Nejednou se stane, že nad něčím usilovně přemýšlíte tak dlouho, že si pozvete někoho, kdo by to mohl vědět. Dáte si s ním kus řeči a sušenky na uvolnění a tu správnou atmosféru…
Dobrý večer, Andy, jsem rád, že jste vyhověl mé sově a přišel jste do kabinetu. Víte, co Vás zde čeká? – Nabídne mu místo u stolu k sedění –
Dobrý večer, sire – Sedne si na nabízenou židli a podá mu sovu – Ono nešlo odolat. Vaše sova tak dojemně houkala, že jsem odložil všechny ostatní povinnosti a vydal se za ní. Kdo ji to naučil?
– Vykulí oči na sovu a vezme ji do dlaní – No, ehm… kdo ji to naučil? To je… – rychle se koukne vlevo na knihovnu a zpět na Andyho – je to moudrá sova. Po nocích si čte knihy. Určitě. Slyším totiž něco šramotit, víte?
– Přikývne a obdivně koukne na sovu a pak na sira kolejního – A cože mne zde čeká? Mám se bát nebo rovnou utíkat? Mám zase průšvih?
Nene! Nikam mi neutíkejte!… Sotva jste dorazil – Vlídně se na něj usměje, přenese sovičku na bidýlko a dá jí sušenku – Dáte si taky? – Ne tuhle, samozřejmě! – Nabídne ji sovímu zobáku a rychle přejde ke stolečku. Ze šuplíku vytáhne o něco chutnější sušenky a podstrčí mu je – Jsou dobré. Ale… proč jsem Vás sem zavolal… – Vezme si židli a přisedne k němu na jeho stranu stolu – Gratuluji Vám k Trimelovi. Jsem rád, že na tomto místě jste zrovna Vy – Usměje se – Chci se Vás jen na něco zeptat…
Děkuji, pane. Věříte, že jsem tuhle funkci nikdy nikomu nezáviděl? Ona je totiž docela nevděčná. Práce je u ní hromada a úspěch nezáleží tak úplně na šéfredaktorovi. Obdivoval jsem Sophinku, že tam vydržela tak dlouho.
Na co že se chcete zeptat?
– Koukne se na sušenky a položí je na okraj stolu, aby si oba kdykoliv mohli vzít – Co Vám vlastně běží hlavou, když si vzpomenete na Sophii ve spojitosti s Trimelem?
– Zavzpomíná – Sophinka byla skvělá. Taková důsledná, pečlivá, profesionální a taky, co si budeme nalhávat, vedla Trimela pevnou rukou. Dokázala bez problémů „dokopat“ lidi k co nejvyšším výkonům. Za dob Sophinky Trimeles fungoval, protože ona nelenila a dotlačila redaktory k činnosti :o)
Vzpomínám, když jsem pro ni pár věcí psal, jak mi je bez milosti poslala třeba i dvakrát na předělání. Dokud to neodpovídalo tomu, co chtěla. V tomhle byla nekompromisní :o)
– Usmívá se na něj a přikyvuje hlavou – Chtěl byste Trimela vést jako ona? Být jejím následovníkem? Nebo …? – Nakloní se k němu a je velice zvídavý –
Ani náhodou! – Zhrozí se – Sophinka byla jen jedna. Když si vzpomenu, jak mě nenápadně naháněla do redaktorského chomoutu a já tvrdošíjně odmítal… A nakonec si do něj vlezu dobrovolně sám. Tomu se říká masochismus, pane kolejní
– Začne se chechtat a vezme si sušenku – Opravdu si nedáte? – Dál se usmívá a chvilku žvýká – Dobře, tak její stopy tedy ne… Hmm, máme Tri meles. Tři jezevce. Kdo nebo co pro vás vlastně tito tři jezevci jsou? Jsou to nějaké vlastnosti? Osoby, věci, přirovnání? Nebo kombinace? – Znovu se na něj zadívá a usmívá se mu do očí –
– Sáhne po sušence a zamyslí se – Tri meles. Poprvé jsem nad tím přemýšlel v době, kdy se ujala časopisu Dragg. Tehdy se mi moc líbila idea spojení sil tří dívek, které se uvolily pro Trimela pracovat. Pak se ale ukázalo, že idea je jedna věc a skutečnost druhá. Když nad tím tak přemýšlím, každý šéfredaktor vtiskne časopisu jiný rukopis přímo úměrný jemu a jeho představám. Pro mne v tomto případě tři jezevci znamenají volnost, vstřícnost a vitalitu.
Volnost, vstřícnost, vitalitu… – Šeptá po něm – Výborně vyjmenováváte vlastnosti véčky – Mrkne na něj a uculí se – Dneska se mi zdál takový zvláštní sen o třech oříškách. Představte si, že máte tři oříšky. Každému jezevci dáte po jednom. Co v nich je? … V těch jezev- eee, oříšcích myslím – Opraví se – Jsou to tato tři véčka?
Ale kdepak, pane. Byly to prostě oříšky. Lískáče. Na pohádky přeci nevěříte nebo ano? :o)
Já věřím na pohádky! – Dožvýká sušenku a zamyslí se – Je něco, co vám na Trimelovi chybí? A naopak: co tady vidíte rád?
Popravdě asi mi nic nechybí. Kdysi jsem říkal, že bych bral trochu výraznější design, ale asi jsem si zvykl :o))
Líbila by se mi vyšší čtenost větší reflexe. Pro autory článku je zpětná vazba důležitá, ale na druhou stranu vím, že ne každý je schopen něco napsat. Není to jen v případě Trimela. Tenhle „problém“ se řešil a řeší asi všude, kde lidé publikují. Konstruktivní připomínky a případné rady, které autora neponižují, ale pomohou mu, těch je schopen málokdo. A třeba zrovna tohle bych si pro Trimela moc přál. Když už se najdou lidé, co umí dát ohodnocení „špatné“, měli by být natolik odvážní se ke svému vyjádření přiznat a napsat proč. Jedině to může případné autory posunout dál :o)
A co vidím rád? Lidi, kteří i přes časté pauzy ve vydávání článků zůstali Trimelovi věrní.
Děkuji, že jste i tohle zmínil – Pokývá hlavou – A pokud se objeví nový človíček… Andy, představte si, že jsem neznalý nováček, co uvidí, že máme časopis a rozhodne se do něj přispívat. Jak mám postupovat? – Dá si ruku přes vousy –
Prostě a jednoduše. Napsat sovu a já v co nejbližší době odpovím a domluvíme se, co bude dál :o)
A jak zjistím, co mám psát?
To zjistíme společně, až si spolu sedneme a pokecáme – Zvídavě na něj koukne – … co umíte, sire?
– Vykulí na něj oči – …to zjistíme společně, až si spolu sedneme a pokecáme – Začne se chechtat –
– Rozesměje se – Tak jo, dostal jste mne mou vlastní zbraní :o))
– Mrkne na něj a uculí se – A snad už jen nakousnutí na závěr… – Ještě si vezme sušenku a ukousne si – Ono už se něco nového děje, že? – Nové rubriky, nové obrázky…
Děje – Přikývne a nenápadně si vezme další sušenku – … rád bych udělal z Trimela časopis, který si každý rád přečte. Takže aktuální články z dění v koleji a hlavně vtip a humor. Nebojíme se střílet i do vlastních řad, protože si myslím, že pouze člověk, který se umí zasmát sám sobě a nebere se smrtelně vážně, má budoucnost. A pokud tohle Trimeles zvládne, nestane se minulostí :o)
Skvělá vyhlídka do budoucnosti! – Usmívá se a pochroupá zbytek sušenky – Věřím ve Vás, Andy, a přeju Vám i Trimelovi jen to nejlepší. Co si přejete Vy?
Já? Vaši víru ve mě – Začne se smát – Protože já se té budoucnosti docela bojím a klidně to i přiznám.
Ale pokud si mohu skutečně něco přát, pak lidi, co se nebudou bát, sednou a něco pro Trimeles udělají. Vždyť ten časopis není můj. Je jejich, já ho budu jen spravovat a případně hladit a konejšit.
– Přidá se ke smíchu a poplácá ho po rameni – Andy, vy chlapče jeden, dostanete vše, oč si požádáte. Především, pokud to nebude vidět Pati, ale… i to nějak zařídíme – Řehní se a mrkne na něj pravým okem – A to, na co jsem se vás vlastně chtěl zeptat, je…
…a když už si konečně vzpomenete, co to bylo, je tolik hodin, že si raději otázku vymyslíte.
Pro Žlutého Trimela,
stále nevědoucí Nicholas
Jé, tak pan Andy tu bude vládnout tvrdou rukou? To bude bezva. :) A bude to tvrdé objímání? :)
Moc pěkný článek, pánové! Musím souhlasit s panem Andym v mnoha věcech, ale především tady: „…každý šéfredaktor vtiskne časopisu jiný rukopis přímo úměrný jemu a jeho představám.“ :))
Pati to vidí! Pati vidí všetko! +objíma svoj pokladíšek+
Wow! Já chci taky sušenku! :D
Ne, bezva, skvělý článek! Vy jste prostě sehraní! Skvělé oddechové počtení! ;)
+strčí Tess jednu sušenku, co ukořistil a zubí se na Pati, slečnu Lili i slečnu Ansí+ děkuju za přečtení a za názory. Fakt si jich moc cením :o)