Trimeles / Hluboké myšlenky - aneb co všechno z nás vypadlo / Louskat Buráčky je občas i zábava
Emoji na hradě II. Kytice- úkol šestý Celohradní dražba 2022 Emoji na hradě Kytice- úkol pátý Tery Poe, Ben Gobha: „Trénink je společenská událost.“ Kytice- úkol čtvrtý Hog v kocke – 9. část – Ještěže jsou prázdniny Kytice- úkol třetí Jak si stojí jezevci na poli hradní novinařiny? Kytice- úkol druhý Hog v kocke – 8. část – Máme rádi famfrpál Jezevci a soutěže Kytice- úkol první Udílení novinářských cen – Šťastný galeon a Sázky Kytice – prázdninové soutěžení Hog v kocke – 7. část – Žlutý humor S jezevci o patronaci Susanino překladové okénko, díl 1. Cassiopea Zmklká: „Sklenici mám vždy napůl plnou!“ Deskohráčův stolek: Tajuplné Říše Cassiopea Zmlklá a návrhařina Lososi na hradě Jak se (ne)ztratit v rybím těle Deskohráčův stolek speciál – Harry Potter: Boj o Bradavice Závěrečná slavnost – modní policie Záblesky z Letňáku 21: Střelci a odrážeči Záblesky z Letňáku 21: Zachraň se, kdo nemůžeš Žlutý koutek Petromily – Červen Elfové a šmelfové Deskohráčův stolek: Draftosaurus V čem trénují žlutí? Kouzelné HOG Velikonoce Žlutý koutek Petromily – DUBEN Vzpomínáme na Velikonoce Švihnout a mávnout Deskohráčův stolek: Arboretum Dubnová usměvavá výzva Rok ve fialové Zápisky Tlustého Mnicha Velikonoční vybarvování Famfrpálová profiliga bude. Ale… Nejlepší jezevčí „kolejňáky“ Žlutý koutek Petromily – Březen Helen Miltonová: Oddělala jsem dvě šéfredaktorky! Vyhlášení soutěže ke Dni Mazlíčků Závěrečný kolejní večírek Žluté duše ve fialovém hábitu – Marylin Cuthbert Žlutý koutek Petromily – únor Zimní nováčkovská záchranná mise SELINA GARCIA: Budu tu strašit tak dlouho, dokud nezískáme Famfrpálový pohár!  Soutěž ke Dni mazlíčků! Vzpomínáme na Letňáček…. Tři soudky radí 9 THEODOR MUDD – Co dává v noci pod postel svým svěřencům? Nováčkovská tipovačka aneb co si představuji pod…. TST – 8. úkol Halloweenský večírek TST – 7. úkol TST – 6. úkol Halloweenská výprava za bezhlavým jezdcem TST – 5. úkol TST – 4. úkol TST – 3. úkol TST – 2.úkol TST – 1. úkol Netradiční rozhovor s profesory TNT je zpět a přináší sebou Bratříčka Není jezevec jako jezevec Korunami stromů a ještě dál aneb nováčkovská výprava do lesa je za námi Chvilka s jezevčími nováčky Cesta žlutých jednorožců Stezka prdících obrů Letní seminář počtvrté: Písmena, číslice, čáry a máry Letní seminář potřetí: Kouknu a vidím Letní seminář podruhé: Obětujte mi kus… Letní seminář poprvé: Hopity hop Jak jsem poprvé zakotvila na ošetřovně Večírek na závěr roku S kapesníčkem v ruce aneb budete nám chybět… Má první kolejní výprava aneb jak se pojídají škrny Tučňákoland Básnička věnována Mrzimorské koleji k Mezinárodnímu dni skřítků Rozhovor se studentkami B4 – 2.díl Holky, držíme vám palce! Rozhovor se studentkami bojujícími v B4 Do západu slunce na křídlech Gryfů Mrazivá výprava ze teplem Připomeňte si s námi Albu Jacquelin Velikonoční pondělí na hradě Mrzimorští nováčci a famfrpál Patricia, Klotylda, Susan a Cassiopea : Čtyři mrzimorské bojovnice Filmový večírek Mrzimorský rituál pro nováčky Tři soudky radí 8 Bomba na hradě! Přišla osobnost, kterou nikdo nečekal!! Představujeme nováčky Nástrahy soubojového klubu Na tom není nic vtipného! V. Závěrečný večírek šíleného roku

Hluboké myšlenky - aneb co všechno z nás vypadlo, Rozhovory

Louskat Buráčky je občas i zábava

Andy Uroboros Přesný, jen maličko poupravený, zápis ze schůzky u Tří košťat, kde jsem se snažil z Oříšky tahat informace do medailonku*. Ze začátku vypadalo, že budu povídat spíš já, ale pak to nabralo docela jiný směr.

(* „Medailonky“ jsou portréty mrzimorských významných osobností v našem Mrzimuzeu http://muzeumhogwarts.blogspot.cz/ – pozn. SGG)

Andrew > ahoj Buráčku, tak co, připravena na výslech prvního, druhého a třetího stupně? – připravuje si lampu a šklebí se– (to byla legrace, aby bylo jasno)
Oresta > –vykuleně hledí– Jen do mě.
 Andrew Já tedy budu hodný a budu z tebe jen tahat rozumy. Mohla bys mi jen tak v kostce říct, jak ses na Hog dostala a jak ses tu cítila?
Oresta > Co když si na nic nevzpomenu? (jen nechtěla přiznat, že už jí paměť neslouží)
Andrew > Tak ti budu napovídat. To je toho. Třeba že tvůj tatík byl Orestes Vianueva, studoval na kouzelnické škole kdesi v Jižní Americe…klidně to mohlo být ve Venezuele, a když ses narodila, nechal tě automaticky zapsat sem, protože na jihu je moc horko. A taky to byl poustevník, co studoval erotologii…ehmm… tedy entomologii a ještě další -ologie, ale především ho zajímali brouci, rostliny a zvířata. (to byste neřekli, ale já se trefil!!!)
Oresta > No, on byl hodnej, ale mně vážně to horko nedělá dobře.
Andrew Na Hog tě tedy dovedl on?
Oresta > Ne na Hog mě přivedl profesor Soltir.
Andrew Co ten s tím měl společného?
Oresta > Já jsem u něj vyrůstala.
Andrew Aháá. Takže Orestes požádal svého nejlepšího kamaráda, aby se o tebe postaral?
Oresta > No, asi jo.
Andrew A co další rodina? Sestry, bratři, tetičky, strýčkové a tak. Kde ti studovali?
Oresta > Měla jsem mladší sestru, to byla pěkná potvora. Byla rozmazlovaná. Něco jako Dudley v HP. Rozmazlovali ji, protože byla moták. Na ostatní příbuzenstvo se nepamatuji. Vím jen, že Soltirova rodina byla vlkodlačí, jeho tehdejší manželka byla upírka a taky chodila sem. Jmenovala se Klaris.
Andrew Fíha.. to byla famílie. Dobře, když ses dostala sem, jak ses cítila?
Oresta > To už si moc nepamatuji. Ale byla jsem hodně překvapená a unešená. Moc jsem ale nezapadla, jelikož jsem netušila, jak se chovat. (jasné…jihoamerické pláně jsou zkrátka divoké a nezkrotné)
Andrew Pověz mi ještě něco víc o profesorovi Soltirovi. Staral se o tebe jako náhradní otec dobře?
Oresta > On se o mne staral velmi dobře. Chtěl i po panu řediteli, aby mi změnil příjmení a chtěl mě oficiálně adoptovat, ale i když se znali dobře, pan ředitel to nedovolil. Že je tu „adopcí“ hodně a kdyby povolil jednu, chtěli by ji pak všichni. On byl opravdu laskavý, jen jeho žena nebyla vhodná.
Andrew Njn, to se občas stává. Hlavně že se ti tu zalíbilo a žes tu zůstala. A jak ti šla škola?
Oresta > To ano. Velký podíl na tom měla tehdy mdm Leti. Studia docela dobrý, mno. Oblíbila jsem si tehdy OPČM od p.p. Midara. Prvně to ale učil profesor Wood. A tehdejší přeměňování bylo taky skvělé. To učila profesorka Laura. Pak se to ovšem mírně zvrtlo.
Andrew Co se zvrtlo?
Oresta > No to víš, Soltire odjel na stáž na sever a já začala bouřit.
Andrew Chmmm… puberta?
Oresta > Trošičku…hodně.  Stačí kouknout na můj seznam trestů.
Andrew Tak já se pak kouknu… -udělá si poznámku, aby nezapomněl- Ještě jsem se chtěl zeptat, jestli sis přála být žlutá nebo klobouk rozhodl za tebe?
Oresta > To teda!
Andrew Takže jsi byla žlutá od narození. Chápu. Píšu si – ačkoliv se narodila v Jižní Americe, narodila se jako Číňan.
Oresta > Andíku! To teda bylo jinam :oD
Andrew Už si to mažu :o)) (tak jsem to nesmazal, no a co?)
Oresta > Popravdě nepřála. Chtěla jsem být červená. Když mě klobouk zařadil do Mrzimoru, byla jsem hodně zklamaná a dala jsem jim to pěkně v koleji sežrat. Ale s postupem času a hlavně s přístupem Leti jsem si Mrzimor oblíbila a přirostl mi k srdci.
Andrew To jsem rád – uculí se na Buráčka-
Oresta > –usměje se– Mrzimor je nejlepší
Andrew Ale ten Číňan se mi tááák líbil!
Oresta > Hele!! :oD
Andrew Už jsem hodnej :oD  No… a jak to máš s těmi místními zvířaty? Už máš nějakou tu OVCI?
Oresta > Tak OVCI mám z OPČM, pokud tedy nemyslíš mazlíčky. To mám žblemcokaza a Brumlu taky.
Andrew Žblemcoco? –zbystřil a zamrkal-
Anseiola Jasmis Rawenclaw si přisedla ke stolu
Oresta > Aha, ty jsi vlastně žblemcokaza nezažil. Byl to on, kdo mohl za první stěhování hradu a tak. Určitě o něm budou někde nějaké články.
Neměl jsem tu čest a asi bych měl být i rád :o))
Anseiola Jasmis Rawenclaw > hezký večer. Jsem ráda, že už si žblemcokaza hlídáte. To byly krušné časy.
Andrew Zdravím, mdm… koukám, že ho znáte taky.
Oresta > On je přítulný, když víš jak na něj. Někde budu mít ještě uložený seminář, co o něm psala mdm Leti. Ale jinak… on nemá pevný tvar. Je to mlhovitý tvor, kterého pouhým okem nespatříš.
Andrew A tomu říkáš mazlíček, jo? (někteří lidé mají zvláštní představy o mazlíčcích) No… Ale dobře. Ještě se vrátím k těm OVCÍm. Takže z OPČM?
Oresta > Ano
Andrew A nějaké ocenění – studuje pergamen, aby našel další otázku – Péčkování? Řád?
Oresta > Prefektem jsem byla, ale nevím, jestli rok nebo dva. Asi spíš dva. A řád jen Absolventa.
 Andrew > Znovu nahlédne do poznámek – hmmm, tak tohle máme, tohle taky… – odškrtává- rodina je taky hotová, žblemcocosi… na to se ještě mrknu…mmmm – podívá se na Oříšku přes pergamen- …nějaké tajné lásky?
Oresta > Nějaká tu je, ale to už by přeci nebyla tajná, kdybych ti to řekla.
Andrew To je taky pravda…asi Čabík…-píše si něco do poznámek- aaa teď Patrončata?
Oresta > Čabík? – nakukuje-
Anseiola Jasmis Rawenclaw > Čabík, jo? A já zase nic nevím :)
Andrew > Honem schovává pergamen- …ehmmm (ženské zvědavé!)
Oresta > Mdm Ansí, já také ne, z toho si nic nedělejte
Andrew No jasné, Čabík tu okouzlil všechny dívky, ale vraťme se k těm Patrončatům.
Oresta > Jéjej, já měla patrončat hafo. Už si je ani nepamatuji.
Andrew A nějaké, které tu zůstalo nebo ti utkvělo v děravé paměti? (vůbec nic jsem tím nemyslel)
Oresta > Mám pocit, že ne. Že všichni vždycky odešli… Hele a kdo je vlastně Čabík? Jako Chab?
Andrew samozřejmě – Chabrakanes
Oresta > Tak tos možná uhádl, ale jen jednu třetinu  :-)
Andrew Buráčku, no téédy :o))
Oresta > Zamrká-
 Andrew Na co já bych se tě ještě zeptal – hloubavě přemýšlí – máš nějaké další plány? Třeba být fialka?
Oresta > To ano. Upřímně už mi dochází předměty, co bych chtěla studovat a nebýt teď nově udělené KOZY, už bych zfialověla. I když… se proti tomu půlka koleje bouří. Jsem prý kolejní relikvie a nesmím zmizet.
AndrewRozhodně bys nám tam chyběla, ale asi je to přirozený postup… Co bys chtěla učit?
Oresta > Midar mi slíbil OPČM, jenže jak mu to bylo odebráno, tak se jí asi nedočkám. Ale třeba nakonec neodejdu… kdo ví? Času je zatím dost.
Anseiola Jasmis Rawenclaw > Na fialovění máte vždycky času dost. A pak už byste se ke koleji nemohla vrátit. On je ten fialový život dost… osamělý.
Andrew To je pravda, všiml jsem si, že kdo zfialověl, stal se trochu…hmmm… smutný – pokusí se uculit-  no, už tě asi nebudu trápit, Buráčku, kdybych si na něco ještě vzpomněl, pošlu výzvědnou sovu. A… doufám, že jsem tě moc nenudil. Každopádně díky za ochotu a trpělivost :o)

5 komentáře

  1. Oříška 24. 2. 2013 16:43

    No pěkný, pěkný.. Netušila jsem, že máš v plánu i toto :-))

  2. Ansí 26. 2. 2013 15:51

    Jé, to jsem nevěděla, že budu v novinách. :)

  3. Oříška 26. 2. 2013 21:45

    No vidíte to mdm! :)

  4. Andrew 27. 2. 2013 23:51

    Je to mizérie, co? Jeden aby se bál někam strčit nos, protože mu ho ti drzouni hned zvěční v tisku ;o)

  5. nich 4. 3. 2013 19:06

    velice krásné :))

Napište k tomuto příspěvku komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

*