Úterý se neslo v duchu bajky o fontáně příznivé sudby. Po výtečném perníku od Felisky začal program druhého letňoseminářového dne.

Dopoledne jsme se seznámili s portréty mnoha postav světa HP. Kim, Oliver, Lilien a Feliska si přinesli stoly, zadání úkolů, a my plnili úkoly, abychom v odpoledním programu získali pomoc od postav.

Mezi úkoly, jejichž splnění posuzovala komise z fialových (a žlutých) řad, patřilo například dokázat se během jedné minuty rozbrečet. Chudák Brianag si tento úkol vylosovala snad čtyřikrát, ale nedostala ze sebe ani kapku, což ji málem přivedlo k slzám, avšak už mimo časový limit. Nicméně hned na začátku nás překvapila její schopnost sníst jogurt během pár vteřin, a to vidličkou.

David objevil nadání na pantomimu, jelikož jeho znázornění vždycky někdo uhodl, často zrovna NaSaŠí. Sylvia předvedla celou sérii úspěšných hodů mincí do misky – tvrdá dřina z famfrpálového hřiště přinesla své ovoce, i když bývala brankář.  Susan zcela zkušeně vpravila hůlkami bertíkovu fazolku do Oliverovy pusy; na překvapený výraz pohotově zareagovala slovem „suši“. Emily si tento úkol vylosovala taky, jen okolní teplota dovolovala fazolku již hůlkou napíchnout.

Elysion bravurně zazpívala lidovku Sedí liška pod dubem, kterou všechny úspěšně nakazila, a slečna také zvládla téměř každého rozesmát často během pár vteřin – stačilo jí k tomu říct „vybuchující jezevec“ pro Sylvi a „vybuchující Lopez“ pro NaSaŠí. Sama Elysion se pak stala obětí zákeřného útoku od NaSaŠí, která po několika pokusech o rozesmání zdolala studentku zpěvem její vlastní písně o lišce a dubu.

V odpoledním programu jsme hledali dílky skládačky. Na ní jsme ve výsledku našli instrukce k pokračování. Ty byly v Morseově abecedě, což většině nedělalo potíž, ale našli se tací, kteří uměli třeba jen polovinu, nebo jen písmena S a O. Postupně jsme proběhali snad celý Honorov a předávali duchům fontány důkazy své práce. V této hře jsme využili postavy z dopoledne, kde například Pomona Prýtová doporučila po cestě trhat bylinky, nebo profesorka Trelawneyová vyvěštila, že na jedno stanoviště půjdeme dvakrát. Místy se ale nacházely užitečnější výhody, které pomohly vyluštit hádanku.

Poblíž samého konce nás čekal úkol vytvořit sousoší, které by mohlo zdobit fontánu. Byl zde čůrající chlapeček a kakající holčička, poloha ze známé indické knihy, ale i socha reprezentující čarodějku krásnou a čarodějku důležitou.

Na posledním stanovišti (hřbitov) nás příkladně očekávala Asha (Oliver) s následujícím vzkazem:

Jsem Asha a umírám. Prosím, přineste mi alespoň 5 květin z okolí s alespoň 2 různými barvami.

Děkuji,
Asha

Večer už jsme se prokousali k samotné fontáně. Stali jsme se svatebčany, oddávajícími, prodejci snad koláčů, a dalšími postavami. Dva měli myslet jako jeden a hlavně tak povídat: zároveň. Nakonec jsme zjistili, že oddávat nikdo nechce, všichni se pomátli a svatbu jsme rozpustili.

Čekal nás už jen poslech bajky o třech bratřích, večer volné zábavy strávený v městečku Prasinky, poklidná noc s komáry, a očekávání následujícího dne.