Trimeles
Love Office – Zachraň láskou zkroušené Sametová láska DIY – 10. díl Náborová propagační kampaň aneb kdyby byly náborové kampaně upřímné Petronela Uječená: „Druhé místo můžu přijmout se vztyčenou hlavou a nebudu o nic míň Petronela, stejně jako bych nebyla o nic víc Petronela, kdybych Snaživce roku vyhrála.“ Knižní klub u Trimela – Dobrá znamení Deskohráčův stolek: Kaskádie Perníčkový sraz U Přemotivovaného Poličkáře O sežraných perníčcích a kolektivní obřadní písni Adventní pohádkování IV. – Typískovy první Vánoce Televizní Vánoce V. – Vánoční seriály Televizní Vánoce IV. – Vánoční filmy z jiných zemí Vánoce: Stále svátek, nebo obchodní příležitost? Televizní Vánoce III. – Vánoční americké filmy Vánoční tvoření DIY – 9. díl Televizní Vánoce II. – Vánoční české filmy Adventní pohádkování III. – Starouš Tobias a jeho nečekané Vánoce Vánoční playlist aneb průlet vánočním hradem Televizní Vánoce I. – Vánoční animáky Adventní pohádkování II. – Zázraky nejen o Vánocích Vánoční věnce Vše, co jste kdy chtěli vědět o omalovánkách I. Adventní pohádkování I – Kouzelný vánoční zvoneček Adventní pohádkování – vše o soutěži Trimeles na cestách – magická Šumava Cesta za pokladem Kam i králové chodí sami aneb 19. listopad jako MDT Emoji na Hradě VII. Cesta za jiskrou Ohnivce Hog v kocke 20 a 2/2 – Neviditelný speciál Zápisník jednoho dinosaura VI. – dinosauří šatník Za plamenem svíčky Halloween is coming Odznáčky – všechny chytit máš! Aneb minisoutěže Žlutého Trimela Podzimní luštění Hog v kocke 20 Jak vyzrát na podzimní depku Skořicoví šneci DIY – 8. díl Tradiční nováčkovský turnaj – shrnutí Nováčkovská výprava Šokující záhada: Hrad zmizel! Konspirační teoretici (ne)mají jasno! Jejej, něco se pokazilo! Tenkrát na Západě – shrnutí 4. a 5. kola Příčná kombinatorika IV – Zpátky do školy Knižní klub u Trimela – Šikmý kostel TNT2024: Třetí úkol Bertranda Hooki: „Očividne sú na škole mocné kúzla, čo menia plány.“ Ohlédnutí za Tenkrát na Západě – Statistiky, body a střípky ze zákulisí TNT2024: Druhý úkol Školní rok Léto 2024 Tenkrát na Západě – shrnutí 3. kola Mrzispárský večírek II. aneb Kterak jsme ztratili Tesáka TNT2024: První úkol Tradiční nováčkovský turnaj 2024 Emoji na Hradě VI. Tenkrát na Západě – Epilog Pět odstínů léta – zážitky Pět odstínů léta – seriály Tenkrát na Západě – shrnutí druhého kola Tenkrát na Západě – Kde domov můj Tři soudky radí 11 Pět odstínů léta – filmy Tenkrát na Západě – Po bouři Viridis Am Reevesová: „Měla jsem systém, krásně fungoval, dokud se nerozpadl.“ Pět odstínů léta – Letní laskominy Tenkrát na Západě – shrnutí prvního kola Tenkrát na Západě – Do boje! Vlzivolský večílek Hemzy vol. 3 Pět odstínů léta – knihy Tenkrát na Západě – Morální dilema PON – Pod Osm Nejdu Zápisník jednoho dinosaura V – Dinosaurus na koštěti Petronela Uječená: Na jeden den duchem Tenkrát na Západě – Na cestě Tenkrát na Západě Za hranice kouzelného světa – II. část Kagíkování – Alchymista I. a II. Za hranice kouzelného světa – I. část Kagíkování – Bystrozor II. Knižní beseda Příčná kombinatorika III – Famfrpál Amanda Wright: „Nevyhrožuju, neslibuju, neuplácím.“ Dungeons&Dragons aneb Každý může být hrdinou I. Tři soudky radí 10 Magické podniky I. Jezevci na cestách aneb Žlutý sraz v Praze Hog v kocke 19 a 3/4 – Protože smíchu není nikdy dost Hog v kocke 19 – Kagíci? Kagíci! Jak jste tvořili frázevoloviny, a jak to s nimi dopadlo Jak to dopadlo s Březnovou knižní šifrou Rose Daninatali: „Jezevci, těšte se, až vás zase proberu ze zimního spánku.“ Cesta za pokladem LS2024 Mrzimorské výstřelky aneb co všechno z nás zase vypadlo Sebechvála nám nesmrdí aneb Jak dopadly trimelesí ódy Žlutá, kam se podíváš… Teda pardon, zelená?! Měsíc knihy DIY – 7. díl Zápisník jednoho dinosaura IV – Ať žijí technologie (aneb při čem všem jste byli zároveň na hradě) Malé, Malej, Malučký… Princ Hog v kocke 18 – Nový školní rok

Asi začnem tým, že sa predstavím ;) takže, som Ellka Willowa (význam si nájdite už sami=)a chodím do prvého ročníku a dúfam, že túto školu aj vychodím, takže ešte sa ma tak skoro nezbavíte. A teraz môj krátky príbeh:

Všetko sa to začalo tým, že som sa dozvedela, že som čarodejníčka.To bol pre mňa šok. Ako každé prázdniny sme sedeli u babičky v Ostrave a mali typický koláč, ktorý robí na oslavy, ťap-ťuch.

Pokračovat ve čtení

03. číslo (2. 1. 2006), Archiv 2005–2009

Začnu vzhledem – jak tak koukám … Yen vypadá jak reklama na hlad nebo osoba v pokročilém stádiu anorexie. Rozhodně bych ji nedoporučoval do propagačního prospektu naší školy, aby někdo nenabyl dojmu, že jsme tu mučeni hlady. Má bledou pleť, poměrně krátké černé vlasy a zářivě zelené oči (jako žába v láku). Nenosí školní uniformu, když ji potkáte, má na sobě většinou bílou sportovní košili, tmavé kalhoty (vykukuje růžové spodní prádlo muhehe) a černé boty.

Pokračovat ve čtení

03. číslo (2. 1. 2006), Archiv 2005–2009

Dnes jsme si vzali na mušku našeho druhého drahého prefektíka, elfa Otu Galad Felkeriona a vyzpovídali jsme ho za Vás, naše milé čtenáře. Čtěte tedy. Ať se dozvíte, jaký že to vlastně ten náš prefekt je.
 
Copak rád děláš ve volném čase?
 
Asi nejvíce času věnuji lednímu hokeji, na dalším místě je computer a moji oblibu si získalo i chození do pubů :-)
 
Co rád jíš?
 
Toho je mnoho, ale nejradši mám špagety po milánsku a bramborové knedlíky s uzeným a špenátem :-P ale to jsou jenom příklady…těch jídel je opravdu hafo a navíc mi maminka říká, že prý mám tasemnici O:-)
 
Čeho si ceníš na lidech a obzvláště pak na kouzelnících?

Pokračovat ve čtení

03. číslo (2. 1. 2006), Archiv 2005–2009

Pan profesor Nekro the Gravedigger se mi zjevil v mé křišťálové kouli, ale ouha… jeho obvykle perfektně žlutý pás jevil podstatnou změnu (obávám se, že byl růžový!). Toto vidění mi nedává spát a jen doufám, že se zde neschyluje k nějaké důvěrné aféře – mohlo by se totiž stát, že nějaká zahleděná studentka se neovládne a věnuje svému idolu, panu Nekrovi, tento výmluvný dárek…
 
Slečna Ellka Willová by si měla urychleně pořídit několik brků do zásoby!

Pokračovat ve čtení

03. číslo (2. 1. 2006), Archiv 2005–2009

Máme pondělí. Obyčejný den na začátku týdne. Stejný jako všechny ostatní. Štěstí, že je léto. Slastně se rozvaluju v pelíšku, ze všech stran dýchá teplo a voní smůla z borového dřeva a jehličí. Žiju totiž v lese v maličké chaloupce z kůry. Říkají mi Bongo Brousič, jsem pidipiďák, mrňous menší než mravenec.
 
Potřebujete obětního beránka?! Všichni ostatní jsou na vás moc velcí?! Moc silní?! Moc … Víte jaké to je, když se na vás vytahuje i takový mravenec?!

Pokračovat ve čtení

03. číslo (2. 1. 2006), Archiv 2005–2009

Máme tu podzim – objevuje se spousta soutěží na téma listí, podzimní deprese, stromy, strniště a tak vůbec. Nejsem básník ani nic podobného, ale říkám si, že když to sem prsknu, přidají se třeba další ;)
 
Podzimní smutek do srdce se vkrádá
a přicházej podvečerní stíny.
A jsou tu pochyby – má tě či nemá ráda?!
Jsou tu. Tvé stále věrné splíny.
Ta podivná neznalost bývá k uzoufání,
tak doufáš, že zítra bude líp.

Pokračovat ve čtení

03. číslo (2. 1. 2006), Archiv 2005–2009

No samozřejmě mudla telefon potřebuje! Co není v hlavě, musí být v nohách – když nemáte telefon. Nebo nejste mág, že?! ;) Jak by si jinak objednal pizzu?! Jak by se ptal cizích lidí ve tři ráno, jesi je u nich stejná tma jako u něj?! S čím by třískal ve chvílích vzteku?! Jak by si pak přivolal pomoc, až si tím sluchátkem ublíží?! My kouzelníci to máme jednoduché – strčíme škebli do krbu a voláme „pomóóóc!“.

Pokračovat ve čtení

03. číslo (2. 1. 2006), Archiv 2005–2009

Když madam Leti vypisovala soutěž o lochnesce, asi vůbec netušila, co všechno tím rozpoutá. Tady zveřejňuju moje slogany na záchranu lochnesek – doufám, že se přidáte ;)
 
1) Chraňte naši zeleň!
2) Zelená uklidňuje!
3) Vládo odstup, škodíš lochneskám!
4) Lochneska je maxipozitivoš!
5) 10 politiků za každou lochnesku!
6) Velikost není přímo úměrná škodlivosti.
7) Chcete mě?! Lochneska.
8) Žít a nechat žít. Lochnesky nechtějí zemřít!
9) Lepší lochneska v jezeře… než politik s mozkem.

Pokračovat ve čtení

03. číslo (2. 1. 2006), Archiv 2005–2009

Celou zpáteční cestu neřekli ani slovo, hlavu plnou neodbytných myšlenek: ona nevyřčených dotazů a on měl co dělat, aby se v tom chaosu, který se mu strhl v hlavě, dočista neztratil. Ještě před pár hodinami měl v pár věcech úplně jasno, ale teď… Zdálo se mu, že už si nemůže být jistý vůbec ničím.
 
Než došli ke vstupní bráně, šero se proměnilo ve tmu prozářenou měsíčním svitem a oni se zdáli být spíš přízraky než čímkoli jiným.

Pokračovat ve čtení

03. číslo (2. 1. 2006), Archiv 2005–2009

Seskakuji z výklenku okna na dřevěnou lavici. Za mnou se s tichým klapnutím zavřelo krásné obloukovité okno – vstup do kolejní místnosti Mrzimoru. Náš vstup není nijak tajný, každý, kdo přijde do umýváren v prvním patře, hned zjistí, kudy dál.
 
Mezi naprosto (i když ne tak docela) obyčejnými okny se totiž překrásné mozaikovité okno s jezevcem moc neschová. Ale nám, mrzimorákům, to ostatně ani moc nevadí. Vždyť bez hesla se k nám stejně nikdo nedostane, a než aby se naší koleji stalo to, co se stává Zmijozelu, (každoročně několik prváků spí na chodbách, protože stále nemohou najít tu správnou zeď, kterou by se dostali do ložnic) tak ať tu je klidně třebas velká šipka s nápisem Mrzimor.

Pokračovat ve čtení

03. číslo (2. 1. 2006), Archiv 2005–2009