Kathlin nám přispěla článkem, který se týká naší kouzelnické historie. Původně školní práce nám může sloužit i pro poučení, takže hezké čtení.
Již se stmívalo, když tři z bradavických zakladatelů (Helga z Mrzimoru, Rowena z Havraspáru a Godrik z Nebelvíru) scházeli dolů do sklepení Bradavického hradu.
,,Musíš mu to vymluvit Godriku jinak to nejde,“ řekla Helga.
,,Pokusím se Helgo, ale víš jak si Salazar potrpí na čistou krev. Není zas tak hloupý, ale bohužel každý člověk má v sobě stinné stránky a Salazar není výjimkou.“ To už se dostali až ke dveřím, kde měli začít schůzi.
Místnost měla kruhový tvar a po stranách svítily zeleným plamenem dřevěné pochodně. Uprostřed byl kruhový stůl a čtyři židle. Na jedné židli už seděl, očividně nedobrovolně, Salazar Zmijozel. Všichni tři se posadili na zbývající židle a Salazar promluvil:
,,Tak, všichni tři a zase spolu. To jste se jistě domlouvali na tom co mi tady budete vykládat, že?“
,,Ne Salazare. Pouze jsme si říkali, že by bylo rozumné ti rozmluvit tvoje počínání.“ Salazar se jenom ušklíbl a přikývl.
,,Tak začněte.“prohlásil Salazar.
,,Salazare chtěl bych ti říct, že rozhodně nejsem spokojen s tvým počínáním. Jestli si chceš do své koleje brát žáky z čistokrevných rodin, tak nic proti tomu nemám, ale nebudeš omezovat žáky, kteří patří do jiné koleje než do tvojí!“
,,Jistě Helga i Rowena s tebou souhlasí, že?! Že by ty dvě taky někdy stály při mně, to snad ani není možné.“
,,Samozřejmě, že to není možné, kdo by taky souhlasil s těmi tvými…“ rozčílila se Rowena.
,,Klid Roweno, musíme taky nechat Salazara, ať se k celé věci vyjádří,“ zadržela ji Helga od výbuchu emocí.
,,Dobrá, mohli byste mi tedy vysvětlit, proč chcete do Bradavic přijímat žáky z mudlovských rodin, když jim nebyl dán dar, aby zde žili jako kouzelníci?“
„To se ovšem mýlíš Salazare, na světě existují i lepší kouzelníci, než jsou lidé čistokrevného původu a to jsou děti mudlů…“ namítl Godrik.
,,Říkám ti snad už posté že se mýlíš Godriku. Nikdy nebude žádné dítě lepší v magii než čistokrevný kouzelník.“ Na chvíli zavládlo úplné ticho až Godrik znovu promluvil:
,,Já se s tebou nechci hádat Salazare, a proto bych poprosil Helgu, ať se k celé záležitosti také vyjádří.
,,No já nemám nic proti tomu, aby se do Bradavic chodily učit děti čistého původu, ale své žáky z mudlovských rodin budu přijímat dál.“
,,Ale proč Helgo, proč chceš přijímat ty zatracené mudlovské šmejdy?“ rozlítil se Salazar.
,,SALAZARE UKLIDNI SE!“ zahřměl Nebelvír.
,,Proč je chci přijímat? No, protože JE PRAVDA, že děti mudlovských rodin jsou někdy lepší než naši kouzelníci. Slyšel jsi jak jim říkají ne? Motáci. Copak ty strpíš někoho ve své koleji, kdo je moták, i když je z čistokrevného rodu? Já bych řekla, že to tak nejde nebo snad ano?“ Salazar jenom mlčel, když si Nebelvír odkašlal a uznal za vhodné znovu promluvit:
,,A co ty Roweno co tvoje kolej? O Havraspáru se přece všeobecně ví, že je nejmoudřejší kolejí v Bradavicích a její zakladatelka určitě také.“
,,Děkuji Godriku. Ale já si nemyslím, že je až tak špatný nápad brát do Bradavic jen děti kouzelnických rodin. Protože…můžeme dětem z mudlovských rodin natolik věřit, že nás neprozradí? Co když nás udají a řeknou, co se zde učí? To by byla zkáza. Můžeme sice použít Paměťové kouzla, ale když nás přitom přistihne celá vesnice nechci ani pomyslet, co by se mohlo stát.“ Rowena se odmlčela a pak se ujal slova Salazar, který vypadal jako by byl mírně potěšen tím, co právě Rowena řekla:
,,Myslím, že by se studenti měli vybírat pečlivěji a s rozvahou. Nebo také ty mudlovské šmejdy nemusíme přijímat vůbec…“
,,Chápeš Salazare jaká by to byla ztráta pro celé kouzelnické společenství? Prostě bychom vymřeli a pak už by nebyl ani žádný čistokrevný rod, nebyly by ani Bradavice, protože by nebylo nikoho, kdo by je navštěvoval…“
„Já vím Helgo, ale já stále trvám na tom, aby se studenti vybírali pečlivěji,“ řekl Salazar. V tom Nebelvír promluvil:
,,Navrhuji, aby zůstalo při starém. Je to tak nejlepší. Je sice pravda, že někdy bývá v Bradavicích více studentů z mudlovských rodin, než z rodin s čistokrevným kouzelnickým původem, ale Salazare, pokud jde o důvěru, tak nás za celých patnáct roků nikdo neprozradil, takže nevím proč bychom se měli teď obávat…“
,,Jestli nepřistoupíte, vy všichni na moje podmínky tak odcházím, jasné?!“ přerušil ho Salazar.
Zavládlo okamžité, trapné a nesnesitelné ticho, které by se dalo krájet a při kterém by nejeden z nich byl schopný vykřiknout:
,,Tak si běž, my tě nepotřebujeme.“ Ovšem nikdo z nich se k tomu neodhodlal.
,,To samozřejmě nechceme,“ řekla Helga, která se první vzpamatovala.
,,Tvé požadavky ale směřují k záhubě Bradavic, Salazare a to nemohu připustit,“ prohlásil Nebelvír.
,,Dobrá připouštím, že by se měli studenti pečlivě vybírat, ale…“ Salazar ho opět přerušil:
,,To už tady jednou bylo Nebelvíre, takže jestli se pokoušíš mě nějak přesvědčit, nemá to žádný smysl. Ty vůbec nechápeš, co je to být z čistokrevného rodu. Být z čistokrevný je něco, skoro jako bys byl král, tak já nevím proč bychom tady měli trpět ty malé bezcenné odporné mudlovské šmejdy.“ Salazar byl tak rozčilený, že se během svého povídání postavil a pak si sedl jako by nic neřekl.
,,V tomto případě už nevím, co bych ti řekl. Vidím, že si stojíš za svým. Nám nezbývá, než tvoje požadavky ignorovat a dál vést Bradavice k lepším cílům, než bys je dovedl ty.“ Rowena i Helga se střídavě dívaly na Salazara a na Godrika.
,,Potom já…já…“ řekl nejistě Salazar a Godrik ho jen doplnil:
,,Nikdo tě tady nedrží…můžeš jít, ale budeme to z tvé strany považovat za zradu Bradavic.“ Salazar třískl do stolu, postavil se a prohlásil:
„Já jsem věděl, že k tomu dojde, ale nebojte se a nemyslete si, že tady po sobě nic nezanechám…! Byl jsem připravený na to, že kdybych musel odejít z Bradavic, tak za mě někdo musí dokončit práci ve vyhlazení těch mudlovských šmejdů z Bradavic. Ne, nebudu to já, ani nikdo v této době, ale vědma mi předpověděla, že moji tajemnou komnatu otevře pouze můj potomek, kterého se lidi budou bát do té míry, že se budou střežit jen vyslovit jeho jméno. Ano, slyšíte dobře! A ten tajemnou komnatu otevře a vypustí léta skrývající se hrůzu. A teď….teď vám přeji příjemný večer.“ Salazar skončil svůj výklad, otočil se na podpatku, a vyšel ze dveří.
,,Co budeme dělat Godriku?“ zeptala se Helga.
,,Myslíš, že mluvil pravdu, nebo nám jenom vyhrožoval, aby nám nahnal strach, kvůli tomu, že musel z Bradavic odejít?“ ptala se Rowena.
,,Ne, myslím že tentokrát opravdu nelhal. Když jsem se mu při jeho slovech díval do očí, viděl jsem podivný lesk, který mě utvrdil, že všechna ta hrůza musí být pravda,“ řekl Nebelvír prostě.
,,Ale co s tím uděláme? Neměli bychom se pokusit tu tajemnou komnatu najít? Ale problém je v tom, že ta vědma předpověděla, že to dokáže pouze jeho potomek,“ řekla Helga.
,,Pokusit bychom se o to ale měli,“ prohlásil Nebelvír.
,,Třeba ji dokážeme otevřít, ale nejprve budeme muset prohledat celý hrad.“
Hrad samozřejmě nesčetněkrát prohledali, ale žádnou tajemnou komnatu nenašli, takže si mysleli, že je to jenom báchorka.