Někteří z vás jistě ví, že se mezi námi pohybuje velmi zajímavý nováček. A pro ty, kdo neví, dovolte, abych vám představila Ankaret Riannon Sarkany. Vzhledem k tomu, že Ankaret je velmi zajímavá – jak za chvíli zjistíte – rozhodla jsem se s ní spáchat rozhovor.

 

Chtěly jsme se sejít u Tří, ale nevyšlo to, takže přišly na řadu sovy. Věřte mi, že byly pěkně unavené. – zasměje se – Na řadu přišel samotný rozhovor a já doufám, že si užijete jeho čtení tak, jako jsem si – alespoň já – užila jeho tvoření. 

 

 

Trÿa – Doslechla jsem se, že prý nejsi člověk. Pokud je to pravda, co tedy jsi?

 

Ankaret – Doslechla ses skoro správně. :-) Tatínek je drak a maminka je kočkodlak, napůl člověk a napůl kočka. Takže z jedné čtvrtiny člověk jsem. Ale moc tu čtvrtinu nepoužívám. :-D Jen jako maskování u mudlů.

 

Trÿa – Týjo, velmi zajímavý původ. =D Má tvá podoba, nebo jak to nazvat, nějaké výhody a naopak nevýhody?

 

Ankaret – Třeba křídla, to je fakt výhoda. Zvlášť, až se zase zblázní schodiště. :-D Potíže občas bývají s ohněm. Kýchám, když vidím kytku. Už se mi několikrát podařilo podpálit Velkou síň. O:-) Raději se preventivně schovávám v krbu. Ehm, jsem poněkud nehořlavá, víš? :-D 

 

Trÿa – Velice zajímavý, ten tvůj… druh. 

Jak ses dostala sem, do Bradavic? Myslím totiž, že sem berou převážně lidi.

 

Ankaret –  Děkuji. Druhem bych to nenazvala, jsem asi jediná takhle… ehm, namíchaná. :-)

Neberou. Jsou tu třeba i upíři. :-) Maminka tady studovala, Riannon Evansová.

 

Trÿa – Na tu se pamatuji… Z dob tajných. – vzpomíná – Zelená Kočička. 

Takže jdeš v maminčiných stopách nebo proč jsi se rozhodla studovat zrovna tady? =)

 

Ankaret – Ano, přesně ta. Přesně tak, jdu v jejích stopách, více méně. :-)

 

Trÿa – Vzorná dcera. =)

Když jsi tak netradiční tvor, máš nějaké netradiční zvyky, tradice nebo tak něco? 

 

Ankaret – Ehm, tak daleko bych nezacházela. :-D

Netradiční? Nic mě  nenapadá. Prostě taková normální dračí kočička. :-D

 

Trÿa – Normální. Je úplně normální, potkat třeba na ulici drakokočku. 

Pídila ses vlastně někdy po tom, jestli vás není víc? A chtěla bys vůbec najít dalšího takového?

 

Ankaret – Jasně, úplně normální.  Alespoň tady na hradě a přilehlých polnostech. Jestli tou ulicí myslíš Příčnou, tak ano. ;-D

Nepídila. A víš, že vlastně vůbec nevím? Asi by někdo podobný byl fajn, ale zase bych nebyla originál. :-)

Ehm, kolegyně v  mudlpráci  je Drakopes. :-)

 

Trÿa – Chápu. Originál je originál. 

Chybí ti někdy to, že nejsi úplně člověk, nebo si naopak nedokážeš představit být jen člověkem?

 

Ankaret – Nechybí, být jen člověk je, podle mě, nuda. Tímto se omlouvám všem lidem. :-) 

 

Trÿa – Ač jsem člověk, také si to říkám. Často. =D

 

Poté jsme se rozloučily, poposílaly si zpátky sovy a hurá na kutě. – zasměje se – 

Já doufám, že se vám rozhovor s netradiční studentkou naší koleje líbil, uvidíme se někdy příště!