouzla (podobně jako konzolové ovladače mají čtyři tlačítka). To je docela málo, třebaže je v pozdější části hry možnost si otevřít další sety kouzel, které se přehazují kolečkem myši. Není to jako v našem místním Soubojovém klubu, tady si sami vybíráte, která čtyři kouzla budete mít k dispozici (např. Incendio, Depulso, Lumos a Levioso). Ta kouzla se mají sesílat pomocí klávesnice, konkrétně číslic 1, 2, 3, a 4 nad písmenky QWER. Jenže… my máme českou klávesnici. Zatímco anglofonní (a jiné) národy tam opravdu mají 1, 2, 3, a 4, my tam máme +, ě, š, č. A pokud se pokusíte přesvědčit hru, že opravdu chcete Depulso sesílat stiskem klávesy „ě“, tak vám hodí chybu. Diakritiku vůbec nechápe. Než si vždycky měnit klávesnici na anglickou, a pak při používání X a Y si uvědomovat, že tentokrát je Y vlastně vedle písmene T, je lepší využít možnosti přidat alternativní klávesu, která už „ě“ bere bez brblání.

Pocit z dobrého ovládání hry (tzv. vanilla hry, nemodifikované) ještě kazí létání na koštěti. Ke stoupání se používá mezerník (to už dobře známe z Letové plochy), ale ke klesání klávesa Control (známá jako Ctrl). To mi nepřijde jako nejlepší nápad pod sluncem, protože malíček levé ruky není ten nejčastěji používaný prst. Jak jsem ale naznačil před chvílí, hráč má možnost si ovládání bohatě přizpůsobit. Na koštěti také nejste schopni sesílat jakákoliv kouzla z vybraného slotu kouzel. Pokud byste tedy chtěli překvapit padouchy tím, že na ně zaútočíte z koštěte, smůla.

Grafika

Na začátku jsem zmiňoval, že moje počítadlo považuji za lepší průměr. Zatímco grafika Skyrimu se mi zobrazuje, řekl bych, výborně, o Hogwarts Legacy tohle říct nemůžu. Když jsem to poprvé spustil na hrou doporučeném grafickém nastavení, byl jsem opravdu v rozpacích, jak tohle mohlo vyjít v roce 2023 a ne o 10 nebo 15 let dříve. Když na LetaxTube procházím porovnání grafiky her HL a např. Prince dvojí krve (2009), tak se nemůžu ubránit dojmu, že ta hra stará 14 let (!) byla vizuálně na excelentní úrovni. Nicméně, nemůžu dávat tvůrcům za vinu to, že můj počítač je zřejmě pod úrovní. Když se totiž podívám na záznamy HL těch, jejichž počítadlo je evidentně nadupanější, jsou ty textury skutečně skvělé.

K čemu mám ale obrovské výtky, jsou grafické efekty. A nepíšu tady o vizuální podobě sesílaných kouzel. Ty jsou výborné. Mám na mysli konkrétně Komnatu nejvyšší potřeby (KNP). Nevím, jestli je to tím, že hlavní dějovou linku trochu (dost) flákám, ale na levelu 28 mám k dispozici kotlíky, které by svým nadšeným hopsáním urazily nejspíše i devítileté děvče. Tiše a potají doufám, že mi hra nabídne dospělejší kotlíky. To samé se týká rostlin, jejichž listy může kouzelník využít pro přípravu lektvarů – při sklizni rostlina div nevyskočí z květináče, jak je celá bez sebe, že ji někdo přišel oškubat.

Hudba

Představte si, že jste v oné KNP, před vámi skáče kotlík – a do toho ještě neustále hraje hudba, která dokonale odpovídá oněm animacím dělaných pro děti. Omlouvám se, ale KNP je pro mě hned druhé nejpříšernější místo z celé hry právě kvůli té přecukrovanosti. A jako třešničku na dortu si tam představte skřítka, který imrvére opakuje své tři naučené věty.

Je to skutečně náraz. Jednou takhle přemýšlíte, jestli si dneska na procházku ve Skyrimu vezmete dvojruční meč, krátký meč a štít, nebo reflexní luk, protože co kdybyste narazili na hladového draka, a za okamžik na vás v HL nadšeně mává kytka.

Zatímco ve Skyrimu na mě hudba udělala hluboký dojem a fantasticky dokresluje děj (včetně počasí), v HL působí nenásilně, nenápadně, je poměrně snadné ji ignorovat, ale to neznamená, že by byla špatná. Zpravidla se jedná o neutrální až tajemnou hudbu, která ladí s příběhem. Až na KNP. (A ještě celé Prasinky. To je úplně přes kopírák jako KNP.)

Hudba v sobě nese tóny (podkres v melodii) hlavní znělky z filmů Harryho Pottera, což vnímám pozitivně. Pomáhá to spojit světy, pokud by název a hrad nestačily.

Děj

Hogwarts Legacy začíná tím, že do pátého ročníku v Bradavicích  je přijat nový kouzelník. Ten kouzelník jste vy. Vypadá jako běžný 16letý student, který ovšem zná jen základní kouzla a musí se je učit od profesorů (je nutné pro to splnit quest; dostavit se na hodinu zpravidla nestačí). Úvod nabízí spoustu prostoru pro fantazii a zdůvodnění, ale musím říct, že pátý ročník je skutečně dobrá volba. Máte povoleno chodit do Prasinek, létat na koštěti, máte celou řadu školních předmětů, v hodinách se probírají i pokročilejší kouzla než švihnout a mávnout, a ještě k tomu je to ročník zakončený NKÚ.

Celý děj se odehrává dlouho před příchodem Harryho Pottera do Bradavic. Dokonce ještě ani neexistuje Tom Riddle. V Bradavicích ale studuje jeho otec nebo dědeček, se kterým se hráč setká několik hodin po začátku hry. Historie světa kouzel je částečně zmapovaná samotnou J. K. Rowlingovou, a tvůrci se toho drží. Dokonce tam dali i ředitele Blacka, jak je známo z historie ředitelů Bradavic.

Zážitek z hraní

Pamatujete Bradavice (alespoň trochu) z minulých her? Hogwarts Legacy je úplně jiný level. Hrad je tady enormní. Mám za sebou asi těch 50 hodin hry, a na hradě se dokonale ztrácím. Ne tím, že by se měnilo schodiště (to ve hře kupodivu není, nebo jsem ho ještě nenašel), ale kvůli nespočtu učeben a místností (i prázdných) je náročné se na hradě vyznat. Je ale fantastické, jak si tvůrci dali tu práci a do hry zakomponovali celou řadu „easter eggs“, překvapení. Najdete tam záchodky Ufňukané Uršuly, které jsou mimo provoz, a v jedné z kabinek je kotlík s lektvarem. Na umyvadle je znak s hadem. Jinde je k nalezení zase úzká malá místnost s policemi, množstvím přísad v lahvičkách, a žebříkem – dokonalé zrcadlo scény s profesorem Snapem, veritasérem, a Harrym Pottrem z Ohnivého poháru. Těchto překvapení je opravdu nespočet a znalce ságy HP vskutku potěší.

Hra nabízí širokou svobodu. Chcete se proletět? Žádný problém! K dispozici máte koště a hypogryfa (a možná i něco dalšího, k čemu jsem se ještě nedostal). Můžete se proletět pozemky hradu, Zakázaným lesem, různými vesničkami… prakticky celým světem, krom Prasinek. Tam se zřejmě z bezpečnostních důvodů létat nesmí. Zvířata můžete chytat do brašny, podobně jako ve Fantastických zvířatech. Zvířata jsou důležitou součástí světa, a ještě k tomu součástí velmi povedenou a relativně smysluplně zvládnutou.

Hra také dovoluje si vybrat, na jakou životní cestu se vydáte. Můžete se držet na světlé straně a vyhnout se obloukem kletbám, které se nepromíjí. Nebo se je můžete naučit, protože chcete umět všechna kouzla. Zatím jsem si nevšiml, že by to mělo nějaký vliv na děj. To samé platí i pro questy mimo hlavní dějovou linku. Chcete někomu pomoct a získat tak třeba nějaký ten galeon? Proč ne. Případně mu můžete říct, ať si trhne. Tvůrci HL – podobně jako v jiných hrách – nedokázali zabránit dojmu, že téměř všichni NPC (osoby onoho světa) jsou neschopní, a že všechno za ně musí odedřít hráč. Rozumím, že se tím obsah hry navyšuje, ale věřím, že by to šlo udělat lépe.

Hlavně ze začátku je problém v omezeném inventáři. Když začínáte, do inventáře se vám vejde jen několik položek, a pokud se chcete vybavit lepší položkou (např. hábitem s lepší ochranou před útoky), tak ten nedostačující musíte zničit. V pozdější fázi hry lze nepotřebné kousky oblečení prodávat, tím získáte několik galeonů.

Co se týká samotného oblečení… Rozumím, že kouzelnická móda byla oproti mudlovské vždycky ujetá, a že v historii to mohlo být asi i intenzivnější. V HL mi to ale přijde extrémní. Tvůrci navrhli nespočet kousků oblečení (všemožné pokrývky hlavy, krku, očí, hábity, obleky…). Tady opět nevím, jestli je to tím, že nejsem v ději tak daleko, ale… Znám Patricii. A je mi jasné, že podle ní je můj cit pro módu ne nulový, ale záporný. Jenže to oblečení, které HL nabízí, je z naprosté většiny mnohem víc než příšerné.

Warner Bros. Games: Hogwarts Legacy (2023)

Spatřit takového kouzelníka přes den, zahodím svůj dvojruční meč do křoví a zdrhám.

Je ještě jedna věc, která mi zážitek z hraní výrazně znepříjemňuje. Kdykoliv poznáte nového nepřítele, najdete nový kus oblečení, objevíte nové místo, splníte nějakou výzvu (…), hra vás vyzve, abyste si ten kousek oblečení prohlédli v inventáři. Zkontrolovali jeho statistiky. Nebo se podívali, co jste zjistili o protivníkovi, třeba jeho slabiny. Průšvih je v tom, že ono se to schová někam mezi dalších 70 protivníků, které už znáte, a musíte najít toho jednoho konkrétního, abyste na něj najeli myší, a tím se vám „odznačil“, jakože už jste se s jeho vlastnostmi seznámili. Je to příšerný systém, a člověk, který ho vymyslel, by měl jít na večeři s Ufňukanou Uršulou.

Shrnutí

Je neskutečná řada věcí, která v mé recenzi nedostala prostor. Například Dark Arts Arena, kde můžete metat jednu kletbu za druhou a zlepšovat se v souboji s náročnými protivníky. Nezbylo mi místo byť na vybrané postavy z onoho světa. Na bohatství detailů, propracovanosti a plynulosti. A samozřejmě jsem nemohl napsat o tom, co jsem já sám v HL ještě neobjevil.

Hogwarts Legacy, přes úporného skřítka v KNP, pochybné animace a šílenou hudbu, veskrze vnímám velmi dobře. Tvůrci jí věnovali kvantum práce a nápadů, a jde to vidět. Je to odpočinková hra, která po většinu času dospělého nijak extra neurazí. Místy mu nabídne i náročné soupeře, donutí ho najít strategii, a někdy i přemýšlet. Před pořízením HL bude dobrý nápad shlédnout videa ze záznamů hry a podle toho se rozhodnout, zdali si ji opravdu chcete koupit, zda vás nějak oslovuje, a co ve vás vyvolává.

Jelikož HL relativně rezonuje ve hráčské společnosti, dokážu si představit, že zanedlouho se nabídka modů (modifikací) rozšíří. Na optimalizaci výkonu hry, na jiný styl oblečení, na změnu hudby a dalších otravných věcí, a že postava i trochu zestárne a šikovní moddeři dostanou hru na jiný level. Bude zajímavé sledovat, zdali další updaty ke hře (nebo placené DLC, tj. placený doplňkový obsah) pokryjí famfrpál (který v HL není), nebo třeba možnost hrát ve dvojici či vícero hráčích. Svět Harryho Pottera se již stává multigenerační záležitostí, a taková rodinná hra… Programovací stránka je zvládnutelná.

3 komentáře

  1. Veronica Narcissa Williamsová 9. 5. 2023 00:15

    Jo, ta hudba v HL je hodně na motivy HP filmů a mysim, že tam občas i ztěch filmů hraje :D Což není nutně na škodu, zas museli zachovat podobný styl.

    Ale KNP byla jedna z mých oblíbených kratochvílí! To je něco, co třeba v tak skvělých hrách jako Skyrim a RDR 2 chybělo! Jo, Skyrim měl v DLC to stavění vlastních domů, ale tam bylo max na výběr ze tří místností a šmitec. V RDR člověk taky nemohl kecat, jaký barák si postaví. V HL si člověk mohl upravit KNP jak jen chtěl, od barev kachliček až po zabrvení nábytku. Nehledě pak na všechny ty voliéry pro zvěř. Viděla jsem na fb skupině strašně pěkná pojetí, až z toho mrazí jak moc kreativní lidi možou být.

    Ta móda se mi naopak líbila. To bylo to pravé kouzelnické bizarní :D A dalo se to fakt nastylovat podle představ, že i když člověk nosil oblečení s lepšími stats, ve vzhledu si mohl navolit starší hezčí oblečení aniž by na tom jakkoli tratil.

    Jo, ty vykřičníčky, že jsem si nepřečetla info o nepříteli nebo tvorovi jsem úspěšně odignorovala :D Hroznej systém. Ale dává to furt větší smysl, jakože když se člověk naučí kletby, které se nepromíjejí, můžu si pak vesele jít s profesorem drtit nepřátele třeba cruciem a nic mi na to neřekne. Gde karma systém? Což mě dostává k tomu, že volby v příběhu neměly na děj nijak zvlášť důležitý dopad. Takže mi to pak začlo být jedno. Stejně tak šlechtění mazlíčků. Na co je mám množit, když to mládě nikdy nevyroste? S vyšující se úrovní jsem taky přestala mít problém s nedostatkem galeonů a nastal problém opačný – úplně jsem se v nich topila.

    Ale jo, overall, byla to fajn hra. Příběhově teda moc nenadchla, v těch endings nebyl moc rozdíl, zajímavější už byla dějová linka se Sebastianem :D Ale ten svět Bradavic a okolí byl jinak dechberoucí! Prohánět se nad Černým jezerem na hipogryfovi, navštívit to slavné jezero ze Zapovězeného lesa z HP 3 nebo se kochat detaily v obchodech v Prasinkách… to by jim jeden ten děj aj odpustil!

    A furt nechápu, proč nebyla možnost třeba jako v Dragon Age si určit ten svůj původ. Zrovna když je člověk student v kouzelnické škole, dává smysl vědět něco o tom, kde nebo co jsou moji rodiče. Protože kdo za mě má jako zodpovědnost? :D Kdo mi má posíalt kapesné a neposílá aha? Ke komu jsem nejela na Vánoce? NĚKDO MI TU DLUŽÍ DÁREK.

  2. Oliv W. 18. 5. 2023 00:11

    Já hrozně pláču, protože než si to budu moci zahrát, tak se musít naučit rozšiřovat ram paměť počítače – a jako, ono to podle popisu nezní tak hrozně složitě, ale s tím, jak nerada tyhle technické věci dělám, to bude sakra na dlouho! :D

    Každopádně, po tomto článku mě to štve ještě o něco víc než předtím! :D

    • Nicholas McElen 20. 5. 2023 11:04

      pokud nevíte jaké ramky, tak si zjistěte, jakou používáte základní desku a jaké nyní máte ramky, a zajděte si do obchodu. obchod zaměřený na počítače bude vědět, na co si dát pozor a co s tím dělat ;) a se samotnou instalací… dokud nebudete používat násilí, tak to bude dobré. ramky mají pojistku proti blbosti, nelze je dát špatně – dokud člověk nepoužije sílu ;)

Napište k tomuto příspěvku komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*