Po hradě už se nám nějaký ten čas potulují lososoví. Někteří jsou z nich nadšení více, někteří méně. Já jsem se rozhodla, že se aspoň některým podíváme více na zoubky a přináším Vám sérii článků, kde si budeme představovat jednotlivé nováčky naší školy.
Dnes jsem vyzpovídala Nekateu. Takovou malou, nenápadnou zrzavou prvačku. Ovšem nenechte se mýlit, můžeme od ní čekat ještě velké věci :)
Tady jsou moje otázky:
1) Jak jsi se o naší škole dozvěděla?
2. Jakkoli moje maminka není čarodějka s hůlkou v ruce (alespoň o něčem takovém nic neříkala), dokáže mi vykouzlit úsměv na tváři, i když mi není moc dobře. Zvládá spoustu věcí najednou, a přesto kolem sebe šíří úžasný pocit klidu a pohody. A není den, který by strávila bez knížky. Možná, že přeci jen čarodějka je – a jen o tom nemluví, abychom na sebe nepoutali nechtěnou pozornost sousedů – mudlů? :)
3. Ze školy jsem nadšená. :) Od Nerysky vím, že jsem losos, takže už se (snad) netvářím tak vyjukaně zmateně, když to slovo slyším. A taky už se neohlížím, jestli se za lososy neplíží hladový grizzly. :D
Zatím jsem se prošla po Příčné ulici a nakoukla do Prasinek, neb v Síni pro nováčky byla poznámka o létání na košťatech a červených kouličkách. Rodost z hledání zatím trvá.
Přečetla jsem si pár ukázek z Archivu a užasla nad kreativitou zdejších obyvatel. Stejně na mě zapůsobila i zadání soutěží. Včerejší odpoledne jsem strávila s pastelkou v ruce. ;) Snad tomu výsledek alespoň z poloviny odpovídá.
A taky jsem – opět díky Nerysce – zkusila své první, pavučinové kouzlo. :D
Ve Velké síni jsem zase potkala skutečného ducha – Magrápu – a musím říct, že byla moc a moc milá.
Je toho tady tolik nádherného, že to ani nedokážu všechno vyjmenovat. A už teď mě mrzí všechno, co jsem teď vynechala a co se mi připadne, jakmile dopis odešlu.
…Třeba Moudrý klobouk, který se už už nadechoval k vyslovení koleje – a pak se rozhodl, že to vyhlásí až při Rozřazovací slavnosti. A mnoho a mnoho dalšího.
4. Do Nebelvíru, za Neryskou.
5. Taková kolej není. Z knižní předlohy nemá právě nejlepší pověst zmijozelská – ale na druhou stranu právě z ní přece vyšel Severus Snape – jedna z nejromantičtějších postav v celém příběhu. Snad s výjimkou Dobbyho.
A vzhledem k tomu, že veškeré sympatie či antipatie mohu čerpat pouze z knížky, není kolej, kam bych vyloženě nechtěla. Havraspárští jsou pověstní svou moudrostí, Mrzimorští zase přátelstvím – lze si snad představit krásnější hodnoty?
6. Moc. Klobouk ví, jak nováčka – lososa – napnout/lapnout a držet na háčku. :D
7. Těším se a taky trochu bojím, že zklamu. Sebe i Nerysku… a také kolej, do které mě Moudrý klobouk zařadí. Co když nebudu zvládat výuku? Nebudu znát odpověď, nebo nestihnu zadání zpracovat? Termíny byly vždy mou Achillovou patou.
8. Nerysce vděčím za knihu plnou mouder – jmenuje se Příručka Mesiáše, napsal ji Richard Bach a je kouzelná tím, že se vždy otevře na straně, kde si přečtete to, co právě potřebuje slyšet/vědět. :)
Pro mne se stala nezapomenutelnou hned na první pohled, kdy mě nazvala hravou vydrou vesmíru.
„Neexistujete proto, abyste na tento svět udělali dojem.
Existujete proto, abyste žili svůj život způsobem, který vás učiní šťastným.“
Tak doufejme, že Josette vše vyjde, jak si jen bude přát :)
Krásně napsané! Žádná kolej nebude zklamaná, když získá takového fain studenta :)