Milí čtenáři, tak tohle je opravdu unikátní objev! Madam Letitia te Tiba, naše kolejní ředitelka, opět trochu uklízela v Zaprášeném archívu – a hle, co objevila: útržek z rukopisu záhadně ztraceného a dodnes nezvěstného Olivera Newtona. Je vidět, že některé postavy, jako třeba Aida a její dědeček, jsou značně podobné jako v románu Aida Valemínka od Lemmy Plíživé, který vychází v Žlutém Trimelovi na pokračování – každé pondělí jedna kapitola.
Pokračovat ve čtení
napsala Lemma Plíživá
Dny do konce prázdnin uběhly velice rychle. Aida se dozvěděla to nejdůležitější o Bradavické škole čar a kouzel, všechno to, co otec stihl za tu krátkou návštěvu zjistit od svého otce, jejího dědečka. Přesto ale měla jen mlhavou představu o tom, jak bude vše vlastně probíhat a co se tam bude dít.
To jí však nezabránilo v tom, aby se těšila. Sbaleno měla už dva dny před odjezdem a všechny své věci neustále přerovnávala a kontrolovala.
Pokračovat ve čtení
V současnosti (28. 4.) už děvčata (Claire, Bailla, Siny a Sophia) pracují na druhém úkolu, který se má odevzdávat do soboty 2. května.
Ze Sophiina deníčku: Zadání se zatím musí udržet v tajnosti, ale mohu prozradit, že se maximálně snažíme a že se nám daří báječně spolupracovat. Holky jsou fakt skvělé. Věřím, že kolej nezklameme a že prokážeme, že jsme důvěru dostaly právem!
Všichni Mrzimorští mohou vyjadřovat podporu svému týmu, která se projevuje na speciálním měřiči.
napsala Lemma Plíživá
Aidin majetek se pod Josefovým vedením záhy rozrostl o kotlík, váhy, rukavice, skleněné flakónky, dalekohled a ještě několik drobností. Prošli snad celý trh a Aidu už bolely nohy. Jenže neustále objevovala něco nového k obdivování, takže si únavu příliš neuvědomovala. Jednou málem způsobila neštěstí, když omylem šlápla na ocas malému kotěti. Chtěla se sklonit, aby tu kuličku chlupů s omluvou pohladila, ale kočka se naježila, vytasila drápky dlouhé jako nože a Aida s hrůzou poznala, že tohle asi nebude normální roztomilé mláďátko.
Pokračovat ve čtení
napsala Lemma Plíživá
Když Aida otevřela oči, bylo už sobotní ráno. Se stále větší rozmrzelostí si připomínala, že začátek školy se blíží. Neměla to tam ráda. Neměla ráda neustále pochichtávání spolužaček, pomluvy, skryté posmívání (ovšem ne natolik skryté, aby jej nezaregistrovala) a všemožné přezdívky šprtkou počínaje a Ajdou Pajdou Šmajdou konče.
Rodiče (hlavně matka) ji neustále povzbuzovali a dalekosáhle rozprávěli o potřebnosti vzdělání. Aida neměla nic proti vzdělání. Jen proti ponižování.
Dnes mám pro vás překvapení. Co v našem časopise dosud chybělo?
Román na pokračování!
A nyní se to změní!
Díky naší milované kolejní ředitelce, madam Leti, se mi dostala do ruky velice napínavá a zajímavá kniha, která ležela kdovíjak dlouho skoro zapomenutá ve školním archivu, v oddělení Mrzimor. Kniha byla už celá zaprášená a dokonce trošičku okousaná (no tak, Fousku…), ale myslím, že stránka nechybí žádná!
Jak to začalo?
Letitia: Včera som večer dostala strašnú chuť, prečítať si niečo … nejakú FF (fan fiction, pozn.
Pokračovat ve čtení
Napsala Lemma Plíživá
Jedná se dílko koleje Mrzimor na http://hogwarts.czechzone.net, výsledek soutěže o kolejní fanfiction v roce 2005.
Prolog
Crrr.
„Ano?“
„Vše je připraveno, pane.“
„Kde a kdy?“
„Praha, střední Evropa, kolem roku 2000.“
„Výborně.“
„Těšilo nás s vámi spolupracovat. Na shledanou.“
„To snad raději ne.“
Cvak.
1. kapitola – Návštěva
Praha se koupala ve slunečním svitu, houfy lidí vyrazily ven, užít si jednoho z posledních dnů léta, vykoupat se, zasportovat si, vyrazit si s přáteli.
Už dlho som rozmýšlala ako našim čitateľom spríjemnit deň. Urobiť ho jednoducho krajším, niečo čo vám zdvihne náladu. A dostala som nápad, taká komédia alebo zabavný članok človeka pobaví a poteší na duši. Preto som zapatrala vo svojom archíve vtipných vecí a vylovila som s tamadiaľ príbeh o Eusebovi. Ano starší ho poznate, séria sútaži o chlapcovi Eusebovi, ponúkam vám moju vtipnejšiu verziu o ňom. Prajem radostné čítanie a aspoň nejaké prívaly smiechu :P
Už to bolo veľmi dlho od strašnej príhody vo veži Baculka.
Kterak Pišta do velké síně přišel
Bylo, nebylo… Muselo být, protože jinak bych vám to nemohla vyprávět. Žil v jedné vyhřáté díře na pomezí lesa a pole šedý myšák Pišta. Vedl normální myší život. Vlastně to byl krysák, tak vedl normální krysí život. Na poli sbíral obilí, do lesa chodil na jahody a houby, které měl obzvlášť rád, choval jako hlídacího psa tlustou larvu Emilku, pěstoval na zahrádce batáty a lilky, a každou neděli chodil hrát fotbal za místní krysí ligu.
Pokračovat ve čtení
