Trimeles / Archiv 2005–2009 / 16. číslo (1. 10. 2007) / Rozřazovací slavnost září 2007
Jak jste tvořili frázevoloviny, a jak to s nimi dopadlo Jak to dopadlo s Březnovou knižní šifrou Rose Daninatali: „Jezevci, těšte se, až vás zase proberu ze zimního spánku.“ Cesta za pokladem LS2024 Mrzimorské výstřelky aneb co všechno z nás zase vypadlo Sebechvála nám nesmrdí aneb Jak dopadly trimelesí ódy Žlutá, kam se podíváš… Teda pardon, zelená?! Měsíc knihy DIY – 7. díl Zápisník jednoho dinosaura IV – Ať žijí technologie (aneb při čem všem jste byli zároveň na hradě) Malé, Malej, Malučký… Princ Hog v kocke 18 – Nový školní rok Březnová knižní šifra Žlutého Trimela Nováčkovská výprava pro Magíka Připravit k luštění – Březnová knižní šifra Žlutého Trimela na obzoru! Příčná kombinatorika II – Vetešnictví u Kšeftaře Deskohráčův stolek speciál – Harry Potter Vzestup Smrtijedů Valentýnské menu DIY – 6. díl Zápisník jednoho dinosaura 3 – Výzva tajemného kloboukového semináře 13 otázek pro profíky Enid Bloom: „Musím říct, že mi to otevřelo oči.“ Hog v kocke 17 – Kagíci Sprosté slovo na šest? Příčná kombinatorika 2024 – Co nás čeká a nemine I. Silvestrovské hemzulky Hog v kocke 16 – Vánoční smíchmajstr Vánoce, Vánoce, přicházejí Vánoční pohyblivé obrázky II – seriály Mrzimorský vánoční playlist Trimeles na cestách – kam za vánoční atmosférou? Vánoční pohyblivé obrázky Hog v kocke 15 – Školní rok v plném proudu Velká vánoční stávka Zápisník jednoho dinosaura 2 – Paměť není, co bývala Mrzimor získal magíka s názvem „Veselá kopa“ Vánoční dárky za hubičku DIY – 5. díl Cesta za pokladem ZS24 Pohřešuje se! Pomoz zatoulaným strašidlům najít cestu domů Last minute halloweenský kostým v Hog stylu Halloweenská křížovka plná (nejen) strašidel Moudra z čarostavů Podzimní tvoření DIY – 4. díl Luna Goshawk: „Očakávania boli, zatiaľ sa mi plnia a možno aj prevyšujú.“ Zápisník jednoho dinosaura – Rozmrazená, ale plešatá Rekapitulace Celoletní úkoly Prokletí termínové neděle Hog v kocke – 14. část – Zpátky do lavic! Ohlédnutí za TNT Rekapitulace Nisqa TNT: Úkol třetí Olivia Wines: „O Mrzimor se nebojím, my si poradíme.“ Směnárna na planetě Meeraha TNT: Úkol druhý TNT: Úkol první Rekapitulace Umubumbe Tradiční nováčkovský turnaj je zpět! Planeta Nisqa Rekapitulace Gezegen Prázdninové pohodové poslouchání: Potterovský podcast Emoji na Hradě V. Rekapitulace Domicilium Planeta Umubumbe Planeta Gezegen Jak probíhalo slavnostní ukončení školního roku u jezevců? Domovská planeta Domicilium Vesmírná odysea – mise začíná Vesmírná odysea Hog v kocke – 13. část – Souboják vol. 2 Harry Potter storkát jinak aneb jak očaroval mudlovskou literaturu Potter opustil ministerstvo, je teď ragbista Hog v kocke – 13. část – Souboják Souboj se stylem Famfrpálové perličky Jak se v Mrzimoru nosí NiT? Hogwarts Legacy Stále vzpomínám na Albínku Rozhovor s Ivy Emersonovou: „Mrzimor je moje srdeční záležitost.“ Rozporuplné pocity aneb jak se těšíme na nový HP seriál Remake, o který nikdo nestál – co se ví o novém seriálu Harry Potter Hog v kocke – 12. část – Umíme se sobě zasmát Tom Felton: Beyond the Wand Jarní dekorace DIY – 3. díl Deskohráčův stolek: Takenoko a rozšíření Panďátka Mrzimor napříč jazyky Jaké je býti nejbohatší v Mrzimoru? Žluté duše ve fialovém hábitu – Oresta McCollin Vianueva Hog v kocke – 11. část – Hradní novinky 13 otázek nejen pro shopaholiky Deskohráčův stolek: Architekti Západního království Novoroční vybarvování – vyhlášení Zimní dekorace DIY – 2. díl Famfrpálová sezóna zima 2023 Novoroční vybarvování Novoroční přání 2023 13 vánočních otázek pro Grinche i Kdovíky 2/2 Jezevci přejí Veselé Vánoce Jak se v Mrzimoru nosí Vánoce? 13 vánočních otázek pro Grinche i Kdovíky 1/2 Zase (ne) zkouškujeme! Jak se v Mrzimoru nosí žlutá?

16. číslo (1. 10. 2007), Archiv 2005–2009

Rozřazovací slavnost září 2007

Psalo se datum září dvanáctého 2007. roku. Tento den Rozřazovací slavností důležitým se stal. Vše mělo proběhnout ve Velké síni v šest hodin. Ještě bylo hodně času, když se první kouzelníci začali scházet. Den byl významný také pro jednu modrou studentku. Apaloosa se narodila! A po kolikáté? To si spočítejte podle ročníku, do kterého nyní nastupuje. Obdržela bezpočet gratulací a od madam Ansí dokonce kytičku. Náhle se na stole objevil dort k radosti všech přítomných.
 
Čas pomalu ubíhal, místnost se začala poněkud těsněji zaplňovat, nováčci vypadali čím dál nervózněji. Rozpřáhla jsem svá křídla a vzlétla na okenní parapet ve výšinách. Konečně trocha místa a skvělý výhled na celou místnost. Moje malá sestřička společně s ostatními nováčky stála poblíž místa, kde za chvíli proběhne zařazování. Kývly jsme na sebe a dál vyčkávaly.
 
Nervozita stoupá, studenti se neklidně ošívají, někteří pozapomněli, že mezi Hogwartským a mudlovským časem je rozdíl. Konečně velké hodiny s fénixem místo kukačky oznamují šest hodin. Pan ředitel vchází do místnosti a v tu ránu je v obležení nadšenými studenty, profesory a zaměstnanci. Pracně se dobelhá ke stupínku v přední části místnosti a upraví si hábit, začež sklidí bouřlivý potlesk přítomných. Po jisté době třikrát uhodí holí o podlahu a sjedná si ticho. To je rušeno posledními občasnými hlasy. Když už je relativně klid, pan ředitel osloví přítomné kouzelníky a začne svou řeč, na chvíli se odmlčí, následně použije hromadné SILENCIO a studentům se na ústech ocitne lepící páska. Někteří profesoři se jen spokojeně usmějí s tím, že už bude ticho.
 
„Tedyž“ prohlásí pan ředitel a odmlčí se. Mlčí tak dlouho, že se už většina přítomných začne nepříjemně ošívat, ze všech sil se snaží, aby snad nevydala hlásku. Překvapivě, skutečně se to podaří. Pan ředitel pronáší svůj proslov do naprostého ticha. Jeho řeč je okouzlující, však posuďte sami:
 
– „Dnešním dnem se rozrostou koleje o nové členy, věřím, že nabídnou všem studentům nejen mnoho příjemných chvil a vzpomínek, ale také přátelskou oporu, chápavé srdce a velkou trpělivost.
 
Jak ti, jenž jsou na naší škole již delší dobu vědí, rok od roku se počet studentů a nutně i zaměstnanců školy zvyšuje. Dnešním dnem je na škole 734 studentů a to nepočítám ty, jenž se uchýlili do mrazáku. Toto číslo je určitě potěšující, jeví nebývalý zájem mladých kouzelníků o naší školu. Má však taktéž jedno úskalí.. a to je ztráta rodinné atmosféry. Přesto věřím, že všichni udělají maximum, abychom si toto důležité kouzlo ve zdech naší prastaré školy udrželi, neboť je to právě toto kouzlo, které dává mnohým pocit bezpečí a kamarádství, který je nesmírně důležitý.
 
Závěrem přeji všem novým studentům, aby našli ve škole to co hledali, aby se jim zde líbilo a osvojili si veškeré maximum toho, co si mohou z kouzelnického studia vzít.
 
Všem stávajícím pak alespoň do začátku mnoho trpělivosti a i nadále mnoho elánu a zábavy.“-
 
Nimrandir Elénére, ředitel školy Hogwarts.czechzone.net
 
Zavládlo ticho. Přítomní se slzami v očích němě zírali na pana ředitele. V dalším okamžiku se síň otřásla mohutnými ovacemi.
Pan ředitel pokynul rukou, což byl signál pro skřítka nesoucího Moudrý klobouk. Opět žádané ticho. Měla nastat chvíle, kdy klobouk zazpívá svou píseň. K tomu samozřejmě potřeboval klid, který momentálně v síni nepanoval. Několikrát si přítomné změřil zamračeným pohledem tázajíc se, zda už konečně může začít.
 
– Kééééjch /# no nic já mam času dost, už jsem starý pár staletí a nějaký týden navíc mě nerozkouše – prohlásil k velikému překvapení přítomných pan ředitel!
 
– Nime, to všichni víme :-)))) – odvětil mezi záchvaty smíchu pan profesor Werewolf.
 
– Vážení, buďte tak laskaví a zavřete Papulku, prosím…- uklidňoval neposedné studenty červený primus Filius.
 
– odmítám začít dokud tu nebude absolutní ticho, pro správný přednes a umělecký dojem – postěžoval si ještě Moudrý klobouk, bylo na něm však znát, že se chystá začít. Když už byl téměř klid, stalo se něco neslýchaného. Velká síň se otřásla pod tíhou vybuchnuvšího Huláka. Všichni si zděšeně zacpali uši a Sheila byla vykopnuta modrým kolejním ředitelem. To ona způsobila všechen ten rozruch. Pan řídící seslal na celou síň ohromné kouzlo způsobující nepříjemnosti každému, kdo by snad něco řekl. Moudrý klobouk se totálně urazil a už to vypadalo, že dnes rozhodně nic dělat nebude. Po pracném přemlouvání samotným panem ředitelem si nakonec přece jen dal říct a zapěl velice pěknou písničku. Opět vkládám její záznam:
 
– Ač ošklivý a starý já na pohled se zdám,
 
jsem jediný, kdo historii školy poví vám.
 
Sic nebyl jsem tu od počátku – to jiní tehdy žili,
 
dva muži a dvě ženy zde školu založili.
 
Salazar z blat a mokřadů tu jako první stál,
 
a Godric z rodu Nebelvírů už čekal opodál.
 
Dva přátelé z nich stali se a to i přes názory.
 
Však hledat taktéž museli i v ženách dětem vzory.
 
To Rowena a Helga pak měly radost značnou,
 
vždyť konečně dnes s pány ve škole učit začnou.
 
Žáci se jenom hrnuli, to byla pro ně čest,
 
v učení čar a magie se nechat od nich vést.
 
Z počátku problém neměli, radost jim srdce hřála,
 
však Salazara zlomyslnost potají svoji roli hrála.
 
Chtěl studenty jen čisté krve, vždyť jeho to bylo právo,
 
jistě už víte přátelé, co se pak se školou stalo.
 
Každý si své poté vybíral dle svého uvážení.
 
A začalo tak na škole nové soutěžení.
 
Koleje chtěly nejlepší než ostatní už býti,
 
nikdo už neznal přátelství jen touhu zvítěziti.
 
Však Salazar si stále přál jen čisté v škole míti,
 
po jedné noci plné hádek rozhodl se odejíti.
 
A tehdy problém nastal, jak studenty teď dělit,
 
a najednou Godricu nápad kolem hlavy prolít.
 
Tak na svět jsem já přišel a vám do duše vidím,
 
co všechno v ní najdu, někdy se až divím.
 
Teď vaše chvíle nastala, na hlavu si mě dejte,
 
a kolej svoji vysněnou si tajně sami přejte.
 
A i když já se rozhodnu pro volbu trochu jinou,
 
nebojte se vůbec, to není vaši vinnou.
 
Já vidím hloubku duše vaší, vše co sami neznáte,
 
a v koleji té vybrané se časem jistě poznáte.
 
To je vše, potlesk prosím –
 
Moudrý klobouk
 
Jak klobouk řekl, tak se stalo. Síní se rozlehl potlesk. A poté to všechno začalo. Jednotliví nováčci postupně chodili k pódiu, kde si nechali nahlédnout do duše. Klobouk se ošklíbal nad jejich vlasy, jindy v nováčcích spatřoval jejich rodiče, někdy měl docela problém s rozhodnutím. Vše šlo jako po másle. Na řadu přišla má sestřička Zdeňka. Obě jsme napjatě vyčkávaly. Klobouk po delším přemýšlení zvolal Mrzimor! Školní uniforma zazářila nově získanou žlutou barvou. Po četných gratulacích od žluťásků jsem slétla z okenního parapetu a nadšeně se vrhla na sestřičku, načež jsme se usadily k Mrzimorskému stolu. :-)
 
Klobouk zařazoval a zařazoval, udělal si jen dvě pauzy. Chtěl dohnat čas a nasedl na hlavy několika nováčků současně, volal jména kolejí rychle po sobě, tudíž bez obarvení uniforem bychom ani nepoznali, kdo kam patří.
 
Poslední skupinka nováčků a klobouk už netrpělivě opět zařazuje všechny současně. To ale byla veliká chyba, jelikož s podivným trhavým zvukem se mu ještě podařilo vyslovit všechny koleje, s posledním slovem se roztrhal úplně. Do příštího roku ho snad skřítci dají dohromady. :-)
 
Co říct závěrem? Mnoho nováčků bylo nadšených, když se dostali tam, kam chtěli. Jiní, co to štěstí neměli, ač zpočátku možná trošku zklamaní, ihned, jakmile se ubytovali v kolejní místnosti, smutek z nich rázem vyprchal, neboť zjistili, že jsou v okruhu báječných lidí a náhle ke své koleji pocítili úctu, náklonnost a pýchu. :-))

Napište k tomuto příspěvku komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*