Studentka prvního ročníku, která dosáhla letos na Snaživce roku, se svým PON klubem dovedla Mrzimor k zisku školního poháru. Myslím, že nemusím více představovat, každý ví, že mluvím o naší Viridis. Jaké bylo dobývání titulu Snaživce roku? Je na ni maminka hrdá? A doporučila by bodohrocení svým spolužákům? Na to všechno jsem se ji těsně po začátku prázdnin zeptala.

Mia Broccoli: Ahoj Viri, děkuju, že jsi se nechala donutit přesvědčit  k rozhovoru. Nejdřív bych ti ráda pogratulovala k získání titulu snaživce. Jaký to je pocit? 

Viridis Am Reevesová: Ahoj :-) –přemýšlí, zda se nechala přesvědčit, nebo byla donucena– Ehm… pocit je to skvělý, jsem ráda, že se mi můj první rok vydařil. Chvílemi jsem o tom pochybovala, ale pak přišlo obrovské nakopnutí a já jela dál. Za což chci moc poděkovat lidem kolem sebe. Moc děkuji a vážím si každého, kdo mi v tu chvíli psal a povzbudil mě.

Mia Broccoli: Pamatuji si, že jsem tě na začátku školního roku “podezírala”, že jdeš na snaživce. Kdy přišla ta chvíle, kdy jsi se rozhodla, že to zkusíš? Bylo to už když ti přišel dopis o přijetí nebo až v průběhu školního roku?

Viridis Am Reevesová: Když má maminka svolila k tomu, že mohu vést její PON klub, chtěla jsem PONíkům jít příkladem. Chtěla jsem mít víc než osm předmětů, ale ne zas moc. Každopádně to, že opravdu pojedu na snaživce, bylo vlastně až na popud jedné sovy, která mi tuším přišla ještě jako nezařazené a ze které jsem byla dost smutná, možná i naštvaná. Každopádně bych odesílateli asi měla teď poděkovat, protože to ON mi dodal odhodlání jet na snaživce. Takže děkuji! Vyšlo to :)

Mia Broccoli: Bylo napínavé sledovat, jak se s Bibi přetahujete o každý bod, až do poslední chvíle, nakonec Bibi od vítězství dělilo pouhých 150 bodů. Byly to velké nervy? Jak moc jsi to prožívala?

Viridis Am Reevesová: Byly to obrovské nervy. První termíny byly celkem v pohodě, ale když pak přišel volný zápis a já se snažila vyrovnat počet předmětů s Bibi, bylo to nervy drásající. Vím, že jsem si ještě zapisovala poslední předmět (Chov dinosaurů) asi v 23h v termínovou neděli, kdy za hodinu končil zápis do předmětů. Bylo to drama a trochu jsem doufala, že mi 26 předmětů bude stačit na těch 33, co měla Bibi. S Bibi jsme si ke konci 7 nebo 8 termínu i napsaly. Poslala mi totiž krásný dopis přes soutěž pana Olíka a já neváhala na něj odpovědět. Obě jsme toho už ke konci měly po krk a těšily jsme se, že už to skončí. Vlastně jsem jí v tom dopise psala, že ji gratuluji, protože tehdy jí přistálo přes 300 bodů a já si řekla, že to nemám šanci dohnat.

Mia Broccoli: Byla nějaká chvíle, kdy jsi to chtěla vzdát nebo jsi si myslela, že už nemáš šanci?

Viridis Am Reevesová:  Právě ve chvíli, kdy jí přistálo těch 300 bodů. Říkala jsem si, kdo to opravuje? Že to není možné, že jí najednou přistálo tolik bodů! Že by dodělala omluvy? Nebo už napsala eseje? Hlavou se mi honily myšlenky, že už 300 bodů vážně nedotáhnu… dokonce jsem ani neměla chuť dodělat poslední soutěže na body, i když jsem si na začátku řekla, že když už, tak všechny soutěže na body udělám, i kdybych měla s AI soutěžemi bojovat pěstmi! – směje se –

Mia Broccoli: Mrzimor rozhodně není synonymem pro organizaci, jak jsi to měla ty? Měla jsi nějaký systém?

Viridis Am Reevesová: Měla jsem systém, krásně fungoval, dokud se nerozpadl! A můžu ti přesně říct kdy…6.3. 2024, v ten den byla totiž vypsána soutěž Once Upon a Hog. Nu a já nemohla odolat pokušení se nekoukat po nocích na seriál OUaT! :D Pan Olík mi úplně rozhodil můj systém! :D Můj systém spočítal v plnění nejprve mimořádných úkolů, na které nebyla třeba žádná příprava. Následně jsem pracovala na seminářích a soutěžích. A pak přišly na řadu úkoly běžné. Když jsem pak nestíhala, tak jsem běžné úkoly omlouvala. Omluvu jsem pak dodělávala další termín.
Po otevřeném zápisu to bylo trochu náročnější, přišly i zameškané úkoly a já je chtěla prostě splnit všechny. Tehdy jsem odjížděla za babičkou na venkov a bylo to opravdu náročné je dodělat. Každopádně se mi to povedlo a jsem za to moc ráda. Poté se systém ustálil na 4-5 úkolech a dvou soutěžích denně… alespoň taková byla představa, ale OUaT mě k sobě natolik lákalo, že jsem mu neodolávala do 7. termínu. Pak jsem se ale vzpamatovala a šlo to zase pěkně do systému a končila jsem vlastně s poslední esejí do Barvokouzlení v 20h večer v termínovou neděli.

Mia Broccoli: Celé tvé snažení musel být obrovský nápor. Jak jsi během školního roku relaxovala? Co ti nejvíc pomáhalo? Kdo ti byl největší oporou?

Viridis Am Reevesová: V mudlsvětě jsem relaxovala se svou sestřičkou, je to ještě malé pískle. Když jsem nebyla s ní, věnovala jsem se zahradničení. Ono jít se vybít s motykou v ruce je opravdu naprostý relax a všem bych ho doporučila! A pak samozřejmě prokrastinace u OUaT, nebo jiného seriálu.
Na Hogu jsem pak chodila do jámy, chodila na famfrpálové tréninky, snažila se plnit úkoly z týdenní výzvy, zkrátka vše, kromě psaní úkolů –  směje se –
Nejvíc mi pomáhaly debaty na DC, podpora od žluťásků a samozřejmě PONíci!! :-) Ti byli mojí největší oporou a já jim za to moc děkuji! Sešla se nás úžasná parta a asi nedokážu dostatečně “písmenky” vyjádřit, jak moc si jich vážím a jak jsou úžasní! :)

Mia Broccoli: Jaké je to teď, když to celé skončilo? Nepřijdeš si nevytížená?

Viridis Am Reevesová: První týden tomu tak bylo, byla jsem jak tělo bez duše. Nevěděla jsem, co na Hogu rázem dělat. Hodnocení hned po esejích moc nechodilo, neměla jsem tedy co číst… všechno se rázem tak trochu utlumilo a nebylo coby. Po týdnu jsem si pak našla nějakou tu prácičku v mudlsvětě, tak už mi to tak nepřipadalo… večery jsem po konci esejích pak věnovala konečně spánku a pořádnému odpočinku. Jo a téměř jsem dokoukala OUaT! 

Mia Broccoli: Tvoje maminka (Kim Sarah Reevesová – pozn. redakce) získala titul snaživce jednou, a to ve školním roce Zima 2016, získala 9 167 bodů, které byly obdivuhodné, ale tobě se je podařilo překonat o 1 873 bodů. –nenápadně schová kalkulačku– Je na tebe maminka hrdá? Vzkázala ti z polárních krajin něco, když se o tvém úspěchu dozvěděla?

Viridis Am Reevesová: Samozřejmě mi pogratulovala a nezapomněla dodat, že doufá, že jsem ji tam neudělala ostudu. Když jsem ji pak psala, že jsem ostudu rozhodně neudělala a ještě jí v bodech předehnala, tak mi to vlastně i přála. Byla ráda, že jdu v jejích šlépějích. 

Mia Broccoli: Věděla maminka, o co se ve škole pokoušíš? 

Viridis Am Reevesová: Věděla o tom, že budu mít víc jak 8 předmětů, schvalovala mi to. Prý, když budu za ní ten vedoucí PONík, že musím jít příkladem. Ale to, že jsem dostudovala 26 předmětů, jsem ji posílala až poté, co jsem získala snaživce. Tak to byla hrdá a říkala, že na první rok dobré! Sice jsem mamku netrumfla v počtu zapsaných předmětů v jednom roce, ale trumfla jsem ji v počtu bodů a především v počtu děl, které má v archivu. Já jich tam mám za jeden rok 27 a maminka ze celé její působení na hogu „jen“ 19. To mě velmi potěšilo! 

 Mia Broccoli: Souhlasila nebo tě odrazovala? Dala ti nějaké rady? Podporovala tě nějak?

Viridis Am Reevesová: Jak už jsem říkala, souhlasila. Rady mi moc nedávala, jen chtěla, abych šla určitě studovat k panu Olíkovi a určitě ať si vezmu i nějaký předmět od madam kolejní. A že je nemám zapomenou pozdravovat v prvních úkolech! A nemám jí udělat ostudu… ono ty dopisy od tučňáků moc často nechodily… ale těším se, až ji to všechno povyprávím, až sama odjedu na prázdniny. Měly bychom se potkat u babičky, tak snad to vyjde.

 Mia Broccoli: Je něco, co bys vzkázala Bibi?

Viridis Am Reevesová: My už jsme si s Bibi vyměnily sovičku. Ale ještě jednou bych ji chtěla poděkovat, že jsem díky ní snaživce nezískala zadarmo. Byl to krásný souboj. Líbilo se mi to a vlastně zároveň mě to i dost znervózňovalo, děsilo, jak jsme se vzájemně předháněly. Bylo to napínavé opravdu až do konce. Smekám před ní klobouk, protože se jistě nutila i do soutěží, které jí nebyly příjemné. Přesto do nich šla! Je to velmi tvrdá soupeřka a já jsem ráda, že jsem ten “souboj” svedla právě s ní! 

 Mia Broccoli: Co bys vzkázala spolužákům, kteří si pohrávají s myšlenkou zkusit ukořistit titul snaživce roku?

Viridis Am Reevesová: Pojďte do toho! Věřte v sebe a svou píli. Přeneste ty myšlenky “zkusit to” na činy a jděte do toho! Najděte si systém, který Vám bude vyhovovat. Nezapomínejte na mudly, u kterých je třeba cítit ta podpora. Nezapomínejte na relax, který Vám dodá sílu. Pokud máte 4-5 měsíců prostor, kdy víte, že zvládněte plnit úkoly a soutěže denně, tak nečekejte a zahroťte si.
Nebudu lhát, že Vám to sebere hrozně moc energie, ale na konci Vás čeká ten krásný pocit z toho, že jste to dokázali. A má poslední rada budoucím snaživcům… soutěže dělají opravdu hodně!

 Mia Broccoli: Jaké máš teď plány?

Viridis Am Reevesová: Moc bych si přála zrelaxovat a užívat každého všedního dne! Věnovat se sobě, ale i druhým. Chtěla bych si pohrát s mou malou sestřičkou. Máme v plánu s maminkou vyrazit objevovat fantastické tvory. Rovněž bych ji ráda přesvědčila, aby mi koupila malého dinosaura, kterého chovají v Polsku. A výlet do Polska určitě ocení i maminka. Taky bych ráda na nějaké vykopávky, abych poznala nějaké (staré) civilizace. Třeba bych dokázala už přečíst i runové písmo. Chtěla bych malovat a taky si pořídit kočku! Ráda bych přes prázdniny navštívila Paříž a tamější nemocnici, ve které jsem byla na stáži. Našla jsem si tam kamarádku, která by se ráda naučila česky. Chtěla bych mrknout na nějaký mudlovský film o upírech a zasmát se mu. Zlepšit se v létání na koštěti. Ráda bych si zašla do lesa relaxovat k jednomu z oblíbených rybníčků. Samozřejmě nesmím zapomenout na své mudlovské kamarády, které bych ráda navštívila. Chtěla bych si vyrobit domácí pokladničku. Pokud mi ještě zbyde čas, rozhodně bych si chtěla něco přečíst, prostudovat si dějiny Bradavického hradu, mrknout na další významné svátky a zákoutí našeho Hogwarts. Rovněž bych si chtěla ještě vypěstovat pár bylinek a naučit se nová kouzla k pěstování. Ve volných chvílích bych si zacvičila a když nebudu mít coby, zavzpomínám na své bodohrocení!
Tímto vším, bych ráda poděkovala všem profesorům a profesorkách za úžasná hodnocení, hodiny i připomínky. Děkuji, že jste byli se mnou v průběhu mého hrocení a kdo ví, třeba se ještě po prázdninách setkáme.

Mia Broccoli: Moc děkuji za rozhovor a přeji ti, aby sis v létě odpočala přesně podle tvých přání.

Pro Žlutého Trimela

Mia Broccoli