Ačkoliv název by spíše svědčil pohádce, tak se nenechte zmást. Bylo to peklo! Ztratila se nám totiž Matydla! To byste nevěřili! Ale skutečně.
Zrovna ten den, kdy se měla dít ta velká slavnost pro Sedmibojaře, si najednou kamsi odběhla a nikdo netušil, kde je! Naše sluníčko, náš maskot a jezevec náš nejmazlivější najednou nebyl na svém místě a bez něj to bylo všechno takové šedivé, pusté a prázdné.
Každý ji hledal kde se dalo. Náš pan kolejní z toho byl chudák hodně smutný a zmatený, protože netušil, kam se náš milovaný kolejní maskot poděl. Měl o něj, stejně jako všichni žlutočerní, veliký strach.
Náš pan kolejní si zoufal. Dokonce ji uplácel mlskami. Volal ji a nabízel všechno možné, jen aby se naše zbožňovaná Matylda vrátila.
Naše pokladnička Patricia Baloure neváhala a dokonce připravila letáček, který by Mrzimorští roznesli po všech koutech hradu.
Bylo to zkrátka nadělení, když se Pat, Chris, Tess i Eivli snažili hledat a uklidňovat pana kolejního, který své nervy tahal v kýblu. Byl opravdu nešťastný a proto jsme všichni doufali, že se naše Matylda brzy vrátí na své místo u krbu. Nedovedli jsme si představit, co všechno hrozného by se jí ve světě mohlo stát a proč vlastně vůbec odešla!
Ale naštěstí pro nás všechny se Matylda druhý den objevila v kolejní místnosti s úsměvem na rtech, jako by zažila parádní dobrodružství. Pan kolejní a studenti sice měli hlavu v pejru, ale Matylda se tvářila spokojeně. Nechala se podrbat za ušima, dát si pár pamlsků a pak s mrzimorskou hrdostí vylezla na krbovou římsu a stočila se do klubíčka.
To jsme si ale všichni oddechli a zas se na ni chodili koukat jako na obrázek, protože byla v bezpečí s námi v kolejce, kam vždycky patřila a patřit bude.
Pro Žlutého Trimela
Chester Mikeyskovitá
A jak dopdla záchranná výprava do lesa? Určitě se tu o ní dočtete ;o)
(pozn. redakce)