Trimeles / Co se kde šustne / Kam spěje Příčná ulice?
Sen noci bradavické – Korea Sen noci bradavické: Japonsko Zápisník jednoho dinosaura VIII – Dinosaurus v profilize Jak to dopadlo s Březnovou knižní šifrou 2026 Kouzelníci v mudlovských profesích: Mudlovské nakladatelství Ema Jane Michaels: „Neutrácet – to je asi ta nejlepší rada.“ Kouzelníci v mudlovských profesích: Strašnická Shrnutí školního roku Zima 2026 Kváskohraní 1. díl Březnová knižní šifra Žlutého Trimela 2026 Vtipem ku zdraví Kdo, s kým, co dělali… Valentýnský speciál – Výsledky Valerie Torres: „Bojím se asi úplně všeho, i když to nedávám znát.“ S rampouchem u nosu Kdo, s kým, co dělali… Valentýnský speciál Trimeles na cestách – Španělsko, Andalusie – co lze stihnout za 4 dny Jezevčí desatero líného přežití (nejen) nováčka Když jezevci v zimě nespí Manipuluju, manilujuleš, manipuluje… Aneb o neetických komunikačních technikách Silvestrovské odznáčkové zápolení Vánoce v jezevčí noře Kouzelný vánoční (ne)článek Co pod stromeček po kouzelnicku? Jak jsem (ne)dostala školní trest Mrzimorský vánoční playlist 2025 Jak vyzrát na Vánoce aneb Stres pod stromeček nezabalíš Deskohráčův stolek: Co pod stromeček po česku Podzimní výprava do lesa Deskohráčův stolek: Černý pátek na Planetě her Trimeles na cestách – Edinburgh: Po stopách Harryho Pottera 2. část Trimeles na cestách – Edinburgh: Po stopách Harryho Pottera 1. část Trimeles na cestách: 221B Baker street, London Pohyb? Co takhle běh? A dokonce závod Magické podniky II.: Magic Rooms Hoř, ohénku, plápolej! – Soudný den se blíží Hoř, ohénku, plápolej! – kolo poslední Hoř, ohénku, plápolej! – 8. kolo Hoř, ohénku, plápolej! – 7. kolo Hoř, ohénku, plápolej! – 6. kolo Rozhovor se Snaživcem a Vicesnaživcem roku Léto 2025: „Kalli a strhnout? Ta mě ještě dovyhecovala a bila mě, aby mě popohnala.“ Hoř, ohénku, plápolej! – 5. kolo Hoř, ohénku, plápolej! – 4. kolo Hoř, ohénku, plápolej! – Hurá na tržiště! Hoř, ohénku, plápolej! – 3. kolo Mrzimor hledá Talent – 2. a 3. kolo Hoř, ohénku, plápolej! – 2. kolo Hoř, ohénku, plápolej! – 1. kolo a seznam účastníků Výprava za posly jara – 2. část Hoř, ohénku, plápolej! – Registrace a pravidla Mrzimorský Poklad Miloval bys mě, kdybych byla hydrant? Výprava za posly jara – 1. část Počátky: Moje první fandění Trimeles na cestách – Řím Všechno může být písnička Jak to dopadlo s Březnovou knižní šifrou 2025 Trimeles na cestách – Do Rakouska nejen na lyže Mrzimor hledá talent – 1. kolo Vajcolov začíná Březnový deskoherní sraz Mrzimorský slavnostní večírek Love Office – Konec a zvonec Počátky: Žlutá je barva naše Packa za packou aneb Z domácího chlívku Zápisník jednoho dinosaura VII. – Dinosaurus a KOZA Březnová knižní šifra Žlutého Trimela 2025 Love Office – 2. kolo Kecy z nory znovu na scéně! Love Office – 1. kolo Valentýn? NE! Raději knihu! Co si pustit na (Ne)Valentýna? Jak odrbat Valentýna aneb Ušetři a nenaštvi svou drahou polovičku s Trimelem Love Office – Zachraň láskou zkroušené Sametová láska DIY – 10. díl Náborová propagační kampaň aneb kdyby byly náborové kampaně upřímné Petronela Uječená: „Druhé místo můžu přijmout se vztyčenou hlavou a nebudu o nic míň Petronela, stejně jako bych nebyla o nic víc Petronela, kdybych Snaživce roku vyhrála.“ Knižní klub u Trimela – Dobrá znamení Deskohráčův stolek: Kaskádie Perníčkový sraz U Přemotivovaného Poličkáře O sežraných perníčcích a kolektivní obřadní písni Adventní pohádkování IV. – Typískovy první Vánoce Televizní Vánoce V. – Vánoční seriály Televizní Vánoce IV. – Vánoční filmy z jiných zemí Vánoce: Stále svátek, nebo obchodní příležitost? Televizní Vánoce III. – Vánoční americké filmy Vánoční tvoření DIY – 9. díl Televizní Vánoce II. – Vánoční české filmy Adventní pohádkování III. – Starouš Tobias a jeho nečekané Vánoce Vánoční playlist aneb průlet vánočním hradem Televizní Vánoce I. – Vánoční animáky Adventní pohádkování II. – Zázraky nejen o Vánocích Vánoční věnce Vše, co jste kdy chtěli vědět o omalovánkách I. Adventní pohádkování I – Kouzelný vánoční zvoneček Adventní pohádkování – vše o soutěži Trimeles na cestách – magická Šumava Cesta za pokladem Kam i králové chodí sami aneb 19. listopad jako MDT Emoji na Hradě VII.

Co se kde šustne

Kam spěje Příčná ulice?

Když jsem nedávno psala článek do Denního věštce o Twilfittovi a Tattingsovi, rozhodně jsem netušila, že mezi komentátory se přidají podrážděné návrhářky Příčné ulice. Bohužel Denní věštec není jediné místo, kde je pan Cihlička propírán; proč tomu tak je? Proč se pan Cihlička stává terčem pomluv uprostřed Velké síně?

Začneme ale od začátku. 18. 12. 2011 byl s velkou pompou změněn post vedoucího Příčné ulice. Pana Werewolfa, za jehož vedení zažila Příčná ulice nevídaný rozkvět, nahradil pan Cihlička. Ze začátku si rozhodně nevedl špatně. Přes zimu byla Příčná ulice stále zásobovaná, i když nutno dodat, že především staršími kousky. Zákazník si ale nemusel stěžovat.

Obyvatelé hradu poté očekávali příchod svatého Valentýna, s nímž měla přijít originální kolekce. Ta přišla sice o den později, než oficiálně svátek slavíme, ale my, smířlivější, jsme se spokojili s vysvětlením, že Příčná ulice slaví Valentýna 15. 2. Kousky z této kolekce potěšily především dámy, i když zlí jazykové tvrdí, že kolekce se rozhodně nemůže rovnat těm, které vznikly pod taktovkou pana Werewolfa.
Vlnu nevole si pan Cihlička vysloužil po uzavření obchodu Twilfitta a Tattingse. Toto oznámení přišlo den po „Valentýnské kolekci“. Kdyby však pánové přijeli před slavnostmi tak, jak bylo slibováno, pan Ernie by jistě nebyl takovým terčem pomluv, jako je tomu dnes.
Velice úspěšná pak byla „Jarní kolekce 2012“ a Příčná ulice žila i letošními Velikonocemi, které přinesly také několik nových kousků, z nichž největším hitem se staly ovečky Shaun.
Některé z návrhářek se netajily ani novou chystanou kolekcí, která podle našich informací nebyla uvedena kvůli panu Cihličkovi.
Čarostav pana Cihličky hlásí, že „pracuje“, ale podle všeho v poslední době není aktuální. V kanceláři se hromadí pergameny s dotazy, na které nikdo neodpovídá (respektive jedna z návrhářek se přiznala, že občas tak činí formou sovy). Navíc v poslední době se na hradě objevuje pouze sporadicky, což je vzhledem k ročnímu období docela pochopitelné, ale naskýtá se otázka, zdali by pan Cihlička neměl o době své nepřítomnosti informovat vzhledem k řadě otevřených věcí; jako to dělá většina „funkcionářů“ na hradě. Je samozřejmě otázka, jestli spojení jako „Hogwarts – virtuální svět“ a „povinnosti“ nezní trochu jako oxymóron, ale slova jedné z návrhářek „některé funkce jsou spíše výsadou“ mluví spíše o opaku. Každopádně pakliže Příčná ulice přijde o nachystanou kolekci, něco je asi špatně.
Přitom začátek kariéry pana Cihličky, coby vedoucího Příčné ulice, jasně ukazuje, že potenciál zde je. Chybí snad už zájem nebo čas? A může takto Příčná ulice, důležitá součást hradu, fungovat dál?
Pravdivost článku potvrzuje i několik dopisů směrovaných některými fialovými panu řediteli.
Exkluzivně pro Žlutý Trimeles jsem získala vyjádření jedné z návrhářek příčné ulice, Seleny Enail Smithové. Ptala jsem se jí na to, zda-li ona sama posílala řediteli školy dopis/petici, a co říká na to, že v ní někteří vidí potenciální náhradnici pana Cihličky:
„Řediteli jsem psala pouze vzkaz, který byl poslán spěšnou sovou, tak doufám, že došel tak, jak měl. O petici se zmiňoval někdo ve Velké síni, když tam byl ohledně Příčné ulice menší vzruch (tak jak se poslední dobou občas děje), ale nevím, jak se to nakonec vyvrbilo, či jestli z toho něco vzniklo. Občas při menší konverzaci ve VS někdo jen tak hlesl mé jméno, ale tady kouzelník neví, zda to bylo z legrace, nebo vlastní názor. Pokud by došla situace až tak daleko a byl vypsán nový/další konkurz na tuto pozici, zkusila bych své štěstí. Jsem asi jedna z posledních lidí, kteří stále doufají, že se něco opět začne dít, a to i přesto, že mé zklamání je větší, jelikož se nějakou částí podílím na práci pro PU. Nevím, jak to vnímají ostatní návrháři ze spolku Skrývanka pod Magnólií, či jestli mají ještě chuť navrhovat, ale pokud se něco nezačne dít a situace bude nadále taková jaká je, tak je tu něco špatně.“

Co dodat? Stejně jako slečna Selena se stavím na stranu posledních doufajících.
Za upřesnění informací děkuji slečnám Angelice Arless a Seleně Enail Smithové.
                                                                                         Pro Žlutého Trimela Vicky Charmant

Jeden komentář

  1. Anonymous 12. 7. 2012 07:36

    Dobře napsaný článek. Nezbývá než souhlasit.
    PU víc stagnuje než vzkvétá a ani pár posledních dnů, kdy se na pultech objevilo několik novinek, to moc nemění.
    Věřím, že lidé, kteří pro PU něco dělají a jejihž práce vyzní do ztracena, časem ztratí motivaci a chuť a to by bylo škoda :o(

    Andy

Napište k tomuto příspěvku komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*