Rozhodla jsem se pokračovat v rubrice Ako vzniklo moje meno?, kterou založila Lucy. Ano, také já nemám ráda neoriginální jména a přišlo by mi divné, kdyby se na hradě potuloval Harry Potter, Eragon von Eldest nebo Bella Cullen (nebo jakékoliv jiné jejich obměny). Jednou, asi před rokem byla vypsaná soutěž Proč se jmenuji, jak se jmenuji? A tak dnes čtenářům Trimela poskytuji své vypracování soutěže, kde se dozvíte, jak je to s Asio Otusy. Mám pro vás jak kouzelnickou, tak mudlovskou verzi.
Kouzelnická verze:
Jmenuji se Vendesousa Asio Otusová. Ti, kteří umí latinsky, vědí, že asio otus je kalous ušatý a právě tuto sovu měli ve znaku předci mého otce. Sovy jsou s mým rodem odjakživa spjaty. Předci mého otce žili na hradě jménem Soví hnízdo, proto se jim říkalo páni ze Sovy. Později se v erbu rodu vyskytl právě kalous ušatý, proto se začali psát z Kalousova. Pak došlo k tomu, že rodina musela kvůli své protestantské víře opustit Soví hnízdo, aby se vyhnula pronásledování, přesídlila do Uher, které představovalo vcelku bezpečné místo i přes probíhající turecko-habsburské války. V této zjitřené oblasti nikdo nebude pronásledovat křesťany, byť protestanty, když je kolem plno muslimů. Rodina mého otce není tudíž rodina kouzelnická. V té době češtině sotva kdo rozuměl, proto si začali říkat latinsky de Asio Otus, neboť latina byla dorozumívacím jazykem. Za první republiky se moji předci vrátili zpět do vlasti, tedy do Čech. To již byla doba, kdy se šlechtické tituly nenosí, proto ze jména zmizelo de a zůstalo jen Asio Otus. Sovy se v naší rodině těší velké úctě. Jsou považovány za nositelky moudrosti a nikoliv za zlé bytosti, jak si to o nich dříve často lidé mysleli.
A proč zrovna Vendesousa? Prostě proto, že mým rodičům se jméno Vendes, které v matčině rodině, kde se v průběhu let několik kouzelníků objevilo, předává z generace na generaci, zdálo poněkud obyčejné, ale zároveň nechtěli jít proti tradicím, přidali prostě koncovku -ousa, nu a Vendesousa byla na světě. Někomu se moje křestní jméno může zdát dlouhé, ale moji rodiče na ně mají asi jakousi úchylku, protože moje starší sestra se jmenuje Štěpánkosousa a mladší Petrusousa ;-)
Verze pro mudly:
Ač se to zdá téměř nemožné, i já jsem kdyby byla nováček, seděla jsem mezi dalšími případnými adepty na studium kouzel v temném kamrlíku, který si říkal kancelář. Nejprve jsem vyplnila kolonku příjmení, protože v tom jsem měla jasno. Inspirovala jsem se svým skutečným mudlovským příjmením. Přičemž podotýkám, že se skutečně nejmenuji Ušatá ;-) S křestním jménem to bylo trošku těžší, chtěla jsem něco, co se k zvolenému příjmení bude hodit a zároveň to bude takové, že si to každý zapamatuje. Když jsem tak přemýšlela, kreslila jsem si na okraje formuláře různé šnečky, mravence, myšky a prasátka. Nakonec jsem si vzpomněla na to, jak mi říká kamarád. Teda spíš na to, jak pojmenoval moji postavu, když jsme s kamarádem hráli Baldur´s Gate. Do kolonky křestní jméno jsem tedy vyplnila Vendesousa. Přijímací komisi se moje jméno zdálo dostatečně kouzelnické, nu a tak od té doby, byla to zima 2005, straším na hradě.
Ať žije Kalous z Holoubkova :D
Nejdříve jsem si říkal, že jsem to už někde slyšel a kolega slovník mi hned poradil v čem se tajemství skrývá.
Bravo Vendy