Draci, jako jedni z největších a nejnebezpečnějších kouzelných tvorů, se jen velice těžko utajují před zraky mudlů. Ačkoli bylo dlouhověkým bádáním zjištěno, že mudlové zrovna 2x všímaví nejsou, něco tak nápadného a neobvyklého přeci jen zaregistrovali. To také poukazuje na fakt, že se draci často vyskytují v mudlovské mytologii. Nekouzelnická představa draka je však značně nejednotná a zkreslená.

 

Jak tedy drak doopravdy vypadá? Kouzelníci rozlišují asi 20 základních dračích plemen, která se od sebe liší asi jako jednotlivá plemena psů. Základní znaky však zůstávají zachovány. Drak má protáhlé ještěrovité tělo, značně připomínající tělo tiranosaura, ze kterého se také vyvinul. Hlava je spíše koňská, tlama skrývá 72 ostrých zubů, které mohou být uspořádány i v několika řadách, jak je tomu kupříkladu u žraloků. Oči jsou výrazné, zorničky kočičí. Přední nohy jsou zakrnělé, oproti tomu nohy zadní jsou mohutné a výborně osvalené, stejně jako dlouhý ocas, často zakončený ostny. Dračí spáry mohou být dlouhé až 15 palců, celková velikost dospělého šupináče se potom pohybuje kolem 30 stop (váha 2-3 tuny). Tvar křídel, vyrůstajících z hrudní páteře, se různí. Nejčastěji však mají tvar netopýřích křídel.

 

Vnitřní stavba draka je obdobná, jako u krokodýla, pouze s tím rozdílem, že je drak obdařen chrlícím ústrojím, které je umístěno pod štítnou žlázou(chrupavkou štítnou) a které drakovi umožňuje plivat oheň až do vzdálenosti několika metrů. Také kardiovaskulární oběh je jiný než u plazů. Jak všichni jistě víte, plazi jsou tvorové chladnokrevní, což jim za nízkých teplot neumožňuje rychle se hýbat. Srdce draka však připomíná spíše srdce ptáka (pštrosa), které má již úplně vytvořenou přepážku mezi komorami, a proto se okysličená a odkysličená krev společně nemísí. To přispívá k lepšímu okysličování svalové tkáně a umožňuje drakovi rychlý pohyb po delší dobu. Ještě je samozřejmě třeba zmínit, že části drakova těla, jako například játra, kůže, spáry nebo srdce, jsou obdařeny velice silnými kouzelnými vlastnostmi a zároveň jsou považovány za velice ceněnou přísadu do lektvarů. To ve 30. letech 19. stol způsobilo drastické snížení jejich počtu. Naštěstí však Mezinárodní rada kouzelníků včasně zasáhla a lov volně žijících draků zakázala (Výjimky byly uděleny v roce 1872 a 1968, kdy došlo k obrovskému přemnožení dračí populace, a proto bylo vyškolenými drakouzelníky profesionálně zneškodněno na 200 jedinců).

 

A nyní pár slov k psychice draků. Obecně platí, že samice jsou agresivnější než samci, což se ještě stupňuje v době, kdy sedí na vejcích. Drak je zvíře od přírody útočné, avšak pouze u některých jedinců byla zjištěna vyložená záliba v zabíjení a násilnické sklony. Pokud na vás zaútočí drak, můžete si být minimálně jistí, že zemřete rychlou smrtí a tudíž nebudete příliš dlouho trpět. Draci se (až na výjimky) rozhodně nijak nevyžívají v brutalitě. Dračice jsou velmi zodpovědnými matkami, které se o své ratolesti starají až do 2 let jejich života. To zasluhuje přinejmenším uznání, uvědomíme-li si, že v jednom vrhu může být až 20 vajec. (Obvykle se však pouze nejsilnější jedinci dožijí dospělosti). Samec se oproti tomu o mláďata nestará vůbec, takže žádný idylický rodinný život se nekoná. Drak je totiž zvíře extrémně samotářské, které si zuřivě hlídá své teritorium o rozloze i několika kilometrů čtverečních. Drakovu hrdost a pýchu není radno urážet. Je ovšem fakt, že pokud se vám podaří, přiblížit se k drakovi na slyšitelnou vzdálenost, nebudete mít pravděpodobně již příliš času na to, abyste mu vyjasnili, co si o něm doopravdy myslíte. Budete s největší pravděpodobností sežráni v čase rychlost x dráha (Čím blíž, tím dřív). Drak nikdy nepohrdne potravou, která se sama nabízí na jeho jídelníček, avšak pokud zmerčí nějaký mimořádně chutný exemplář, je schopen jej pronásledovat i několik hodin. Drak není mrchožrout, ale v případě nouze i tlející bodne. Na pověře, že drak jde po zlatě jako domácí skřítek po ponožkách, není ani za mák pravdy. Lesk zlata a třpyt drahokamů spíše dráždí drakovy mimořádně vyvinuté oči, takže se ho rozhodně nesnažte uplatit vašimi zlatými náramkovými hodinkami. Drak je zvíře nesmírně arogantní, který nesnese jakéhokoliv soka. Což vyvrací další absurdní mudlovský výmysl, který se snaží přidat drakům na hrozivosti a sice báchorkami o tří, šesti, či dvanáctihlavých saních. To by samozřejmě nemohlo fungovat, jelikož by se jednotlivé hlavy navzájem požraly.

 

Kouzelníci jsou draky fascinováni již po staletí, proto se zapáleně věnují jejich pozorování a výzkumu. Ve většině státech je však chov draků zakázán nebo alespoň regulován přísnými směrnicemi, aby nedocházelo k častým konfliktům s mudly. Za největší dračí velmoci můžeme považovat státy střední a severní Evropy, Peru a Čínu, kde je drakověda na vysoké úrovni. V poslední zmiňované zemi je dokonce některými kouzelníky uctíván kult draka.