Trimeles / Co se kde šustne / Akční Kutná Hora s Magrápou – 2.4. 2011
Sebechvála nám nesmrdí aneb Jak dopadly trimelesí ódy Žlutá, kam se podíváš… Teda pardon, zelená?! Měsíc knihy DIY – 7. díl Zápisník jednoho dinosaura IV – Ať žijí technologie (aneb při čem všem jste byli zároveň na hradě) Malé, Malej, Malučký… Princ Hog v kocke 18 – Nový školní rok Březnová knižní šifra Žlutého Trimela Nováčkovská výprava pro Magíka Připravit k luštění – Březnová knižní šifra Žlutého Trimela na obzoru! Příčná kombinatorika II – Vetešnictví u Kšeftaře Deskohráčův stolek speciál – Harry Potter Vzestup Smrtijedů Valentýnské menu DIY – 6. díl Zápisník jednoho dinosaura 3 – Výzva tajemného kloboukového semináře 13 otázek pro profíky Enid Bloom: „Musím říct, že mi to otevřelo oči.“ Hog v kocke 17 – Kagíci Sprosté slovo na šest? Příčná kombinatorika 2024 – Co nás čeká a nemine I. Silvestrovské hemzulky Hog v kocke 16 – Vánoční smíchmajstr Vánoce, Vánoce, přicházejí Vánoční pohyblivé obrázky II – seriály Mrzimorský vánoční playlist Trimeles na cestách – kam za vánoční atmosférou? Vánoční pohyblivé obrázky Hog v kocke 15 – Školní rok v plném proudu Velká vánoční stávka Zápisník jednoho dinosaura 2 – Paměť není, co bývala Mrzimor získal magíka s názvem „Veselá kopa“ Vánoční dárky za hubičku DIY – 5. díl Cesta za pokladem ZS24 Pohřešuje se! Pomoz zatoulaným strašidlům najít cestu domů Last minute halloweenský kostým v Hog stylu Halloweenská křížovka plná (nejen) strašidel Moudra z čarostavů Podzimní tvoření DIY – 4. díl Luna Goshawk: „Očakávania boli, zatiaľ sa mi plnia a možno aj prevyšujú.“ Zápisník jednoho dinosaura – Rozmrazená, ale plešatá Rekapitulace Celoletní úkoly Prokletí termínové neděle Hog v kocke – 14. část – Zpátky do lavic! Ohlédnutí za TNT Rekapitulace Nisqa TNT: Úkol třetí Olivia Wines: „O Mrzimor se nebojím, my si poradíme.“ Směnárna na planetě Meeraha TNT: Úkol druhý TNT: Úkol první Rekapitulace Umubumbe Tradiční nováčkovský turnaj je zpět! Planeta Nisqa Rekapitulace Gezegen Prázdninové pohodové poslouchání: Potterovský podcast Emoji na Hradě V. Rekapitulace Domicilium Planeta Umubumbe Planeta Gezegen Jak probíhalo slavnostní ukončení školního roku u jezevců? Domovská planeta Domicilium Vesmírná odysea – mise začíná Vesmírná odysea Hog v kocke – 13. část – Souboják vol. 2 Harry Potter storkát jinak aneb jak očaroval mudlovskou literaturu Potter opustil ministerstvo, je teď ragbista Hog v kocke – 13. část – Souboják Souboj se stylem Famfrpálové perličky Jak se v Mrzimoru nosí NiT? Hogwarts Legacy Stále vzpomínám na Albínku Rozhovor s Ivy Emersonovou: „Mrzimor je moje srdeční záležitost.“ Rozporuplné pocity aneb jak se těšíme na nový HP seriál Remake, o který nikdo nestál – co se ví o novém seriálu Harry Potter Hog v kocke – 12. část – Umíme se sobě zasmát Tom Felton: Beyond the Wand Jarní dekorace DIY – 3. díl Deskohráčův stolek: Takenoko a rozšíření Panďátka Mrzimor napříč jazyky Jaké je býti nejbohatší v Mrzimoru? Žluté duše ve fialovém hábitu – Oresta McCollin Vianueva Hog v kocke – 11. část – Hradní novinky 13 otázek nejen pro shopaholiky Deskohráčův stolek: Architekti Západního království Novoroční vybarvování – vyhlášení Zimní dekorace DIY – 2. díl Famfrpálová sezóna zima 2023 Novoroční vybarvování Novoroční přání 2023 13 vánočních otázek pro Grinche i Kdovíky 2/2 Jezevci přejí Veselé Vánoce Jak se v Mrzimoru nosí Vánoce? 13 vánočních otázek pro Grinche i Kdovíky 1/2 Zase (ne) zkouškujeme! Jak se v Mrzimoru nosí žlutá? Vánoční dekorace DIY – 1.díl Copak by jen kluběnky nosily? Jak se v Mrzimoru nosí Halloween? Halloween zaneprázdněné čarodějnice Famfrpálové tréninky v plném proudu

Co se kde šustne

Akční Kutná Hora s Magrápou – 2.4. 2011

Když se před časem na vývěsce výjezdních seminářů objevila pozvánka od Magrápy Česnekové, neváhala jsem a připojila své jméno. Vždyť když naše Grapí slibuje „den plný akce, hádanek, rébusů a hlavně pytel srandy“, dá se na to spolehnout!

„Navštívili bychom pár památek, a aby to nebylo tak suché, čeká nás tajemná cesta za pokladem! Potkáme Libopacha Česneka a dobudeme tajemné jezevčí doupě hlídané lvem!“

Nu, účastníci se přihlašovali a někteří zas odhlašovali, nakonec se nás na kutnohorském nádraží setkalo těchto devět: Magrápa Česneková, Jaime Crump, Aileen Brokenheart (ta přijela na propustku z mrazáku), Sophia Glis Glisová, Lili Smeaglová, Chiara Cheisseová, Samantha Am Chainless, Anita Blakeová, p.p. Amon Revan Travt. Převažoval tedy Mrzimor, ale všechny ostatní barvy měly též svého zástupce – takže skvělá sestava. A to ještě s námi byli dva jezevci a jeden krysák Fousek!

První fotka – na nástupišti 1 a čtvrt: Zleva SamAm, Anita, Jaime, Aileen, p.p. Amon, Lili,
v popředí Grapí (Sophia fotí a Chiara se schovává)

Grapí se na nás opravdu dokonale připravila. Hned na uvítanou jsem museli uhádnout pár hádanek, abychom získali mapu na první úsek cesty.

Fotky: Jaime a Aileen převzali mapu, Chiara se snaží najít cestuDíky našemu orientačnímu smyslu a dohledu průvodkyně jsme došli správně k první historické památce: proslulé kostnici. Zde bychom se byli rádi vyfotili, ale jak to udělat, abychom byli na snímku všichni? Grapí šla odvážně poprosit jakéhosi zevlujícího domorodce.

Ten se na nás sice utrhl, že už mu ti turisti lezou krkem, poněvadž tam sedí čtvrt hodiny a za tu dobu už musel šestkrát někoho fotit, ale nakonec nám vyhověl…

Fotka: Před kostnicí (fotil nás nerudný domorodec)
Po zakoupení  vstupenek jsme bez nejmenšího problému vešli do oné zvláštní budovy. Bělavá bohatá výzdoba s lustry, svícny a girlandami z lebek, hnátů, obratlů, žeber a lopatek vypadala opravdu bizarně. Ani ne nějak děsivě, spíš jako hodně podivný ornament… Když byla tato výzdoba v 18. století vytvořena, měla připomínat pomíjivost lidského života. Ale dnes se tu procházejí veselí turisti, blýskají foťáky a zubí se pro památeční snímky s lebkami… Dokonce ani kouzelníci v hábitech tu nikoho nepřekvapili a já jsem nenápadně udělala fotku na památku i Fouskovi a nikdo mě nenapomínal… Opravdu zvláštní představa, že zde jsou uloženy ostatky prý asi čtyřiceti tisíc lidí, kteří kdysi byli živí jako my…


Fotky: Kostnice
Nu, ale raději něco veselejšího.

Fotka: Grapí jako svědomitá průvodkyně

Po prohlídce nedaleké katedrály, na jejíž přestavbě se podílel slavný mudlovský architekt Santini, už nás Grapi začala trošičku popohánět, abychom nezmeškali přenášedlo. Měli jsme hledat něco velkého, modrého a se čtyřmi koly…

A najednou, právě když jsem to přenášedlo objevili, vylezl z něj nějaký smějící se pán a Grapí nám představila svého tatínka Libopacha Česneka – a nebyl to nikdo jiný, než ten protivný domorodec, kterého jsme u kostnice žádali o zmáčknutí spouště. Tak si z nás vystřelili, Česnekovi jedni!

Fotky: Magrápa a Libopach Česnekovi, Celá výprava se chytá přenášedla
Pomocí přenášedla jsme se pak dopravili k asi nejznámější architektonické památce Kutné Hory, ke gotickému chrámu svaté Barbory, patronky horníků. Vždyť právě díky těžbě stříbra byla Kutná Hora tak bohatá, že zde začali ve 14. století budovat tento chrám, který se měl vyrovnat pražskému Svatovítskému. Vážně nádhera! „To je snad skoro ještě hezčí než naše Velká síň!“ poznamenal kdosi, když jsme tak obdivovali neuvěřitelnou síťovou a krouženou klenbu i vysoká malovaná okna.

Fotky: Chrám sv. Barbory, Fousek a Ricky v chrámě

Prošli jsme se také okolo chrámu, pokochali se vyhlídkou na město a na údolí říčky Vrchlice a Grapí nás poučila, že právě podle ní si vybral své umělecké jméno mudlovský básník Vrchlický.

A pak nás vedoucí výpravy opět potrápila několika hádankami. Matka má sedm dětí, polovina z nich jsou kluci. Jak je to možné? Taky nevíte? Hádanky byly zákeřné a možná bychom si je mohli schovat na nějakou soutěž – takže časem se s nimi v Trimelovi setkáte!

My jsem za uhádnuté získali obrázky, které nám napověděly, co nás čeká dál… Permoníci, stříbrné mince… šli jsme se podívat do muzea stříbra a do bývalého stříbrného dolu.

Než ale nastala hodina naší prohlídky, byl akorát čas na malý piknik, vždyť už nám vyhládlo.

Posilněni pizzou, toasty a muffiny jsem se pak vydali na nádvoří Hrádku, kde se nás ujal průvodce pan Standa, který nás ujistil, že je záchranářsky proškolen a zatím se mu ztratili jen dva turisti, my že se ale určitě vrátíme všichni. Podívali jsem se na obří dřevěný stroj zvaný trejv, kterým otáčelo šest párů koní a jehož pomocí se vytahovaly tuny stříbrné rudy z hloubky až 600 metrů. Dověděli jsem se podrobnosti o životě horníků, kteří do dolu sjížděli asi půl hodiny po systému klouzaček a nahoru šplhali asi tři hodiny po žebřících, ale do pracovní doby se jim to nepočítalo…

Foto: Trejv, Horníci, Jaime a Grapi

My jsem vyfasovali pravé bílé hornické perkytle, na hlavu přilbu a do ruky velikou baterku, a po sto sedmdesáti schodech sestoupili do prvního patra středověkého dolu. Další patra byla zatopena vodou. Chodbičky byly pořádně úzké a ani na výšku to nebylo nic moc – horníci prý měřili průměrně 150 cm. Sem tam jsme byli vážně rádi, že máme na hlavách helmy.

Možná bych se mohla ještě zmínit o místě, kde jsme si vyzkoušeli absolutní důlní tmu a také slaboučké osvětlení, jaké dávaly kahánky používané horníky. Neviděli tam skoro nic, tak jak mohli nějaké stříbro najít? Prý po zvuku, když ťukali kladívkem do skály, a také po čichu: hledali pach podobný česneku. Takže nesměl nikdo z nich jíst na snídani topinku s česnekem – a my, kteří jsme s sebou měli Česnekovou Grapí, jsme z toho měli náramné vzrůšo.

Pan průvodce byl opravdu moc sympatický a dobře kombinoval vtípky a strašení s historickými fakty, takže nám skoro dvě hodiny utekly jako nic…

A tak už byl pomalu čas na hledání poslední mapy, která nás měla dovést ke slíbenému pokladu hlídanému lvem.

Běhali jsem po parku a pátrali, až ji nakonec někdo našel přivázanou ve větvích stromu – a byl to nakonec pergamen s veršovaným návodem:

Poutníku znavený, nechť tato slova zavedou tě k tvému cíli.

Překroč řeku suchou nohou, podél toku k jeho ústí se dej a rozcestí nehledej.

Až mnoho sloupů lemovat břeh bude a nad sebou oblohu nespatříš,
znovu překroč řeku a najdi stezku železného draka.

Pokud divá bestie nezkříží ti dráhu, už jsi kousek od cíle a dobudeš si slávu.

Před sebou teď dvě cesty máš, nevybočuj z davu!
Ta vpravo vede k drakovi, ukousne ti hlavu!

Další tvoje zastávka na křižovatce leží. Zahneš-li doprava, poklad najdeš stěží.
Cesta vlevo rozumněji se jeví, avšak ani ta ti poklad nevyjeví.
Do kopce musí pokračovat tvoje kroky, jinak poklad nenajdeš celé dlouhé roky.

Dům Svatého Václava, budeš brzy v cíli, nesmíš tolik pospíchat a počkej tady chvíli.
Čtyři cesty od něj vedou, jen jedna je správná. Ta, co vede vzhůru, může býti zrádná.

Tu správnou cestu střeží jelen bez paroží. Shlíží na tě z výše, budeš cíli blíže.
Poslední kousek k pokladu je už celkem snadný, avšak lev střežící doupě, může býti zrádný. Tyčí se šelma nad vchodem, čeká na svou oběť, neuhodneš-li hádanky, doufám, že máš závěť.

Za dveřmi poklad tě čeká, snad tě lev moc nevyleká.
Teď koncentruj svou mysl, ať mají odpovědi smysl!

Fotky: Most železného draka, Dům svatého Václava, Jelen bez paroží,
Lev chránící doupě Česneků

A tak jsme se šťastně dopracovali až k lvovi, který je prý ale možná morčetem – a dostali jsme poklad. Čokoládová zvířátka a především originál kresby od Magrápy, která je prý tvořila do čtyř do rána! Tak je obětavá. Mohli jsme si prohlédnout i originály kreseb známých z Trimela a některé si i rozebrat. Děkujeme!

Závěr našeho srazu jsme strávili v útulné hospůdce, kterou má Grapí hned ve vedlejším domě. Sem tedy chodí na ty své oblíbené a inspirující ležáky. Přišli jsme na nápad zřídit pivovod z hospůdky rovnou do Magrápina pokoje, tak uvidíme, zda ho zrealizuje.

Fotky: Samantha a její portrét od Grapi,
Magrápa a ležák

Každopádně to byl naprosto úžasný výjezdní seminář, na který budeme dlouho vzpomínat – a Kutná Hora je nádherná, takže třeba sem Grapi a jejího sympatického taťku Libopacha někdy zase přijedeme zkontrolovat.

Tyto a ještě mnoho dalších fotografií najdete ve školní obrazárně v sále Srazů.

Sophia Glis Glisová

12 komentáře

  1. Sophia Glis Glisová 4. 4. 2011 15:17

    Fotky si můžete rozkliknout. V obrazárně se příslušná galerie objeví v nejbližší době…

  2. Paul 4. 4. 2011 15:24

    Koukám, že ten sraz musel být fakt parádní! :))
    Je vtipné jenom o tom číst. :)

  3. Grapi 4. 4. 2011 16:09

    Bezvadná reportáž Sophi! Sama bych to lépe nenapsala :D A Libopach vzkazuje, že píšeš skvěle :)

  4. Anonymous 4. 4. 2011 16:11

    Uá, to musel bejt super sraz:-) závidím a moc! :) A už se těším na ty fotky v obrazárně:D

    Lilien

  5. Teo 4. 4. 2011 17:01

    Skvělý článek, Kutná se vyvedla jak vidím

  6. Sophia Glis Glisová 4. 4. 2011 17:37

    No, taky jsem ale s tím zatra…článkem strávila půl dne, jak mi blblo to vkládání fotek:( Ale hlavně, že se vám líbí!

  7. Grapi 4. 4. 2011 17:42

    Sophi, jsi moc šikovná a máš za to u mě zlatýho bludišťáka :D

  8. Anonymous 4. 4. 2011 18:10

    Týjo, asi si Aileen vytisknu a nechám si udělat stejný účes :D

  9. Anonymous 5. 4. 2011 07:07

    To jste se měli! Krásný článek :))

    Linn

  10. Aileen 5. 4. 2011 07:40

    Týjo Sophi, krásnej článek x) a i ty fotky se povedly x)
    BTW. netisknout! ty vlasy jsou hrozný, já sama už x let hledám kadeřníka, kterej by mi dokázal na hlavě vytvořit co přesně chci… xD

  11. Nicholas 6. 4. 2011 13:35

    fousek má úžasný přívěšek! můžete mi jej, prosím, přiblížit, ať se na něj pořádně podívám?

    a jinak článek je to více než excelentní! velmi chválím a děkuji za něj. sraz i celá organizace byly perfektní – úžasný nápad udělat sraz záživnějším! gratuluji a ještě jednou děkuji :)

  12. Grapi 6. 4. 2011 19:50

    Nichu nemá ten přívěsek Ricky? Já jen jestli dobře vidim… :D

Napsat komentář: Paul Zrušit odpověď na komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*