Trimeles / Střípky od mudlů / Tom Felton: Beyond the Wand
Tři soudky radí 10 Magické podniky I. Jezevci na cestách aneb Žlutý sraz v Praze Hog v kocke 19 a 3/4 – Protože smíchu není nikdy dost Hog v kocke 19 – Kagíci? Kagíci! Jak jste tvořili frázevoloviny, a jak to s nimi dopadlo Jak to dopadlo s Březnovou knižní šifrou Rose Daninatali: „Jezevci, těšte se, až vás zase proberu ze zimního spánku.“ Cesta za pokladem LS2024 Mrzimorské výstřelky aneb co všechno z nás zase vypadlo Sebechvála nám nesmrdí aneb Jak dopadly trimelesí ódy Žlutá, kam se podíváš… Teda pardon, zelená?! Měsíc knihy DIY – 7. díl Zápisník jednoho dinosaura IV – Ať žijí technologie (aneb při čem všem jste byli zároveň na hradě) Malé, Malej, Malučký… Princ Hog v kocke 18 – Nový školní rok Březnová knižní šifra Žlutého Trimela Nováčkovská výprava pro Magíka Připravit k luštění – Březnová knižní šifra Žlutého Trimela na obzoru! Příčná kombinatorika II – Vetešnictví u Kšeftaře Deskohráčův stolek speciál – Harry Potter Vzestup Smrtijedů Valentýnské menu DIY – 6. díl Zápisník jednoho dinosaura 3 – Výzva tajemného kloboukového semináře 13 otázek pro profíky Enid Bloom: „Musím říct, že mi to otevřelo oči.“ Hog v kocke 17 – Kagíci Sprosté slovo na šest? Příčná kombinatorika 2024 – Co nás čeká a nemine I. Silvestrovské hemzulky Hog v kocke 16 – Vánoční smíchmajstr Vánoce, Vánoce, přicházejí Vánoční pohyblivé obrázky II – seriály Mrzimorský vánoční playlist Trimeles na cestách – kam za vánoční atmosférou? Vánoční pohyblivé obrázky Hog v kocke 15 – Školní rok v plném proudu Velká vánoční stávka Zápisník jednoho dinosaura 2 – Paměť není, co bývala Mrzimor získal magíka s názvem „Veselá kopa“ Vánoční dárky za hubičku DIY – 5. díl Cesta za pokladem ZS24 Pohřešuje se! Pomoz zatoulaným strašidlům najít cestu domů Last minute halloweenský kostým v Hog stylu Halloweenská křížovka plná (nejen) strašidel Moudra z čarostavů Podzimní tvoření DIY – 4. díl Luna Goshawk: „Očakávania boli, zatiaľ sa mi plnia a možno aj prevyšujú.“ Zápisník jednoho dinosaura – Rozmrazená, ale plešatá Rekapitulace Celoletní úkoly Prokletí termínové neděle Hog v kocke – 14. část – Zpátky do lavic! Ohlédnutí za TNT Rekapitulace Nisqa TNT: Úkol třetí Olivia Wines: „O Mrzimor se nebojím, my si poradíme.“ Směnárna na planetě Meeraha TNT: Úkol druhý TNT: Úkol první Rekapitulace Umubumbe Tradiční nováčkovský turnaj je zpět! Planeta Nisqa Rekapitulace Gezegen Prázdninové pohodové poslouchání: Potterovský podcast Emoji na Hradě V. Rekapitulace Domicilium Planeta Umubumbe Planeta Gezegen Jak probíhalo slavnostní ukončení školního roku u jezevců? Domovská planeta Domicilium Vesmírná odysea – mise začíná Vesmírná odysea Hog v kocke – 13. část – Souboják vol. 2 Harry Potter storkát jinak aneb jak očaroval mudlovskou literaturu Potter opustil ministerstvo, je teď ragbista Hog v kocke – 13. část – Souboják Souboj se stylem Famfrpálové perličky Jak se v Mrzimoru nosí NiT? Hogwarts Legacy Stále vzpomínám na Albínku Rozhovor s Ivy Emersonovou: „Mrzimor je moje srdeční záležitost.“ Rozporuplné pocity aneb jak se těšíme na nový HP seriál Remake, o který nikdo nestál – co se ví o novém seriálu Harry Potter Hog v kocke – 12. část – Umíme se sobě zasmát Tom Felton: Beyond the Wand Jarní dekorace DIY – 3. díl Deskohráčův stolek: Takenoko a rozšíření Panďátka Mrzimor napříč jazyky Jaké je býti nejbohatší v Mrzimoru? Žluté duše ve fialovém hábitu – Oresta McCollin Vianueva Hog v kocke – 11. část – Hradní novinky 13 otázek nejen pro shopaholiky Deskohráčův stolek: Architekti Západního království Novoroční vybarvování – vyhlášení Zimní dekorace DIY – 2. díl Famfrpálová sezóna zima 2023 Novoroční vybarvování Novoroční přání 2023 13 vánočních otázek pro Grinche i Kdovíky 2/2

Střípky od mudlů

Tom Felton: Beyond the Wand

Vyrůstat jako celebrita z možná nejznámějšího filmu celé generace nemusí být úplně kouzelné. Své o tom ví i herec, na nějž se sice neupřela největší zář reflektorů (alespoň do doby Prince dvojí krve), ale který se navždy zapsal do srdcí fanoušků ságy o Harrym Potterovi jako představitel Draca Malfoye, Tom Felton (35).  Ten vydal koncem loňského roku vzpomínky na své působení „na place“.  Vzpomíná na jednotlivé herce a režiséry, ale také situace a příhody, které se během těchto deseti let natáčení udály. Odhaluje ale i mnohem více – a o tom si můžete přečíst v této recenzi.

Kniha Toma Feltona, Beyond the Wand: The Magic & Mayhem of Growing Up a Wizard, vyšla v říjnu 2022 nejen v mnoha tištěných formátech, ale také jako audiokniha namluvená přímo autorem. Ta má přibližně šest a půl hodiny a je namluvená živým, příjemným hlasem. Co víc – jelikož ji namluvil sám autor, tak tempo a tón jsou autentické a neposkytují příliš mnoho místa pro (bohatou a někdy zavádějící) interpretaci, jako se může stát u jiných audioknih. Ve společnosti s (e-)knihou nabízí skvělý prostředek pro poslechová cvičení do hodin kouzelnické angličtiny. Ale tohle si necháme třeba na jindy.

Pročítat se memoáry pětatřicetiletého kluka zní napoprvé docela zvláštně. Především, pokud si to dáme do kontextu dalších vzpomínkových knih, jako třeba sbírka deníků od Alana Rickmana (1946–2016) popisující jeho život od roku 1993 až do roku 2015. Na co asi tak chce Felton vzpomínat?

Pokud pomineme předmluvu od Emmy Watson (32), sama kniha začíná formováním Toma Feltona jako obyčejného kluka. Seznámení s jeho rodinou, vlivem, který na něj měli  jeho starší bratři, rozvod rodičů, i dopadem školy, kde mít dobré známky bylo cool. Seznamuje čtenáře s jeho prvními školními představeními, kde zaujal důležitou roli Sněhuláka, aby byl později povýšen na Strom číslo 1. Pokračuje přes první kontakty s hereckou agenturou, které vyústily v úvodní záběry v reklamách a filmech jako The Borrowers (Pidilidi), kde se setkal s Markem Williamsem (Arthur Weasley) a dalšími (např. Jim Broadbent, později jako Horacio Křiklan), zmiňuje castingy na další filmy a seriály, až se (pro mě konečně) dostává ke castingu na Harry Potter a Kámen mudrců (říjen 2000). Tam potkává několik již lehce zkušených dětských herců (jako třeba představitele Harryho Pottera, Daniel Radcliffe), ale také nováčky jako Emmu Watson (Hermiona Grangerová). Vztah s ní nezačal dobře, jak Felton poznamenal. Jemu bylo 12, jí 9. Děti ten rozdíl vnímají o dost víc než dospělí. Vztah si ale po pár filmech vylepšili a oba se od té doby vnímají jako soulmates.

Chris Columbus: Harry Potter a Tajemná komnata (2002)

Chris Columbus: Harry Potter a Tajemná komnata (2002)

Tom Felton v průběhu značné části knihy popisuje, jak natáčení probíhalo. Například, jak na něj při natáčení Tajemné komnaty dali postroj, aby zvládl perfektní otočky při zasažení kouzlem Rictumsempra. A jak z něj pak byl samá modřina. Za zmínku stojí i třetí díl (Vězeň z Azkabanu), když Klofan zlomil Malfoyovi ruku. Hagrid ho následně odnáší na Ošetřovnu. Tvůrci ale potřebovali, aby bylo Hagridovi vidět do tváře, a zároveň museli zachovat iluzi, že je poloobr. Hagrida (Robbie Coltrane, † říjen 2022) zmenšit nemohli, proto zmenšili Draca. Pro tuto příležitost vznikl gumový Draco Malfoy, který měl čtvrtinu Feltonovy výšky, a dodnes je vystavován ve vitríně pro návštěvníky kouzelnického světa.

Kniha popisuje, že prakticky všechny scény, které na televizní obrazovce vypadají byť jen trochu nebezpečně, nebyly odehrány herci, ale kaskadéry podobné výšky a barvy kůže. Studio si nemohlo dovolit, aby kvůli úrazu bylo natáčení přerušeno, nebo aby se scény přetáčely. I monokl byl obrovský problém, ať už se maskérky snažily jakkoliv. Z toho důvodu se v jedné scéně Tomova tvář vyskytuje jen z jedné strany, neboť po ní předešlou noc  dostal.

Kaskadéři jsou dle Feltona zcela nedocenění. Uvědomil si to, když kaskadér Daniela Radcliffa (David Holmes) měl v Relikviích smrti nehodu, která zahrnovala lana, postroj, zeď a plánovanou explozi. Ta ho měla odmrštit zpátky. Jeho postroj ale nějak nezafungoval a Holmes narazil do zdi mnohem tvrději, než bylo v plánu. David se od šesti let věnoval gymnastice. V době nehody (2009) mu bylo přibližně 28 let a od nehody je ochrnutý od pasu dolů. Radcliffe s Feltonem uspořádali sbírku na výlohy spojené s léčením, udržují s ním kontakty, a v podcastech rozšiřovali povědomí o hazardu, kterému jsou kaskadéři a dvojníci vystaveni.

Téměř jediný hazard, který tvůrci tolerovali, byly „doušky čerstvého vzduchu“. To se tak Draco, Harry, a Brumbál scházeli za ateliérem. V jedné ruce šálek horkého čaje, v druhé něco jiného, a popelník na dosah. Za hazard se zde považoval risk, že Brumbálovi (Michael Gambon, 82) vzplanou vousy. Zatímco Brumbál je synonymem pro moudrost, Gambon je duší mlád možná někdy až příliš.  Těžko si představit toho stařičkého pána s bradkou a půlměsícovými brýlemi, jak pobíhá po place a ptá se lidí: „What scene are we doing, darling? Where are we? Which character am I again?”. Felton dále vzpomíná na Prince dvojí krve. Stál s Gambonem na astronomické věži, on v černém saku, Brumbál v hábitu. Draco už na něj mířil hůlkou. Třebaže se ten monolog učil celou noc, u jedné věty se pořád zasekával – a zasekl se už po čtvrté. Režisér tedy vyhlásil přestávku. Zde je, co následovalo s lehkostí Brumbálovi vlastní:

We stepped outside, Gambon in his robes and the beard sock he wore (mostly to keep it straight but partly out of fear that he’d set it alight with his cigarette), me in my full black suit. We lit up, took a few puffs and then I apologised. „I’m sorry, Michael. I do know the lines. I don’t know why I keep messing it up. I’m just a bit all over the shop right now.”

He kindly waved my apology away but I was on edge and the apologies kept coming. „Really, I don’t know what’s wrong with me. I don’t know why I can’t get the lines straight.” So he smiled and he said, „Dear boy, do you have any idea how much they pay me per day? At this rate, if you keep fucking it up, I’ll have a new Ferrari by next week.” He was absolutely deadpan, no hint of a joke. „You keep doing what you’re doing, son.”

Tom Felton: Beyond the Wand (2022)

Kniha těchto vtipných příhod a absurdních situací popisuje celou plejádu, a to mnohem lépe, než dokáže tento článek. Zákulisní příběhy jsou ale jen jedna její část, pro někoho asi i ta zajímavější a veselejší. V úvodu padla otázka, na co chce Felton v jeho 35 letech vzpomínat. Pro odpověď musíme jít na poslední kapitolu knihy. Tam se můžeme dočíst, že je snadné se těšit ze slunce, z deště však nikoliv. Tuto myšlenku završuje i jedna z povedených vět: Feelings of sadness and happiness deserve equal mental screen time.

Jeden z genetických předpokladů Toma Feltona zahrnuje i sklon k poruchám nálad. Ty se v jeho případě odrazily v alkoholismu. Už bylo po posledním díle Harryho Pottera, už měl za sebou i další filmy, chodil na castingy a snažil se dostat, kam to šlo. Po večerech to byl i bar. Odmítal si připustit, že by měl s pitím problémy. Dokud se jednoho dne z čista jasna neobjevil v léčebně. Bez peněz, bez zapalovače, a s posledními třemi cigaretami v kapse. A taky spolubydlícími závislými na kdečem. Problémy si ale odmítal připustit i tehdy, když z léčebny utekl do svého baru – aby se později znovu do léčebny vrátil, ale už dobrovolně a s jiným postojem.

Neznamená to, že by byly jeho dny plné slunce. Byly dny, kdy ho z postele tahala Willow, jeho labrador. Kdy ho vyčerpalo čištění zubů. Kdy se nemohl rozhodnout, jestli udělá tohle nebo tamto. A za nejtěžší pro něj tehdy bylo připustit si, že problém má, a že s tím bude něco dělat.

V samotném závěru knihy dává odpověď na ono proč z úvodu: zvýšit povědomí o tom, že ne vždy se člověk musí cítit skvěle, a že ne vždy má energii na cokoliv. Ale že je důležité s tím něco udělat a že je potřeba odstranit ze slova „léčebna“ nebo „odvykačka“ (angl. rehab) ono stigma. A také být otevřený (v Angloamerickém kontextu spíše upřímný) k vyjadřování emocí:

„I couldn’t get out of bed this morning because everything felt too much.” „I don’t know what I’m doing with my life.” „I know I’m loved, so why do I feel so lonely?” Rather than see therapy as the emergency consequence of excess or illness, we should start to see it for what it can be: an essential opportunity to take time out from the voices in your head, the pressures of the world and the expectations we place on ourselves. It doesn’t have to be thirty days in a rehabilitation centre. It can be thirty hours over an entire year talking to someone about your feelings, or thirty minutes to set positive intentions for the day, or thirty seconds to breathe and remind yourself that you are here and you are now. If rehab is nothing more than time devoted to looking after yourself, how can that not be time well spent?

Tom Felton: Beyond the Wand (2022)

Pokud mohu k této recenzi připojit vlastní názor, tak Beyond the Wand od Toma Feltona (česky „S kouzelnickou hůlkou: Magické dospívání filmového čaroděje“) představuje příběh od dětství, přes dospívání až po dospělost, a to se vším, co k těmto obdobím patří. Jak lze vidět v úryvcích, otevřeně, upřímně a bez ostychu popisuje jak dny, kdy svítilo slunce, tak i dny, kdy naopak pršelo. Jedná se o zralé myšlenky (ne-li zpověď), kde si svá témata najde čtenář dospívající i dávno dospělý. Neb, jak sám autor píše, počasí je vždycky jiné.

Celou knihou se proplétá téma volby – a to jak v životě postav, tak i herců. Za povedenou považuji zejména kapitolu 18 (Draco and Harry or Two Sides of the Same Coin), kde toto ústřední téma je přítomno nejvíce. Felton nachází podobnosti mezi postavami Draca a Harryho. Autor knihy se domýšlí, že Dracova šikana Harryho pramení z toho, že Draca šikanovali sami rodiče (Lucius). Možná to není to správné slovo – nedali na výběr asi popisuje realitu lépe. A že když se Draco konečně mohl rozhodnout sám (v Relikviích smrti, ve scéně, kdy Pottera přivedli k Malfoyovým), tak se rozhodl podle svého přesvědčení. Zatímco jako pevná (a trochu kluzká) ruka v rodině figuroval Lucius, tak ve scéně na nádvoří po bitvě o Bradavice Draco na volání otce nereaguje; to až na zavolání jeho matky, aby přešel zpátky ke Smrtijedům. Kam chce patřit, to tehdy už věděl. „Naše rozhodnutí ukážou, kým skutečně jsme, Harry, daleko více než naše schopnosti.“ (Albus Brumbál: Harry Potter a Tajemná komnata).

Takových pasáží s literární analýzou textu je v knize vícero. Místy se nachází (alespoň v originále) slova, která ve filmech pro děti rozhodně nejsou (viz Brumbál a Draco na astronomické věži). Přidávají ale na autentičnosti jak příběhu, tak herců, kteří je použili. Styl vyprávění je přirozený a velice příjemný. Felton příběhy i postavy představuje vhodně i pro čtenáře, který nemá zcela jasno, který herec hrál kterou postavu. Kniha je vystavěna v zásadě chronologicky, ale jelikož (přirozeně) jen část s natáčením Pottera zahrnuje 10 let, dochází místy k přeskakování v časové linii, především v kapitolách popisující vztahy k dalším hercům. Ty jsou věnované jim, ale snaží se dodržovat dějovou linku. Feltonův styl psaní mě příjemně překvapil. Krom bohaté (a i expresivní) slovní zásoby jsem měl problém zkrátit výňatek s Michaelem Gambonem výše tak, aby dával smysl. Celá tato příhoda se ve skutečnosti nachází na více než jedné stránce, a bylo náročné z ní vypustit věty a fakta tak, aby pointa byla alespoň z části zachovaná.

Tento memoár však neobsahuje žádnou kritiku. Felton ke všemu, co zmiňuje, přistupuje buď s lehkým humorem, nebo s respektem. Právě absencí kritiky může text působit… nechci říct příliš optimisticky, protože poslední čtvrtina moc optimistická není. Vhodná fráze může být „lehce neautenticky“. Je možné, že na place se měli všichni rádi a panovala tam skvělá atmosféra. Možné, ale nepravděpodobné. Spíše jsem nabyl dojmu „nehodící se škrtněte“. Můžeme spekulovat, zdali to vynechal autor nebo editor. Rovněž můžeme spekulovat, jestli kritika musí být nezbytnou součástí memoáru. Případně, jestli právě ono vytěžení něčeho pozitivního z něčeho negativního, pochopení té situace nebo člověka, nahlédnutí z jeho úhlu pohledu, není něco, co se Felton snaží čtenáři nabídnout jako alternativu pro pochopení lidí.

V knize je ukryt nespočet perel ze zákulisí, kariéra (nebo pocit prázdnoty) po natáčení ságy, i jak to bylo s příběhem legendární hlášky „Ty umíš číst?“ z Tajemné komnaty. Fyzická kniha je doplněna o obrázky (fotky), audiokniha, jak již bylo zmíněno, je vyprávěna přímo autorem.

Na Goodreads kniha získala 4,38 hvězd z 5, které jsou založeny na více než 46 000 hodnocení. Samozřejmě lze o objektivitě hodnocení zcela úspěšně pochybovat, jelikož dost z nich napsaly fanynky nebo čtenáři hltající životopisy celebrit. Ani za jedno z toho se nepovažuji. Jednohvězdičková hodnocení se občas zabývají tím, zdali někdo, kdo v Potterovi účinkuje celých 30 minut, má právo napsat knihu dotýkající se (i) kouzelnického světa. Osobně bych tomuto názoru dal také jednu hvězdičku, protože hlavní důvod sepsání knihy je kousek jinde.

Pro Žlutého Trimela
Nicholas McElen

6 komentáře

  1. Tery Poe 6. 4. 2023 18:16

    Smekám klobouk, velmi kvalitní článek. V podstatě jsem ho „zhltla“ na jeden nádech :)

  2. Veronica Narcissa Williamsová 7. 4. 2023 18:55

    Velmi povedená recenze! Dlouho jsem se chtěla podívat na video, o čem knížka je, teď už nemusím! ♥

    Jako člověk s doživotním crushem na Draca Malfoye cením taky vhodně vybrané úryvky přímo z knížky!

  3. Olivia Wines 8. 4. 2023 14:29

    Super recenze! :) Aspoň už vím, co od toho čekat :)

  4. Ivy Emerson 9. 4. 2023 18:31

    Teda, tak tato recenze mě zaujala, mám hroznou chuť si poslechnout alespoň tu audioknihu :) Děkuji moc za článek, pane!

  5. Lassie 19. 4. 2023 16:50

    Úžasný článek, přidávám se k ostatním a musím říct, že jsem ho taky zhltla na jeden nádech :D a to jsem si předtím říkala, jestli ho vůbec číst, jestli není moc dlouhý :D Taky jsem vůbec nevěděla, že napsal knihu, ale teď si ji určitě přečtu!

  6. Eilonwy Ellesméry 28. 4. 2023 19:46

    Knihu jsem četla a Vaše recenze se mi moc líbí. Je pravda, že Felton je dosti nekritický k zákulisí HP, na druhou stranu si myslím, že pro děti to tehdy muselo být trochu jiné. Sám přiznává, že na něj nebyl takový tlak jako na ostatní, takže mohl trochu „dělat bordel“. Možná i natáčení samotné vnímal jako zkušenější dětský herec trochu jinak, myslím ale, že ty děti vzhledem k přísným opatřením (min. počet výuky, atd.) by konfliktů mimo těch vzájemných byly chráněny.
    Felton mi naopak přišel dostatečně kritický sám k sobě, to jsem asi cenila nejvíc.
    Nejmíň se mi líbila předmluva od Emmy Watson :D

Napište k tomuto příspěvku komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*