A je to tu zase. Doufám, že se těšíte na další pokračování hodnocení stejně jako já. Tentokrát je na řadě 2. kreativní úkol. Pokud Vás zajímá, jak ho mrzimorské sedmibojařky zpracovaly a jak jejich snažení ohodnotila nekompromisní Mrziporota, čtěte dále.
Dodržíme pořadí z předcházejícího článku.
Takže nejprve oficiální zadání 2. kreativního úkolu:
Shrnutí podmínek úkolu
– 4 obrázky (přední obálka deníku, zadní obálka deníku, dvě vnitřní stránky deníku s obsahem)
– textový obsah přepsat do vypracování (z důvodu, že Sefreniin rukopis nepůjde přečíst a aby porota nemusela luštit text z obrázků)
– výsledné fotografie deníku nebudete již upravovat v žádném grafickém programu ani pomocí jiných filtrů
Žádné jiné obrázky (kromě těch, které jsou v zadání) do vypracování nevkládejte. Stejně tak nebude ve vypracování žádný jiný text, než přepis textů (a případně krátké vysvětlení, viz níže), který je na vnitřních stránkách deníku. A myslete na to, že na jednu stránku se vejde maximálně 7 palců.
Pokud chcete, můžete maximálně na pět palců připsat stručné vysvětlení sloužící k tomu, aby porota lépe pochopila, s jakým účelem jste vyrobili deník právě tak, jak jste jej vyrobili.


A pokračujeme jednotlivými vypracováními a hodnocením mrziporotců:

Ciline Flameová

 

Hodnocení Mrziporoty:

Sophia Glis Glisová:  Obsahově se mi deník líbil, ty nápady na přestavění stolů i pořízení nové zmijozelské vlajky, a hlavně pochvala práce skřítků – jen to mohlo být zapsáno trochu dospělejším stylem… a je fakt, že zápisky o šatech mi taky nějak moc k Sefrenii neseděly.
Že desky deníku působí jako nakreslené dost nahonem, to je asi taky pravda. A moc nějaké rukodělné „knihařiny“ jsi nepředvedla. I ty kytičky jsou dost dětské – možná by to mohl být (podobně jako u Safiry) deník ze Sefreniiných dětských let, tak z 1.-2. ročníku, ale ona přece jen na Hog od začátku působila již jako dospělá čarodějka…

Matthew Whitecrow: Rozhodně musím pochválit ten nápad s kapsou. Pokud byla Sefrenie popisována jako přemýšlivá a praktická, tohle k ní sedí. Příště bych si dal pozor na překlepy. Několik se jich tam podařilo škrknám propašovat a při čtení to zbytečně ruší. Text uvnitř se mi zdá zbytečně nahuštěný na sobě. Jestli byla Sefrenie taková, jak se o ní říká, určitě by si v deníku dovolila trochu víc prostoru mezi řádky. Nejvíc vidět je to u nákresu uspořádání stolů.

Andrew Uroboros: Vzhled deníčku není špatný. Je takový normální, řekl bych. Takové to – neurazí/nenadchne. Ačkoliv se mi líbí barevně, to zase ano. Asi to bude tou žlutou barvou.
Kapsa je ale originální nápad. Tím vytahuje deníček z průměrnosti lehce nad.
A líbí se mi, že i vnitřní stránky jsou ve stejné barvě. Působí to na mě prostě vesele. Jen si nejsem jistý, kdyby do něj Safrenie psala tím fialovým inkoustem, co by viděla.

Použité písmo je fajn. Jsou to přesně takové škrábanice, které bych si představoval, že bych použil já.
Jen ty různé nákresy…tím si nejsem moc jistý.
Stejně jako stylem psaní deníčku. Podle zadání byla Sefrenie vážná, tajemná, skromná, moudrá a kdo ví co ještě. Z těch zápisků bych ale získal spíš dojem jakési rozjařenosti, povrchnosti až infantility.
Třeba ty šaty… ale zase, byla to žena, třeba pro ni šaty byly důležité.

Safira Jane Bardotová

Přepis textu z deníku:
1. strana deníku (strana s obrázky):
Hogwarts = můj sen
„Dokud bude jediný člověk, kterému bude na Hogwarts záležet, pořád je budeme obnovovat!“
2. strana deníku (strana s textem):
Duben 2004
Můj sen se pomalu, ale jistě, stává skutečností. Konečně i čeští kouzelníci budou mít možnost kvalitního vzdělání i v naší republice. A nejen ti čeští, jistě se k nám připojí i studenti ze Slovenska. Máme pro ně vybudované krásné zázemí. Hard je a vždy bude jejich domovem. Vždy zde najdou spřízněné duše jak pro zábavu, tak pro své bolístky. Já sama pro ně udělám vše, co je a bude v mých silách. Jsme, jsem, tu jen pro ně a vždy to tak bude!
Mé vysvětlení k deníku:
Deník jsem dělala podle svého nejlepšího svědomí a vědomí, snažila jsem se, aby působil kouzelnicky, ale zároveň i jak ruční práce a to právě z toho důvodu, že věřím, že by si Sefrenie svůj deník také udělala sama, vlastnoručně.
Nejobvyklejším kouzelnickým materiálem na psaní je pergamen. Ten jsem bohužel nesehnala, ale snažila jsem se ho alespoň napodobit. Proto jsem kancelářský papír natřela kávou a ještě ho i posypala zrnky rozpustné kávy, což vytvořilo moc hezkou strkuturu podobnou pergamenu. Ve vůni se sice liší, ale i ta kávová je příjemná.
Desky deníku jsou z velmi příjemného materiálu, jehož barva zdůrazňuje podkladovou barvu pergamenu a bradavický erb, který úvodní straně dominuje. On je vlastně až na druhé straně deníku a desky, resp. přední strana desek, v sobě tedy mají průřez.
Desky jsou vypolstrované, deník je tedy na omak příjemně měkký a působí docela vznešeně. Myslím si, že k zakladatelce školy se hodí neobvyklé, ale přitom honosně působící věci, o což jsem se snažila.
Na druhé straně deníku jsou vyobrazena kolejní zvířata ve fialovém srdíčku. Jsou zde tedy zastoupeny všechny složky, které se na Hogwarts vyskytovaly a vyskytují (když nepočítám zaměstnance). Srdíčko má zvířata zcelovat a jejich „animovaná“ podoba má představovat vlídnost a příjemnost. Aby se nám všem tady na hradě dobře žilo.
No a na poslední straně je text, který by snad mohl pocházet z pera Sefrenie z Ylary. Je psán fialovým ingoustem, protože Sefrenia vždy fialová byla. I na této straně, jako na všech ostatních, je v rohu kaligrafická ozdoba a písmeno „H“.
Jednotlivé strany lze oddělit záložkou v oranžové barvě, která je ukončena střapečkem.
Všechno, co jsem na deníku udělala, tedy i deník samotný, je ruční práce. Protože Sefrenie z Ylary byla jistě velice originální, žena, která by se nespokojila s něčím, co mají všichni kolem. Deník byl velmi pracný, ale Serefnie se nebála ani práce. Proto si myslím, že právě tento deník lze považovat za její.


Hodnocení Mrziporoty:


Sophia Glis Glisová: Rozhodně pěkná knihařská práce, je vidět, že jsi dosti zručná a pečlivá i nápaditá, ale žel musím souhlasit s hodnocením poroty v tom, že celkově deník působí hodně dětsky. Řekla bych, že porota to viděla hodně podobně, výrobu desek deníku i papíru po právu všichni ocenili, ale postrádali soulad s osobností Sefrenie… Sefrenii jsem osobně nepoznala, ale byla to dospělá žena, profesorka, takže doopravdy tlumenější barvy jak na přebal, tak na inkoust by byly vhodnější a obrázky se srdíčky bych tam asi nedávala vůbec. Je ale možné, že ty křiklavé odstíny jsou způsobeny nějakým barevným zkreslením fotek Minimálně bylo lepší psát tenkým perem, takto to písmo působí opravdu jako psané fixou a navíc rukopis vypadá dost dětsky díky tomu, že kvůli široké stopě pera bylo nutno psát tak velká a široká písmena. 

Matthew Whitecrow:Samotná výroba deníku musela zabrat hodiny práce. Způsob, jakým jste vyrobila přední stranu, je originální a vydařený. I zpracování vnitřních listů se mi líbí. Působí starším dojmem.

Andrew Uroboros: Upřímně přiznávám, že co se týká ručních prací, jsem naprostý barbar. Nejenže je neumím, ani jim nerozumím. Nicméně tvůj deník se mi po Jamesově líbil nejvíc. Zpracováním, barvou, uměle vytvořeným pergamenem (skvělý nápad!) i jednotlivými doplňky.
Jasně modrá barva se mi líbí, protože v ní perfektně vynikne znak.
Možná jedinou výtku k designu deníku, kterou bych našel – je jasné a čitelné písmo. Divíš se? Nediv… V zadání je psáno, že máš deník přepsat, protože Sefrenin rukopis nepůjde přečíst.
Kdybych byl na tvém místě, vyhověl bych zadání do nejmenšího detailu a naškrabal bych tam klikyháky (oni totiž nenapsali, z jakého důvodu nepůjde přečíst, takže se to dalo vyložit dvojím způsobem. Zašlý a nečitelný, nebo klikyháky – já jsem pro variantu B) ;o))
Co mě moc neuchvátilo, to byla zvířata. Zvláště ten havran s botama. Očekával bych spíš vážnější obrázky. Ne že by každý fialový nutně musel být suchar a škarohlíd, ale takhle vyobrazená zvířata jednotlivých kolejí bych spíš přisoudil studentům. Profesorovi by to jaksi ubralo na vážnosti.
K textu – nevím, jak psala Sefrenie. Podle zadání byla tajemná, ale žila pro Hogwarts. No dobrá. Ale ta část o studentech z Čech a Slovenska mi z nějakého důvodu nesedí.

Po slohové stránce je druhý úkol mnohem lepší, než byl první.

Elizabeth Gibsonová

Přepis zápisu ze stránek deníku:
1.září
Dnes byl převelice krušný den. Nejen kvůli tomu, že se vůbec poprvé konala rozřazovací slavnost, což samozřejmě sebou neslo mnoho zmatků a komplikací, které vyvolalo napětí mezi studenty, kteří nevěděli jakým způsobem bude slavnost probíhat a proto se kromě toho, že se na ni těšili, taktéž báli, což pokládám za naprosto očekávatelné vzhledem k jejich věku. Samozřejmě se mezi nimi vyskytli i tací, co to předem pokládali spíše za zábavu, i přesto, že vůbec netušili, jak rozřazovaní bude probíhat. S čirou radostí ale musím konstatovat, že slavnost zvládli bez problému všichni a s radostí si prohlíželi znaky a barvy jednotlivých kolejích, teď už jako jejich právoplatní členové.
To ale nebylo všechno zajímavé z tohoto dne, co by stálo za zápis. Velmi mě totiž překvapil Ashante, který se později, po návratu od svých svěřenců ze sklepení, svěřil nám, ostatním, že nějaký student, nad kterým se převelice rozplýval, se zajímal, zda v zdejším sklepení jsou vhodné podmínky pro chov baziliška. Ash mu samozřejmě se vším taktem vysvětlil, že ne, i když to vůbec není pravda, protože by naše hradní sklepení mohli skoro zanést do příručky, vysvětlující, kde bazilišky chovat. Sice mi přijde hezké, že se někdo v tak mladém věku zajímá o mocné kouzelné tvory, na druhou stranu jsem trochu znepokojena tím, že se jedná zrovna o baziliška. Mohu jen doufat, že dotyčný student, jehož jméno neznám, Ash ho totiž nezmínil, i když netuším, zda to byl účel, nebo na to pouze zapomněl, od svých nápadů opustí a nikdo se nebude muset zabývat baziliškem, který by jistě tropil pouze samé problémy a potíže.
Tím jsem ale zapomněla na události, které slavnosti předcházeli, tedy skoro celý den. Vlastně to byl jeden z výjimečně poklidných dnů, které se mi od začátku práce na škole naskytly. Dokonce se mi podařila věc věru podivná – naskytl se mi čas vyjít ven, po dlouhé době se nadýchat čerstvého vzduchu a porozhlédnout se po okolí, které se hodně změnilo od té doby, co jsem se byla projít naposledy. Bylo na něm znát, že si na něm dala Gipsy záležet a odvedla opravdu úžasnou práci. Hlavně se mi zalíbila vrba u jezera, která dorostla již do úctyhodných rozměrů a její větve vytvářely se svými stíny útulné místo, kde bych zvládla trávit hodiny, ale povinností je mnoho a i ten deník už píši ve spěchu a to písmo taky tak vypadá. Jak závidím Ansí, že nemusí spát a má díky tomu mnohem víc času!
Krátké zdůvodnění Začnu hned od barev – fialovou jsme vybrala hlavně z toho důvodu, že je to barva magie, zároveň trochu neutrální a na pohled velmi příjemná. Současně jsem ji nechala vybledlejší spolu s nádechem modré, protože pak působí starším dojmem.
Na jemné ozdobné prvky jsem zas použila stříbrnou, protože celému deníku dává takový honosnější nádech a zároveň jde o skromnější barvu, než je zlatá. Papír popsaný tuží zas působí kouzelnickým dojmem, proto jsem ho také zvolila.

Provedení „desek“ deníku se mi ale zdá zoufale odbyté a to je strašná škoda, určitě bys bývala nějaký kousek vhodné látky doma našla a stačilo jen polepit nějaký kartón a desky skutečně vyrobit, ne jenom nakreslit. Takhle to asi od poroty moc hvězd nemohlo přinést a nemůžeš se na ně zlobit…

Taky jsem nějak nepobral, proč je varování pro případně vetřelce na zadní straně. Deníček se přeci zezadu neotevírá, nebo se pletu?

Co se mi naopak líbilo, bylo použité písmo (jasně fialový inkoust nebyl, ale co…časem zčernal, ne?). Písmo ale bylo skvělé. Napůl nečitelné, titěrné, chvílemi silné, chvílemi slabé…je jasné, že sis s tou tuží dala fakt práci.

Jiná věc je ale text v deníčku. Nevím, jak dalece byla Sefrenie slohově zdatná, ale podle tvého zápisu to trochu drhlo. Překlepy, opakování slov. Některá souvětí čtenáře víc zmatou, než mu něco řeknou (ačkoliv jsou to její zápisky a ona jim nejspíš rozuměla). A gramatika taky lehýnce pokulhává.
K ději: Jedná se o zápisek jednoho dne. Na to, že měla být Sefrenie velmi vzdělaná dáma, sečtělá a inteligentní, je ten zápis dost zmatečný.