Věštecké zážitky vám barvitě vylíčí Lilian Isabella Rorrs!
Normální čtvrteční noc. Do samotné půlnoci nechybí ani půl hodiny…

V síni panuje obvyklý noční ruch, snad ještě zesílený díky přílivu nových lososových dušiček, které ne a ne zavřít tlamičky. Pořád se na něco ptají a dotazují. Všechno je jim nejasné a tak vrhají otázku za otázkou. Nějaký ochotný student se tam vždycky najde, a když ne, odpovídají jiní béžoví. To je totiž takový nový trend, že si nováčci odpovídají vzájemně. Takové novoty!
No ale zpátky k věci. Zrovna jsme tak vysvětlovali dvěma násoskám, tedy chci říct lososkám, jak to tu chodí, když se dveře síně rozlétly a dovnitř vlétl náš pak kolejní. Byl celý rozcuchaný a zadýchaný, takže asi sprintoval až ze svého kabinetu nebo z ošetřovny.
„Heuréka! Dokázal jsem to! Jsem věštec!“ vyřvával spokojeně, čímž odvedl naše myšlenky od jeho vzhledu a čehokoli jiného. Ihned jsme samozřejmě chtěli vědět, co vyvěštil. On se však po nás sotva podíval, otočil se na patě a byl ten tam.
Okamžitě se spustila nová debata. Igni chtěl mermomocí upalovat všechny věštce a my se zrovinka dělili na dva tábory, když se pan Matt zase vřítil dovnitř. A tentokrát nepřicházel s prázdnou. Donesl nám ukázat svou dopitou kávu. Všichni jsme se seběhli, abychom namrkli, co že to tam vlastně je.

Já v tom okamžitě uviděla Neptuna a útočícího lva s dvěma tvářemi. Igni ve stejném výjevu spatřoval flašku (je vidět, na co myslí) a takový Andouš dvě černé kočky (ale nakonec uznal, že jde o kominíčky, protože ti nosí víc štěstí). Já a pan kolejní jsme ale došli k jednoznačnému závěru. Věštba říká, že Mrzík letos vyhraje pohár a červení budou druzí!
Nikdo neprotestoval (jestli jo, tak nebyl slyšet) a proto jsme to potvrdili jako oficiální výsledek. Pan kolejní pak ještě připojil zvláštní kresbu

(mudlové tomu prý říkají negativ), nad kterou se už všichni jen bavili (a Andoušek, který je mimochodem ten nejlepší žlutý klučina, rozhodně tvrdil, že tam jasně vidí můj obličej), načež se dění opět ustálilo na obvykle všedním bodě.