Jak jste tvořili frázevoloviny, a jak to s nimi dopadlo Jak to dopadlo s Březnovou knižní šifrou Rose Daninatali: „Jezevci, těšte se, až vás zase proberu ze zimního spánku.“ Cesta za pokladem LS2024 Mrzimorské výstřelky aneb co všechno z nás zase vypadlo Sebechvála nám nesmrdí aneb Jak dopadly trimelesí ódy Žlutá, kam se podíváš… Teda pardon, zelená?! Měsíc knihy DIY – 7. díl Zápisník jednoho dinosaura IV – Ať žijí technologie (aneb při čem všem jste byli zároveň na hradě) Malé, Malej, Malučký… Princ Hog v kocke 18 – Nový školní rok Březnová knižní šifra Žlutého Trimela Nováčkovská výprava pro Magíka Připravit k luštění – Březnová knižní šifra Žlutého Trimela na obzoru! Příčná kombinatorika II – Vetešnictví u Kšeftaře Deskohráčův stolek speciál – Harry Potter Vzestup Smrtijedů Valentýnské menu DIY – 6. díl Zápisník jednoho dinosaura 3 – Výzva tajemného kloboukového semináře 13 otázek pro profíky Enid Bloom: „Musím říct, že mi to otevřelo oči.“ Hog v kocke 17 – Kagíci Sprosté slovo na šest? Příčná kombinatorika 2024 – Co nás čeká a nemine I. Silvestrovské hemzulky Hog v kocke 16 – Vánoční smíchmajstr Vánoce, Vánoce, přicházejí Vánoční pohyblivé obrázky II – seriály Mrzimorský vánoční playlist Trimeles na cestách – kam za vánoční atmosférou? Vánoční pohyblivé obrázky Hog v kocke 15 – Školní rok v plném proudu Velká vánoční stávka Zápisník jednoho dinosaura 2 – Paměť není, co bývala Mrzimor získal magíka s názvem „Veselá kopa“ Vánoční dárky za hubičku DIY – 5. díl Cesta za pokladem ZS24 Pohřešuje se! Pomoz zatoulaným strašidlům najít cestu domů Last minute halloweenský kostým v Hog stylu Halloweenská křížovka plná (nejen) strašidel Moudra z čarostavů Podzimní tvoření DIY – 4. díl Luna Goshawk: „Očakávania boli, zatiaľ sa mi plnia a možno aj prevyšujú.“ Zápisník jednoho dinosaura – Rozmrazená, ale plešatá Rekapitulace Celoletní úkoly Prokletí termínové neděle Hog v kocke – 14. část – Zpátky do lavic! Ohlédnutí za TNT Rekapitulace Nisqa TNT: Úkol třetí Olivia Wines: „O Mrzimor se nebojím, my si poradíme.“ Směnárna na planetě Meeraha TNT: Úkol druhý TNT: Úkol první Rekapitulace Umubumbe Tradiční nováčkovský turnaj je zpět! Planeta Nisqa Rekapitulace Gezegen Prázdninové pohodové poslouchání: Potterovský podcast Emoji na Hradě V. Rekapitulace Domicilium Planeta Umubumbe Planeta Gezegen Jak probíhalo slavnostní ukončení školního roku u jezevců? Domovská planeta Domicilium Vesmírná odysea – mise začíná Vesmírná odysea Hog v kocke – 13. část – Souboják vol. 2 Harry Potter storkát jinak aneb jak očaroval mudlovskou literaturu Potter opustil ministerstvo, je teď ragbista Hog v kocke – 13. část – Souboják Souboj se stylem Famfrpálové perličky Jak se v Mrzimoru nosí NiT? Hogwarts Legacy Stále vzpomínám na Albínku Rozhovor s Ivy Emersonovou: „Mrzimor je moje srdeční záležitost.“ Rozporuplné pocity aneb jak se těšíme na nový HP seriál Remake, o který nikdo nestál – co se ví o novém seriálu Harry Potter Hog v kocke – 12. část – Umíme se sobě zasmát Tom Felton: Beyond the Wand Jarní dekorace DIY – 3. díl Deskohráčův stolek: Takenoko a rozšíření Panďátka Mrzimor napříč jazyky Jaké je býti nejbohatší v Mrzimoru? Žluté duše ve fialovém hábitu – Oresta McCollin Vianueva Hog v kocke – 11. část – Hradní novinky 13 otázek nejen pro shopaholiky Deskohráčův stolek: Architekti Západního království Novoroční vybarvování – vyhlášení Zimní dekorace DIY – 2. díl Famfrpálová sezóna zima 2023 Novoroční vybarvování Novoroční přání 2023 13 vánočních otázek pro Grinche i Kdovíky 2/2 Jezevci přejí Veselé Vánoce Jak se v Mrzimoru nosí Vánoce? 13 vánočních otázek pro Grinche i Kdovíky 1/2 Zase (ne) zkouškujeme! Jak se v Mrzimoru nosí žlutá?

Kouzlo okamžiku

Série fan fiction od naší milé zbrusunové prefektky:-) Hezké počtení

„Pojď se projít,“ řekla, když zaklapla knihu a odložila ji na stůl vedle krbu, u něhož spolu seděli. Den se chýlil ke konci a okny do místnosti dopadaly poslední sluneční paprsky. „Dobrá, tak jdeme.“
Seběhli dlouhé schodiště, proklouzli zšeřelými chodbami a vydali se směrem k jezeru. Nad hlavami jim temnělo nebe jak odcházel usínající den. Vlahý větřík si pohrával v jejích zlatohnědých kučerách, které jí spadaly až na záda.

Docela jí to sluší… Ani se mu nedivím, že je do ní celý blázen.
Pomalu sestupovali po školních pozemcích a ticho rušil jen šustot trávy, sklánějící se pod jejich kroky. Na břehu jezera se zastavili. Stáli mlčky vedle sebe a mhouřili oči před odlesky posledních slunečních paprsků lámajících se na zčeřené vodní hladině. Jejich ruce se setkaly. Byla to snad jen náhoda, kdo ví? Nechali je tak a ani jeden z nich se neodvážil přerušit ticho, které vládlo všude kolem, rušené jen občasným výkřikem usínajících ptáků. Cítila teplo jeho dlaně a proti její vůli se jí rozbušilo srdce. Jakoby to vycítil, otočil hlavu a upřel na ni pronikavý pohled svých zelených očí. Srdce už bilo na poplach.

Co teď? Řekne něco? Nebo tu budeme jen tak stát a myslet oba na to samé? Proč se na mě tak dívá a mlčí?

Odvážila se zvednout hlavu a oplatit mu jeho pohled. V jejích očích hořel čokoládový oheň. Byli si tak blízko, že se tvářemi téměř dotýkali. Snažila se vyčíst něco z těch smaragdových očí, ale bylo to marné. Viděla v nich plamínky nebo se jí to jenom zdálo? Co když je to jenom odlesk její touhy?

To nemůže být pravda, to se mi jenom zdá. Nikdy mi nedala najevo nic jiného, než přátelství, i když hluboké a věrné. A kromě toho: ona patří k němu, i když to nejspíš ještě neví. Já pro ni nejsem ten pravý. Pro nikoho nejsem ten pravý. Láska ke mně by jí přinesla jen bolest. Dříve či později.

Věděl to, byl si tím tak jistý, jako ničím na světě. Jeho osud je již dávno napsán. Téměř od jeho narození. A kdyby na to chtěl někdy zapomenout, stačí se podívat do zrcadla a odhrnout z čela neposlušné černé kadeře. Teď však cítil její přítomnost, tak blízkou a tak … příjemnou. Znejistěl. Vycítila jeho rozpaky a instinktivně lehce zaklonila hlavu. Jeho pohled náhle ztratil na své pronikavosti a jakoby se mu do očí vkradl mlžný opar. Její rty byly tak blízko a tak žádoucí… Nemohl se nesklonit a lehce se jich nedotknout. Neodtáhla se, naopak, celým jejím tělem jakoby projel elektrický náboj, který v tom okamžiku sdíleli společně. Ta vteřina se zdála nekonečnou. Slunce už zapadlo a vlahý větřík zesílil a zchladl. Zachvěla se zimou a přitiskla se k němu. Objal ji a přivinul ji k sobě. Lehký dotek rtů se změnil v dlouhý vášnivý polibek. Oba si přáli, aby ta chvíle trvala věčně, ale on věděl, že to není možné.

Pomalu se narovnal, oběma rukama ji pohladil po bohatých zlatohnědých kadeřích a dlouze se na ni zahleděl. Dívala se na něho, křehká a zranitelná. Takovou ji neznal. V očích měla otázku. A on znal odpověď. Odpověď, kterou nevyslovil, protože nechtěl zkazit kouzlo toho nádherného okamžiku.

„Pojď, půjdeme zpátky. Ochladilo se,“ řekl jen tiše, jemně ji vzal za ruku a vykročili směrem ke hradu. Věděl, že chtěla slyšet něco jiného, ale to jí nemohl říct. Nechtěl. Věděl, že nesmí. A hlavně: nemohl to udělat svému nejlepšímu kamarádovi…

Napište k tomuto příspěvku komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*