Valentín. Deň, ktorý mnohí z duše nenávidia a posielajú ho do horúcich pekiel alebo zbožňujú a vychvaľujú. Tak či onak, hlavným motívom je láska, ktorá ma mnoho podôb. Láska k rodičom, láska k súrodencom, láska ku kamarátom, zvieratkám … ale láska k neživej veci?


Ano milí čitatelia, aj to už v dnešnej dobe môže byť. Práve dnes na Valentína zažil túto lásku mrzimorský študent Nicholas McElen. A ku komu zahorel láskou? No predsa k Ohnivému poháru!!

Lucy Koralka > Ahoj, nemohla som si nevšimnúť tvoju lásku k poháru :)) Kedy táto láska vznikla?


Nicholas McElen > Je to láska na první pohled. když jsem přišel do velké síně a uviděl ten velký pohár… nádherné dílo…
Má takovou tajemnou barvu, láká za úžasnou cestou plnou dobrodružství… nemůžu se na něj přestat dívat – a dál sleduje fotku –


Lucy Koralka > Čo bola tvoja prvá myšlienka po vzhliadnutí pohára?


Nicholas McElen > Ten chci!!


Lucy Koralka > Odvážil si sa ho dotknúť? Alebo si chvíľu zápasil sám zo sebou? :)


Nicholas McElen > Prvně jsem zíral na jeho majestátnost, obdivoval jej a pak jej pohladil… má tak jemný povrch!


Lucy Koralka > Ako dlho si sa ho asi dotýkal? :D


Nicholas McElen > Dlouho to nebylo, sotva pár minut,
pak mě totiž slečna Koralka zavolala ke Košťatům, proto jsem si jej musel alespoň na cestu vyfotit


Lucy Koralka > Oo tak sa ti ospravedlňujem, to odlúčenie ti isto spôsobuje muky? :D


Nicholas McElen > Mám jeho fotku, ale pořád si dělám starosti, zda-li mi jej nechtějí nějaké studentky ukradnout – divně kroutí hlavou, jakoby viděl do síně –


Lucy Koralka > Aké študentky? Snáď máš protivníkov/sokov v láske k poháru?


Nicholas McElen > V lásce ne, ale k majetku ano! Oni ten úžasný pohár chtějí prodat! a to nesmím dovolit!
Nechci jmenovat zelenou Ašigu ze Zliče, protože by se na mě mohla zlobit, proto její jméno nechci říct ;) (veď ja ho neprezradím :D O:-)


Lucy Koralka > Myslíš si, že ti pohár opätuje city?

Nicholas McElen > Těžká otázka… on je tu pro všechny, ale věřím, že mě má rád :D


Lucy Koralka > Keby ti pohár city opätoval, čo by ste spolu robili/podnikli? :D


Nicholas McElen > Určitě bych ho vzal za ruku… ehm, tedy za ucho – to zní blbě :D – a šli bychom se podívat do Irska a samozřejmě navštívit další dvě školy – HOL a školu bradavičníka nebo jak se to jmenuje. Vlastně Bradavičarka.


Lucy Koralka > To znie naozaj zaujímavo. Myslíš si, že zvyšok školy bude vašej láske priať? Trebárs pán riaditeľ? :D


Nicholas McElen > Myslím, že ne. Jsem si jistý některými studenty, respektive studentkami, kteří by byly ochotny si pohár vypůjčit a následně prodat – nebo spíše darovat – za velmi vysokou cenu. už teď se mluvilo o 250 galeonech… bohužel si myslím, že pan ředitel by toto neschválil, protože jediný, kdo se může zamilovat do živé věci, je jen pan ředitel a jeho kachnička. Má to tu nevýhodu, že „můj“ pohár je neživý :(


Lucy Koralka > Chápem , že nie je možné konkurovať láske pána riaditeľa a kachničky. No Nich, ďakujem ti za rozhovor a želám ti veľa šťastia v tvojom vzťahu :D