Týmová, mezikolejní soutěž, konaná co čtyři roky, tentokráte nabídla možnost ukázat, co v nich je, čtyřem nejstatečnějším bojovnicím z Mrzimoru.
Jak se jim v soutěži daří, zda mají nějaké potíže a jaké jsou jejich pocity nyní, v polovině klání, se dozvíte v následujícím rozhovoru.
Cass, Kloty, Patri a Susy. Naše čtyři žluté a statečné hvězdy.
Zde přinášíme rozhovor s Kloty a Cass.
Žlutý Trimeles: Jak se vám spolupracuje s týmem?
Kloty: S týmem se mi spolupracuje skvěle. Hrozně nerada bych něco zakřikla, ale přijde mi, že jsme s holkami na stejné vlně a že nemáme problém si nějakým způsobem vyjít vstříc. Pomáhá ale určitě i to, že máme pokryté určité schopnosti.
Cass: Lepší tým jsem si přát nemohla! Holky jsou skvělé. Mají hlavy plné skvělých nápadů, jsou hodné a nikdo se nenudí. Opravdu jsem ráda, že jsme se sešly.
Žlutý Trimeles: Zdají se vám zadané úkoly těžké?
Kloty: Těžká je spíš tahle otázka. :D Jsem příliš poznamenaná technikou a těžké jsou pro mě hlavně věci, kde je potřeba řešit různá protichůdná objektivní kritéria, což tady moc není.
Některé úkoly mi přijdou dost rutinní, prostě další soutěžní zadání, některé jsou rozhodně zajímavou výzvou, ale povšechně to nejsou věci typu „drabble ve verších, obsahující daná slova a neobsahující žádné slovo kratší než 4 znaky“ nebo „vyrývaný obrázek používající pouze rovné čáry“. Svoboda, kterou to nechává, je skvělá, ale co si budeme povídat, někdy je právě v ní kus obtížnosti. :D
Cass: Ano. Samozřejmě je těžké to všechno vymyslet a udělat originálním. Pak je tu i časová náročnost a dát to všechno dohromady. Ale vždycky to mohlo dopadnout hůř.
Žlutý Trimeles: Při vypracovávání jednotlivých úkolů, vymýšlíte všechno najednou? Nebo postupně?
Kloty: Snad můžu prozradit, že první létají nápady a dáváme dohromady jakýsi celkový obrázek výsledku, co to vůbec bude, jak k sobě slepíme jednotlivé části. Právě ty dílčí části ale vznikají v dost nahodilém pořadí, kolikrát nezávisle na sobě.
Pokud pak jde přímo o ty kusy práce, které si vezmu na starosti já, hodně to záleží na okolnostech, hlavně na tom, jak moc jsou které části závislé na jiných.
Cass: Jestli vymýšlíme všechno najednou… no, tak když vidíme zadání, tak se vždycky nějaký nápad zrodí. Buď se od něj upustí, nebo trošku upraví … a nebo se k myšlence, které se držíme, přidá další nápad. Ale všechno ladíme den, maximálně dva, abychom to vůbec stihly. A hlavně jsou v týmu čtyři hlavy, takže něco vymyslet není tak těžké. -usměje se-
Žlutý Trimeles: Kde čerpáte inspiraci?
Kloty: Kde se dá. :) Trochu z různých našich rozhovorů, trochu ze světa kolem. O žádný ověřený recept se žel nepodělím, neb žádný nemám. :)
Cass: Zase, nápad a nějaká představa tam vždycky je, ale za sebe můžu říct, že si hlavně pamatuji místa a věci z různých mudlovských filmů a to vždycky v té mysli vyplave, když přemýšlím nad daným tématem.
Žlutý Trimeles: Vznikl mezi vámi již nějaký konflikt?
Kloty: Konflikt jako neshoda pohledů na to, jak přesně něco udělat nebo co je důležité, samozřejmě ano.
Konflikt jako něco nepříjemného, hádka, výtky, takové věci, naštěstí ne. Doufám a věřím, že nám to vydrží.
Cass: Naštěstí ne.
Žlutý Trimeles: Souhlasíte s komentáři porotců? Souhlasíte s doporučením „více si vyhrajte s obrázky a podobně?“
Kloty: Úplně souhlasit asi nejde, jak by mohl člověk souhlasit zároveň s „mapa působí jako rychlá skica dělaná na koleni“ i s „mapka kolejní místnosti je velice hezky provedená“? :)
Občas je taky těžké souhlasit, když danou chybu prostě nejsem schopná vidět a porotce neuvede příklad, třeba v hodnocení prvního úkolu bylo naznačeno, že máme v textech překlepy, ale žádný konkrétní porotkyně neukázala (a já žádný neviděla, což ale mohlo být jen přílišným uvyknutím na naše texty).
Celkově ale hodnocení chápu, jakkoliv ne všechny názory sdílím (třeba u propracovanosti mi kolikrát přijde, že větší detaily by byly na úkor dominance nějakého prvku a dojmu z něj), a minimálně u prvního kola platilo, že číst je bylo velmi potěšující a povzbuzující.
Cass: Většinou souhlasíme. Samozřejmě „více obrázků” nás trochu zamrzí, protože do toho dáme vždycky všechno, ale pokaždé se snažíme zlepšovat.
Žlutý Trimeles: Je v týmu někdo, kdo vede celý tým?
Kloty: Mám pocit, že i to vedení si tak nějak střídáme. :D Rozhodně občas zkusím zavelet, tak snad se z ostatních odpovědí nedozvím, že jsem diktátor, který si neuvědomuje své postavení. :D
Spíš mi ale přijde, že když někdo zjistí, že je potřeba něco dořešit, šťouchne do toho.
Cass: Vede celý tým, to asi ne, ale z velké části mají na svědomí podobu výsledku Pat a Kloty. My se Sjů jsme hodně na ty ilustrace a Sjů udělala moc povedenou hudbu k druhému vypracování. Ale Pat s Kloty se vyznají v počítačích a IT věcech, bych řekla. Takže bez nich bychom možná nedošly ani do druhého kola.
Žlutý Trimeles: Máte přesně rozdělené úlohy?
Kloty: V rámci kola spíše ano. Občas se něco nechá na rozdělení později podle toho, jak bude kdo stíhat, ale zvlášť ty povinné části bývají rozdělené brzy a relativně pevně.
Cass: Většinou ano. Pat a Kloty programují a já se Sjů kreslíme a vytváříme. Ale když se zrodí další nápad, tak ho většinou realizuje ta, která s ním přišla.
Žlutý Trimeles: Máte časové potíže?
Kloty: No, rozhodně jsme zatím vždy odevzdávaly až v termínový večer. :D
Pokaždé se něco zkomplikuje a něco je až později, než se doufalo, ale (ťuk ťuk) nemusely jsme dělat žádné dramatické úpravy kvůli nestíhání, v tomhle směru zvládáme dobře.
Cass: No, na pohodu to není, ale zase to není tak, že bychom vyloženě nestíhaly.
Žlutý Trimeles: Jak se vyrovnáváte se stresem, který soutěž přináší?
Kloty: Třeba zanadáváním si v týmu. :) Celkově ale nemám pocit, že je až tolik stresu, s kterým by se bylo třeba vyrovnávat, jakkoliv jen můžu být zvyklá z dřívějška a jiných bláznivých akcí.
Cass: Jak to mají holky, to nevím, ale já ten stres moc nepociťuji. Samozřejmě je to někdy, že si říkám, abych to všechno stihla, a že se mi někdy nedaří a mám chuť to všechno vzdát, to se taky stává. Ale vždycky si řeknu, že v tom holky nenechám a že je to především zábava! Takže no stres. -zasměje se-
Žlutý Trimeles: Která část soutěže vás nejvíc baví a která vám přijde naopak nejtěžší?
Kloty: To se nedá tak jednoduše říct, těžká by mi přišla třeba většina malování, ale tomu se zatím úspěšně vyhýbám. :D
Vlastně mě asi nejvíc baví právě ty úvodní porady o tom, jak co pojmout a co s tím vymyslet. :)
Těžké je občas řešit, nakolik se vejdeme do pravidel. Třeba v prvním kole jsme uvažovaly mít web přepínací mezi současností a dobou založení Hradu, a najednou nám v průběhu práce bylo řečeno, že to se ale nesmí, že tam současnost vůbec být nemůže. Člověk se trochu bojí, aby se něco podobného nestalo zas.
Cass: Baví mě dělat úkoly, přemýšlet nad tím a vůbec tvořit. A nejtěžší je vymyslet originální a zábavný obsah, který zaujme, ale zároveň to stihneme zrealizovat.
Žlutý Trimeles: Jaký úkol byste uvítala a co byste rozhodně dělat nechtěla?
Kloty: S tím, co bych určitě dělat nechtěla, radši nebudu napovídat, nevím, jak moc už jsou zadání dalších kol finální. :)
Líbily by se mi logické úkoly, ale ty by do ducha prvních dvou kol asi stejně nezapadly. :)
Z toho, co je plus minus reálné chtít, by se mi líbil třeba výhled z nebelvírské věže, pokud bych ho nemusela kreslit já :D, příběh o úmrtí Hanibala lectera (třebas i s vysvětlením, proč má ve jméně to malé L :D), možná i nějaké vtipy o čistokrevných kouzelnících.
Ale uvidíme, nechám se překvapit, co opravdu přijde. :)
Cass: Já vlastně nevím, co bych dělat nechtěla. Já mám ráda výzvy a snažila bych se poprat se vším.
Děkujeme oběma milým slečnám a přejeme mnoho úspěchů do dalších kol!
V příštím vydání se dočkáte rozhovoru se zbylými dvěma děvčaty z týmu.
Pro ŽT,
Petromila Nivalis