Trimeles / O naší koleji / Život Esperanzy Luisany Morgan
Deskohráčův stolek: Takenoko a rozšíření Panďátka Mrzimor napříč jazyky Jaké je býti nejbohatší v Mrzimoru? Žluté duše ve fialovém hábitu – Oresta McCollin Vianueva Hog v kocke – 11. část – Hradní novinky 13 otázek nejen pro shopaholiky Deskohráčův stolek: Architekti Západního království Novoroční vybarvování – vyhlášení Zimní dekorace DIY – 2. díl Famfrpálová sezóna zima 2023 Novoroční vybarvování Novoroční přání 2023 13 vánočních otázek pro Grinche i Kdovíky 2/2 Jezevci přejí Veselé Vánoce Jak se v Mrzimoru nosí Vánoce? 13 vánočních otázek pro Grinche i Kdovíky 1/2 Zase (ne) zkouškujeme! Jak se v Mrzimoru nosí žlutá? Vánoční dekorace DIY – 1.díl Copak by jen kluběnky nosily? Jak se v Mrzimoru nosí Halloween? Halloween zaneprázdněné čarodějnice Famfrpálové tréninky v plném proudu 13 otázek pro seriálové fanatiky Magie kaštanů Zhodnocení Mrziaukce Zima 2022 Hog v kocke – 10. část – Tahali jste? Žluté duše ve fialovém hábitu – Tadäus Trottertickler 13 otázek pro filmové fajnšmekry Kytice- vyhodnocení a shrnutí Co se to kolem, ve světě mudlů, děje? Emoji na Hradě IV. Kytice- úkol osmý 13 otázek pro (ne)knihomoly Emoji na hradě III. Kytice- úkol sedmý Pohádka od Soptíka: O děsivém drakovi Emoji na hradě II. Kytice- úkol šestý Celohradní dražba 2022 Emoji na hradě Kytice- úkol pátý Tery Poe, Ben Gobha: „Trénink je společenská událost.“ Kytice- úkol čtvrtý Hog v kocke – 9. část – Ještěže jsou prázdniny Kytice- úkol třetí Jak si stojí jezevci na poli hradní novinařiny? Kytice- úkol druhý Hog v kocke – 8. část – Máme rádi famfrpál Jezevci a soutěže Kytice- úkol první Udílení novinářských cen – Šťastný galeon a Sázky Kytice – prázdninové soutěžení Hog v kocke – 7. část – Žlutý humor S jezevci o patronaci Susanino překladové okénko, díl 1. Cassiopea Zmklká: „Sklenici mám vždy napůl plnou!“ Deskohráčův stolek: Tajuplné Říše Cassiopea Zmlklá a návrhařina Lososi na hradě Jak se (ne)ztratit v rybím těle Deskohráčův stolek speciál – Harry Potter: Boj o Bradavice Závěrečná slavnost – modní policie Záblesky z Letňáku 21: Střelci a odrážeči Záblesky z Letňáku 21: Zachraň se, kdo nemůžeš Žlutý koutek Petromily – Červen Elfové a šmelfové Deskohráčův stolek: Draftosaurus V čem trénují žlutí? Kouzelné HOG Velikonoce Žlutý koutek Petromily – DUBEN Vzpomínáme na Velikonoce Švihnout a mávnout Deskohráčův stolek: Arboretum Dubnová usměvavá výzva Rok ve fialové Zápisky Tlustého Mnicha Velikonoční vybarvování Famfrpálová profiliga bude. Ale… Nejlepší jezevčí „kolejňáky“ Žlutý koutek Petromily – Březen Helen Miltonová: Oddělala jsem dvě šéfredaktorky! Vyhlášení soutěže ke Dni Mazlíčků Závěrečný kolejní večírek Žluté duše ve fialovém hábitu – Marylin Cuthbert Žlutý koutek Petromily – únor Zimní nováčkovská záchranná mise SELINA GARCIA: Budu tu strašit tak dlouho, dokud nezískáme Famfrpálový pohár!  Soutěž ke Dni mazlíčků! Vzpomínáme na Letňáček…. Tři soudky radí 9 THEODOR MUDD – Co dává v noci pod postel svým svěřencům? Nováčkovská tipovačka aneb co si představuji pod…. TST – 8. úkol Halloweenský večírek TST – 7. úkol TST – 6. úkol Halloweenská výprava za bezhlavým jezdcem TST – 5. úkol TST – 4. úkol

O naší koleji

Život Esperanzy Luisany Morgan

Tenhle článek k nám přinesla sova sněžná z Mrazákolandu od Esperanzy. Už se jí po nás stýská a ráda by se tak do čtrnácti dnů vrátila – všechny vás pozdravuje, no a vy jí můžete nechat pozdrav v komentářích, jestli chcete.
Ahojky, jmenuji se Esperanza Luisana Morgan a tohle je můj příběh.

Otevřu oči a chvíli se jen tak dívám na strop. Je 26. srpna. Zatím nic nenasvědčuje tomu, že tento den bude jiný než dny předešlé.
„Esperanzo,“ uslyším zezdola hlas mé mamky, „máš tu nějaký dopis.“

„Dopis?“ podivím se v duchu. Sejdu po schodech do kuchyně a opravdu, na stole leží nějaký dopis. Přijdu blíže a strnu v půli pohybu. Na obálce je erb Bradavické školy.

Podívám se na mamku a ta se na mě usměje, otočím se na taťku a ten udělá to samé. Třesoucíma rukama otevřu dopis.

„Joo!“ zavýsknu.

Stojí tam totiž, že jsem byla přijata na Hogwarts. Nadšeně se rodičům vrhnu okolo krku, div je neudusím.

Hned v ten den se podle návodu, který je v dopise, vydám do Příčné ulice.

Když nakoupím vše potřebné, to jest hůlku, hábit a sovu, plus ještě nějaké brky, pergameny a inkousty, tak se vrátím domů.

Zapadnu do pokoje, naskládám všechny věci do kufru a podívám se do dopisu. Stojí tam, že vlak odjíždí 27. srpna v 11 hodin.

Převleču se do pyžama, zalehnu do postele a zavřu oči. Stejně mi ale trvá dlouho, než usnu. Nakonec se mi to povede a já odplouvám do říše snů.

Příštího rána se probudím a pohled mi padne na dopis, který je na mém nočním stolku. Takže to nebyl sen. V tom mi zrak padne na budík.

„Ježiši marja! Je půl desáté!“ zděšeně vykřiknu a rychle se obleču do hábitu. Bleskově sejdu i s kufrem do kuchyně a naházím do sebe snídani.

Nastoupím do auta, klec se sovou Bonnie mám na klíně.

Konečně jsou rodiče v autě. Očima doslova popoháním motor, aby jel ještě rychleji.

„Klid,“ směje se mojí netrpělivosti mamka, „dorazíme včas.“

To mě ale příliš neuklidní. Naštěstí už zastavujeme. Taťka mi pomůže vyložit kufr.

„Tak ahoj, a napiš nám,“ loučí se se mnou mamka. Má na krajíčku, ale já na tom nejsem o nic lépe.

„A nezlob,“ usměje se na mě taťka

Slíbím, že nebudu. Naposledy jim zamávám a pak projdu zdí s číslicemi 9 a 10.

Očekávám náraz, ale ten se nedostaví. Místo toho uslyším hučení lokomotivy. Spadne mi brada nad tou krásou.

Najednou ucítím náraz, zavrávorám, ale podaří se mi udržet na nohách.

„Promiň,“ špitne holka s culíky

„To nic,“ usměji se, „ stála jsem v cestě,“

Vejdu do vlaku a rozhlížím se po nějakém volném kupé. Když jedno objevím, zapadnu tam. Cestou pozoruji ubíhající krajinu. Po chvíli usnu.

Asi po dvou hodinách se probudím. Vlak začíná brzdit. Vystoupím z vlaku, jdu s ostatními k jezeru a nastoupím do loďky spolu s nějakými dalšími prváky. Ani nevím jak, ale už vystupuji.

Někdo, jehož jméno jsem nepostřehla, mi podává váček s penězi.

„Hm,“ pomyslím si „tři galeony, to není nic moc. Taky mohli dát víc.“

Více už přemítat nestihnu, jelikož se otevře brána a já spolu s dalšími prváky vejdu do hradu. Bože, to tu je ale veliké. Doufám, že se tu neztratím.

Najednou do mě někdo vrazí.

„To už je za dnešek podruhé,“ pomyslím si a podívám se na toho, kdo do mě vrazil.

„Jé, promiň, já tě neviděla. Jmenuji se Lilien Emity Meissed,“ představí se dívka a natáhne ke mně ruku.

„Těší mě. Já jsem Esperanza Luisana Morgan,“ usměji se na ni. „ Do jaké chodíš koleje?“ zeptám se Lilien

„Do Havraspáru,“ odpoví mi. „Kam bys chtěla jít ty?“

„Nevím,“ pokrčím rameny, „je mi to celkem jedno.“

Potom se rozloučíme a já začnu zkoumat hrad. Najdu místnost s nápisem „Ložnice pro nováčky“, vejdu tam, a jelikož jsem unavená, zalehnu do postele a brzy usnu.

Další dny pokračuji ve zkoumání hradu.

Je 1. září a já sedím společně s ostatními prváky ve Velké síni. Slyším, jak Moudrý klobouk vyvolává názvy kolejí. On snad na mě zapomněl. Málem se tam rozpláči. Když klobouk vyvolá moje jméno, jdu ke stoličce, nasadím si klobouk na hlavu a čekám. Po chvíli se ozve hlas Moudrého klobouku, který určí můj domov na dalších 7 let.

„MRZIMOR!!“ celá šťastná shodím klobouk dolů a utíkám k tleskajícímu stolu.

Po rozřazení nás mrzimorské prváky zavolá prefektka, která nás odvede na kolej. Jsem tak unavená, že nemám čas se ani rozhlédnout po společenské místnosti. Podle instrukci zajdu na pokoj, převléknu se do pyžama a s úsměvem na tváři usnu…

2 komentáře

  1. Ellka 10. 4. 2011 07:21

    Pekné Espi =)
    Dúfam, že čoskoro sa rozmrazíš a budeš už s nami ;-))

  2. Grapi 10. 4. 2011 11:02

    Koukej se brzy vrátit :) už se těšíme! :D

Napište k tomuto příspěvku komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

*