Alienor Holubová
Ruce země k nebi se vzpínají,
skrz stromy holé.
Země se tím netají,
že poslední výstraha to je.
Poslední výstraha pro lidi,
přestaňte mi ubližovat.
Nebo každý z vás uvidí,
že budete se muset jít schovat.
Před zlobou mou,
která bublala stovky let.
Zažijete, co mé síly dokážou,
Bouřit, doutnat, hořet, mrazit v led.
Dejte si na mě pozor,
hodně vzteku na vás mám.
Přestaňte mě ničit,
a já vám pokoj dám.
Pokud se vám báseň líbí, autorka výslovně povoluje její kopírování a další šíření, aby varovaných bylo co nejvíce a tu naši Zemi jsme si dále neničili…
—
Hustý varování. Země se opravdu může rozzlobit jako rozlícená medvědice. Zaujalo mě i jméno autorky.
Méďo pokud se ještě objevíš, zajímalo by mě, co tě zaujalo na mém jméně? a děkuji :)
Alienor Holubová
Alinko – moc krásně řečeno…lidé si nevážejí sami sebe natož přírody a tak by jsme se měli všichni nad sebou zamyslet.
S potěšením Pal:)