Trimeles / Co se kde šustne / Rozhovor s novou šéfredaktorkou DV
Šokující záhada: Hrad zmizel! Konspirační teoretici (ne)mají jasno! Jejej, něco se pokazilo! Tenkrát na Západě – shrnutí 4. a 5. kola Příčná kombinatorika IV – Zpátky do školy Knižní klub u Trimela – Šikmý kostel TNT2024: Třetí úkol Bertranda Hooki: „Očividne sú na škole mocné kúzla, čo menia plány.“ Ohlédnutí za Tenkrát na Západě – Statistiky, body a střípky ze zákulisí TNT2024: Druhý úkol Školní rok Léto 2024 Tenkrát na Západě – shrnutí 3. kola Mrzispárský večírek II. aneb Kterak jsme ztratili Tesáka TNT2024: První úkol Tradiční nováčkovský turnaj 2024 Emoji na Hradě VI. Tenkrát na Západě – Epilog Pět odstínů léta – zážitky Pět odstínů léta – seriály Tenkrát na Západě – shrnutí druhého kola Tenkrát na Západě – Kde domov můj Tři soudky radí 11 Pět odstínů léta – filmy Tenkrát na Západě – Po bouři Viridis Am Reevesová: „Měla jsem systém, krásně fungoval, dokud se nerozpadl.“ Pět odstínů léta – Letní laskominy Tenkrát na Západě – shrnutí prvního kola Tenkrát na Západě – Do boje! Vlzivolský večílek Hemzy vol. 3 Pět odstínů léta – knihy Tenkrát na Západě – Morální dilema PON – Pod Osm Nejdu Zápisník jednoho dinosaura V – Dinosaurus na koštěti Petronela Uječená: Na jeden den duchem Tenkrát na Západě – Na cestě Tenkrát na Západě Za hranice kouzelného světa – II. část Kagíkování – Alchymista I. a II. Za hranice kouzelného světa – I. část Kagíkování – Bystrozor II. Knižní beseda Příčná kombinatorika III – Famfrpál Amanda Wright: „Nevyhrožuju, neslibuju, neuplácím.“ Dungeons&Dragons aneb Každý může být hrdinou I. Tři soudky radí 10 Magické podniky I. Jezevci na cestách aneb Žlutý sraz v Praze Hog v kocke 19 a 3/4 – Protože smíchu není nikdy dost Hog v kocke 19 – Kagíci? Kagíci! Jak jste tvořili frázevoloviny, a jak to s nimi dopadlo Jak to dopadlo s Březnovou knižní šifrou Rose Daninatali: „Jezevci, těšte se, až vás zase proberu ze zimního spánku.“ Cesta za pokladem LS2024 Mrzimorské výstřelky aneb co všechno z nás zase vypadlo Sebechvála nám nesmrdí aneb Jak dopadly trimelesí ódy Žlutá, kam se podíváš… Teda pardon, zelená?! Měsíc knihy DIY – 7. díl Zápisník jednoho dinosaura IV – Ať žijí technologie (aneb při čem všem jste byli zároveň na hradě) Malé, Malej, Malučký… Princ Hog v kocke 18 – Nový školní rok Březnová knižní šifra Žlutého Trimela Nováčkovská výprava pro Magíka Připravit k luštění – Březnová knižní šifra Žlutého Trimela na obzoru! Příčná kombinatorika II – Vetešnictví u Kšeftaře Deskohráčův stolek speciál – Harry Potter Vzestup Smrtijedů Valentýnské menu DIY – 6. díl Zápisník jednoho dinosaura 3 – Výzva tajemného kloboukového semináře 13 otázek pro profíky Enid Bloom: „Musím říct, že mi to otevřelo oči.“ Hog v kocke 17 – Kagíci Sprosté slovo na šest? Příčná kombinatorika 2024 – Co nás čeká a nemine I. Silvestrovské hemzulky Hog v kocke 16 – Vánoční smíchmajstr Vánoce, Vánoce, přicházejí Vánoční pohyblivé obrázky II – seriály Mrzimorský vánoční playlist Trimeles na cestách – kam za vánoční atmosférou? Vánoční pohyblivé obrázky Hog v kocke 15 – Školní rok v plném proudu Velká vánoční stávka Zápisník jednoho dinosaura 2 – Paměť není, co bývala Mrzimor získal magíka s názvem „Veselá kopa“ Vánoční dárky za hubičku DIY – 5. díl Cesta za pokladem ZS24 Pohřešuje se! Pomoz zatoulaným strašidlům najít cestu domů Last minute halloweenský kostým v Hog stylu Halloweenská křížovka plná (nejen) strašidel Moudra z čarostavů Podzimní tvoření DIY – 4. díl Luna Goshawk: „Očakávania boli, zatiaľ sa mi plnia a možno aj prevyšujú.“ Zápisník jednoho dinosaura – Rozmrazená, ale plešatá Rekapitulace Celoletní úkoly Prokletí termínové neděle Hog v kocke – 14. část – Zpátky do lavic! Ohlédnutí za TNT Rekapitulace Nisqa TNT: Úkol třetí Olivia Wines: „O Mrzimor se nebojím, my si poradíme.“

Co se kde šustne, Rozhovory

Rozhovor s novou šéfredaktorkou DV

15.10.2011 byla uvedena do funkce staronové šéfredaktorky DV prof. Anseiola Renine Rawenclav. Jaké jsou její plány s DV nebo její názor na kolejní časopisy – o tom všem jsme si povídali při rozhovoru pro Žlutý Trimeles. 

Sam Kulík: Tak na úvod – co první pocity? Nadšení, hrůza, nevolnost? +doufá v nějaké exotické pocity+
Madam Ansí: Abych řekla pravdu, byla jsem trochu překvapená. Říkala jsem si, že se zkrátka přihlásím a nějak to dopadne …. a ono to vyšlo. +Usměje se.+ Tak jsem hned běžela do redakce zjistit, co kde máme a nemáme a co je potřeba udělat.

Denní Věštec byl poměrně dlouho bez šéfredaktora. To bylo tolik zájemců o tento post, že výběr trval tak dlouho? Nebo naopak zákulisní boje o to, kdo to dostane za trest?
Vaše otázka mne pobavila. Co já vím, tak do užšího výběru jsme postoupili já a pan Cihlička. Ale nemyslím, že bychom se o šéfredaktorství nějak poprali. +Znovu se usměje.+

Pan Cihlička prý ale má teď problém zaostřit (skrz ty oční otoky) a hodnocení soutěží vázne. V tom jste se vy tedy neangažovala? Možná za to může nevyspání? +duchcy duchcy+ Nebo pan manžel? +dodává nenápadně+
Panu Cihličkovi vázne hodnocení soutěží? Ach, to je vskutku nemilé … Jak už jsem říkala, o post šéfredaktora jsme se nepoprali a ani jsem za ním nikdy nebyla na návštěvě s nějakým zelenofialovým lektvarem na bolení hlavy … A můj manžel pochopitelně také ne. A kdo tvrdí něco jiného, ten by si měl zajít na oční. +Zatváří se nadmíru tajemně.+

+radši už v tom nešťourá a přechází k další otázce+ Říká se – nevstoupíš dvakrát do téže řeky. Co vás vedlo k návratu? Touha něčemu šéfovat, trápit podřízené, vidět svoje jméno zas napsané ve Správě školy?
Když jsem viděla, jak Denní věštec poslední dobou vypadá, řekla jsem si: Tak takhle by to nešlo. Vcelku mne zamrzelo, že se Denní věštec sotva drží na nohou a řekla jsem si, že je s tím zkrátka potřeba něco udělat. A to mne vedlo k návratu.

Takže to není předzvěst nějaké větší invaze do vedení? Žádné odsunutí pana Johna z postu kolejního ředitele a uchvácení jeho modrého trůnu pro sebe třeba?
Obávám se, že by mi to mé časové možnosti nedovolily. A Havraspár, nakolik to mohu posoudit, si podle mne vede docela dobře a John je člověk na svém místě.

To s vámi souhlasím +usmívá se+ Vždycky jste chtěla být šéfredaktorkou? Nebo je tam nějaké pečlivě skrývané tajemství? Nechtěla jste třeba jako malá divoce tančit někde u bažiny? +zvídavě se zašklebí+
U bažiny? +Zasměje se.+ Ne, tak to určitě ne. Snů jsem měla mnoho a jedním z nich bylo i psát a starat se o to, aby lidé věděli o tom, co se kolem nich děje.

Jak vypadá takový obvyklý šéfredaktorský den? Co ta práce vůbec obnáší? (zabírá spoustu času? dá se pohodlně skloubit s jinými povinnostmi?)
Ráno vstanu, udělám ze sebe člověka a řeknu manželovi, kde má ponožky a jakou si má vzít kravatu. Poté jdu do redakce, podívám se, co redaktoři napsali, když je to potřeba, napíšu jim k tomu pár poznámek. Poté se poradíme o tom, co by se ještě mohlo napsat a kdo si to vezme na starost. Nu a poté přichází na řadu vyřizování sov s tím, kdo co potřebuje nebo co od koho potřebuji já. Mezitím řeším další věci, opravuji úkoly a chodím na hodiny. A skloubit s jinými povinnostmi to jistě jde, já třeba vedle toho učím a ještě předstírám před mudly, že pilně studuji.

Páni, pěkně nabitý program. A čas na zábavu tam vecpete taky? Jaká je vaše představa relaxu?
Nebudete tomu věřit, ale já si nejvíc odpočinu na dvouhodinovce Psychologie. Máme tam se studenty takovou komorní atmosféru, mně nesmírně baví jim tam povídat, co všechno je v Psychologii zajímavé a je, doufám, baví poslouchat. +Usměje se.+ Co se týče zábavy, ráda poslouchám hudbu a chodím mezi mudly. To byste nevěřil, čeho všeho jsou chopní. Někteří lidé si myslí, že mudlové jsou nudní, ale vůbec to není pravda. Věděl jste například, že mají takové malé krabičky, do kterých mluví a ono to vypadá, jakoby mluvili sami se sebou?

Já vám věřím, taky si ve škole nejvíc odpočinu. Dospím se, počtu si… +ušklíbne se.+
Co si myslíte o tom, že tu fungují 4 kolejní časopisy, DV, nějaké občasníky?
To, že funguje tolik časopisů, je dobře, největší radost mám z kolejních časopisů, které přece jen také trochu kolej stmelují. Teď ale nastává otázka, jak by do této situace měl zapadnout Denní věštec. Naší výhodou je to, že za články poskytujeme našim autorům odměny, s čímž mají koleje trochu problémy. Kolejní časopisy jsou ale úzce spjaty s kolejí a mají kolejní atmosféru. Do Žlutého Trimela píšete proto, že jste z Mrzimoru a chcete, aby váš časopis vypadal k světu, že?
Kdežto Denní věštec trpí trochu efektem rozptýlené zodpovědnosti. Samozřejmě všichni na škole chtějí, aby nějak vypadal. Ale nemálo lidem se zdá, že je tady přece spousta lidí a někdo z té spousty bude něco dělat. A možná by přispět chtěli, ale nevědí jak a řeknou si, že to udělá někdo jiný. My na své autory žádnou kolejní „páku“, když to tak řeknu, nemáme a respektujeme to, že pro studenty je přirozenější psát do kolejního časopisu. Nicméně si myslím, že i profesoři mohou mít chuť se o něco podělit s ostatními, a pro ně je Denní věštec tím pravým místem. A stejně tak pro všechny, kteří si chtějí za kvalitní práci vydělat pár srpců nebo se jim z nějakého důvodu nechce přispívat do kolejního časopisu.
Možná se ještě vrátím k tomu, jaké je místo Denního věštce. Podle mne Denní věštec přináší nekolejní prostředí, což může být v některých ohledech i dobře. Vzpomeňme si například na léto, kdy měl Havraspár se Zmijozelem kvůli několika článkům velice napjaté vztahy.

Zajímavý názor, doufám, že se k němu aspoň někdo vyjádří v komentářích. +je právě teď v naději – tedy v očekávání dalších komentářů+ Abych navázal – vy čtete kolejní časopisy? (Co se vám na nich líbí x nelíbí?)
Snažím se číst všechny, i když je pravda, že čtu jen to, co mne zaujme. V Hadím Králi se mi líbí vtipy, ve Žlutém Trimelovi soutěže pro nováčky, ve Lví Tlapě se mi v poslední době líbila Cesta do Bradavických mozků a soutěž Doušek Mnoholičného lektvaru. Corvinus Declaratio má podle mého názoru dobře promyšlenou strukturu. Ať už jde o komix v každém čísle, o Módní kritiku, které není ani moc ani málo nebo články na zajímavá a aktuální témata. Sice se mi občas nelíbí flame war v komentářích, ale tomu se s některými tématy jde vyhnout jen těžko.

Kterému systému byste dala vy osobně přednost a proč – vydat vždy jedno ucelené číslo časopisu nebo vydávat články průběžně?
To je otázka, kterou v současnosti řešíme i v Denním věštci. Průběžné vydávání je náročnější. Každý den musíte sedět nad novinami a rozhodnout, co se kdy vydá. Při vydání jednou za čas máte stres sice jen jeden, ale za to o to větší. +Zasměje se.+ Znamená to nahnat redaktory, aby do určitého termínu odevzdali to, co mají, do čehož se jim obvykle nechce. Poté musíte všechny články pročíst a říct, co kde chcete a nechcete mít. Pak přijdou ke slovu korektoři a ilustrátoři, poté se znovu musíte podívat, jak články vypadají a říct: OK, jdeme do toho. Průběžné vydávání předpokládá, že vás čtenáři budou průběžně sledovat. Ale v tom případě také očekávají, že jim něco nabídnete. Když zjistí, že články nestojí za moc a vy je vydáváte jen proto, abyste splnil nějakou kvótu, tak z toho příliš nadšení nebudou. Jak jste možná pochopil, mně se víc líbí systém termínů a uzávěrek, ale zdá se, že se mi jej v Denním věštci nejspíše prosadit nepodaří, neboť slovo Denní je tak trochu zavádějící. +Znovu se usměje.+

+usmívá se+ Dobrá, takže k Dennímu věštci – říkala jste, že jste si už udělala nějakou inventuru. Jaké jsou výsledky? Plánujete nějaké inovace? Ať už po technické nebo obsahové stránce?
Inventura stále probíhá, aktuálně jsem ve funkci 24 hodin. +Usměje se.+ Já myslím, že to bude Denní věštec, na který jste zvyklí. Možná nás někteří redaktoři opustí, možná někteří přibudou, to záleží na nich. Všechno je věcí vzájemné domluvy a bylo by předčasné činit nějaké závěry.

Takže mezi personálem se chystá nějaká čistka? Informace v „Noviny připravují“ jsou už dost zastaralé, někteří lidé vedení jako redaktoři už nedodali článek hezky dlouho.
Čistka ne, jen se zkrátka budeme muset rozloučit s těmi, kteří nebou reagovat na redakční sovy a naposledy jsme je viděli před půl rokem.

Budete přijímat nové redaktory, korektory, ilustrátory apod.? Za jakých podmínek? A co lidé, kteří by chtěli jen občas přispět článkem nebo obrázkem?
Korektorek je v tuto chvíli dost, takže tam nikoho přijímat neplánuji. U ilustrátorů je to podobné. Co se týče obyčejného přispívání, ráda přijmu každého, kdo udrží v ruce brk, má trochu talentu a chce začít s dráhou redaktora. Zájem mám i o lidi, kteří chtějí přispět jen občas, když je právě něco napadne. Myslím, že sova jménem denni.vestec@gmail.com je dost známá, takže jí všichni zájemci mohou směle předat svou žádost.

Jaká je finanční sazba za článek? Existuje nějaký limit, který musí redaktor měsíčně splnit? Nějaké další výhody jako třeba erární bleskobrk? Viděl jsem na někom takovou slušivou papírovou čepičku DV – za co se dá získat?
Čepička je za zásluhy, za dlouholetou a vynikající práci pro DV. Ta se dá získat celkem těžko, ale jde to. Sazba za článek zůstává zatím stejná, do budoucna by mohlo dojít k drobné úpravě. Momentálně tedy občasní redaktoři berou 0 – 15 srpců a stálí redaktoři, kteří mají každý měsíc alespoň jeden článek, mají 0 – 25 tuším. Jinak výhod je víc. Kupříkladu vlastní stůl v redakci, vlastní brk, vlastní hrnek na kávu …

Kvůli tomu hrnku bych popřemýšlel. +zamyšleně se usmívá+ Nějaký proslov na závěr? Vzkaz našim cca čtyřem čtenářům? +škádlivě mrkne na madam Ansí+
Já myslím, že máte víc než jen čtyři čtenáře. +Usměje se.+ No a ten hrnek je vážně skvělý. Představte si, že si do něj můžete dát nejen kávu, ale i čaj nebo kakao. A to se jen tak nevidí!
A co bych vzkázala čtenářům? Žijte blaze a nebojte se projevit svůj názor, bude-li to v mezích slušného chování.

Věřím, že se Vám podaří vrátit DV opět na výsluní – tam, kam vždy patřil. Dovolte, abych vám popřál za nás všechny mnoho úspěšných šéfredaktorských let. +usmívá se+ Děkuji za rozhovor.
I já vám děkuji a přeji vám, ať se vám dobře píše. +Usměje se.+

2 komentáře

  1. Anonymous 17. 10. 2011 15:13

    Krásné, jsem ráda, že DV ožije.

    Mmj., ta úprava bude dolů, že? =D

  2. Anseiola 18. 10. 2011 08:59

    Co máte na mysli úpravou dolů? :)

Napište k tomuto příspěvku komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*