Trimeles / Nováčci / Ako vzniklo moje meno? Vendesousa Asio Otusová
Udílení novinářských cen – Šťastný galeon a Sázky Kytice – prázdninové soutěžení Hog v kocke – 7. část – Žlutý humor S jezevci o patronaci Susanino překladové okénko, díl 1. Cassiopea Zmklká: „Sklenici mám vždy napůl plnou!“ Deskohráčův stolek: Tajuplné Říše Cassiopea Zmlklá a návrhařina Lososi na hradě Jak se (ne)ztratit v rybím těle Deskohráčův stolek speciál – Harry Potter: Boj o Bradavice Závěrečná slavnost – modní policie Záblesky z Letňáku 21: Střelci a odrážeči Záblesky z Letňáku 21: Zachraň se, kdo nemůžeš Žlutý koutek Petromily – Červen Elfové a šmelfové Deskohráčův stolek: Draftosaurus V čem trénují žlutí? Kouzelné HOG Velikonoce Žlutý koutek Petromily – DUBEN Vzpomínáme na Velikonoce Švihnout a mávnout Deskohráčův stolek: Arboretum Dubnová usměvavá výzva Rok ve fialové Zápisky Tlustého Mnicha Velikonoční vybarvování Famfrpálová profiliga bude. Ale… Nejlepší jezevčí „kolejňáky“ Žlutý koutek Petromily – Březen Helen Miltonová: Oddělala jsem dvě šéfredaktorky! Vyhlášení soutěže ke Dni Mazlíčků Závěrečný kolejní večírek Žluté duše ve fialovém hábitu – Marylin Cuthbert Žlutý koutek Petromily – únor Zimní nováčkovská záchranná mise SELINA GARCIA: Budu tu strašit tak dlouho, dokud nezískáme Famfrpálový pohár!  Soutěž ke Dni mazlíčků! Vzpomínáme na Letňáček…. Tři soudky radí 9 THEODOR MUDD – Co dává v noci pod postel svým svěřencům? Nováčkovská tipovačka aneb co si představuji pod…. TST – 8. úkol Halloweenský večírek TST – 7. úkol TST – 6. úkol Halloweenská výprava za bezhlavým jezdcem TST – 5. úkol TST – 4. úkol TST – 3. úkol TST – 2.úkol TST – 1. úkol Netradiční rozhovor s profesory TNT je zpět a přináší sebou Bratříčka Není jezevec jako jezevec Korunami stromů a ještě dál aneb nováčkovská výprava do lesa je za námi Chvilka s jezevčími nováčky Cesta žlutých jednorožců Stezka prdících obrů Letní seminář počtvrté: Písmena, číslice, čáry a máry Letní seminář potřetí: Kouknu a vidím Letní seminář podruhé: Obětujte mi kus… Letní seminář poprvé: Hopity hop Jak jsem poprvé zakotvila na ošetřovně Večírek na závěr roku S kapesníčkem v ruce aneb budete nám chybět… Má první kolejní výprava aneb jak se pojídají škrny Tučňákoland Básnička věnována Mrzimorské koleji k Mezinárodnímu dni skřítků Rozhovor se studentkami B4 – 2.díl Holky, držíme vám palce! Rozhovor se studentkami bojujícími v B4 Do západu slunce na křídlech Gryfů Mrazivá výprava ze teplem Připomeňte si s námi Albu Jacquelin Velikonoční pondělí na hradě Mrzimorští nováčci a famfrpál Patricia, Klotylda, Susan a Cassiopea : Čtyři mrzimorské bojovnice Filmový večírek Mrzimorský rituál pro nováčky Tři soudky radí 8 Bomba na hradě! Přišla osobnost, kterou nikdo nečekal!! Představujeme nováčky Nástrahy soubojového klubu Na tom není nic vtipného! V. Závěrečný večírek šíleného roku Na tom není nic vtipného! IV. Jaká byla cesta za pohárem? Na tom není nic vtipného! III. Selina Garcia o postu kapitánky: Nebyla jsem si jistá, zda se na tu funkci vůbec hodím Záchranná jezevčí mise Z deníku adoptovaného jezevce …. II. část Zima 2020 : Pohľad z druhého miesta Rekord sezony: Trénink, který trval tři hodiny! Cirque du magique – očami návštevníkov Vianočná výprava do lesa Móda Ohnivého dne Výprava očima nováčků: Na bobří hráz a ještě dál Tři soudky radí 7 Jezevci na tripu… do lesa

Nováčci

Ako vzniklo moje meno? Vendesousa Asio Otusová

Rozhodla jsem se pokračovat v rubrice Ako vzniklo moje meno?, kterou založila Lucy. Ano, také já nemám ráda neoriginální jména a přišlo by mi divné, kdyby se na hradě potuloval Harry Potter, Eragon von Eldest nebo Bella Cullen (nebo jakékoliv jiné jejich obměny). Jednou, asi před rokem byla vypsaná soutěž Proč se jmenuji, jak se jmenuji? A tak dnes čtenářům Trimela poskytuji své vypracování soutěže, kde se dozvíte, jak je to s Asio Otusy. Mám pro vás jak kouzelnickou, tak mudlovskou verzi.

Kouzelnická verze:
Jmenuji se Vendesousa Asio Otusová. Ti, kteří umí latinsky, vědí, že asio otus je kalous ušatý a právě tuto sovu měli ve znaku předci mého otce. Sovy jsou s mým rodem odjakživa spjaty. Předci mého otce žili na hradě jménem Soví hnízdo, proto se jim říkalo páni ze Sovy. Později se v erbu rodu vyskytl právě kalous ušatý, proto se začali psát z Kalousova. Pak došlo k tomu, že rodina musela kvůli své protestantské víře opustit Soví hnízdo, aby se vyhnula pronásledování, přesídlila do Uher, které představovalo vcelku bezpečné místo i přes probíhající turecko-habsburské války. V této zjitřené oblasti nikdo nebude pronásledovat křesťany, byť protestanty, když je kolem plno muslimů. Rodina mého otce není tudíž rodina kouzelnická. V té době češtině sotva kdo rozuměl, proto si začali říkat latinsky de Asio Otus, neboť latina byla dorozumívacím jazykem. Za první republiky se moji předci vrátili zpět do vlasti, tedy do Čech. To již byla doba, kdy se šlechtické tituly nenosí, proto ze jména zmizelo de a zůstalo jen Asio Otus. Sovy se v naší rodině těší velké úctě. Jsou považovány za nositelky moudrosti a nikoliv za zlé bytosti, jak si to o nich dříve často lidé mysleli.
A proč zrovna Vendesousa? Prostě proto, že mým rodičům se jméno Vendes, které v matčině rodině, kde se v průběhu let několik kouzelníků objevilo, předává z generace na generaci, zdálo poněkud obyčejné, ale zároveň nechtěli jít proti tradicím, přidali prostě koncovku -ousa, nu a Vendesousa byla na světě. Někomu se moje křestní jméno může zdát dlouhé, ale moji rodiče na ně mají asi jakousi úchylku, protože moje starší sestra se jmenuje Štěpánkosousa a mladší Petrusousa ;-)

Verze pro mudly:
Ač se to zdá téměř nemožné, i já jsem kdyby byla nováček, seděla jsem mezi dalšími případnými adepty na studium kouzel v temném kamrlíku, který si říkal kancelář. Nejprve jsem vyplnila kolonku příjmení, protože v tom jsem měla jasno. Inspirovala jsem se svým skutečným mudlovským příjmením. Přičemž podotýkám, že se skutečně nejmenuji Ušatá ;-) S křestním jménem to bylo trošku těžší, chtěla jsem něco, co se k zvolenému příjmení bude hodit a zároveň to bude takové, že si to každý zapamatuje. Když jsem tak přemýšlela, kreslila jsem si na okraje formuláře různé šnečky, mravence, myšky a prasátka. Nakonec jsem si vzpomněla na to, jak mi říká kamarád. Teda spíš na to, jak pojmenoval moji postavu, když jsme s kamarádem hráli Baldur´s Gate. Do kolonky křestní jméno jsem tedy vyplnila Vendesousa. Přijímací komisi se moje jméno zdálo dostatečně kouzelnické, nu a tak od té doby, byla to zima 2005, straším na hradě.

2 komentáře

  1. Eillen 25. 1. 2010 20:16

    Ať žije Kalous z Holoubkova :D

  2. Teodorik 25. 1. 2010 20:19

    Nejdříve jsem si říkal, že jsem to už někde slyšel a kolega slovník mi hned poradil v čem se tajemství skrývá.
    Bravo Vendy

Napište k tomuto příspěvku komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

*