Zdravím vás,

 po třetím úkolu jsem opět otravoval ostatní B4, aby mi odpověděli na pár otázek. Chtěl jsem se jich zeptat na něco, co by vás mohlo skutečně zajímat, ale ve chvíli, kdy jsem otázky vymýšlel, jsem měl hlavu dokonale vymytou třetím úkolem, takže ze mne nakonec vypadlo jen tohle.

Doufám, že i tak se pobavíte.

Příjemné čtení.

 1.      Co třetí úkol aneb Taky se vám zdá o šifrách?

Elizabeth Gibsonová

Třetí úkol byl podle mě lepší než ten druhý, i když ano, ty šifry byly dost záludné a než člověk něco vymyslel… :)

Oresta Vianueva

Spíš se mi zdá o duchách, než o šifrách a jak se je snažím rozluštit. Aspoň myslím, že se mi něco zdá.

Lilien Emity Meissed

Co na to říct, ty sám musíš moc dobře vědět, že sny o šifrách jsou po takovém úkolu naprosto jasné a dané. Ještě teď v noci procházím hradními chodbami a luštím šifry jak pomatená. Je to děs, takhle nás týrat i v noci! -zasměje se– Ale jinak byl 3. úkol skvěle vymyšlený, opět se na něm dalo skvěle vyřádit, ač pokud jsem si myslela, že u druhého úkolu mi tekly nervy, tady to bylo opět mnohonásobně větší. Zde je vidět, že by si člověk neměl stěžovat, protože to může být ještě horší! Avšak úkol mě vážně bavil, holky byly opět famózní a já můžu jen znovu a znovu opakovat, jak jsem ráda, že jsem v týmu právě s nimi. Teď už se jen zbavit té únavy!

(–otevře jedno oko a zamžourá na Lili – Neboj, všechno si píšu! Cos to říkala o té únavě? – pozn. red.)

Eliah Tailesová

No, nebyl to úplně můj šálek kávy, ale přežít se to dalo. Holt jsem si druhým úkolem nasadila moc velkou laťku zábavy a teď to byla spíše makačka než smích.

Hekatea Centaurix

Přiznávám, že než jsem se pořádně rozkoukala, holky už měly šifry vymyšlené, takže ne – mně se mohly zdát leda tak noční můry z toho, že jsem jejich hádanky většinou nedokázala rozlousknout. – zastydí se za svou nedovtipnost – Mohu říct, že jako pokusný králík jsem v podstatě selhala.  Na první pohled mi byla jasná jen jedna jediná, ostatní až s nápovědou… a někdy nestačila dokonce ani ta.

Z mého pohledu tak bylo větším oříškem ujasnit si, které tajemné tajné komnaty nám Duch odhalí a ukáže a jak to uvnitř asi bude vypadat. Chtěly jsme totiž, aby komnaty o něčem vypovídaly, aby měly nějaké ponaučení třeba – a také abychom nezopakovaly planety. – lehce se usměje –  Věřím, že se nám to povedlo.

Nerys Heliabel Ghostfieldová

Andy, šifry bych ještě brala, ty řeším ráda, ostatně letos jsem z Kryptologie skládala svoje NKÚ zkoušky, ale ten pocit, že jsem pavouk, ten je mnohem neodbytnější. Zaobaleně (vidíš to, vážně se asi měním v pavouka :D) řečeno, zdá se mi spíš o chodbách, tajných komnatách a průchodech a o neodbytném šustění pergamenu. (jen aby ;o) – pozn.red.)

 2.      Kde váš B4 tým rozbil stan? Respektive kde jste si zřídili klubovnu, poradní místnost, pracovnu? Zkrátka kde se scházíte a pracujete? A jak jste spokojeni?

Elisabeth Gibsonová

V přístěnku pod schody střýčka Googla. Nu, je pravda, že se občas něco přehlédne, ale i tak je to stále lepší než jiné možnosti.

(v přístěnku je to super, jen kdyby nám nad hlavou pořád někdo nedupal…třeba čas! – pozn.red. )

Oresta Vianueva

V takovém tom podivném dokumentu online. I když bych si dokázala představit jiná místa. Je super, že tam je krásně všechno pohromadě. Ale často se tam člověk ztratí. A nedej bože, když tam den dva nepřijde. To je pak úplně v čudu a neví, co kam patří -zasměje se-

Lilien Emity Meissed

My jsme rozbily stan? –pokukuje po holkách a pak se vrátí pohledem na Andyho-  Ale my nic nerozbily, no vážně!

A víš, ono je to tajné, přeci ti to neřeknu! (A proooč?) Ještě bys měl pokušení nakukovat. -vyplázne jazyk- (jo aha )

Víš, my jsme modré dívky, my máme svá tajná místečka a jelikož jsme dívky tajemné, tak to prozatím tak zůstane. –mrkne-

Eliah Tailesová

Jednou jsme se v týmu bavily, že budeme mlčet, tak nevím, kolik toho můžu prozradit. Ale tak modrým eskem snad nic nezkazím, i když míst je více.

Hekatea Centaurix

Tak toto je otázka pro Nerys . – zasměje se při vzpomínce na svou první cestu do poradní místnosti – Nerys mi strčila do ruky přenášedlo, do ucha pošeptala jedno slůvko – a frrr, najednou jsem byla někde úplně jinde, před tajuplnými dveřmi, které bez hesla nevpustily dovnitř snad ani docela maličkou myšku. Jinými slovy, ani kdybych opravdu hodně chtěla, nedokážu Ti říct, kde přesně se scházíme. – mrkne – Mám své přenášedlo a můj orientační smysl je v sedmém nebi, že se po něm nic nechce. Jednou jsme se také sešly tady na hradě, v KNP, pěkně u vodičky. – zasněně si povzdechne při vzpomínce – A pak jsou tu samozřejmě vždycky krby pro menší a rychlejší poradičky. Nedokážu si představit, co bych si mohla přát víc. (Zkrátka skromná Heky  ;o)) – pozn.red.)

Nerys Heliabel Ghostfieldová

Kdepak, to ti nepovím, to kromě mě vědí jen další tři lidé a s těmi jsem v týmu. –baví se- Říci snad mohu jen to, že jde o tajný prostor, který nám vyhovuje a pro naše potřeby domluvy a poradních sedánků zcela postačuje. Chrání ho pevné heslové kouzlo, takže teď vlastně máme takovou malou kolej pro čtyři se vším komfortem. A kdo nemá dost silné drápy, aby si do ní i tak vydobyl vstup, ten musí zůstat u zdi, kde si otvoru dovnitř pravděpodobně ani nevšimne. –mrkne-

(ty červené holky jsou tak tajemné – pozn.red.)

 3.      Brali byste, aby na hradě pro podobné účely byla místnost?

Elisabeth Gibsonová

To by bylo fajn, i když záleží na tom, jak přesně by byla udělaná… pokud by byla stejně udělaná jako kolejní místnost, bylo by to super.

Oresta Vianueva

Rozhodně ano!! A ještě lépe, kdyby měla historii, aby se dalo vracet. Místnost s nějakým zápisníkem nebo poznámkovačem.

Lilien Emity Meissed

Myslím, že by to bylo fajn, mít svou speciální B4 komnatu, ale teoreticky KNP takový komfort umožňuje. Potřebuješ-li komnatu B4, stačí zajít tam. Ale kdyby byla místnost s vychytávkami pro B4, určitě bych nebyla proti. 

Eliah Tailesová

Ne. Myslím, že i tohle je úkol týmu. Sejít se.

Hekatea Centaurix

Těžko říct, tak trochu se bojím, že bych se neustále ohlížela přes rameno, zda za sebou třeba nemám nějakého špeha, ať už z řad ostatních týmů, nebo zvídavých novinářů. (Cos tím jako chtěla říct?? –stáhne obočí a výhružně zírá na Heky– pozn.red.)

Nerys Heliabel Ghostfieldová

Asi by mi to přišlo zbytečné. Domlouvat by se dalo i v KNP. Když je někdo jejím správcem, může sám rozhodovat, kdy ji otevře, tým se může domluvit, kdy se sejde, anebo si lidé mohou vyčarovat jinou alternativu, jako jsme to udělali my, i pro nezkušené čaroděje je dost možností, jak si vybudovat bezpečné stanové útočiště. Asi jsem ráda, že je čistě na nás, kde se sejdeme, že nejsme vázaní pravidly, kde můžeme diskutovat, samozřejmě kromě toho, že se o úkolu během vypracování bavíme jen mezi sebou v týmu.

4.      Kolik stránek (přibližně) prokecáte, než se dopracujete ke konečné fázi tedy k odeslání?

Elisabeth Gibsonová

Ehm… hodně. :D Vím, že to Oříš u druhého úkolu počítala, ale nějak to teď neodhadnu, protože do toho se přidávají i jednotlivé části vypracování a tak. :)

Oresta Vianueva

Obvykle kolem 35-40 stránek prokecáme. Je to dost, co? Když ono se tam dobře kecá… obzvláště po večerech -uchechtne se- (-moc rád by věděl, s kým Buráček po večerech kecá – pozn.red.)

Lilien Emity Meissed

Ehm, prosím, nechtěj, abych to počítala, nebo i jen odhadovala. Je toho děsně moc, řeší se nápady, detaily, problémy… tlachá se kolem a kolem… takže je toho opravdu moc. -usměje se-

Eliah Tailesová

Dejme tomu, že jen čistého žvanění bez tvorby, mi stačí jeden offline večer a bliká mi k 300 zprávám.

(no jo, holky…-zazubí se- pozn.red.)

Hekatea Centaurix

Ono slovo „prokecat“ zní, jako by ses ptal, co všechno proberete, než se konečně rozhoupete k práci. – pokrčí nosíkem – (–honem zkontroloval, zda použil antiperspirant – pozn.red)

A my se přitom skutečně na našem tajném místě věnujeme jen úkolům. A ona ani tak samotná délka nemá vlastně žádnou vypovídací hodnotu, protože veršíky si pro sebe vždycky uzurpují víc prostoru než próza, která využije celou šířku stránky, a pak jsou tu ještě obrázky, ty se roztahují přímo nevídaně, úplní žrouti prostoru. K tomu přidej korektury textů… těch stránek je ke konci tolik, že nemít k ruce pár přehledných tabulek, člověk by se v nich při zpětném dohledávání nějakého nápadu snadno ztratil. – mrkne a uvědomí si, že sama dokáže zabloudit i na rovné cestě bez odboček –

Nerys Heliabel Ghostfieldová

Čistě z archivních dat poradního prostoru se dostáváme většinou kamsi za šest desítek stran textu diskuzí (měřeno Wordokouzlem), ale už jsme přesáhli i stovku, takže je to různé úkol od úkolu. Je to ale jen vrchol slovní hory, protože hodně si povíme i ve dvojicích, soví poštou a podobně, takže si říkám, že kdyby byl úkol jediný, a to napsat román, už bychom z něj měli na počet stran docela objemnou bichli. Ono deset dní pilné práce, díky časovému posunu jedné z nás opravdu celodenní, docela nabobtná co do počtu slov. –usměje se a procvičí od úkolu ještě stále ztuhlé prsty-

   5.      Stejně jako minule – co myslíte, že bude v posledním úkolu   eventuálně, co byste si přáli tam mít?

Elisabeth Gibsonová

Něco lehkého… :D Brala bych povídku, psaní pověsti, legendy… ale to asi nebude, tak se nechám překvapit a budu doufat, že to bude hezký narozeninový dárek. O:-)

Oresta Vianueva

Určitě něco spojené se západem. Možná zřídit novou ohradu pro kouzelnické tvory? By se mi možná i líbilo něco takového zařizovat.

(mně by se líbil úkol o spaní a flákání se – pozn.red.)

Lilien Emity Meissed

Svoje (ne)tipy jsem ti řekla minule a opravdu se toho od minule moc nezměnilo. Trefila jsem se tak na půl, bylo něco logického a dalo se do toho zakomponovat hodně fantazie, ovšem co bude jako poslední úkol, to už vážně netuším. Bude to podle mého úplně z jiného soudku, než ty 3 předchozí. Možná by mi vyhovovala nějaká redaktořina, ale těžko říct.

Eliah Tailesová

Něco hrozně jednoduchého aby stačilo mávnout hůlkou a bylo to nejlepší.

(moje řeč!!!! – pozn.red.)

Hekatea Centaurix

Stejně jako minule nemám ani to nejmenší tušení, ale jsem moc zvědavá a těším se a taky se bojím.

Nerys Heliabel Ghostfieldová

Hm…. Východ byl ve spojitosti s duchem, s myšlenkami, se skrytou magií v našem hradě. Počítám, že se Západem by mohla končit nejen celá B4, ale že by jeho tématem mohlo být např. nastínění nějakého řešení modelové krize (rozpad hradu) nebo něco podobně náročného. Třeba budeme jako stateční rekové hledat nový prostor pro naši školu? –směje se- Zrovna včera jsem si dělala (v dobrém slova smyslu) legraci, že už zbývá ve čtvrtém úkolu jen navrhnout vlastní podobu Hogwartské školy a bude to za námi. Věřím ale, že k nám organizátoři budou laskaví a že pro nás už vymysleli něco pěkného, co bude mít smysl ve spojení s předchozími úkoly, kde jsme uklidňovali chaotickou divou magii Severní věže, navrhovali zábavu pro celočarodějný svět, vrátili se do školy, abychom objevili něco z jejích skrytých tajů. A co bych si přála? Těžko říct, stejně jako minule ti musím odpovědět, že se ráda nechávám překvapit novým zadáním, které mě vždycky zprvu šokuje a pak nastartuje. V tuhle chvíli ti to asi nedokážu říct. Snad jen trochu odhaduji, že když se dva úkoly týkaly blíže hradu Hogwarts a jeden byl celokouzelnický, možná i čtvrtý bude zaměřený obecně na kouzelnický svět jako takový. Uvidíme.

(a já doufám, že nebudeme při tom stěhování školy muset balit ručně :o( – pozn.red.)

 6.       Finální otázka: Kdybyste mohli (jakože nemůžete) jít do další B4, šli byste? Pokuste se vypsat všechna pro i proti, která během soutěže vyvstala

Elisabeth Gibsonová

Nešla. Nevím, mně to stačí jednou, podobně jako 7boj… je to náročné na komunikaci, nervy a nějak jsem zjistila, že ta spolupráce u mě asi nikdy nebude úplně vhodná. Ale zase je to zajímavá zkušenost, které nelituji. :)

Oresta Vianueva

Možná i jo. –poškrábe se na hlavě- Technicky už vím, jak to funguje, co se dělá atd. Ale nejsem si jista, jestli bych chtěla podstoupit znova ty stresy, honičky, hloupé svědomí před koncem termínu.

Rozhodně by záleželo na tom, jaké by bylo složení zbylého týmu. Aby nedocházelo k rozbojům, hádkám a zbytečnému stresu navíc.

Je to ale těžké říct, zda bych do toho šla znova. Pracovat na tom je někdy zábavné. Když ale vezmu v potaz všechen ten čas, co nad tím všichni trávíme… Na jednu stranu bych si ho dokázala představit trávit jinak. Na druhou stranu… baví mne s členy našeho týmu spolupracovat.

Jak se doplňujeme. Jak Andy dokáže vystihnout naše povahy bravurně i debaty mimo. Nebo když Ashiiny barvičky létají všude po místnosti. -usměje se-

Nemohu tomu ale odepřít to, že si vždycky rozšířím obzory a nemůžu opomenout ani ten pocit, když se vždycky těším na půlnoc, abych si přečetla zadání nového úkolu. A zároveň ten pocit, když mne to zadání plácne přes čumák.

Jsem asi blázen, co? –směje se- 

Lilien Emity Meissed

To je těžké, neumím říct, jestli bych do toho šla znovu, to by hodně záleželo na životní situaci. -pokrčí rameny- Rozhodně nelituji, že jsem se přihlásila, mám skvělé spolubojovnice v týmu a B4 je rozhodně skvělá zkušenost. Člověk se toho i hodně naučí, například takové věci, které jinak odkládá na neurčito a neřeší je. Jako třeba takové psaní přímé řeči -otřepe se, při jakési vzpomínce a pak se zasměje-  Určitě bych to hned nezavrhla, ale krom podmínek, ve kterých bych zrovna byla, bych zvažovala, kdo by asi tak mohl být se mnou v týmu, protože v takovém týmu je potřeba si rozumět. Musela bych si opět uvědomit, jestli budu ochotná tomu dát svůj čas a jestli by se mi chtěly prožívat ty nervy znovu. Nebránila bych se jít do B4 znovu, ale jak říkám, záleželo by na hodně okolnostech.

Pro: Zábava, spolupráce, tvorba něčeho skvělého, utužování týmových vztahů, očekávání, radost (ne z vítězství, ale z hotového díla)…

Proti: Hodně zabitého času, hodně nervů (ač bych řekla, že jsem ještě celkem klidná -směje se-)

Eliah Tailesová

Podle toho s jakým týmem. Což byla má podmínka i tenhle rok. Kdyby zase s tím stejným, jdu do další stovky čtyřek. Bude mi to chybět. Člověk se naučí na jistý režim, z kterého se těžko vyjíždí už jen těch pár dnů mezi úkoly.

Hekatea Centaurix

Myslím si, že je dobře, že v B4 může každý soutěžit jen jednou, všechny týmy tak začínají stejně, jejich výchozí „oťukávací“ pozice se nijak neliší a všechno si dělají po svém. Není tam nikdo, kdo by říkal „to my jsme to minule dělali takhle a takhle“. Samozřejmě, pár věcí by se tím zjednodušilo, ale bojím se, že by to nakonec bylo dost svazující pro všechny, včetně onoho „mazáka“. – pousměje se –

Navíc, jak říká jedno přísloví, dvakrát do jedné řeky nevstoupíš. (To není přísloví, to si jen Hérakleitos myl nohy a zjistil, že voda v řece teče! – pozn.red.)

Nic se neděje úplně stejně, takže je jedině dobře, že všichni účastníci začínají „s čistým štítem“, nezatíženi vzpomínkami, ať už příjemnými, nebo jinými, na to, co bylo jindy a jinde. B4 je takto pro každého soutěžícího naprosto jedinečná a unikátní, něco, co nemá obdoby. – nejistě se usměje a doufá, že ta slova dávala alespoň trochu smysl –

Bude mi chybět taková míra společného úsilí, jakou vyžaduje B4, a ta nepopsatelná atmosféra, která při takto úzké spolupráci vzniká, vzduch přímo nabitý nápady a pracovitostí… pospolitostí. Něco takového člověk sám o sobě prostě nevytvoří. A i kdyby to zkusil, rozhodně by se přitom tak nepobavil. :)

Nerys Heliabel Ghostfieldová

Myslím, že rozumím tomu, proč se můžeme B4 účastnit jen jednou a asi s tím pravidlem souhlasím. Za prvé je dobré dát možnost někomu dalšímu, hrad je plný tvořivých a odvážných lidí. A za druhé je to soutěž, která je poměrně náročná na fantazii, tvořivost, schopnosti, emoce a také na čas. Ono to, co nakonec týmy odevzdají k posouzení porotě a hradním obyvatelům, v podstatě nic neříká o čase a úsilí, které tomu věnovaly, o tom, kolik nápadů stihly týmy cestou zahodit jako nepoužitelné, co všechno se díky tvorbě úkolů naučily, kam se od zahájení Čtyřky každý soutěžící posunul. Osobní růst vnímám jako velký klad Čtyřky, člověk by si ji měl užít se vším všudy a taky se právě díky ní přimět naučit se víc, než uměl při jejím spuštění. V tom pro mě měla a má velký smysl.
Pořád jsme se v týmu nepohádaly, takže věřím, že už to třeba ani nestihneme, protože další výhodou Čtyřky je silnější pouto mezi členy týmu. Jane, Lily i Hekateu mám ráda v podstatě od chvíle, co jsme se potkaly, ale teď je mohu ocenit o to víc, miluji jejich nadšení, jejich osobitost, odvahu, to, že dokáží být oporou těm ostatním z týmu a že se umí ozvat, když se jim něco nezdá. Na tohle všechno budu hodně dlouho v dobrém vzpomínat.
Dokud nesoutěžíte, vlastně si neumíte představit, jak mocné dokáží být komentáře poroty a také mínění obyvatel, včetně drobností, které dokáží až nečekaně zamrzet nebo naopak potěšit. Už jsem zmínila, že to, co vidí „veřejnost“, je vlastně jen špička práce, kterou tým na úkolu odvedl, takže pak ty komentáře dovedou o to víc dostat člověka k fanatické radosti nebo naopak k bručivému rozčilení a palčivému hněvu, ke zklamání. Nemyslím teď hodnocení co do počtu kostiček, to je samozřejmě důležité a je to zdravý soutěžní boj, ale dám-li příklad, pokud máte rádi barvy a dovedete s nimi mistrně kreslit, leč v souladu s nápadem na úkol se vám zdál lepší obrázek spíš méně pestrý, a některý komentář to vytkne, přinese to člověku do mysli kromě jistého zklamání i pocit osobních pochyb, samozřejmě vše v rámci „hry“, to ale pocitům nevysvětlíte. Čtyřka dovede být svou podstatou hrozně moc reálná a s nitrem člověka zamávat, aspoň na chvíli. Je to ale asi správně, protože pak to svědčí o tom, že soutěži opravdu dáváte maximum.

Přes všechny klady i zápory soutěže myslím, že bych se vlastně víc než jednou účastnit nechtěla. Je to dobrá soutěž, přijde mi dobře organizovaná, užila a užívám si ji. Ale dávám jí toho ze sebe tolik, že si nejsem jistá, kolik by mi vlastně mohlo zbýt sil a nápadů do dalšího ročníku, jestli už bych se třeba spíš neopakovala nebo nebyla nápadově unavená. Je pro mě ctí zastupovat Nebelvír, ale opravdu mi to asi stačí jednou. –usměje se a doufá, že svoje pocity vysvětlila srozumitelně-

(pro mne dostatečně, především tu část se zbývajícími silami… tentokrát zcela vážně poznamená redaktor-)

Pokud by vás náhodou zajímaly i zelené odpovědi, pak zkuste napsat zelené tiskové mluvčí Tydynce Flyové nebo na zelený mail: Dejtenampokoj@nemamezajem.hog

Tak a jsme u konce. Jak jste si všimli, každý má jiné názory a to je jen dobře. Nakonec B4 právě o názorech a nápadech je.

Tak nám všem držte palce u posledního úkolu, protože je to fakt záběr na nervy.

Pěkný den

Andy