Tetokrát jsme si pro Vás, milí čtenáři, připravili rozhovor se skvělým usměvavým človíkem a zároveň pilnou studentkou a oporou koleje-Enolou Elenovou!!! Enolku jsme zastihli právě při práci na článcích do našeho-vašeho Žlutého Trimela, a tak jme neváhali a položili jí pár zvídavých otázek=))
Takže, Enolenko, můžeš našim čtenářům říct, co ráda děláš ve svém volném čase?
Mno, takže ve svém volném čase (a že ho opravdu moc nemám =D) se snažím co nejvíce vypomoct své koleji, ať už povzbuzováním žluťásků v kolejních místnostech, tak psaním článků do naše Žlutého Trimela,tak tunněním svých úkolů, za které jsou, jak všichni víme, bodíky pro kolej ;o)) Ale vždycky si najdu nějaký ten čásek na své přátele, kteří jsou pro mě prostě v životě nejdůležitější a vždy budou, protože kdo vás podrží v nouzi? Knihy asi těžko…i když do knihovny také moc ráda chodím vzhledem k tomu, jak hodně čtu knihy ;o)) Kdyby na ně jen bylo více času ;o)))
To je zajímavé, jaké knihy čteš nejradši?
Nějaké, ve kterých se vždycky dozvím něco o tom, co mohu ve svém životě využít a co mě zajímá. ;o) Ale nepohrdnu ani třeba takovou fantasy knížkou. Některé příběhy dokáží být tak zajímavé, že se od nich doslova nemůžu odtrhnout =D
Myslím, že s tím bude souhlasit asi hodně z nás:) Další můj dotaz je již směřován přímo k příslušnosti do naší vytuněné školičky. Jak jsi se sem dostala?
Vlastně díky jednomu bývalému, ale zároveň budoucímu (ale pšššt =D) studentovi naší školy, zelenému Maxi Summersovi. On mě tedy spíše odkázal na stránku fanfiction, jelikož tam vkládal jeden můj příběh. Mno a když jsem si šla zkontrolovat, jestli to přepsal správně (u něj jeden nikdy neví =D), všimla jsem si té malinkaté reklamky na naši školu. A tak mě tu máte a musíte to se mnou vydržet…já jen tak neodejdu =D Jinak jsem se sem dostala přece Bradavickým expresem, jako všichni ostatní ;o))
No, proslýchá se něco o přenášedlech, takže kdo ví, jaká je budoucnost Bradavického expresu. Ale to jsem odbočila, zpátky k tobě. Jako všech, i tebe se zeptám, co se ti na naší školičce nejvíc a co naopak nejméně líbí.
Nejvíce?Ta náádherná, příjemná atmosféra, co uvnitř panuje a všichni ti skvělí lidičkové, které mám tolik ráda a bez kterých si teď už život ztěží dokážu představit. =*) A nejméně? Děláte si srandu? Tady je šecičko čupr! :o))
No, myslím, že všude se najde alespoň něco, co by se dalo zlepšit. Myslíš, že by tě napadlo, jak třeba poradit panu řediteli s vytuňováním naší školičky?
Mno, což o to, nějaké ty nápady by se určoš našly, ale všechno to programování..musím uznat, že právě tohle na všech těch lidiškách, kteří řídí naši školu a programují ji obdivuji. Musí to být hrozná práce…;o))
Dobře, vidím, že jsi bezmezná obdivovatelka, nebudu tě už trápit:o) Zeptám se tě ještě, jak se ti líbí výběr předmětů a jejich náročnost.
Výběr předmětů je krásně obsáhlý, takže je opravdu z čeho vybírat, až někdy člověk ani neví, co si vybrat. Jen být to na mě, zabudovala bych tam někde numerologii, jelikož magii čísel opravdu zbožňuji;o)) A náročnost bych moc nekomentovala.Ta se nedá zrovna dvakrát ukoridovat profesory. Záleží to na oboru, který vyučují. Ale ten, kdo má zájem, pro toho to musí být lehké;o))
Další dotaz je, kterou komnatu, či snad komůrku, máš na našich milovaných Hogwarts nejraději:)
Samozřejmě Velkou síň. Vidím se tam se všemi, vždy se tam něco děje a je v ní tolik optimismu, že se tam musí líbit snad každému.=o) Ale je pravda, že se někdy ráda uklidím a přemýšlím o věcech, nebo se tam chodím uklidňovat. Někdy se jen tak bezhlavě procházím po hradě (až se někdy divím, co všechno objevím=D), ale opravdu ráda to mám v sovinci. Je tam vždy jen málo lidí, mám tam zvířata, kteří bývají někdy i chápavější, než lidé a navíc to jejich houkání a klování mě jaksi uklidňuje=o))
Další, co by naše čtenáře zajímalo je, jakou máš životní filosofii, jestli máš například nějaké životní krédo:)
Mno, vždycky mi pomáhá a hlavně v rozhodování (mno joo, jsem holt nerozhodnej člověk=D) heslo: Kdo chce, hledá způsob, kdo nechce, hledá důvod. Tato věta sice stojí za chvilku přemýšlení, ale zatím mě nezklamala.:o) Dále mi hrozně při problémech dopomáhá k optimistickému a pozitivnímu úsměvu, po němž vždy následuje krásná nálada, citát, s kterým mě obeznámil jeden ze skvěloučkých žluťásků a to Déardíšek. Ta věta zní: Raduj se i z maličkostí, ale nenech se maličkostmi vyvést z míry;o)) Ale mojí opravdovou životní filosofií je žít momentálním okamžikem. Nekoukám se do budoucnosti. Kdybych se totiž měla stresovat z toho, co přijde, nebo nepřijde..mno uznejte;o))
Děkujeme za pozitivní přístup k životu. Myslím, že i to je jeden z důvodů, proč se tak dobře hodíš do naší žluté koleje. Nyní již poslední dotaz, nebo spíš prosba. Je něco, co bys chtěla žluťáskům, či i jiným studentům Hog sdělit prostřednictvím našeho časopisu?:)
Lidišky, zůstaňte všichni takoví, jací jste, protože právě tak vás mají lidé rádi. A mají vás rádi proto, že jste to vy! Nesnažte se nikoho napodobovat, jelikož takhle jste originál. Krááásný originál;o))
Děkuji moc za milý rozhovor a přeji Ti myslím nejen za redakci, ale i za naše čtenáře hodně úspěchů v dalším studiu a pobytu na Hogwarts. Zůstaň stále tak pozitivní, jak tě všichni známe:)
Otázky pokládala Silvia Honorová