Dlouho jsem zvažovala, zda tento článek napsat či nikoliv, ale jelikož i zde panuje jakási svoboda slova, tak proč si nevylít srdce. A nebojte, nebude to o žádné válce či nemocech, ale o přístupu mudlů ke zvířatům.

Jako kouzelníci jsme během školních let učeni k jisté úctě ke světu kolem nás a k bytostem, které se v něm nacházejí. Máme blíže k přírodě, jejím zákonům a víme či blíže chápeme potřebu svět kolem chránit pro zachování magie, ale i pro existenci celého ekosystému. Samozřejmě i mezi kouzelníky se najdou pomyslná shnilá jablka, ale pokud to vezmu ve větším měřítku, oproti mudlům jsme zlatíčka.

O nevhodném chování mudlů ke zvířatům či přírodě sice slýcháme často, ale přijde mi, že se vždy všechny problémy snaží co nejrychleji zamést pod koberec či najít dočasné řešení, které by veřejnosti zavřelo pusu. A v takových momentech si jako kouzelník říkám, jak moc jsem ráda za to, že je náš svět před mudly schován. Jejich počínání však částečně dopadá i na ten náš magický svět.

Pokud by vás tato tématika zaujala, doporučuji toto video.

Ale nyní zpět k tomu, proč jsem chtěla světu sdělit svůj proud myšlenek. Tak jako ostatní jsem si chtěla odpočinout u moře a k té příležitosti jsem sebou vzala i svoji neteř a synovce. Seznamovala jsem je s prostředím, mořem a když se mi podařilo chytit nějakého mořského tvora, tak i s ním. Beru to však vždy jako vzdělávání – chytnout do ruky, ukázat, vysvětlit a opět pustit. To, co jsem však letos zažila, mi doslova vyrazilo dech, a podle mě se i velmi projevila neznalost mudlů o přírodě, jejich omezenost.

Například se v klidu koupete v moři a najednou vidíte, tak se mudla ožene po zlatohlávkovi (v té oblasti jich je plno). Jistě prostě intuitivně se ožene, jelikož neví, co to je, ale myslím si, že vydat se poté na jeho lov a o několik metrů dál ho utlouci botou mi přijde již trochu extrém.

To že si děti chytí ráčka poustevníčka budiž, ale aby ho měly zavřeného v krabičce a poté křičely na rodiče, ať ho nechají být, že už umírá, tak po těch slovech se mi již vařila krev.

Možná to je dobou či výchovou, ale myslím si, že mudlové by měli svůj přístup jednoznačně změnit. Bohužel kouzla na ně nemohu použít, ale pokud narazíte na skupinku mudlů v ZOO, někde venku či v akváriu, jak je poučuje „malá“ kouzelnice, co se nesmí a nedělá, budu to pravděpodobně já. Sice jsem při kázání a napravování mudlů doposud nepoužila kouzla, ale všechno má své meze a občas mne svrbí ruka.

Jaký názor na to máte vy? Nebojíte se občas mudly pokárat?

Pro Žlutého Trimela 
Whina Smithová