Historie rodiny, jejíž tradici ponesu já, Sirael de Gevaudan, nejstarší ze tří dětí Martena de Gevaudan a jeho ženy Leontýny, sahá prokazatelně přibližně do poloviny 18. století (tedy asi po dobu pouhých čtyř kouzelnických generací) a je spojena s nechvalně proslulou krvelačnou příšerou zvanou gevaudanská bestie, která řádila mezi lety 1764 – 1767 v jihofrancouzském kraji Gévaudanu. Mezi mudly je pověst o onom vlku podobném stvoření opředena mnoha tajemstvími. Ti pochopitelně netuší, že to byl Marrigold des Réves, Pán ze Snů, kdo zastavil tuto krvežíznivou příšeru, alias nepovedený pokus jednoho mladého nekromanta o ovládnutí světa, která tolik měsíců řádila v gévaudanských lesích. Marrigold si za to vysloužil přízvisko Vlkobijec z Gevaudanu. Mně se zachovalo už jen to „z Gevaudanu“. Dokonce ani v onom kraji světa na jihu Franice už nebydlíme. Zbylo nám jen zimní sídlo v městečku Saint-Symphorien.
Křestní jméno jsem dostala v souladu s tradicí, že nejstarší dcera v rodině, je-li nějaká, vždy dostane jméno začínající na „S“. Sirael byla podle pověstí „zrozená z kouzel“. To jsem tedy já. Kdo s touto tradicí přišel, si nepamatuji, ale prosím neříkejte to mému otci, asi by se zase naštval, že jsem nedávala pozor při lekcích rodinné historie ;-) 
Sirael po mudlovsku
Když mě slovutný pan Kilahim, toho času neprofesor, ale pouze redaktor DV, oslovil, zda-li se nechci přidat k jedné velmi originální komunitě, první, co mi kladl na srdce, bylo, abych si dobře zvážila jméno. K registraci jsem tedy šla náležitě připravena a do kolonky „kouzelnické jméno“ jsem napsala Sirael de Gevaudan vcelku bez zaváhání. Nikdy jsem toho nelitovala, i když se z toho přehršle samohlásek možná někomu trochu zamotá hlava … a jazyk :-D
Přídomek de Gevaudan asi mluví sám za sebe: mám ráda pověsti, a když jsou spojené s vlky, mám je o to raději. A gevaudanská bestie mi přišla náležitě impozantní. A líbí se mi francouzština :-D
Jméno Sirael se nápadně shoduje s postavou z filmu Císařův pekař, nebo Pekařův císař, teď nevím, leč se musím přiznat, že jsem ten film, ani jeden, nikdy neviděla celý, a k srdci mi nepřirostl, takže odtud to nemám.
Do písničky od Aleše Brichty Sirael – Z kouzel zrozená jsem se ale zamilovala na první poslech. Slyšela jsem ji poprvé krátce před tím, než na mě pan Kilahim bafl s Hog. A moje rozhodnutí zvolit si právě tohle jméno ve ještě umocnila jedna hodně stará a asi dost neznámá písnička od skupiny Metanoon, jménem – ano, velmi překvapivě – Syrael. Zvolila jsem si variantu s měkkým „i“, protože jsem něžná dívka, tak nepotřebuji ve jméně takové tvrdá písmena jako „y“. Ale ukázalo se, že je to dosti jedno. Nejeden kamarád tady na Hog mi stejně říká „Sýre“ :-D