Trimeles / Nováčci / Nováčci - představuje se Samantha Am Chainless
Emoji na hradě II. Kytice- úkol šestý Celohradní dražba 2022 Emoji na hradě Kytice- úkol pátý Tery Poe, Ben Gobha: „Trénink je společenská událost.“ Kytice- úkol čtvrtý Hog v kocke – 9. část – Ještěže jsou prázdniny Kytice- úkol třetí Jak si stojí jezevci na poli hradní novinařiny? Kytice- úkol druhý Hog v kocke – 8. část – Máme rádi famfrpál Jezevci a soutěže Kytice- úkol první Udílení novinářských cen – Šťastný galeon a Sázky Kytice – prázdninové soutěžení Hog v kocke – 7. část – Žlutý humor S jezevci o patronaci Susanino překladové okénko, díl 1. Cassiopea Zmklká: „Sklenici mám vždy napůl plnou!“ Deskohráčův stolek: Tajuplné Říše Cassiopea Zmlklá a návrhařina Lososi na hradě Jak se (ne)ztratit v rybím těle Deskohráčův stolek speciál – Harry Potter: Boj o Bradavice Závěrečná slavnost – modní policie Záblesky z Letňáku 21: Střelci a odrážeči Záblesky z Letňáku 21: Zachraň se, kdo nemůžeš Žlutý koutek Petromily – Červen Elfové a šmelfové Deskohráčův stolek: Draftosaurus V čem trénují žlutí? Kouzelné HOG Velikonoce Žlutý koutek Petromily – DUBEN Vzpomínáme na Velikonoce Švihnout a mávnout Deskohráčův stolek: Arboretum Dubnová usměvavá výzva Rok ve fialové Zápisky Tlustého Mnicha Velikonoční vybarvování Famfrpálová profiliga bude. Ale… Nejlepší jezevčí „kolejňáky“ Žlutý koutek Petromily – Březen Helen Miltonová: Oddělala jsem dvě šéfredaktorky! Vyhlášení soutěže ke Dni Mazlíčků Závěrečný kolejní večírek Žluté duše ve fialovém hábitu – Marylin Cuthbert Žlutý koutek Petromily – únor Zimní nováčkovská záchranná mise SELINA GARCIA: Budu tu strašit tak dlouho, dokud nezískáme Famfrpálový pohár!  Soutěž ke Dni mazlíčků! Vzpomínáme na Letňáček…. Tři soudky radí 9 THEODOR MUDD – Co dává v noci pod postel svým svěřencům? Nováčkovská tipovačka aneb co si představuji pod…. TST – 8. úkol Halloweenský večírek TST – 7. úkol TST – 6. úkol Halloweenská výprava za bezhlavým jezdcem TST – 5. úkol TST – 4. úkol TST – 3. úkol TST – 2.úkol TST – 1. úkol Netradiční rozhovor s profesory TNT je zpět a přináší sebou Bratříčka Není jezevec jako jezevec Korunami stromů a ještě dál aneb nováčkovská výprava do lesa je za námi Chvilka s jezevčími nováčky Cesta žlutých jednorožců Stezka prdících obrů Letní seminář počtvrté: Písmena, číslice, čáry a máry Letní seminář potřetí: Kouknu a vidím Letní seminář podruhé: Obětujte mi kus… Letní seminář poprvé: Hopity hop Jak jsem poprvé zakotvila na ošetřovně Večírek na závěr roku S kapesníčkem v ruce aneb budete nám chybět… Má první kolejní výprava aneb jak se pojídají škrny Tučňákoland Básnička věnována Mrzimorské koleji k Mezinárodnímu dni skřítků Rozhovor se studentkami B4 – 2.díl Holky, držíme vám palce! Rozhovor se studentkami bojujícími v B4 Do západu slunce na křídlech Gryfů Mrazivá výprava ze teplem Připomeňte si s námi Albu Jacquelin Velikonoční pondělí na hradě Mrzimorští nováčci a famfrpál Patricia, Klotylda, Susan a Cassiopea : Čtyři mrzimorské bojovnice Filmový večírek Mrzimorský rituál pro nováčky Tři soudky radí 8 Bomba na hradě! Přišla osobnost, kterou nikdo nečekal!! Představujeme nováčky Nástrahy soubojového klubu Na tom není nic vtipného! V. Závěrečný večírek šíleného roku

Nováčci, Rozhovory

Nováčci – představuje se Samantha Am Chainless

Když jsem se tak rozhlížela po nováčcích v hradě, napadlo mě, že s jednou z nich udělám malý rozhovorek. Vybrala jsem si Samanthu Am Chainless, o které vím, že se moc moc chtěla dostat k nám do Mrzíku a nakonec se jí to povedlo. Sam-Am tímto chci popřát, aby se jí, stejně jako ostatním našim nováčkům, u nás líbilo a nikdy nelitovala, že byla zařazena k nám.
Sam-Am navenek možná vypadá nenápadně, ale vidím na ní, že bude pro naši kolej skvělou posilou. Možná jste to nepostřehli, ale byla první, kdo získal body pro Mrzimorek :)
Ale jistě jste zvědaví na ni, proto ji nenechám čekat. Zde je slibovaný rozhovor:

Chiara: Ahojky, předně bych tě chtěla přivítat v naší koleji a současně bych tě ráda požádala o zodpovězení pár otázek do článku do Trimela.

Samantha Am: Ahoj, děkuji za milé uvítání. :)

Chiara: Jaké jsou tvé první dojmy ze školy? Líbí se ti tu?

Samantha Am: Můj první dojem? Chaos – v dobrém slova smyslu –směje se– Líbí se mi, když se kolem mne něco děje.

Chiara: Našla sis tu už nějaké kamarády?

Samantha Am: To myslím přijde časem. Není třeba nyní dělat závěry. Jsem tu jen krátce.

Chiara: Jaká byla pro tebe rozřazovací slavnost?

Samantha Am: Dlouhá. –směje se– A plná očekávání. Už jsem si pomalu začínala zoufat, že na mne Moudrý klobouk zapomněl. Já bych se ovšem připomněla. –spiklenecky mrkne– Dost mne udivilo, kolik lidí se do Velké síně vejde. Cítila jsem se oproti ostatním malinká. –ukazuje rukama rozpětí cca 20 cm a usmívá se-
Chiara: Do které koleje jsi chtěla a nechtěla jít?

Samantha Am: To je na dlouhé povídání. Z vlastního pohledu i z úhlu RP to byl Mrzimor všemi deseti, kam jsem si přála. A kam jsem nechtěla? –pokrčí rameny

Chiara: Jaké bylo čekání na verdikt Moudrého klobouku?

Samantha Am: Už jsem říkala, že jsem se obávala, že mne Moudrý klobouk přehlédne, nebo, přinejhorším, pošle domů. Nakonec jsem se dočkala. Docela mne vyděsilo, když odněkud zaznělo, že se klobouk rozhodl v minulých letech stávkovat. To bych měla nervy napnuté o mnoho více.

Chiara: Přemýšlela jsi, jaké předměty bys chtěla studovat? Čím tě zaujaly?

Samantha Am: Předměty asi takové, kde se můžu nad něčím pozastavit, zamyslet. Již mám jeden zapsaný a jmenuje se Drobnohled. Přiznám se, že po přečtení domácího úkolu jsem šla do kolen. –zazubí se– Nejde o náročnost úkolu, ale o to, že jen těžko budu vybírat situaci z mého života – je jich totiž hodně.

Chiara: Co pro tebe znamená být zařazena do Mrzimoru?

Samantha Am: Výzvu. –spokojeně pokývá hlavou

Chiara: Přibliž nám trochu, jaká jsi?

Samantha Am: To musí posoudit druzí.

Chiara: Čeho si na druhých nejvíce ceníš a co ti naopak nejvíc vadí?

Samantha Am: Teda, tohle je snad křížový výslech, či co. –směje se– Na tuto otázku jsem v průběhu svého života odpovídala často a v principu se odpovědi velmi podobaly. Také jsem poznala, že nelze říct striktně, čeho si vážím nejvíce nebo čím opovrhuju – vždy je toho víc. –pousměje se- Vážím si těch, kteří dovedou přijímat sami sebe i druhé, kteří respektují individualitu lidí kolem sebe, kteří jsou ochotní naslouchat, ale i debatovat, kteří neberou lidskost a city jako slabost. –pousměje se– Vadí mi ti, kteří používají slabost, strach a zranění druhých ke svému vlastnímu prospěchu…

Chiara: Jaké máš cíle, čeho bys zde chtěla nejvíce dosáhnout?

Samantha Am: Myslím, že nemám žádný konkrétní cíl. Člověk stále přehodnocuje. Chtěla bych se zde cítit dobře, vybudovat si kouzelnický domov a poznat další čarodějky a kouzelníky.

Chiara: Děkuji za rozhovor a přeji krásné chvíle prožité v naší koleji.
Jelikož se Sam-Am bravurně vyhnula otázce, jaká je, chňapla jsem po nabízené příležitosti, když mi nabídla, jestli chci vidět její esej. Tu vám zde, s jejím svolením, předkládám, abyste se o ní dozvěděli více:

Jsem malá čarodějka a jmenuju se Samantha Am Chainless. Narodila jsem se v mudlovské rodině v době, kdy moje mamka Sophie dokončovala studium na vysoké škole. Nebyla z toho vůbec nadšená, ale jsem ráda, že se role matky ujala. Školu dokončila, ale chtěla bezprostředně začít budovat svou karieru. Díky tomu se o mne staral více táta, který pracoval pro místní muzeum jako historik. Pamatuji si, že jsem první roky svého života trávila s tátou v práci a velmi často jsem dováděla v archívu, kde se shromažďovaly staré spisy, důležité dokumenty a podobné věci. Mámu jsem vídávala jen občas a chyběla mi.

Když jsem povyrostla, projevil se můj čilý temperament. Stále neposedná, zvědavá, s oblibou přitahovat pozornost a vyhledávat společnost. V té době se i poprvé projevily moje kouzelnické schopnosti, ale až o mnoho později jsem se dověděla, že jsem čarodějka. Mamka o tom věděla, protože za ní byli pracovníci z ministerstva kouzel. Dodnes se trochu stydím, protože jsem svým spontánním magickým uměním způsobila velký rozruch v taťkově práci. Byla to legrace.

Když mi byly čtyři roky, tatínek zemřel. Měl autonehodu. Moje maminka se mi po této události začala plně věnovat. Nesla jsem jeho smrt velmi těžko, ale postupem doby jsem na něj zapomínala.

V šesti letech jsem nastoupila do školy, kde jsem se velmi rychle naučila číst a psát. Oblíbila jsem si knihy a stále více v sobě objevovala lásku k dějinám, kterou oplýval táta. Ráda jsem trávila čas ve společnosti vrstevníků. Byla jsem docela neposedný žáček, plný energie, šťastná ve společnosti přátel, které jsem si našla, vždy ochotná bojovat za správnou věc.

O rok později do mého života vstoupil nový přítel mojí mamky – Daniel Chainless. Brzy jsem si k němu vytvořila pozitivní citovou vazbu. Role otce mi v mém životě velmi chyběla. A co víc, byl jako já – byl kouzelník. Mamince o tom pověděl poměrně brzy, já se to dověděla až o půl roku později.

Daniel se po dlouhá léta věnoval projektu v rámci mezinárodní kouzelnické spolupráce. S maminkou se po dvou letech oženil a já získala jeho příjmení. Nejdříve jsem tomu moc nerozuměla, ale nyní jsem ráda, že nosím jeho jméno. Na svého tátu jsem ale nezapomněla. Byl to on, který mne provázel prvními roky mého života, přivedl k historii a naučil toleranci.

Daniel díky své práci často cestoval. Byla jsem nadšená, že mne i mamku brával sebou. Poznávala jsem různá místa, ale i kouzelnický svět. Často jsem s Danielem sedávala po večerech u krbu a povídali jsme si. Chtěla jsem vědět úúúplně všechno o kouzelnickém světě. Vyprávěl mi o škole, kam také sama nastoupím – o Bradavicích. Vyprávěl mi o předmětech, které se ve škole učí, profesorech a spolužácích, které poznal, i o své koleji – Mrzimoru. A já se „zamilovala“.

Byla jsem fascinována vším kouzelnickým a nemohla ani věřit, že i já jsem čarodějka. Mamčin manžel se mi stal vzorem. Moc bych si přála studovat v koleji, kde strávil sedm let i on a zároveň pokračovat cestou, kterou mi ukázal můj vlastní táta. Chtěla bych poznat historii kouzelnického světa, porozumět jí, začlenit se do kolektivu a poznat nové přátelé. Už se těším!

————-

Věřím, že se s touto milou čarodějkou všichni rádi seznámíte a přijmeme ji mezi sebe. Ať se u nás cítí dobře.

Chiara Cheisseová



Napište k tomuto příspěvku komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

*