Trimeles / Co se kde šustne / Nováčkovská výprava – V doupěti švábí matky 10
Love Office – 1. kolo Valentýn? NE! Raději knihu! Co si pustit na (Ne)Valentýna? Jak odrbat Valentýna aneb Ušetři a nenaštvi svou drahou polovičku s Trimelem Love Office – Zachraň láskou zkroušené Sametová láska DIY – 10. díl Náborová propagační kampaň aneb kdyby byly náborové kampaně upřímné Petronela Uječená: „Druhé místo můžu přijmout se vztyčenou hlavou a nebudu o nic míň Petronela, stejně jako bych nebyla o nic víc Petronela, kdybych Snaživce roku vyhrála.“ Knižní klub u Trimela – Dobrá znamení Deskohráčův stolek: Kaskádie Perníčkový sraz U Přemotivovaného Poličkáře O sežraných perníčcích a kolektivní obřadní písni Adventní pohádkování IV. – Typískovy první Vánoce Televizní Vánoce V. – Vánoční seriály Televizní Vánoce IV. – Vánoční filmy z jiných zemí Vánoce: Stále svátek, nebo obchodní příležitost? Televizní Vánoce III. – Vánoční americké filmy Vánoční tvoření DIY – 9. díl Televizní Vánoce II. – Vánoční české filmy Adventní pohádkování III. – Starouš Tobias a jeho nečekané Vánoce Vánoční playlist aneb průlet vánočním hradem Televizní Vánoce I. – Vánoční animáky Adventní pohádkování II. – Zázraky nejen o Vánocích Vánoční věnce Vše, co jste kdy chtěli vědět o omalovánkách I. Adventní pohádkování I – Kouzelný vánoční zvoneček Adventní pohádkování – vše o soutěži Trimeles na cestách – magická Šumava Cesta za pokladem Kam i králové chodí sami aneb 19. listopad jako MDT Emoji na Hradě VII. Cesta za jiskrou Ohnivce Hog v kocke 20 a 2/2 – Neviditelný speciál Zápisník jednoho dinosaura VI. – dinosauří šatník Za plamenem svíčky Halloween is coming Odznáčky – všechny chytit máš! Aneb minisoutěže Žlutého Trimela Podzimní luštění Hog v kocke 20 Jak vyzrát na podzimní depku Skořicoví šneci DIY – 8. díl Tradiční nováčkovský turnaj – shrnutí Nováčkovská výprava Šokující záhada: Hrad zmizel! Konspirační teoretici (ne)mají jasno! Jejej, něco se pokazilo! Tenkrát na Západě – shrnutí 4. a 5. kola Příčná kombinatorika IV – Zpátky do školy Knižní klub u Trimela – Šikmý kostel TNT2024: Třetí úkol Bertranda Hooki: „Očividne sú na škole mocné kúzla, čo menia plány.“ Ohlédnutí za Tenkrát na Západě – Statistiky, body a střípky ze zákulisí TNT2024: Druhý úkol Školní rok Léto 2024 Tenkrát na Západě – shrnutí 3. kola Mrzispárský večírek II. aneb Kterak jsme ztratili Tesáka TNT2024: První úkol Tradiční nováčkovský turnaj 2024 Emoji na Hradě VI. Tenkrát na Západě – Epilog Pět odstínů léta – zážitky Pět odstínů léta – seriály Tenkrát na Západě – shrnutí druhého kola Tenkrát na Západě – Kde domov můj Tři soudky radí 11 Pět odstínů léta – filmy Tenkrát na Západě – Po bouři Viridis Am Reevesová: „Měla jsem systém, krásně fungoval, dokud se nerozpadl.“ Pět odstínů léta – Letní laskominy Tenkrát na Západě – shrnutí prvního kola Tenkrát na Západě – Do boje! Vlzivolský večílek Hemzy vol. 3 Pět odstínů léta – knihy Tenkrát na Západě – Morální dilema PON – Pod Osm Nejdu Zápisník jednoho dinosaura V – Dinosaurus na koštěti Petronela Uječená: Na jeden den duchem Tenkrát na Západě – Na cestě Tenkrát na Západě Za hranice kouzelného světa – II. část Kagíkování – Alchymista I. a II. Za hranice kouzelného světa – I. část Kagíkování – Bystrozor II. Knižní beseda Příčná kombinatorika III – Famfrpál Amanda Wright: „Nevyhrožuju, neslibuju, neuplácím.“ Dungeons&Dragons aneb Každý může být hrdinou I. Tři soudky radí 10 Magické podniky I. Jezevci na cestách aneb Žlutý sraz v Praze Hog v kocke 19 a 3/4 – Protože smíchu není nikdy dost Hog v kocke 19 – Kagíci? Kagíci! Jak jste tvořili frázevoloviny, a jak to s nimi dopadlo Jak to dopadlo s Březnovou knižní šifrou Rose Daninatali: „Jezevci, těšte se, až vás zase proberu ze zimního spánku.“ Cesta za pokladem LS2024 Mrzimorské výstřelky aneb co všechno z nás zase vypadlo Sebechvála nám nesmrdí aneb Jak dopadly trimelesí ódy Žlutá, kam se podíváš… Teda pardon, zelená?!

Co se kde šustne, Nováčci

Nováčkovská výprava – V doupěti švábí matky 10

„Jsem v poho, nic nechybí, zdá se,“ osahal jsem se zběžně. „Tak asi ano, madam. Ale co myslíte, že se tu asi děje?“ zeptala se Inouš. „Obávám se, že jsme v hradním sklepení, slečno,“ odpověděla. „Jeho chodby jsou velmi staré a velmi … velmi nestabilní,“ dodala vážně. „Taky budu nestabilní, tohle totiž zanechá následky,“ zabručel jsem. Kolem nás se ochomýtla krysa a zamířila směrem ke dveřím. „Co teď? Dáme kryse podruhý důvěru?“ zeptal jsem se. Inouš zvědavě pozorovala hlodavce, který povykoval kolem dveří. „Co myslíte, že tam je?“ zeptala se slečny průvodkyně. „A co vůbec dělají v hradním sklepení nějaké… nějaké dveře s pochybným rámusem za nimi?“ dodala ještě Ash. Theinka pozorovala cvrkot kolem sebe.

Krysa si najednou našla nějakou škvíru a šup, už zmizela za dveřmi. „Tak, kdo tu umí odemykací kouzlo?“ zeptala se nás madam Monny a zkoumala dveře. „Jenom jestli ta krysa neslouží tý havěti jako zásobovač,“ hlesnul jsem ponuře. „Ano!“ poprvé se mnou souhlasila Inouš a o to víc toužila přijít na to, co se nachází za tajemnými dveřmi. „Myslím, že nemáme jinou možnost. Cesta zpět je zasypaná,“ přesně vystihla naši situaci slečna lesnice. „Párátko na tohle bude asi slabé, co?“ zeptala se Juli. „Alohomora!“ pronesl jsem důrazně, když jsem namířil hůlku na dveře. Zámek zřetelně cvaknul.

„Výborně, pane Samslave,“ pochválila mě výjimečně naše vůdkyně. „Jste připraveni? Hůlky napřaženy?“ zeptala se. Theinka odhodlaně vytasila kouzelnické párátko. Lena rovněž a navíc zaujala bojový postoj. Juli s Ash zkrátka pevněji sevřely svá párátka a čekaly, co se bude dít. Inouš opět exhibovala s kouzelnickou hůlkou – navíc opět zatoužila po roli svačinky a zvědavě okukovala dveře. Zaujal jsem strategickou pozici na konci skupinky a s připravenou hůlkou obhlížel okolí. Madam Monny vzala za kliku, obezřetně nahlédla za dveře a ty se za doprovodu hlasitého skřípání otevřely. „Je čistý vzduch?“ zašeptala Theinka. „Půjdem?“ dodal jsem. Inouš se vzrušením celá roztřásla. Ash se tedy snažila tvářit statečně, na rozdíl od Juli, která se o to ani nesnažila a jen okukovala všechny a všechno kolem. Lena se postavila za mě s Theinkou a nakukovala přes nás.

Za tajemnými dveřmi totiž ležela veliká tmavá místnost, osvětlená pouze dvěma světly na stěnách, jež jsou nazývány Věčným ohněm. V zadním rohu se pohupovala závěsná klec a v ní seděl kostlivec. Živě tedy rozhodně nevypadal. „Žjóva!“ vyhrknul jsem nadšeně. „Opatrně, prosím. Pořádně se rozhlédněte a držte se u mě,“ nabádala nás slečna průvodkyně. „Vypadá to, že tu nic není. Teda krom toho kostlivce,“ odpověděla jí Theinka. „Dobrej,“ zhodnotila kostřičku Inouš a kývla ke kleci. „Asi nějakej neposlušnej student,“ zamumlal jsem ponuře a vzápětí vyhrknul hlasitě: „UÁ!“ ve snaze vyděsit zamlklou Ash.

Než jsme vůbec stihli do místnosti vstoupit, vyběhla z výklenku obří bytost, proběhla na druhou stranu místnosti a zase zpátky do temného úkrytu. Zdálo se, že si nás nevšimla. Theinka okamžitě ztuhla a Juli začala nevědomky couvat, čímž nás všechny vytlačovala ven. „Fuj, co to bylo?“ šeptal jsem. „Mmmammmi!“ drkotala zubama Ash. „Hele!“ ukázala hůlkou Inouš a snažila se věc osvítit lucernou. „Nesviť na to, Inouši! Ještě si nás to všimne!“ houknul jsem na ni polohlasně. Theinka na nás mávala, abychom zmlkli. „Tiše!“ okřikla nás madam Monny. „Jsi kouzelník, ne,“ neodpustila si odpověď Inouš, ale světlo přece jen trochu stáhla. Juli se úplně zastavila, ani nedutala a zaujala postoj „nejsem tu, nikdy jsem tu nebyla a ani nikdy nebudu“. Ticho mi připadalo děsivé. Slyšel jsem jen šustění ze směru podivné bytosti. Madam Monny nás vybídla k činnosti. Světlo našich luceren osvítilo prostorný výklenek. A právě zde se skrýval ohavný Netvor! Vypadal jako obří šváb. Nejprve jsme si mysleli, že nás šálí zrak, ale stěny okolo se opravdu hýbaly. Byly pokryty hemžícími se šváby, odporně chlupatými stonožkami a jinou havětí.

„Fuuuj!“ vyjekly okamžitě Lena s Ash. „Žjóva!“ vydechl jsem ohromeně a bedlivě sledoval, co se bude dít. Theinka prohlásila, že si připadá jako ve filmu Indiana Jones a Chrám zkázy. Nebo Muži v černém. „Jůůů!“ vyjekla Inouš nadšeně a se zájmem tvora pozorovala. Juli si zacpala ústa rukou a nápadně zezelenala v obličeji. Měnící se barvu jsem sledoval s jistými obavami, neboť jsem stál nejblíže. „Juli, do rohu, nepoblej mě!“ dával jsem pro jistotu instrukce, jelikož jsem nabyl důvodného podezření, že dojde na nejhorší. Juli se na mě pohoršeně podívala, ale vzápětí vyloudila na tváři tak poťouchlý výraz, že i mně okamžitě došlo, že tenhle její nápad nebrat. Inouš ji samozřejmě v této myšlence hned podporovala. Radši jsem od nich poodstoupil.

Sam of Freezerland

~ pokračování příště ~

Napište k tomuto příspěvku komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*