Čtvrtečnímu programu vévodila témata z bajky o králici Alici.
První aktivita se odehrávala v parku, ve Velké síni a na zahradě honorovského sídla. Byla ve stylu RPG: vybrat si jednu z nabízených možností a přejít na číslo uvedené u dané možnosti. Vyšší číslo ovšem neznamenalo, že jste blíže k cíli.
Byli jste v roli kouzelníka, který pomáhal stařičké Alici uvařit lektvar. Na něj bylo potřeba sesbírat tři ingredience. Museli jste zjistit, o jaké přísady se jedná, najít je na různých místech, a přinést je Alici. A to i ve správném počtu.
Občas jste se museli vrátit, když jste zapomněli, co přinést a kolik toho bude, a pak se postupně dopracovat tam, kde jste byli. Myslím, že tato hra se perfektně vydařila, třebaže někteří si ji vychutnávali déle, než se očekávalo. Lístečky totiž zdaleka nebyly u sebe, ale museli jste běhat po parku sem a tam. Ti prozíravější si namalovali mapu hned, zbytek o chvíli později. A nějaký ten lísteček byl i moc šikovně skryt.
Druhá část (nebo i první, podle toho, v jaké skupince kdo byl) se odehrávala v zahradě sídla Honorů. Tam se soutěžící vžil do role pošetilého krále a řešil všemožné spory svých poddaných. Například, kdo má větší pole, kolik čeho smíchat, abyste měli alkoholický nápoj mezi 30–40 % a Merlin-ví-co-dalšího. Možná jste se trochu netrefili a první rok vlády se vám moc nepovedl. Ale ať jste se vydali jakkoliv, vždycky jste se dříve či později dopočítali do cíle.
Poslední část se odehrávala ve Velké síni, kde jste se stali šarlatány. Tady jste museli i jako šarlatán přemýšlet, protože rozhodnout se, jestli ohromíte krále trikem s kartami, nebo trikem s kruhy, vás mohlo stát život (game over).
Níže naleznete fotodokumentaci ze všech tří stanovišť. Popisky prozrazují, čí postava řešila úkol.
Odpoledne jsme se vydali do parku na velmi záludnou hru: rekonstruovali jsme ohlášení krále, které zakazovalo použití magie v jeho království. Úkol zněl jednoduše: udělat si mřížku pro doplňování písmen, písmena najít, zapamatovat si je, doběhnout ke své mřížce, zapsat písmeno nebo písmena do mřížky, a utíkat dál. Hodnotil se čas a správnost. Občas jste se museli vrátit, sotva jste se dostali ke své mřížce, protože zákeřný Oliver ze sebe trousil náhodná písmena a číslice.
Večer patřil opět králici Alici. Tu můžete vidět hned na první fotografii v tom nejroztomilejším provedení od Kim. Dvojice soutěžících dostala za úkol překreslit moc povedený obrázek zřejmě přímo Alice (na fotce v zeleném oblečení a červené sukni). Jeden ze dvojice běhal k obrázku a popisoval druhému, co vidí. Jaký tvar, jaké barvy, kde na obrázku… Všechny výsledné kopie obrazu byly zdařilé a hodnotící komise musela při rozhodování o vítězi brát v potaz i počet prstů na každé z Aliciných rukou.
Na samotném konci dne nás, jako vždy, čekala Albusovo zamyšlení nad bajkou. Jelikož zrovna chyběl Mike, Kim zprvu scházely podněty, komentáře a připomínky. Diskuze se ale rozjela nad tím, jestli i v originále byla králice Alice, nebo jestli se jmenovala jinak. Jelikož Kim vlastní i originál, zjistili jsme, že v originále Alice nenese žádné jméno. Také došlo na výraz použitý v českém překladu: Animagus. Měl reprezentovat Alicinu schopnost se proměnit ve zvíře a zase zpátky v člověka. My to známe pod pojmem zvěromág, a po konzultaci s originálem jsme se dohodli, že se jedná pouze o chybu v překladu.
Po ujasnění těchto nepřesností se Kim vydala číst bajku o mágově chlupatém srdci. Doprovázel ji Oliver se správnou výslovností francouzských jmen, z čehož měl sám radost, že alespoň k něčemu mu byly ty roky francouzštiny.
Tím postupně končil čtvrtý den pospolu a my vyhlíželi poslední den – ten slavnostní.