Zemí, kterou jsem se vám v úvodní části pokusila představit, je Grónsko.

Místní kouzelníkové – tedy správně šamani, doprovázejí mudlovské kmeny Inuitů, též Eskymáků, kteří tvoří většinovou a původní část populace, po staletí. Naopak dánští mudlovští kolonizátoři na šamany vždy pohlíželi s nedůvěrou, neboť si neuměli nijak vysvětlit síly, kterými vládli. Šamani svoji veškerou magickou sílu získávají z přírody, která je zde velmi drsná a podle našich měřítek chudá. Stejně jako jsou spoutáni s přírodou, jsou spoutáni i se svými psy, které využívají jako dopravní prostředek, nosiče břemen, ale i při lovu.

Za svoji pramáti považují dívku – kouzelnici Sednu, která vládne podmořským savcům, kteří se zrodili z jejích prstů. Prsty jí její soukmenovci odsekali, aby se nemohla držet loďky, když byla za trest hozena do oceánu. Pokud se Sedna rozzuří, uzavře všechny mořské tvory a rozpoutá bouři. Lidé nemohou lovit a hrozí jim smrt. Šaman se za ní musí vypravit na dno oceánu a přesvědčit ji ,aby tvory vypustila a ztišila bouři.

Šamani jsou také zdatnými zvěromágy a umí se proměnit do většiny místních zvířat, většinou však volí ledního medvěda nebo kosatku, zdá se že sobi a pižmoňové jim nepřijdou tak atraktivní. Jsou také velmi zdatní bylinkáři, umějí rozpoznat a využít magické a léčivé vlastnosti u všech druhů bylin, hub a plísní, které vyrostou během krátkého arktického léta.