Trimeles / O naší koleji / Korunami stromů a ještě dál aneb nováčkovská výprava do lesa je za námi
Příčná kombinatorika II – Vetešnictví u Kšeftaře Deskohráčův stolek speciál – Harry Potter Vzestup Smrtijedů Valentýnské menu DIY – 6. díl Zápisník jednoho dinosaura 3 – Výzva tajemného kloboukového semináře 13 otázek pro profíky Enid Bloom: „Musím říct, že mi to otevřelo oči.“ Hog v kocke 17 – Kagíci Sprosté slovo na šest? Příčná kombinatorika 2024 – Co nás čeká a nemine I. Silvestrovské hemzulky Hog v kocke 16 – Vánoční smíchmajstr Vánoce, Vánoce, přicházejí Vánoční pohyblivé obrázky II – seriály Mrzimorský vánoční playlist Trimeles na cestách – kam za vánoční atmosférou? Vánoční pohyblivé obrázky Hog v kocke 15 – Školní rok v plném proudu Velká vánoční stávka Zápisník jednoho dinosaura 2 – Paměť není, co bývala Mrzimor získal magíka s názvem „Veselá kopa“ Vánoční dárky za hubičku DIY – 5. díl Cesta za pokladem ZS24 Pohřešuje se! Pomoz zatoulaným strašidlům najít cestu domů Last minute halloweenský kostým v Hog stylu Halloweenská křížovka plná (nejen) strašidel Moudra z čarostavů Podzimní tvoření DIY – 4. díl Luna Goshawk: „Očakávania boli, zatiaľ sa mi plnia a možno aj prevyšujú.“ Zápisník jednoho dinosaura – Rozmrazená, ale plešatá Rekapitulace Celoletní úkoly Prokletí termínové neděle Hog v kocke – 14. část – Zpátky do lavic! Ohlédnutí za TNT Rekapitulace Nisqa TNT: Úkol třetí Olivia Wines: „O Mrzimor se nebojím, my si poradíme.“ Směnárna na planetě Meeraha TNT: Úkol druhý TNT: Úkol první Rekapitulace Umubumbe Tradiční nováčkovský turnaj je zpět! Planeta Nisqa Rekapitulace Gezegen Prázdninové pohodové poslouchání: Potterovský podcast Emoji na Hradě V. Rekapitulace Domicilium Planeta Umubumbe Planeta Gezegen Jak probíhalo slavnostní ukončení školního roku u jezevců? Domovská planeta Domicilium Vesmírná odysea – mise začíná Vesmírná odysea Hog v kocke – 13. část – Souboják vol. 2 Harry Potter storkát jinak aneb jak očaroval mudlovskou literaturu Potter opustil ministerstvo, je teď ragbista Hog v kocke – 13. část – Souboják Souboj se stylem Famfrpálové perličky Jak se v Mrzimoru nosí NiT? Hogwarts Legacy Stále vzpomínám na Albínku Rozhovor s Ivy Emersonovou: „Mrzimor je moje srdeční záležitost.“ Rozporuplné pocity aneb jak se těšíme na nový HP seriál Remake, o který nikdo nestál – co se ví o novém seriálu Harry Potter Hog v kocke – 12. část – Umíme se sobě zasmát Tom Felton: Beyond the Wand Jarní dekorace DIY – 3. díl Deskohráčův stolek: Takenoko a rozšíření Panďátka Mrzimor napříč jazyky Jaké je býti nejbohatší v Mrzimoru? Žluté duše ve fialovém hábitu – Oresta McCollin Vianueva Hog v kocke – 11. část – Hradní novinky 13 otázek nejen pro shopaholiky Deskohráčův stolek: Architekti Západního království Novoroční vybarvování – vyhlášení Zimní dekorace DIY – 2. díl Famfrpálová sezóna zima 2023 Novoroční vybarvování Novoroční přání 2023 13 vánočních otázek pro Grinche i Kdovíky 2/2 Jezevci přejí Veselé Vánoce Jak se v Mrzimoru nosí Vánoce? 13 vánočních otázek pro Grinche i Kdovíky 1/2 Zase (ne) zkouškujeme! Jak se v Mrzimoru nosí žlutá? Vánoční dekorace DIY – 1.díl Copak by jen kluběnky nosily? Jak se v Mrzimoru nosí Halloween? Halloween zaneprázdněné čarodějnice Famfrpálové tréninky v plném proudu 13 otázek pro seriálové fanatiky Magie kaštanů Zhodnocení Mrziaukce Zima 2022 Hog v kocke – 10. část – Tahali jste? Žluté duše ve fialovém hábitu – Tadäus Trottertickler 13 otázek pro filmové fajnšmekry Kytice- vyhodnocení a shrnutí Co se to kolem, ve světě mudlů, děje? Emoji na Hradě IV.

O naší koleji, Výpravy a výpravníci

Korunami stromů a ještě dál aneb nováčkovská výprava do lesa je za námi

Letošní nováčkovská výprava byla zvláštní tím, že po dinosauřích letech nešel s naší skupinou jako průvodce Andy Uroboros, nyní již mladší profesor, nýbrž má maličkost. Byla to tedy premiéra nejen pro nováčky Zimy  2020, ale také pro mne. Pojďte se se mnou společně podívat z pohledu „dozoru“ na letošní výpravu pro naše nejmladší jezevce.
 

 
Než nás pan Andy zanechal na pospas bez dozoru a zfialověl, musela jsem ho pořádně vyzpovídat, jak se taková výprava zařizuje. Dal mi pár dobrých rad a praktických poučení, jak ztratit po cestě co nejméně účastníků, popřípadě jak zajistit, aby se vrátili bez úrazu. Pak už jen zbývalo domluvit s naší tradiční průvodkyní sl. Monny termín, poslat seznam a mohlo se vyrazit.
 
 
Slečna Monny pro nás pravděpodobně chtěla něco lehčího, a tak naplánovala kontrolu krmelců. Protestujicí kapitánce Selině, která si jako obvykle brousila zuby na Legolase, taktně naznačila, že elf má patrně jako vždy dovolenou. 
 
Nezbývalo tedy nic jiného, než vyrazit za slečnou, která jako vždy nasadila tempo zbabělé srny. Nováčci s poněkud zmateným výrazem také rozpohybovali svá těla, ač se zdálo, že ve výpravu nemají přílišnou důvěru. 
 
Už jsme se pomalu blížili k prvnímu krmelci, když tu mne zastihla sova, že by s námi šel ještě jeden z nováčků Anthony, a tak jsme zvolnili tempo, aby nás lesní skřítek s opozdilcem stihli dohnat. Mezitím nás však u krmelce navštívil podivný tvor. Králík. Říkáte si, že králík samotný není žádný divný tvor, jenže tenhle měl velké špičaté zuby.
 
Annie Gibstone už už se po něm sápala, když ji slečna Monny včas stihla zarazit. A to už k nám dorazil i opozdilec Thony. Jenže králíků přibývalo a začínali mít podivné výrazy. Navíc jeden z nich po mně chňapl. Pravděpodobně byli hladoví, a tak madam Monny zavelela k hromadnému úprku.
 
 
Najednou jsme jako zbabělé srny běželi rádi. Dokonce by se dalo říci, že jako splašené činčily. Kapitánka zkusila k úniku využít svůj Forcer, ten se však splašil a Selinu z koštěte taktně shodil. Králíci, i přesto, že jsme utíkali opravdu jako o život, nás pomalu ale jistě doháněli. V jejich očích se leskla touha po naší krvi. Hlasitě cvakali zubisky a ti s lepším sluchem mohli slyšet, jak hladově vrčí.
 
Hlavou se mi honily pocity, že by výprava snad mohla dopadnou špatně, a jak vysvětlím madam kolejní, že jsem nevrátila pár nováčků. Snažila jsem se na to nemyslet, ale situace se zhoršovala tak, že jsem přemýšlela, co budu v Azkabanu celé dny dělat.
 
Ač jsme utíkali, co nám nohy stačily, jeden z králíků dohnal Saurinne a chňapl po ní. Najednou naše průvodkyně spatřila na jednom ze stromů provazový žebřík, na nějž nás hlasitě upozornila. Nahrnuli jsme se k němu jako splašení koně. Anthony, jeden z nováčků, předvedl opravdový takt, když nás děvčata gentlemansky  pustil před sebe. 
 
Jenže králíci nás i tak sledovali, naštěstí madam Monny vytáhla z pod hábitu velkou sušenou kýtu. Skutečně občas nechápu, jak to madam dělá a co vše nosí po kapsách -usměje se-.
Králici se na kus žvance vrhli jako smyslů zbavení a my měli možnost vylézt v klidu až nahoru, na dřevěnou plošinu. Jakmile však králičí mutanti – jak by se o nich dalo říci – ohlodali kýtu na kost, snažili se dostat na žebřík. Naštěstí jejich malé packy na to nestačily.
 
Kdosi si všiml provazové lávky, která vedla kamsi do tmy. Ač jsme byli všichni vůči lávce skeptičtí, jiná možnost bohužel nebyla. A tak jsme se hromadně vydali do temného vzdušného neznáma. K jakému štěstí se u paty dřevěné plošiny válela ponožka, kterou sebrala Selina. Abyste rozuměli, naše kapitánka je na hradě už mnoho let a nikdy ponožku neukořistila. Sice jsme bojovali o holý život, ale kapitánce se alespoň, před vyhlídkou smrti, splnil školní sen!
 
Náš nováček Thony zachoval chladnou logiku a jako jediný vytáhl hůlku, aby se slovy LUMOS posvítil na cestu. Bohužel široko daleko byla vidět pouze lávka, nic jiného. Během pomalého postupování po lávce, začala madam Monny filozofovat o staré legendě, jež praví, že v lese existovalo stromové město. Žila v něm spousta lidí, pak ale jednou odešli a nikdo neví kam a proč. A hlavně nikdo neví, kde město je. Jenže co je na tom pravdy a jak lidé vypadali, to se asi nikdy nedozvíme. 
 
Nejednou se kolem nás vyrojil opravdu velký roj světlušek. Sedaly si všude, na klobouky, lana lávky, no prostě, kam se člověk jen podíval. Během naší diskuze, zda tato stvoření koušou či nikoliv, světlušky zvedly a letěly výš a výš. A pak jsme prostě jen oněměli. Nad našimi hlavami se ve svitu malých broučků odhalila osada v korunách stromů. Domky malé i menší. 
 
 
Avšak nikdo neměl zcela dobrý pocit z prázdného objeveného městečka. Najednou se nám začalo otírat cosi o nohu. Vyrušilo nás to právě ve chvíli, kdy madam Monny objevila prostřené stoly v jednom z větších domků.
Z ničeho nic to cosi vypadalo jako velká tlustá liána, která se omotala Anthonymu kolem nohy a jako hračku ho zvedla do výšky. Jiný tlustý zelený kus dřeva stejným způsobem uvěznil Annie, ale za její pravou ruku. A už jsem opět přemýšlela, jaké to bude v Azkabanu, až  přijdu chudší o dva studenty.
 
Společně jsme se za nimi rozběhli a sledovali je. Živý strom táhl dva jezevce do velkého dutého stromu. Rychle jsme je následovali dovnitř. Po liánách jsme sešplhali dolů, kde jsme naši dvojici našli ležet. Annie byla pouze otřesená, ale za to Thony měl pěkně polámané nožky. No, naštěstí naše madam Monny je již v rychlošetřeních zběhlá, a tak mu pěkně zafáčovala obě zraněné končetiny.
 
Najednou jsem v dutině spatřila větší díru, a tak jsem ji šla prozkoumat. Jakoby v dálce na mne problikávalo světýlko. Vypadalo jako z lucerny, kterou ošlehával vítr. Všichni jsme byli moc zvědaví, a tak jsme otvorem vylezli ven. Světlo se blížilo a bylo čím dál tím jasnější, že se s ním blíží i jakási postava v kápi.
 
Všichni jsme byli moc napnutí! Nakonec se z podivné postavy vyklubal bývalý jezevec Andy, který asi nevydržel sedět na hradě a představovat si, jaká je výprava bez něj! Ještě nás dokonce upozornil, že hulákáme jako na lesy. A s klidem nás informoval, že se nacházíme jen několik desítek metrů od hradní mýtinky, z které na výpravy vycházíme.
 
 
Většina výpravy si hlasitě oddychla, když slyšela spojení několik metrů od hradu,  a tak už panovala zase nebojácná nálada. Slečna Monny se vyšvihla parádním táborákem a dokonce i buřty jsme si mohli upéct. 
A já mohla s klidným srdcem odejít do Zasedačky a nahlásit, že má první výprava jakožto dozoru skončila jen lehkým zraněním.
 
 
Tak výpravám zdar, jezevci!
 
 
Pro Žlutého Trimela
Helen Miltonová

3 komentáře

  1. Annie Gibnstone 31. 10. 2020 15:52

    Och ano ano tato výprava byla opravdu úžasná. Ale ti králíci mě pořád straší ve snech. :((

  2. Selča 31. 10. 2020 21:56

    Já furt čekám toho Legolase jako :D

    • Helen Miltonová 20. 11. 2020 20:29

      Seli! Tak proto pořád teď chodíš na výpravy jo? :D

Napište k tomuto příspěvku komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*