Trimeles / Rozhovory / Madam Eillen McFir Elat a jezevec v její péči
Shrnutí školního roku Zima 2026 Kváskohraní 1. díl Březnová knižní šifra Žlutého Trimela 2026 Vtipem ku zdraví Kdo, s kým, co dělali… Valentýnský speciál – Výsledky Valerie Torres: „Bojím se asi úplně všeho, i když to nedávám znát.“ S rampouchem u nosu Kdo, s kým, co dělali… Valentýnský speciál Trimeles na cestách – Španělsko, Andalusie – co lze stihnout za 4 dny Jezevčí desatero líného přežití (nejen) nováčka Když jezevci v zimě nespí Manipuluju, manilujuleš, manipuluje… Aneb o neetických komunikačních technikách Silvestrovské odznáčkové zápolení Vánoce v jezevčí noře Kouzelný vánoční (ne)článek Co pod stromeček po kouzelnicku? Jak jsem (ne)dostala školní trest Mrzimorský vánoční playlist 2025 Jak vyzrát na Vánoce aneb Stres pod stromeček nezabalíš Deskohráčův stolek: Co pod stromeček po česku Podzimní výprava do lesa Deskohráčův stolek: Černý pátek na Planetě her Trimeles na cestách – Edinburgh: Po stopách Harryho Pottera 2. část Trimeles na cestách – Edinburgh: Po stopách Harryho Pottera 1. část Trimeles na cestách: 221B Baker street, London Pohyb? Co takhle běh? A dokonce závod Magické podniky II.: Magic Rooms Hoř, ohénku, plápolej! – Soudný den se blíží Hoř, ohénku, plápolej! – kolo poslední Hoř, ohénku, plápolej! – 8. kolo Hoř, ohénku, plápolej! – 7. kolo Hoř, ohénku, plápolej! – 6. kolo Rozhovor se Snaživcem a Vicesnaživcem roku Léto 2025: „Kalli a strhnout? Ta mě ještě dovyhecovala a bila mě, aby mě popohnala.“ Hoř, ohénku, plápolej! – 5. kolo Hoř, ohénku, plápolej! – 4. kolo Hoř, ohénku, plápolej! – Hurá na tržiště! Hoř, ohénku, plápolej! – 3. kolo Mrzimor hledá Talent – 2. a 3. kolo Hoř, ohénku, plápolej! – 2. kolo Hoř, ohénku, plápolej! – 1. kolo a seznam účastníků Výprava za posly jara – 2. část Hoř, ohénku, plápolej! – Registrace a pravidla Mrzimorský Poklad Miloval bys mě, kdybych byla hydrant? Výprava za posly jara – 1. část Počátky: Moje první fandění Trimeles na cestách – Řím Všechno může být písnička Jak to dopadlo s Březnovou knižní šifrou 2025 Trimeles na cestách – Do Rakouska nejen na lyže Mrzimor hledá talent – 1. kolo Vajcolov začíná Březnový deskoherní sraz Mrzimorský slavnostní večírek Love Office – Konec a zvonec Počátky: Žlutá je barva naše Packa za packou aneb Z domácího chlívku Zápisník jednoho dinosaura VII. – Dinosaurus a KOZA Březnová knižní šifra Žlutého Trimela 2025 Love Office – 2. kolo Kecy z nory znovu na scéně! Love Office – 1. kolo Valentýn? NE! Raději knihu! Co si pustit na (Ne)Valentýna? Jak odrbat Valentýna aneb Ušetři a nenaštvi svou drahou polovičku s Trimelem Love Office – Zachraň láskou zkroušené Sametová láska DIY – 10. díl Náborová propagační kampaň aneb kdyby byly náborové kampaně upřímné Petronela Uječená: „Druhé místo můžu přijmout se vztyčenou hlavou a nebudu o nic míň Petronela, stejně jako bych nebyla o nic víc Petronela, kdybych Snaživce roku vyhrála.“ Knižní klub u Trimela – Dobrá znamení Deskohráčův stolek: Kaskádie Perníčkový sraz U Přemotivovaného Poličkáře O sežraných perníčcích a kolektivní obřadní písni Adventní pohádkování IV. – Typískovy první Vánoce Televizní Vánoce V. – Vánoční seriály Televizní Vánoce IV. – Vánoční filmy z jiných zemí Vánoce: Stále svátek, nebo obchodní příležitost? Televizní Vánoce III. – Vánoční americké filmy Vánoční tvoření DIY – 9. díl Televizní Vánoce II. – Vánoční české filmy Adventní pohádkování III. – Starouš Tobias a jeho nečekané Vánoce Vánoční playlist aneb průlet vánočním hradem Televizní Vánoce I. – Vánoční animáky Adventní pohádkování II. – Zázraky nejen o Vánocích Vánoční věnce Vše, co jste kdy chtěli vědět o omalovánkách I. Adventní pohádkování I – Kouzelný vánoční zvoneček Adventní pohádkování – vše o soutěži Trimeles na cestách – magická Šumava Cesta za pokladem Kam i králové chodí sami aneb 19. listopad jako MDT Emoji na Hradě VII. Cesta za jiskrou Ohnivce Hog v kocke 20 a 2/2 – Neviditelný speciál Zápisník jednoho dinosaura VI. – dinosauří šatník Za plamenem svíčky Halloween is coming Odznáčky – všechny chytit máš! Aneb minisoutěže Žlutého Trimela Podzimní luštění

Rozhovory

Madam Eillen McFir Elat a jezevec v její péči

Připravila Alanise Olien Harlin

Dobrý den:) Přicházím se slibovaným rozhovorem. První otázka zní:

Kdy, na jak dlouho a za jakých okolností se Vám naskytla příležitost pečovat o jezevce? :)

Bylo to v době, kdy mi bylo přibližně čtrnáct let. Na záchranné stanici přivezli jezevce s poraněnou nohou. Všichni členi sdružení se o něj (a jiná zvířata) starali. Trvalo to asi půl roku.

A měla jste ho třeba i doma ? Nebo jakým způsobem probíhala péče o něj ? :)

Domů jsme si zvířata brát nesměli. Musela stále být na záchranné stanici. Ono v případě, že by se jim přitížilo, nebo by se třeba otevřela rána, tak bychom jim doma moc nepomohli, spíš by to zvířatům ublížilo. Péče probíhala stejně jako u domácího mazlíčka. Museli jsme mu pravidelně měnit vodu, čistit jeho „domeček“ a dávat najíst. Poté, když už na tom byl lépe, tak jsme ho hlídali, když byl ve „volném výběhu“. Bylo to vlastně jen na zahradě záchranné stanice, ale šlo o to, aby se nepřiblížil k voliérám s dravými ptáky.

Co vlastně takový jezevec žere? A pokud to správně chápu, vy jste byla (nebo pořád jste?) členkou nějakého sdružení?

No, jezevec jí skoro vše, ale u nás se mu dával hmyz, malí potkánci (samozřejmě už mrtví, jestli někdy dostával živé, tak jsem u toho nebyla) a nějaké bylinky a bobule. Bohužel už si vůbec nepamatuji, co to bylo, opravdu už je to dost let.
Ale k druhé otázce. Bývala jsem členkou Českého svazu ochránců přírody. Ale na střední škole jsem odstoupila, protože jsem neměla vůbec žádný čas na schůze. Příležitostě se ale zapojuji do určitých akcí pořádaných v našem městě.

Kolik toho přibližně může sníst jezevec za jeden den?
Zajímavá organizace :). Byla v té době hodně rozrostlá? Nebo kolik přibližně vás tam mohlo být? Určitě Vás to bavilo, že ano :).

S tím množstvím jídla už opravdu nevím. Nestarala jsem se o jezevce celý den, vždy jen po škole, když byl čas, takže přesné množství Vám nepovím.
Tato organizace je docela rozsáhlá. Stačí si ji najít na internetu. U nás měla docela dost členů. Když nebudu počítat dospělé, se kterými jsem se skoro nestýkala, tak dětí tam bylo vždy minimálně patnáct a po mém odchodu jsem se dozvěděla, že se počet ještě rozrostl a tak se museli členové rozdělit do dvou skupin a každá měla schůzky v jiné dny. Za mě to byl úterý a čtvrtek, přičemž poté byly ještě víkendové akce.

Super, myslím, že otázek už stačilo :). Děkuju moc za rozhovor a přeju krásný zbytek dne :).

I já děkuji a přeji hezký den.

Napište k tomuto příspěvku komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*