Milá teto Silvie,
nabízela’s pomoc, tak teda píšu, i když pochybuju, že můj problém vyřešíš. Tak si představ. Jako vzornej studentík sem se pustil do hledání odpovědí na soutěž madam Leti, co mají společného Ošetřovna a Dívčí umývárna. Začal sem teda v těchto místnostech pobejvat delší dobu a bavil sem se i s lidma, co tam byli. A tak se mi nějak přihodilo, že sem se zamiloval do Uršulky. Nemohu bez Uršulky bejt, ale kromě naší rozdílný existence je tu ještě jeden vobrovskej problém. Ona mě nechce. Tak, a teď teto raď.
Tvůj Standa Citlivý
Milý Stando,
láska je vážná věc. Byla by tu samozřejmě možnost, jak se Uršule alespoň v její existenci přiblížit, stačilo by se nechat někým v Umývárně utopit. (Zmijozelští by jistě ochotně přiložili ruku k dílu.) Ale uznej, že kdyby Tě Uršula odmítla, tak bys měl později jen velmi malý výběr dalších partnerek. A šance, že by se zas kvůli tobě nechala nějaká také utopit, je skutečně minimální. Proto Ti doporučuji zajít za madam Gravediggerovou, svěřit se jí se svým problémem a požádat ji o tu zajímavou rostlinku v jejím skleníku, která se pne po zadním skle a žlutě kvete. Když si z ní uvaříš odvar a vypiješ ho v Umývárně za přítomnosti Ufňukané Uršuly, Tvé city ochladnou a Tvá mysl bude osvěžena. Tento lektvar totiž báječně zabírá proti citům k jiným než lidským bytostem.
Držím palce a jsem s pozdravem
Tvá teta Silvie