Trimeles / O naší koleji / Po stopách dinosaurů - Vendesousa Asio Otusová
Deskohráčův stolek: Arboretum Dubnová usměvavá výzva Rok ve fialové Zápisky Tlustého Mnicha Velikonoční vybarvování Famfrpálová profiliga bude. Ale… Nejlepší jezevčí „kolejňáky“ Žlutý koutek Petromily – Březen Helen Miltonová: Oddělala jsem dvě šéfredaktorky! Vyhlášení soutěže ke Dni Mazlíčků Závěrečný kolejní večírek Žluté duše ve fialovém hábitu – Marylin Cuthbert Žlutý koutek Petromily – únor Zimní nováčkovská záchranná mise SELINA GARCIA: Budu tu strašit tak dlouho, dokud nezískáme Famfrpálový pohár!  Soutěž ke Dni mazlíčků! Vzpomínáme na Letňáček…. Tři soudky radí 9 THEODOR MUDD – Co dává v noci pod postel svým svěřencům? Nováčkovská tipovačka aneb co si představuji pod…. TST – 8. úkol Halloweenský večírek TST – 7. úkol TST – 6. úkol Halloweenská výprava za bezhlavým jezdcem TST – 5. úkol TST – 4. úkol TST – 3. úkol TST – 2.úkol TST – 1. úkol Netradiční rozhovor s profesory TNT je zpět a přináší sebou Bratříčka Není jezevec jako jezevec Korunami stromů a ještě dál aneb nováčkovská výprava do lesa je za námi Chvilka s jezevčími nováčky Cesta žlutých jednorožců Stezka prdících obrů Letní seminář počtvrté: Písmena, číslice, čáry a máry Letní seminář potřetí: Kouknu a vidím Letní seminář podruhé: Obětujte mi kus… Letní seminář poprvé: Hopity hop Jak jsem poprvé zakotvila na ošetřovně Večírek na závěr roku S kapesníčkem v ruce aneb budete nám chybět… Má první kolejní výprava aneb jak se pojídají škrny Tučňákoland Básnička věnována Mrzimorské koleji k Mezinárodnímu dni skřítků Rozhovor se studentkami B4 – 2.díl Holky, držíme vám palce! Rozhovor se studentkami bojujícími v B4 Do západu slunce na křídlech Gryfů Mrazivá výprava ze teplem Připomeňte si s námi Albu Jacquelin Velikonoční pondělí na hradě Mrzimorští nováčci a famfrpál Patricia, Klotylda, Susan a Cassiopea : Čtyři mrzimorské bojovnice Filmový večírek Mrzimorský rituál pro nováčky Tři soudky radí 8 Bomba na hradě! Přišla osobnost, kterou nikdo nečekal!! Představujeme nováčky Nástrahy soubojového klubu Na tom není nic vtipného! V. Závěrečný večírek šíleného roku Na tom není nic vtipného! IV. Jaká byla cesta za pohárem? Na tom není nic vtipného! III. Selina Garcia o postu kapitánky: Nebyla jsem si jistá, zda se na tu funkci vůbec hodím Záchranná jezevčí mise Z deníku adoptovaného jezevce …. II. část Zima 2020 : Pohľad z druhého miesta Rekord sezony: Trénink, který trval tři hodiny! Cirque du magique – očami návštevníkov Vianočná výprava do lesa Móda Ohnivého dne Výprava očima nováčků: Na bobří hráz a ještě dál Tři soudky radí 7 Jezevci na tripu… do lesa Krátké příběhy 1 Na tom není nic vtipného! II. Já a můj život 3: První kouzelný rok Konec prázdnin aneb Pojďte si s námi trsnout Z deníku adoptovaného jezevce… Fotografické letní klání – 2. kolo 10 let Harry Potter muzikálu Tři soudky radí 6 Po stopách dinosaurů – Vendesousa Asio Otusová Na tom není nic vtipného! TNT: Výsledky TNT: 10. úkol – Křížovka TNT: 9. úkol – Kouzelnické prázdniny Fotografické letní klání – 1. kolo TNT: 8. úkol – runy TNT: 7. úkol – Ve všem s veršem TNT: 6. úkol – šifra TNT: 5. úkol – Magické místo TNT: 4. úkol – Moje nové zvieratko Tři soudky radí 5 TNT: 3. úkol – Poznáváme HP: Wizards Unite od jedné do patnáctky

O naší koleji, Rozhovory

Po stopách dinosaurů – Vendesousa Asio Otusová

Ačkoliv mám za sebou úspěšně druhý hog rok a během těchto dvou let jsem se seznámil s celou řadou skvělých lidí v naší koleji, připadá mi, že často postrádám důležité informace z jejich vlastní minulosti.  Pro všechny nováčky tak mnohdy bývá těžké, zařadit si ostatní spolužáky do kontextu celé kolejní historie. Rozhodl jsem se tedy, zapátrat v minulosti naší koleje a pokusit se dostat až k prehistorickým dobám. Pouhým mrknutím oka jsem se ale dostal dál,  než jsem předpokládal, tedy do doby, kdy naší školu obývali opravdoví dinosauři. Přináším vám tímto novou rubriku, ve které se postupně seznámíme s legendami mrzimorské koleje a pokusíme se je společně opět dostat do povědomí, protože, jistě mi dáte všichni za pravdu, že si to zaslouží! Vítejte u seriálu „Po stopách dinosaurů“.

 

Jméno: Vendesousa Asio Otusová

Rok registrace: 2005

Povolání: student

Ročník: 17. ročník rozšiřujícího studia

Ocenění a zásluhy

  • Absolvent (zima 2009)
  • Cena Helgy z Mrzimoru (léto 2009)
  •  Zakladatelka ankety Osobnost Mrzimoru (2010)
  • Vítězka módní přehlídky PU na téma Paní Zima (leden 2010)

 

„Jsem svá. Jsem dětinská. Jsem od toho, abych dělala ostudu. Umím se radovat z maličkostí. Věřím v neuvěřitelné.“

 

V dnešním úvodním díle se mrkneme na studentku, jež se registrovala v r. 2005 a obývá zdi hradu přes neuvěřitelných 14 let! Není to nikdo jiný než Vendesousa Asio Otusová! Než se však podíváme na rozhovor se samotnou Vendy, zeptal jsem se vybraných jezevců na otázku „Co vás napadne, když se řekne Vendesousa Asio Otusová?“

Mischel Binghum> Jeeeejs, to nemozem povedat, ze je stary dinosaur :) Ale nie. Ven je strasne zlata baba. Ja si ju pamatam, hned ako som nastupila na Hog. Ona a Vea boli pre mna takou dvojkou. Aspon mne to tak pripadalo. :) Ja viem, ja som divna :) Ven je velmi mila carodejka, ktora potichucky podporuje kolej. Pomoze kazdemu, koho len zbada. A ked jej napisete, je schopna s vami prekecat hodiny. 

Jenny Layla Gilesová> Vendy je jedna z těch lidí, které si budete pamatovat, jakmile ji uvidíte. Její outfit totiž tvoří pokaždé pytel od brambor, který dokáže se vším zkombinovat tak, že z pytle udělá něco víc, než jen obyčejný pytel. Já se s ní na Hradě nikdy moc nepotkávala, ale když už, tak šlo o mile setkání. Znám jí především z CD, kde zdobí rubriku Módní patroly.

Oresta McCollin Vianueva> Co mě napadne, když přede mnou řeknete jméno Vendy, pane Freddy? Že jsem tu už vážně dlouho a říkám si, jestli je to ještě pro mě, a zda na něco takového nejsem už stará. Ale pak se mi vybaví všechny ty dlouhé roky a prožité vzpomínky, situace, díky kterým to za to stojí. Všechny ty problbnuté a prokecané večery, prosezené společné hodiny u starého famfrpalu… A samozřejmě nemůžu zapomenout na její roky nošený bramborový pytel, bez nějž by to už nebyla slečna Vendy :)) Jedna z těch trpělivých, co tam ještě vydrželi s námi. :))

Z odpovědí jasně vyplývá, že se všichni tři dotázaní shodují na tom, že je Vendy milé a veselé stvoření a nejspíše ji tedy budeme řadit do skupiny býložravých dinosaurů, kteří byli dle historických pramenů přece jenom o něco mírumilovnější. 

A nyní už k samotnému rozhovoru s Vendy!

***

Freddy> Nazdárek! Můžeme začít? :)
Vendy> Moment!
Rosmerta> Rybízový rum pro Vendesousu Asio Otusovou
Rosmerta> Rybízový rum pro Vendesousu Asio Otusovou
Rosmerta> Rybízový rum pro Vendesousu Asio Otusovou
Vendy> Můžeme :)
Freddy> -kouká na 3 panáky rumu, které si Vendy objednala a směje se- Nebooj, zas tak hrozné to nebude :D
Vendy> Nikdy nevíš, co se z toho vyklube ;)

***

Freddy> Rozjíždím nový seriál „Po stopách dinosaurů“, jehož podstatou je nynějším studentům představit legendy Mrzimoru, a protože jsem koukal, že jsi na Hradě prakticky nejdéle ze všech jezevčích studentů, tak bych rád začal u tebe. Takže taková první lehká otázka. Pamatuješ si na své začátky na Hradě? Když si přišla poprvé na Hog a jak to tu na tebe působilo?
Vendy> -„dinosaurus, legenda“ naškrábe si na kousek papíru- Hrad ještě nebyl dostavěný jako je teď. Některé prostory byly ve výstavbě, jiné nebyly vůbec. Studentů a učitelů nebylo tolik, hlavně v Mrzimoru bylo studentů málo. Já jsem na Hrad málem ani nepřišla, kdybych bývala nebyla už tenkrát drzá a zvědavá.
Freddy> To jsme se koukám hned ze začátku dostali opravdu do prehistorických dob. Říkáš, že hlavně v Mrzimoru bylo tou dobou málo studentů. Chtěla jsi tenkrát sama do Mrzimoru? Nebo jak si vysvětluješ rozhodnutí Moudrého klobouku?
Vendy> -dopíše si na papír „prehistorický“- Když se na to díváš takhle. Bylo to v únoru 2005. Své přání jsme mohli napsat v přijímací eseji. Konečné slovo měl však Moudrý klobouk. Moje přání bylo vyslyšeno.
Freddy> Tak to je dobře, že Moudrý klobouk přihlédl k tvému přání. A jak ses o Hogu vůbec dozvěděla?
Vendy> Od svého koňského dvojčete Lucifery Fides Devilové. Chodila do Nebelvíru.
Freddy> Koňského?
Vendy> My jsme se znaly od koní, prostě holky od koní.
Freddy> Ach táák, rozumím.
Vendy> Pujčila mi i první knihu Harryho Pottera, teprve jsem to četla, když byla registrace. A filmy jsem neviděla vůbec.
Freddy> Takže nováček ve všech ohledech. A přečetla jsi už všechny knihy a viděla všechny filmy? 
Vendy> No, úplná panenská královna :D Knihy jsem už přečetla dvakrát, naposledy v létě 2017 než se narodila malá. S těmi filmy jsem se už také polepšila, některé jsem viděla i víckrát.  

***

Freddy> -kouká do mudlovské počítací krabičky- Jestli mě mé počty neklamou, tak jsi na Hradě letos už 28. rokem. To je neuvěřitelné číslo! Za tu dobu jsi prakticky zažila veškeré dění v Mrzimoru. Jaké období nebo etapa ti utkvěla v paměti nejvíce? Byl to třeba rok, když vyhrál Mrzimor svůj první školní pohár?
Vendy>  28 let hradního času to je sakra dlouhá doba. Vidíš, zrovna ten rok, kdy jsme získali náš první pohár si nevybavuji vůbec. Nikdy jsem tu netrávila moc času. Vždy jen tolik, aby mě to bavilo. Nejvíc mi asi utkvěl hlavně ten rok, kdy jsme bojovali se ZLEM.
Freddy> Se ZLEM? Můžeš to nám nezasvěceným stručně vysvětlit? 
Vendy> Byl to rok 2009, tehdy byli profesoři zakletí do knih a koleje musely najít klíč k tomu, jak jim pomoci. 
Freddy> Tak to bylo nadělení. Ale nakonec se vše povedlo, ne? 
Vendy> Jojo, odkleli jsme je všechny. Pozůstatkem je potom skřítek ZLOřád, který byl nejprve zavřený ve sklepení, ale pak byl svěřen do výchovy studentům.
Freddy> -zděšeně se podívá na Vendy- Tak odtud ten ZLOřád! No já ho moc dobře znám, už jsem jej také měl chvíli na starost.

***

Freddy> Nicméně k další otázce. Tvé jméno bylo v roce 2009, konkrétně v letním Hog roce, navždy zvěčněno řádem Helgy z Mrzimoru. Vím, že je to trochu ošemetná otázka, ale vzpomeneš si, za co si jí tenkrát dostala? A překvapilo tě to?
Vendy> Překvapilo a opravdu. Nemohla jsem být na slavnosti,  takže jsem se to dozvěděla až dodatečně z vývěsky. Dostala jsem ji za, slovy madam Leti, „dlhoročné pôsobenie v súlade s mrzimorským duchom“. Nečekala jsem to. V koleji bylo tolik lidí, co by si ji zasloužili spíš. Hádala jsem, že dostanu poděkování od koleje, ale tohle fakt ne. 
Freddy> Koukám, jsi velmi skromná. Určitě sis jí ale zasloužila. -usměje se a nakoukne do svých poznámek- Doneslo se mi také, že jsi zakladatelkou každoroční ankety „Osobnost Mrzimoru“. To byl tvůj nápad? 
Vendy> Ne, já nejsem vůbec skromná. To se nenech mýlit. Osobnost Mrzimoru vznikla v roce 2010. Prostě se mi nelíbilo, nebo mě mrzelo, že v Osobnosti Hogwarts dominují fialoví. Přitom jsem znala dost studentů, kterým bych tu cenu dala já. Tak jsem si vytvořila vlastní anketu pro mrzimorské. Nevím, jak je to teď, ale já jsem nominaci žlutofialových učitelů nepřipouštěla. Byla to záležitost opravdu jen pro žluté studenty. No a pak za tím bylo také to, že ráda dostávám sovy. Takhle jsem si zajistila, že bude můj sovinec přetékat -směje se-
Freddy> -směje se-

***

Freddy> Koukal jsem, že sis za ta léta vysloužila přezdívku „průkopnice pytle od brambor“. Jak se ti to podařilo?
Vendy> Víš, kolik galeonů dáš za uniformu a oblečení? My jsme tyhle materiální tentonoc neuznávali. Nechtěli jsme utrácet za módu. Tak jsme začali chodit jenom tak. Tedy prádlo jsme měli. Pytel od brambor se ukázal jako ideální řešení. Ale světe div se, na Příčné nebyl k sehnání. Když nad tím tak uvažuji, vlastně jsme byli průkopníci zero waste. Madam Niam nám je ušila, ale do prodeje se nedostaly. Nakonec o ně byla vypsaná soutěž.
Freddy> Takže jestli to chápu dobře, tak jsi činila přesný opak jako většina tvých spolužáků jemnějšího pohlaví a odmítala jsi utrácet hromadu galeonu za nesmysly? –chápavě přikyvuje-
Vendy> Tak! A uniforma tenkrát nebyla zrovna pohodlný kousek oblečení.
Freddy> A pytel od brambor byl to správné řešení? To tě ani trošku nekousal?
Vendy> To teda nekousal, si sáhni, jak je jemný. Musíš ho správně oprat.
Freddy> –sahá na pytel od brambor- Překvapivě jemný, máš pravdu! Zmínila jsi také trend zero waste, takže vlastně za tento životní styl vděčíme také tobě?
Vendy> Tak to zas ne. Jsem ještě donedávna nevěděla, co to ten zero waste je a přitom už několik let nakupuju bez obalu –směje se-
Freddy> Tak třeba se někdo inspiroval právě tvým pytlem a ani o tom nevíš –usměje se- Takže pytel jsi dostala za výhru v soutěži. Jak vypadá taková soutěž o pytel od brambor? To jste orali pole?
Vendy> Nene, to by byla soutěž v orbě spíš. Byla to módní soutěž na téma Paní zima. Stálo mě to velké úsilí, zapůjčit si oblečení, abych dala dohromady něco, s čím bych byla spokojená. To, že nosím pytel, totiž nutně neznamená, že nemám kousek vkusu.
Freddy> To jsem ale nikdy neřekl! Mně ten pytel připadá stylový! Možná by bylo na čase přesvědčit Malkinovou, aby ho přece jenom na ty pulty vystavila.
Vendy> Vzniklo jen pět exemplářů a z těch mám dva. To jen pro upřesnění a pokud vím, už jiné pytle na Hradě nejsou.
Freddy> Tak to máš tedy opravdu velmi cenné kousky do sbírky. Kdo by to byl řekl, že takový pytel bude mít jednou neocenitelnou hodnotu -mrkne na Vendy-

***

Freddy> Jako studentka 17. rožšiřujícího ročníku jsi už musela mít nespočet příležitostí  zfialovět. Jak to, že se stále statečně držíš mezi studenty?
Vendy> Možná by byla příležitost, ale asi zatím nebyla chuť a vůle. Jakože mám nápady na pár předmětů, ale postgraduální studium je méně zavazující. A potom, žlutá na černém pozadí vypadá o dost líp než fialová. A pak je tu ta potíž s vráskami. Jsem starší, než většina učitelů, ale vzhled mám zachovalejší než oni a bez lektvarů -je maličko zlomyslná-
Freddy> Tak to ti může leckterý profesor závidět. Ale vzhledem k tvému věku jsi stejnak už jednou nohou fialová a většinu nováčku v naší koleji mateš a ptají se, zda jsi ta madam kolejní -směje se- Takže tedy nevylučuješ, že jednou přece jenom ty žluté barvy opustíš a odhodláš se přestoupit na temnou stranu síly?
Vendy> Fakt jo? -Podiví se- Možná se to může stát. Někdy. Kdo ví, co mě popadne.

***

Freddy> Mám na tebe ještě poslední otázku, než tě konečně propustím. Kdo z koleje ti za ta léta byl nejbližší a na koho ráda vzpomínáš?
Vendy> Z mých úplných začátků je to Mia (pozn. r. McWoodová), hodně mi pomohla. Byla to taková moje patronka. Potom ráda vzpomínám na Otíka (pozn. r. Ota Galad Felkerion), Sophii (pozn. r. Glis Glisová) s Alanis (pozn. r. Alanise Olien Harlin), na Lucy (pozn. r. Koralku) a Chrise (pozn. r. Jericho). Z těch, co ve škole ještě pobývají je to můj Žabí princ (pozn. r. Andrew Uroboros) s Nichem (pozn. r. Nicholas McElen), díky kluci za překvapení z léta 2017, Vicky (pozn. r. Charmant), Fel (pozn. r. Felicitas Forbisherová) a vůbec, těch lidí by bylo… Nezapomenutelný byl pro mě i sraz Na Prachovni v létě 2011, nebo když jsme honili černého Vydřiducha. Kdybych mohla jmenovat i nežluté…? 
Freddy> Jasně, pověz nám i o nežlutých -usmívá se-
Vendy> Tak to by potom byla moje teď už bývalá –zdůrazní to bývalá- souputnice Marč (pozn. r. Marguerita Laux). My jsme tu tak stejně dlouho a vůbec, když umřela, tak mě pěkně na… naštvala.
Freddy> Takže sis tu za ta léta na Hogu našla spoustu přátel. Ovlivnilo to i tvůj osobní život?
Vendy> Kamarádů ano, ale že by se třeba někdo stal mým reálným životním partnerem, tak to zase ne. Ale najdou se takové případy –usmívá se- Myslím, že každý člověk, s kterým se setkáš, tě něco naučí, ukáže.
Freddy>  To máš naprostou pravdu. Například ty jsi mi teď ukázala, že lze i z absurdních věcí udělat stylový outfit hoden těm nejdražším modelům od Malkinové. Vendy, já ti moc děkuji za velmi příjemný rozhovor a za to, že sis na mě udělala čas a že si nás provedla svou historií na Hradě. Na závěr se chci zeptat. zda máš ještě něco na srdci, co bys ráda vzkázala čtenářům?
Vendy> Také děkuji za příjemně strávený čas. -koukne do svých poznámek- Během našeho rozhovoru jsi použil slova jako „dinosaurus“, „prehistorický“, „legenda“… Možná bych si snad měla připadat staře. A víš co, mně to nejde. Čtenářům i Hradu bych místo vzkazu připila na zdraví. -pozvedne pohárek s rybízovým rumem- A ty se na mě můžeš dívat -zazubí se-
Rosmerta> Sklenice mléka pro Freddyho Reddyho
Freddy> -smutně pozvedne svou sklenici s mlékem a ťukne si s Vendy- Tak tedy na zdraví!

***

Milí čtenáři, tak tady to máte. Rozhovor s naším prvním mrzimorským dinosaurem – Vendy. A zajímá Vás, jak vypadá onen legendární oděv „pytel od brambor“ a jak si s ním Vendy za ta léta pohrála? Máme pro Vás čtyři exkluzivní fotografie, které redakci poslal sovou fanoušek, jež se podepsal jako Anonymní Anonym. Děkujeme!

Pro Žlutý Trimeles,

Freddy Reddy

4 komentáře

  1. Kim 20. 8. 2019 12:01

    Pěkný článek ;) Hezké a příjemné ohlédnutí :) Těším se na další xD

  2. Andrew Uroboros 20. 8. 2019 16:50

    Moc pěkné. Vendulka je už navždy moje šípková Vendy :o))
    Na to se nedá zapomenout.

  3. Vendy 20. 8. 2019 21:23

    Dinosaurus… No, ještě že ne třeba trilobit :-P

  4. Márčí 25. 8. 2019 00:17

    Já ty roky čekala, až řekneš, že zfialovíme, až jsem z toho čekání zešedivěla, ty má barevná, živá a neuvěřitelná mladice.
    Takže nebuď na…štvaná!:D

Napište k tomuto příspěvku komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*