Trimeles / Co se kde šustne / Akční Kutná Hora s Magrápou – 2.4. 2011
Kytice- úkol sedmý Pohádka od Soptíka: O děsivém drakovi Emoji na hradě II. Kytice- úkol šestý Celohradní dražba 2022 Emoji na hradě Kytice- úkol pátý Tery Poe, Ben Gobha: „Trénink je společenská událost.“ Kytice- úkol čtvrtý Hog v kocke – 9. část – Ještěže jsou prázdniny Kytice- úkol třetí Jak si stojí jezevci na poli hradní novinařiny? Kytice- úkol druhý Hog v kocke – 8. část – Máme rádi famfrpál Jezevci a soutěže Kytice- úkol první Udílení novinářských cen – Šťastný galeon a Sázky Kytice – prázdninové soutěžení Hog v kocke – 7. část – Žlutý humor S jezevci o patronaci Susanino překladové okénko, díl 1. Cassiopea Zmklká: „Sklenici mám vždy napůl plnou!“ Deskohráčův stolek: Tajuplné Říše Cassiopea Zmlklá a návrhařina Lososi na hradě Jak se (ne)ztratit v rybím těle Deskohráčův stolek speciál – Harry Potter: Boj o Bradavice Závěrečná slavnost – modní policie Záblesky z Letňáku 21: Střelci a odrážeči Záblesky z Letňáku 21: Zachraň se, kdo nemůžeš Žlutý koutek Petromily – Červen Elfové a šmelfové Deskohráčův stolek: Draftosaurus V čem trénují žlutí? Kouzelné HOG Velikonoce Žlutý koutek Petromily – DUBEN Vzpomínáme na Velikonoce Švihnout a mávnout Deskohráčův stolek: Arboretum Dubnová usměvavá výzva Rok ve fialové Zápisky Tlustého Mnicha Velikonoční vybarvování Famfrpálová profiliga bude. Ale… Nejlepší jezevčí „kolejňáky“ Žlutý koutek Petromily – Březen Helen Miltonová: Oddělala jsem dvě šéfredaktorky! Vyhlášení soutěže ke Dni Mazlíčků Závěrečný kolejní večírek Žluté duše ve fialovém hábitu – Marylin Cuthbert Žlutý koutek Petromily – únor Zimní nováčkovská záchranná mise SELINA GARCIA: Budu tu strašit tak dlouho, dokud nezískáme Famfrpálový pohár!  Soutěž ke Dni mazlíčků! Vzpomínáme na Letňáček…. Tři soudky radí 9 THEODOR MUDD – Co dává v noci pod postel svým svěřencům? Nováčkovská tipovačka aneb co si představuji pod…. TST – 8. úkol Halloweenský večírek TST – 7. úkol TST – 6. úkol Halloweenská výprava za bezhlavým jezdcem TST – 5. úkol TST – 4. úkol TST – 3. úkol TST – 2.úkol TST – 1. úkol Netradiční rozhovor s profesory TNT je zpět a přináší sebou Bratříčka Není jezevec jako jezevec Korunami stromů a ještě dál aneb nováčkovská výprava do lesa je za námi Chvilka s jezevčími nováčky Cesta žlutých jednorožců Stezka prdících obrů Letní seminář počtvrté: Písmena, číslice, čáry a máry Letní seminář potřetí: Kouknu a vidím Letní seminář podruhé: Obětujte mi kus… Letní seminář poprvé: Hopity hop Jak jsem poprvé zakotvila na ošetřovně Večírek na závěr roku S kapesníčkem v ruce aneb budete nám chybět… Má první kolejní výprava aneb jak se pojídají škrny Tučňákoland Básnička věnována Mrzimorské koleji k Mezinárodnímu dni skřítků Rozhovor se studentkami B4 – 2.díl Holky, držíme vám palce! Rozhovor se studentkami bojujícími v B4 Do západu slunce na křídlech Gryfů Mrazivá výprava ze teplem Připomeňte si s námi Albu Jacquelin Velikonoční pondělí na hradě Mrzimorští nováčci a famfrpál Patricia, Klotylda, Susan a Cassiopea : Čtyři mrzimorské bojovnice Filmový večírek Mrzimorský rituál pro nováčky Tři soudky radí 8 Bomba na hradě! Přišla osobnost, kterou nikdo nečekal!! Představujeme nováčky Nástrahy soubojového klubu

Co se kde šustne

Akční Kutná Hora s Magrápou – 2.4. 2011

Když se před časem na vývěsce výjezdních seminářů objevila pozvánka od Magrápy Česnekové, neváhala jsem a připojila své jméno. Vždyť když naše Grapí slibuje „den plný akce, hádanek, rébusů a hlavně pytel srandy“, dá se na to spolehnout!

„Navštívili bychom pár památek, a aby to nebylo tak suché, čeká nás tajemná cesta za pokladem! Potkáme Libopacha Česneka a dobudeme tajemné jezevčí doupě hlídané lvem!“

Nu, účastníci se přihlašovali a někteří zas odhlašovali, nakonec se nás na kutnohorském nádraží setkalo těchto devět: Magrápa Česneková, Jaime Crump, Aileen Brokenheart (ta přijela na propustku z mrazáku), Sophia Glis Glisová, Lili Smeaglová, Chiara Cheisseová, Samantha Am Chainless, Anita Blakeová, p.p. Amon Revan Travt. Převažoval tedy Mrzimor, ale všechny ostatní barvy měly též svého zástupce – takže skvělá sestava. A to ještě s námi byli dva jezevci a jeden krysák Fousek!

První fotka – na nástupišti 1 a čtvrt: Zleva SamAm, Anita, Jaime, Aileen, p.p. Amon, Lili,
v popředí Grapí (Sophia fotí a Chiara se schovává)

Grapí se na nás opravdu dokonale připravila. Hned na uvítanou jsem museli uhádnout pár hádanek, abychom získali mapu na první úsek cesty.

Fotky: Jaime a Aileen převzali mapu, Chiara se snaží najít cestuDíky našemu orientačnímu smyslu a dohledu průvodkyně jsme došli správně k první historické památce: proslulé kostnici. Zde bychom se byli rádi vyfotili, ale jak to udělat, abychom byli na snímku všichni? Grapí šla odvážně poprosit jakéhosi zevlujícího domorodce.

Ten se na nás sice utrhl, že už mu ti turisti lezou krkem, poněvadž tam sedí čtvrt hodiny a za tu dobu už musel šestkrát někoho fotit, ale nakonec nám vyhověl…

Fotka: Před kostnicí (fotil nás nerudný domorodec)
Po zakoupení  vstupenek jsme bez nejmenšího problému vešli do oné zvláštní budovy. Bělavá bohatá výzdoba s lustry, svícny a girlandami z lebek, hnátů, obratlů, žeber a lopatek vypadala opravdu bizarně. Ani ne nějak děsivě, spíš jako hodně podivný ornament… Když byla tato výzdoba v 18. století vytvořena, měla připomínat pomíjivost lidského života. Ale dnes se tu procházejí veselí turisti, blýskají foťáky a zubí se pro památeční snímky s lebkami… Dokonce ani kouzelníci v hábitech tu nikoho nepřekvapili a já jsem nenápadně udělala fotku na památku i Fouskovi a nikdo mě nenapomínal… Opravdu zvláštní představa, že zde jsou uloženy ostatky prý asi čtyřiceti tisíc lidí, kteří kdysi byli živí jako my…


Fotky: Kostnice
Nu, ale raději něco veselejšího.

Fotka: Grapí jako svědomitá průvodkyně

Po prohlídce nedaleké katedrály, na jejíž přestavbě se podílel slavný mudlovský architekt Santini, už nás Grapi začala trošičku popohánět, abychom nezmeškali přenášedlo. Měli jsme hledat něco velkého, modrého a se čtyřmi koly…

A najednou, právě když jsem to přenášedlo objevili, vylezl z něj nějaký smějící se pán a Grapí nám představila svého tatínka Libopacha Česneka – a nebyl to nikdo jiný, než ten protivný domorodec, kterého jsme u kostnice žádali o zmáčknutí spouště. Tak si z nás vystřelili, Česnekovi jedni!

Fotky: Magrápa a Libopach Česnekovi, Celá výprava se chytá přenášedla
Pomocí přenášedla jsme se pak dopravili k asi nejznámější architektonické památce Kutné Hory, ke gotickému chrámu svaté Barbory, patronky horníků. Vždyť právě díky těžbě stříbra byla Kutná Hora tak bohatá, že zde začali ve 14. století budovat tento chrám, který se měl vyrovnat pražskému Svatovítskému. Vážně nádhera! „To je snad skoro ještě hezčí než naše Velká síň!“ poznamenal kdosi, když jsme tak obdivovali neuvěřitelnou síťovou a krouženou klenbu i vysoká malovaná okna.

Fotky: Chrám sv. Barbory, Fousek a Ricky v chrámě

Prošli jsme se také okolo chrámu, pokochali se vyhlídkou na město a na údolí říčky Vrchlice a Grapí nás poučila, že právě podle ní si vybral své umělecké jméno mudlovský básník Vrchlický.

A pak nás vedoucí výpravy opět potrápila několika hádankami. Matka má sedm dětí, polovina z nich jsou kluci. Jak je to možné? Taky nevíte? Hádanky byly zákeřné a možná bychom si je mohli schovat na nějakou soutěž – takže časem se s nimi v Trimelovi setkáte!

My jsem za uhádnuté získali obrázky, které nám napověděly, co nás čeká dál… Permoníci, stříbrné mince… šli jsme se podívat do muzea stříbra a do bývalého stříbrného dolu.

Než ale nastala hodina naší prohlídky, byl akorát čas na malý piknik, vždyť už nám vyhládlo.

Posilněni pizzou, toasty a muffiny jsem se pak vydali na nádvoří Hrádku, kde se nás ujal průvodce pan Standa, který nás ujistil, že je záchranářsky proškolen a zatím se mu ztratili jen dva turisti, my že se ale určitě vrátíme všichni. Podívali jsem se na obří dřevěný stroj zvaný trejv, kterým otáčelo šest párů koní a jehož pomocí se vytahovaly tuny stříbrné rudy z hloubky až 600 metrů. Dověděli jsem se podrobnosti o životě horníků, kteří do dolu sjížděli asi půl hodiny po systému klouzaček a nahoru šplhali asi tři hodiny po žebřících, ale do pracovní doby se jim to nepočítalo…

Foto: Trejv, Horníci, Jaime a Grapi

My jsem vyfasovali pravé bílé hornické perkytle, na hlavu přilbu a do ruky velikou baterku, a po sto sedmdesáti schodech sestoupili do prvního patra středověkého dolu. Další patra byla zatopena vodou. Chodbičky byly pořádně úzké a ani na výšku to nebylo nic moc – horníci prý měřili průměrně 150 cm. Sem tam jsme byli vážně rádi, že máme na hlavách helmy.

Možná bych se mohla ještě zmínit o místě, kde jsme si vyzkoušeli absolutní důlní tmu a také slaboučké osvětlení, jaké dávaly kahánky používané horníky. Neviděli tam skoro nic, tak jak mohli nějaké stříbro najít? Prý po zvuku, když ťukali kladívkem do skály, a také po čichu: hledali pach podobný česneku. Takže nesměl nikdo z nich jíst na snídani topinku s česnekem – a my, kteří jsme s sebou měli Česnekovou Grapí, jsme z toho měli náramné vzrůšo.

Pan průvodce byl opravdu moc sympatický a dobře kombinoval vtípky a strašení s historickými fakty, takže nám skoro dvě hodiny utekly jako nic…

A tak už byl pomalu čas na hledání poslední mapy, která nás měla dovést ke slíbenému pokladu hlídanému lvem.

Běhali jsem po parku a pátrali, až ji nakonec někdo našel přivázanou ve větvích stromu – a byl to nakonec pergamen s veršovaným návodem:

Poutníku znavený, nechť tato slova zavedou tě k tvému cíli.

Překroč řeku suchou nohou, podél toku k jeho ústí se dej a rozcestí nehledej.

Až mnoho sloupů lemovat břeh bude a nad sebou oblohu nespatříš,
znovu překroč řeku a najdi stezku železného draka.

Pokud divá bestie nezkříží ti dráhu, už jsi kousek od cíle a dobudeš si slávu.

Před sebou teď dvě cesty máš, nevybočuj z davu!
Ta vpravo vede k drakovi, ukousne ti hlavu!

Další tvoje zastávka na křižovatce leží. Zahneš-li doprava, poklad najdeš stěží.
Cesta vlevo rozumněji se jeví, avšak ani ta ti poklad nevyjeví.
Do kopce musí pokračovat tvoje kroky, jinak poklad nenajdeš celé dlouhé roky.

Dům Svatého Václava, budeš brzy v cíli, nesmíš tolik pospíchat a počkej tady chvíli.
Čtyři cesty od něj vedou, jen jedna je správná. Ta, co vede vzhůru, může býti zrádná.

Tu správnou cestu střeží jelen bez paroží. Shlíží na tě z výše, budeš cíli blíže.
Poslední kousek k pokladu je už celkem snadný, avšak lev střežící doupě, může býti zrádný. Tyčí se šelma nad vchodem, čeká na svou oběť, neuhodneš-li hádanky, doufám, že máš závěť.

Za dveřmi poklad tě čeká, snad tě lev moc nevyleká.
Teď koncentruj svou mysl, ať mají odpovědi smysl!

Fotky: Most železného draka, Dům svatého Václava, Jelen bez paroží,
Lev chránící doupě Česneků

A tak jsme se šťastně dopracovali až k lvovi, který je prý ale možná morčetem – a dostali jsme poklad. Čokoládová zvířátka a především originál kresby od Magrápy, která je prý tvořila do čtyř do rána! Tak je obětavá. Mohli jsme si prohlédnout i originály kreseb známých z Trimela a některé si i rozebrat. Děkujeme!

Závěr našeho srazu jsme strávili v útulné hospůdce, kterou má Grapí hned ve vedlejším domě. Sem tedy chodí na ty své oblíbené a inspirující ležáky. Přišli jsme na nápad zřídit pivovod z hospůdky rovnou do Magrápina pokoje, tak uvidíme, zda ho zrealizuje.

Fotky: Samantha a její portrét od Grapi,
Magrápa a ležák

Každopádně to byl naprosto úžasný výjezdní seminář, na který budeme dlouho vzpomínat – a Kutná Hora je nádherná, takže třeba sem Grapi a jejího sympatického taťku Libopacha někdy zase přijedeme zkontrolovat.

Tyto a ještě mnoho dalších fotografií najdete ve školní obrazárně v sále Srazů.

Sophia Glis Glisová

12 komentáře

  1. Sophia Glis Glisová 4. 4. 2011 15:17

    Fotky si můžete rozkliknout. V obrazárně se příslušná galerie objeví v nejbližší době…

  2. Paul 4. 4. 2011 15:24

    Koukám, že ten sraz musel být fakt parádní! :))
    Je vtipné jenom o tom číst. :)

  3. Grapi 4. 4. 2011 16:09

    Bezvadná reportáž Sophi! Sama bych to lépe nenapsala :D A Libopach vzkazuje, že píšeš skvěle :)

  4. Anonymous 4. 4. 2011 16:11

    Uá, to musel bejt super sraz:-) závidím a moc! :) A už se těším na ty fotky v obrazárně:D

    Lilien

  5. Teo 4. 4. 2011 17:01

    Skvělý článek, Kutná se vyvedla jak vidím

  6. Sophia Glis Glisová 4. 4. 2011 17:37

    No, taky jsem ale s tím zatra…článkem strávila půl dne, jak mi blblo to vkládání fotek:( Ale hlavně, že se vám líbí!

  7. Grapi 4. 4. 2011 17:42

    Sophi, jsi moc šikovná a máš za to u mě zlatýho bludišťáka :D

  8. Anonymous 4. 4. 2011 18:10

    Týjo, asi si Aileen vytisknu a nechám si udělat stejný účes :D

  9. Anonymous 5. 4. 2011 07:07

    To jste se měli! Krásný článek :))

    Linn

  10. Aileen 5. 4. 2011 07:40

    Týjo Sophi, krásnej článek x) a i ty fotky se povedly x)
    BTW. netisknout! ty vlasy jsou hrozný, já sama už x let hledám kadeřníka, kterej by mi dokázal na hlavě vytvořit co přesně chci… xD

  11. Nicholas 6. 4. 2011 13:35

    fousek má úžasný přívěšek! můžete mi jej, prosím, přiblížit, ať se na něj pořádně podívám?

    a jinak článek je to více než excelentní! velmi chválím a děkuji za něj. sraz i celá organizace byly perfektní – úžasný nápad udělat sraz záživnějším! gratuluji a ještě jednou děkuji :)

  12. Grapi 6. 4. 2011 19:50

    Nichu nemá ten přívěsek Ricky? Já jen jestli dobře vidim… :D

Napište k tomuto příspěvku komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

*