Prázdniny jsou tady! Prázdniny jsou tady! Soudky si vychutnej!
A s nimi přicházejí další dotazy, zaslané do naší redakce. Jaké záludnosti si naši čtenáři pro ně připravili tentokrát? Čtěte dále a zjistíte.

Vrchní kostka
Dobrý den, soudci, nevíte, kdy se bude zapíjet nová jezevčice? A dostanu pozvánku? A co přinést jako dáreček? A komu ho vlastně předat? A co se takovému jezevčeti kupuje? A má radši rum, nebo ohnivce? Díky!

Prasklý soudek: Takže popořadě. Kdy a jestli vůbec se zapíjet bude, záleží tady na Nalitým. Posledně se dovalila pálenka a hádejte, kde skončila? A proč bys chtěl pozvánku? Dotáhni dar a pro mě za mě, se bav. Pár zlatých svítivých do mrzimorského trezoru by se hodilo, aby chuděrka měla na papů a hračky. Případně na způsobené škody. Rum odevztej u vstupu Nalitýmu nebo paní kolejní, záleží, kdo tě chytne dřív. Ohnivce Dutýmu, ať si má na chvíli s čím hrát. Jo, a nemáš zač.

Dutý soudek:  Nejsi ty nějaká zvědavá kostka?

Jestli máš pro nové jezevče rum nebo ohnivec, okamžitě ho předej tady kolegovi Nalitému soudku. Tohle předává on, ale až po důkladné prohlídce škodlivosti obsahu.

Dárky dej ke kontrole mně a kolega Prasklý soudek se obětuje a zkontroluje případné laskominy.

Je snad pochopitelné, že zdraví nového jezevce nám všem velmi leží v žal… na srdci!

Ještě nějaký dotaz?

Nalitý soudek: Zapíjení je má parketa! Nevím ale jak ty, já už naší jezevčici zapil tolikrát, že se to nedá spočítat ani na prknech jednoho sudu. Dáreček přinést můžeš, ale kdybys chtěla, rád se o něj postarám, pokud to bude něco ostřejšího. Nicméně Gwen se nechala slyšet, že zatím pojede na flašce s mlíkem a dudlíkem. Musím si jí vzít do parády, takhle by to nešlo. 

Jaroslav Dark Wolf
Proč jsem se narodil já a ne někdo jiný?

Prasklý soudek: To je, Jaroslave, hodně hluboká otázka. Mnozí murdci, vědátoři, teologové a psychiatři si na ní vylámali zuby a hlavy. Za mne je odpověď dosti primitivní. Prostě tu jsi ty a musíš se s tím naučit žít. Čas je lineární a nic s tím neuděláš. 

Dutý soudek:  Pokud vím, narodil se někdo jiný. Jen o postel dál! V té tvé už bylo obsazeno.

Nalitý soudek: Jaroušku, nezoufej. Taky si někdy říkám, proč jsem zrovna já nalitý, ale koneckonců mi to vyhovuje. Na zdraví! -připije si na Jardu rybízovým rumem-

Zvědavá studentka
Drazí soudky, jaké myslíte, že to pro Mrzimor je, se neustále popasovávat s tím, že jsou pro ostatní až někde daleko za humny a neberou je jako rovnocenné? Jak myslíte, že se proti tomu obrňují?

Prasklý soudek: Tak za humny nejsme, jsme v kuchyni. Tedy blízko kuchyně. Jen pro pořádek. A já si myslím, že se pásáme bezpečně a nejsme tak hloupí, abychom si sedli na sedadlo smrti. To, že nás neberou vážně a jako rovnocenné, spíše soudí něco o nich, než o nás, což? A jak se případně obrňujeme? Už jsem zmínil, že jsme blízko kuchyně.

Dutý soudek: Kdes na tohle přišlo, zvědavé děvče? Studenti Mrzimoru mají inteligenci modrých (já bych třeba napsal „Drahé soudky“ místo „Drazí soudky“, víš?), chrabrost červených (nebojí se jít do žádné akce, famfr. souboje a dobrodružství) i hrdost zelených (s nadhledem krčí rameny už roky nad přehlížením žluté koleje), takže pokud si někdo myslí, že nejsou rovnocenní ostatním kolejím, měl by na čas změnit barvu a přidat se k nám, aby poznal, kde je skutečná pravda.

A pak… my nejsme za humny, my jsme u kuchyně, a na obrnění máme poklic dost. Chceš jednou dostat po kebuli? – výhružně zarachtá –

Nalitý soudek: Já myslím, že mrzimorští to mají buřt, co si o nich myslí ostatní. My tu popíjíme do pohody a užíváme si své existence a smějeme se těm, co řeší nějaké rovnosti, součty a jiné odporné matematické ohavnosti.

Hladový Had
Proč má Mrzimor kolejní místnost zrovna u kuchyně a my v studeném sklepení, kde náš famfrpálový tým drží o hladu a jídlo máme jen za odměnu!? I Hadi mají hlad! Poradíte soudky, co s tím mám dělat?

Prasklý soudek: Co ti na to mám, Zpytlehněve, říct? Já bych si to někdy taky rád vyměnil, ale co nám zakladatelé dali, to si bereme. A můžeš to udělat jako každý z Mrzimoru. Kopej, kopej, kopej. Ty teda nahoru, ne dolu.

Dutý soudek: To máš těžké, milý Hade.

Naši zakladatelé uvažovali trochu jinak. Salazar si asi říkal, že hadi mají raději příšeří a tak vás strčil do sklepení. Víc než jídla si cenil čisté krve. Úplně zapomněl, že i vy máte hlad.

Oproti tomu naše Helga byla paní lehce při těle. Každý uhodne proč, že?

Ale když nám od vás bude chodit na kolejní účet nějaká pěkná částka, možná najdeme řešení – zasměje se dutě –

Nalitý soudek: Je mi líto, ale s takovým problémem ti nepomohu. Až budete trpět i žízní, tak se stav, nějak to spolu vyřešíme. 

Jezevec číslo jedna
Soudky berete mi slávu. Vysvětlete mi, jak je to možné? To mě nemáte rádi?

Prasklý soudek: Já ti nic nevzal! Co to tu povídáš. Láhev, měšec i hlavu máš. Tak je používej. Ono to tak s tou slávou slavné nebude. A jestli tě máme rádi? To záleží, jestli už si odevzdal soudkovský příspěvek. 

Dutý soudek:  Já tě tedy rád nemám, protože nejsi dutý ale nadutý!

Nalitý soudek: Prosím tě, jeden prasklej, že neudrží ani ranní moč, druhej dutej jak sud a třetí nonstop nalitej jak po rozvodu. Co je na nás tak slavnýho? 

To by bylo pro tento prázdninový měsíc vše. Budeme se na Vás a Vaše dotazy těšit přístě.

Vaše Soudky