„Jednoho dne z rána roznesla se zpráva, že byl náš hrad napaden. My víme do dnes, kdo to tenkrát odnes, byl to náš pan zdravotník.“

Redakce vám pro tentokrát přináší rozhovor s hradním zdravotníkem, nově jmenovaným zástupcem ředitele, manželem a otcem.. Všechno v jedné osobě! Nejen, že musel p. Whitecrow vyřešit záludnou otázku bradavic, k tomu mu přibyla hromada úředních dokumentů, jak od ředitele školy, tak i z Ministerstva. I přesto je pořád plný života a pro žlutou kolej poskytl rozhovor. Díky!

• Pěkný den pane Matte. +usměje+ Čekal jste, že budete do funkce zástupce ředitele vybraný právě Vy?

Dobrý den, trochu jsem to čekal. V minulosti se o tom Ronald zmínil, ale netušil jsem, jestli se nakonec rozhodne funkci skutečně zachovat, nebo ne.

•  +Chápavě přikývne+ Zkráceně, co tato funkce obnáší?

Jednoduše řečeno být po ruce, když to bude ředitel potřebovat.
Asi si příště to slovo „zkráceně“ v otázkách rozmyslíte, že ano? +směje se+

• +rozesměje se+ Příště si dám větší pozor. +Nakloní se k panu Mattovi+ Teď trošku soukroměji, takhle mezi námi… jaké to je, být tu zase pod dohledem manželky?

Manželka je dokonalá ve všech ohledech. Všechno stíhá a ve všem mi pomáhá. Měla by za to dostat magíka „Dokonalá stíhačka“.

• To není špatný nápad. Jak snášíte nepřítomnost svého dítka?

S manželkou jsme se, myslím, shodli na tom, že naše konto to snáší s povděkem a naše srdce občas zapláče. Na druhou stranu jako ledová má stejně úporně snaživý výraz, jako když ještě nebyla v mrazáku. Hádám, že jak odsud znovu vyjde, vrhne se do obchodů na Příčné se stejným zápalem, jako do úkolů.

• To nepochybně, obchody jsou bezkonkurenční! Vzpomínáte často na svoje mládí?

Snažím se o to, ale už mi to moc nevzpomíná…

• +Se smíchem zavrtí hlavou+ Takhle mladý a už zapomnětlivý. Teď zase trochu aktuálněji. Bradavice. Jak jste to snášel, že se Vám do ošetřovny dostal téměř celý hrad?

Byla to poměrně neobvyklá situace. Jsem zvyklý pečovat na ošetřovně o jednoho, maximálně dva pacienty. A teď se jich najednou na ošetřovně objevilo dobře kolem sto dvaceti. Na jednu stranu je to hodně namáhavé, na druhou stranu si člověk uvědomí, že vždycky dokáže zvládnout o trochu víc, než si myslel.

•  +Zadívá se na jeho nos+ Jakto, že jste bradavici měl i Vy sám?

Chtěl jsem být za frajera na slavnosti a na chvíli jsem si při převlékání roušku sundal. V tom na mě slečna Draggita zblízka kuckla a už jsem to měl…

• To jste jí určitě poděkoval. +mrkne+ Kvůli léku jste jel údajně až na kongres do Helsinek. Jaké bylo prostředí? Nějaké žhavé novinky ze světa nemocí?

Bylo tam o dost chladněji než tady. Věděla jste například, že kuřecí kašel se teď nosí a na jihu Kalifornie prý kdo ho nemá, jako by ani nebyl? Možná je to tím, že člověk, co se jím nakazí, hrozně legračně pípá, a když kašle, vyletuje mu z pusy jemné chmýří. Mně osobně to nepřipadá ani trochu efektní a radši bych se nakazil hroznýšími škrkavkami. To bych aspoň nevypadal jako nějakej opelichanec…

• +Zaklapne svůj poznámkový bloček+ Něco na závěr pro všechny nemocné?

Brzy se uzdravte. Vše potřebné k tomu jsem vám už předal. Teď je řada na vás. Držím všem palce a při práci v laboratoři používejte pracovní rukavice!

* * *

Slyšeli jste všichni, bez rukavic ke kotlíkům nelézt!

Tímto děkuji za odpovědi a přeji p.Mattovi, co nejméně nemocných na ošetřovně.

Pac a čumák, Tess Boneová