Rozhovor s Kim Sarah Reevesovou, správkyní obrazárny, nám sděluje jediné. Přichází revoluce! Čtěte dál a dozvíte se, co vás s nově jmenovanou správkyní může čekat. Na úvod už jen zmínit, že si Kim musela projít konkurzem, aby se na tento post dostala.

Takže usedáme ke stolku u Tří košťat. Dohaduji si chvíli s Rosmertou o rybízovém rumu. A nakonec skončíme s máslovými ležáky v ruce.

Tess: Jak už všichni víme, jsi nová správkyně obrazárny, mohla by jsi všem málo informovaným (jako jsem já) popsat, co tento post obnáší?

Kim: Na začátek bych chtěla říct, že to vůbec není nic těžkého. Chce to jen hlavu plnou nápadů na soutěže, umět se zorientovat v obrazárně… Víte, že některé obrazy se sami přemisťují? Jakože sami od sebe… – zamyslí se – Ech, chci říct, přijde mi obrázek na mail školní obrazárny, já zkontroluji jestli je správně pojmenovaný, jestli má správnou velikost a zda je vůbec zveřejnitelný. Pak vlezu do obrazárny, vyčistím příslušnou sekci od prachu a obraz tam pěkně naaranžuji. Vcelku jednoduchá práce -usměje se-

Tess: Dočetla jsem se, že jsi musela projít konkurzem. Byl težký? Potkala tě škodolibá konkurence? Nebo jsi ho hravě zvládla?

Kim: – usměje se – Konkurz byl zajímavý. Dostali jsme tři otázky ohledně obrazárny, které jsme měly zodpovědět -mrkne-  Byly celkem jednoduché, šlo jen o úpravu fotek a kam chceme obrazárnu dovést pod naším dohledem. -usměje se-
Konkurence rozhodně nebyla škodolibá, ba naopak. Albí a Skořápka, které se hlásily (snad to můžu říct), by si to také zasloužily! A vůbec by mi nevadilo s nimi nějak ‚prohrát‘. Řekla jsem si, že to zkusím a pokud to nevyjde, tak nevyjde, svět se nezboří – mrkne –

Tess: Jak jsi už zmínila, jde hlavně o nápady na soutěže. Jen co jsi nastoupila, už byla první soutež na světě. Předpokládám, že hodláš tímto stylem pokračovat? Jaké  soutěže už máš vymyšlené?

Kim: První soutěž byla taková testovací, chtěla jsem zjistit, jestli se vůbec někdo zapojí. Protože vím, že obrazárna u nás v koleji není moc… jak jen to říct… navštěvovaná – oblíbená a existují tu i tvrzení, že je úplně zbytečná a soutěže by se měly zatrhnout! (Za tohle mě ukamenují – zasměje se –)
A proto jsem dostala radu. Jednu velkou radu od našeho pana kolejního. Napadl ho nápad a já se ho pokouším zrealizovat. Co chystám, ale nepovím. – vyplázne jazyk – Ale všichni, co si přečetli vývěsku o výsledcích soutěže v obrazárně, vědí, že obrazárnu čeká revoluce! – usměje se – Hepčíííííííííííí

Tess: -chrání se před bacily- Máš něco v plánu s obrazárnou, kromě vypisování soutěží? Jinak řečeno, našla jsi v ní i jiné využití?

Kim: Nad tím jsem nějak zvlášť nepřemýšlela. Jiné využití.. – zamyslí se – Jediné co chystám, tak někdy na konci dubna bude ples v obrazárně. Ale to je za dlouho -mrkne-
Teď vlastně čekám na finální úpravu obrazárny jako takové. Třeba to pak zvedne návštěvnost a najde se její nové využití.  – mrká –

Tess: Můžu to tedy chápat tak, že jsi na tomto postu spokojená?

Kim: No to rozhodně – usmívá se – Jsem si prakticky vlastní paní, což se mi líbí. Nikdo mi do toho nekecá a pokud se najde nějaký rejpal, co mi do toho bude rejpat, pošlu ho okopávat zahrádku – směje se –

Tess: – ztiší hlas – Co zamyšlíš s děravými ponožkami, kterými jsi dobře známá?

Kim: Farmu! Chci založit farmu… možná i spolek! Protože jsou lidi tak nezodpovědný, že vyhazují ponožky do Zapovězeného lesa. Nejen, že tím ničí přírodu, ale co chudáci ponožky?! Tohle se prostě musí zatrhnout! Takže apeluji na Vás, čtenáři následujících řádků. Pokud se chcete zbavit ponožky, má maličkost je přijme… jen je pro Merlina nevyhazujte do Zapovězené lesa! U mě se budou mít jako v botasce! – usměje se – Nebo spíš jako v sandálcích, aby mohly dýchat! -s měje se –

Tess: Nějaké moudro na konec? (Slib, rada, stížnost, žádost či prosba o výtvory)?

Kim: I kdybyste malovali a posílali obrázky do obrazárny jako diví, nikdy nebude plná! Proto jich posílejte víc a víc, ať se máme na co koukat. – šibalsky mrkne – Ponožkám zdar!

Tak jste to slyšeli, vážení! Nevyhazovat ponožky a posílat obrázky. Co k tomu dodat? Tak šup, šup do toho!

Pac a čumák, Tess Boneová