Trimeles / Archiv 2005–2009 / 12. číslo (27. 3. 2006) / Jak jsem přišla na to, že jsem zvěromág
Tři soudky radí 10 Magické podniky I. Jezevci na cestách aneb Žlutý sraz v Praze Hog v kocke 19 a 3/4 – Protože smíchu není nikdy dost Hog v kocke 19 – Kagíci? Kagíci! Jak jste tvořili frázevoloviny, a jak to s nimi dopadlo Jak to dopadlo s Březnovou knižní šifrou Rose Daninatali: „Jezevci, těšte se, až vás zase proberu ze zimního spánku.“ Cesta za pokladem LS2024 Mrzimorské výstřelky aneb co všechno z nás zase vypadlo Sebechvála nám nesmrdí aneb Jak dopadly trimelesí ódy Žlutá, kam se podíváš… Teda pardon, zelená?! Měsíc knihy DIY – 7. díl Zápisník jednoho dinosaura IV – Ať žijí technologie (aneb při čem všem jste byli zároveň na hradě) Malé, Malej, Malučký… Princ Hog v kocke 18 – Nový školní rok Březnová knižní šifra Žlutého Trimela Nováčkovská výprava pro Magíka Připravit k luštění – Březnová knižní šifra Žlutého Trimela na obzoru! Příčná kombinatorika II – Vetešnictví u Kšeftaře Deskohráčův stolek speciál – Harry Potter Vzestup Smrtijedů Valentýnské menu DIY – 6. díl Zápisník jednoho dinosaura 3 – Výzva tajemného kloboukového semináře 13 otázek pro profíky Enid Bloom: „Musím říct, že mi to otevřelo oči.“ Hog v kocke 17 – Kagíci Sprosté slovo na šest? Příčná kombinatorika 2024 – Co nás čeká a nemine I. Silvestrovské hemzulky Hog v kocke 16 – Vánoční smíchmajstr Vánoce, Vánoce, přicházejí Vánoční pohyblivé obrázky II – seriály Mrzimorský vánoční playlist Trimeles na cestách – kam za vánoční atmosférou? Vánoční pohyblivé obrázky Hog v kocke 15 – Školní rok v plném proudu Velká vánoční stávka Zápisník jednoho dinosaura 2 – Paměť není, co bývala Mrzimor získal magíka s názvem „Veselá kopa“ Vánoční dárky za hubičku DIY – 5. díl Cesta za pokladem ZS24 Pohřešuje se! Pomoz zatoulaným strašidlům najít cestu domů Last minute halloweenský kostým v Hog stylu Halloweenská křížovka plná (nejen) strašidel Moudra z čarostavů Podzimní tvoření DIY – 4. díl Luna Goshawk: „Očakávania boli, zatiaľ sa mi plnia a možno aj prevyšujú.“ Zápisník jednoho dinosaura – Rozmrazená, ale plešatá Rekapitulace Celoletní úkoly Prokletí termínové neděle Hog v kocke – 14. část – Zpátky do lavic! Ohlédnutí za TNT Rekapitulace Nisqa TNT: Úkol třetí Olivia Wines: „O Mrzimor se nebojím, my si poradíme.“ Směnárna na planetě Meeraha TNT: Úkol druhý TNT: Úkol první Rekapitulace Umubumbe Tradiční nováčkovský turnaj je zpět! Planeta Nisqa Rekapitulace Gezegen Prázdninové pohodové poslouchání: Potterovský podcast Emoji na Hradě V. Rekapitulace Domicilium Planeta Umubumbe Planeta Gezegen Jak probíhalo slavnostní ukončení školního roku u jezevců? Domovská planeta Domicilium Vesmírná odysea – mise začíná Vesmírná odysea Hog v kocke – 13. část – Souboják vol. 2 Harry Potter storkát jinak aneb jak očaroval mudlovskou literaturu Potter opustil ministerstvo, je teď ragbista Hog v kocke – 13. část – Souboják Souboj se stylem Famfrpálové perličky Jak se v Mrzimoru nosí NiT? Hogwarts Legacy Stále vzpomínám na Albínku Rozhovor s Ivy Emersonovou: „Mrzimor je moje srdeční záležitost.“ Rozporuplné pocity aneb jak se těšíme na nový HP seriál Remake, o který nikdo nestál – co se ví o novém seriálu Harry Potter Hog v kocke – 12. část – Umíme se sobě zasmát Tom Felton: Beyond the Wand Jarní dekorace DIY – 3. díl Deskohráčův stolek: Takenoko a rozšíření Panďátka Mrzimor napříč jazyky Jaké je býti nejbohatší v Mrzimoru? Žluté duše ve fialovém hábitu – Oresta McCollin Vianueva Hog v kocke – 11. část – Hradní novinky 13 otázek nejen pro shopaholiky Deskohráčův stolek: Architekti Západního království Novoroční vybarvování – vyhlášení Zimní dekorace DIY – 2. díl Famfrpálová sezóna zima 2023 Novoroční vybarvování Novoroční přání 2023 13 vánočních otázek pro Grinche i Kdovíky 2/2

12. číslo (27. 3. 2006), Archiv 2005–2009

Jak jsem přišla na to, že jsem zvěromág

Do té doby jsem byla naprosto obyčejným studentem mrzimorské koleje. Nebyla jsem zrovna premiant,ale na propadnutí to taky nebylo. Libovala jsem si v bylinkářství a v lektvarech a podobných přírodních disciplínách, a nikomu jsem nepřekážela. Ba naopak, dovoluji si tvrdit, že jsem byla i vcelku vyhledávaným společníkem. Až jednoho dne jsem se probudila s rozžmoulaným a slinami promočeným cípem své deky v tlamě…Pardon, v puse.
 
Této příhodě jsem nepřisuzovala prakticky žádnou závažnost. Snažila jsem se dokonce vybavit si, o čem se mi tu noc zdálo. To se mi ale nepodařilo.
 
Následujícího rána jsem měla peřinu již natolik uslintanou, že mi přeci jenom přišlo na mysl, zda bych si neměla zaskočit na ošetřovnu pro něco k uklidnění,ale nakonec jsem tu záležitost nechala plavat.
 
Třetího rána jsem se vzbudila s peřinou rozdrásanou v jednom rohu na cucky a s pocitem, že jsem určitě rozpolcená osobnost. Zdravotní pomoc jsem však nevyhledala, protože jsem si vzpomněla, že v noci se mi jistojistě zdálo o jídle. Sen byl natolik živý, že jsem se snažila rozžvýkat deku. No vida, prosté vysvětlení a zbavilo mě depresí a mylných myšlenek, že bych snad mohla být blázen.
 
Co si budeme namlouvat. Mírně mě znepokojilo, když jsem se na toaletě snažila místo spláchnutí svůj výtvor zahrabat. Svedla jsem svůj čin na nevyspání a velkou přepracovanost. Další šok však přišel v tu nejnevhodnější chvíli – přímo při hodině paranormálních jevů, kde jsem obdržela jedničku za domácí úkol. Opravdu mě to potěšilo, ovšem sama sebe jsem nechápala, když jsem samou radostí vyskočila na stůl a na zádech se začala převalovat sem a tam s jazykem šťastně vyplazeným až na hábitu.
 
Dostalo se mi pokárání od pana profesora a posměchu od mých spolužáků, kteří se patrně domnívali, že ze mě promlouvá ještě zbytkový alkohol ze včerejší narozeninové oslavy jednoho z nich. Cítila jsem se ten den opravdu pod psa.
 
Když jsem potom u oběda, na který jsem přišla díky splínu pozdě, pohrdla borůvkovým koláčem a raději olizovala kosti po ostatních, napadlo mě, že něco není v pořádku!
 
A pak se to stalo!!! Snažila jsem se svůj zármutek nad duševní chorobou vyléčit v parku pod statným stromem. Myslela jsem na to, že kdybych byla pes, mé chování by se dalo tolerovat… Přemýšlela jsem tak usilovně, až jsem se musela tlapkou podrbat za levým uchem.
Počkat, cože, tlapkou???
Vytřeštěně jsem pozorovala svou chlupatou hnědou TLAPKU!!!
Co to… To není možné!
 
Vyhrabala jsem se na všechny ČTYŘI nohy a letěla o překot k jezeru, abych se mohla do jeho hladiny podívat jako do zrcadla. To není možné… To není pravda! Kde je ta oplácaná červenovlasá holka? Nevěřícně jsem třeštila oči na vodní hladinu, ve které jsem neviděla nic jiného, než maličkého hnědého krátkosrstého jezevčíka.
 
Po chvilce, kdy odezněl prvotní šok, se mi ústa začala roztahovat do velikého úsměvu. Velikého neovladatelného úsměvu! Jsem zvěromág!!! Není to skvělé?!
 
Můžu jen říct, že jsem velice ráda, že jsem na to přišla ještě v době, kdy jsem byla malinké štěňátko. Je fajn jít v dešti skákat do kalužin, nebo se lísat sexy borci k noze, nebo jíst bez příboru rovnou z misky, nebo se nechat drbat na břiše, když je to tak příjemné, anebo toho sexy borce dokonce olizovat na tváři!!! No uznejte sami, nevypadalo by to blbě, kdybych tohle všechno dělala jako člověk?!

Napište k tomuto příspěvku komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*