Můj první rok na škole / by Chris Jericho

JAK TO VŠE ZAČALO

Když jsem přišel na zdejší školu, nevěděl jsem, co mě čeká. Věděl jsem jen, že se zde budu učit kouzla a všechno možné, ale jinak jsem nevěděl vůbec nic. Až do rozřazování jsem se držel bokem všeho dění a spíše tak z dálky pozoroval lidi, kteří už zde byli nějakou dobu anebo neměli problém se zapojit do kolektivu jako já. Ze všeho nejvíce se mi líbila žlutá kolej a to právě podle toho že si nejvíce váží toho, když člověk je ochotný přiložit ruku k dílu, což dle mého názoru na mě nejvíce sedí.

SETKÁNÍ S MOUDRÝM KLOBOUKEM

Když nastal ten slavný večer, který měl rozhodnout o mé budoucnosti, přišel jsem do velké síně, a pak už si jen pamatuji, že ležím na ošetřovně a nade mnou se sklání  Vicky a Chester. Už si ani nepamatuju, co jsem měl za nemoc, ale vím, že pan Whitecrow mi pogratuloval k Mrzimoru a hned mi bylo mnohem lépe. Můj sen se splnil.

Andrew Uroboros

Ještě v době, kdy jsem byl na ošetřovně, se za mnou, krom již dvou zmíněných děvčat, zastavil ještě jeden člověk. Můj kamarád a Patron Andy. Andy mě provázel celým prvním rokem na škole a pomáhal mi jak v době, kdy se mně a celé koleji dařilo, tak i v době, kdy už jsem chtěl všechno vzdát a nevěřil jsem, že by někdy ještě mohlo vysvitnout slunce na obloze. Andy byl nejen Patronem, kterého by si každý mohl přát, ale také se stal kamarádem a vzorem pro mou budoucnost na zdejší škole. Člověkem, za kterým mohu vždy přijít, když budu mít problém a to nejen na škole ale i v mudlovském životě.

 PRVNÍ SETKÁNÍ

Během mého prvního roku jsem měl své přátele možnost potkávat v kolejní místnosti ale také i v mudlovském světě. První setkání proběhlo v Praze a já jsem věděl, že jsem našel a potkal úžasné lidi, na které nikdy nezapomenu. Během školního roku jsem se pak ještě s pár lidmi setkal a musím říct, že vzpomínky, které z těchto setkání mám, zůstanou navždy v mém srdci a doufám, že se s nimi budu i nadále setkávat.

PON KLUB

Na začátku roku jsem se chtěl přihlásit na jeden či dva předměty. Jak moc jsem se ale spletl, když jsem věřil, že to tak zůstane. Klub, do kterého jsem se přihlásil, měl jako vstupní podmínku přihlášení se nejméně na osm předmětů. Když jsem si ale všiml, jak někteří členové šli přes dvacet, nemohl jsem si pomoci a musel jsem taky. Nakonec jsem chodil na 30 předmětů a vůbec toho nelituji. Mnohé jsem se naučil a hodně se toho dověděl a musím říct, že za celý první školní rok nebyla ani chvilička, kdy bych se nudil.

FAMFRPÁL

Ten úžasný avšak nebezpečný sport a mnoho letových hodin, na které nikdy nezapomenu. Tolik legrace co jsme si na tréningách užili a společných chvil, to jistě bude vždy patřit ke vzpomínkám, ke kterým se budeme také rádi vracet. A to hlavně z důvodu, že to byl poslední rok, kdy si s námi zahráli i hráči, jež příští rok budou hrát profiligu.

NIKDY NEZAPOMENU

Nikdy nezapomenu, jak jsem v kolejní místnosti potkával u okna sedící naší trpasličí kamarádku Albi, která mi toho hodně dala. Přátelství, které bylo sice jen krátké, rozhodně jen tak nezmizí. A mrzí mě, že ji nikdy nebudu moc říct, jak jsem si jí moc vážil. Vím jistě, že nikdy nezapomenu na sovu se vzkazem: „Chrysátko, už máš tu básničku?!?!?“

MRZIMOR NENÍ JEN ŽLUTÁ, ALE I ČERNÁ A NĚKDY ZRÁDNÁ

V době, kdy nás Albi opustila, jsme si dali závazek, že pohár vyhrajeme pro ni. Jako uctění její památky. Alba s námi dřela od začátku, a i když původně nechtěla tolik předmětů, protože byla nemocná, pak za námi nezaostala. Naopak. Její soutěžní duch nás hnal dopředu.

Ale ne každý to tak bral, protože v té době se objevil zrádce, který nás všechny zklamal.

O koho jde, se asi nikdy nedozvíme.  Ale už jen vědomí, že si v koleji nemůžeme věřit, nás všechny poznamenalo.  A pokud to přijde v době, kdy je celá kolej zkoušená smutkem ze ztráty osoby, kterou jsme měli všichni rádi, pak je to to nejhorší, co jen může být.

KONEC ŠKOLNÍHO ROKU

I když se může zdát, že jsme poražení, není tomu tak. Dokázali jsme si, že můžeme bojovat o pohár. Možná nás to poučilo o tom, že si nemůžeme být ničím jisti, a že dokud člověk neudělá hop, ještě nepřeskočil, ale to už je zase jiný příběh, o kterém doufám, že budu psát příští rok, bude-li stát štěstí při nás.

Vidím kolem sebe mnoho odhodlaných tváří, když se podívám po naší koleji, u kterých vím, že příští rok do toho půjdou znova a ještě s větším odhodláním, tak jako já.

BILANCOVÁNÍ

Našel jsem přátele, za což budu vždy jen rád, a i když to byl náročný rok, nikdy nebudu litovat. Děkuji vám všem za úžasné přijetí, kamarádi a doufám, že vám vaši pomoc a podporu za všech okolností, co nejdříve oplatím.

Chris

PS: NIKDY NESMÍME ZAPOMENOUT NA TO, ŽE

1)

Mrzimor je srdcem tvým, co nikdy neztratíš,

Přáteli i rodinou tvojí jsou nejblíž,

Za ně stojí bojovat, do ohně vždy jít,

Já tu jsem i ty tu jsi, žluto černej tým.

R 2x)

Mrzimor domov je náš,

To nám nikdy nevezmou,

Každej ví, že přátele tu máš,

Co stojí za tebou.

2)

Nich je pánem koleje, ani Andy nezradí,

Ines s Tessí bojujou za barvy kolejní,

Grapi a Kim podpoří, i Paty to každej ví,

Piper s Lucy povedou náš super famfr tým.

R 2x)

Mrzimor domov je náš,

To nám nikdy nevezmou

Každej ví, že přátele tu máš

Co stojí za tebou